Evropský polytechnický institut,
s.r.o.
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2012 MICHAL NOSEK
Evropský polytechnický institut, s.r.o. v Kunovicích
Studijní obor: Management a marketing zahraničního obchodu
Popis a příležitosti podnikatelského prostředí Španělska
pro podnikatelské subjekty v ČR
a predikce dalšího vývoje
(Bakalářská práce)
Autor: Michal NOSEK
Vedoucí práce: Doc. Ing. Miroslav Mečár CSc.
Kunovice 2012
Prohlašuji, že jsem bakalářskou
práci vypracoval samostatně pod vedením
Doc. Ing.
Miroslava Mečára CSc. a uvedl
v seznamu literatury všechny použité literární
a odborné zdroje.
Kunovice 2012
Děkuji panu Doc. Ing. Miroslavu Mečárovi
CSc. za velmi užitečnou metodickou
pomoc,
kterou mi poskytl při zpracování mé bakalářské práce.
Kunovice 2012
Michal Nosek
Obsah:
1 Teoretické
základy analýzy podnikatelského prostředí
1.2 Five-Forces
analysis (Analýza 5 sil)
1.3 Základní
teritoriální informace
2 Časové
řady makroekonomických ukazatelů za
posledních 11 let
2.1 Hrubý
národní produkt, hrubý domácí produkt.
2.3 Zaměstnanost
a nezaměstnanost
3 Analýza
postavení Španělska v globální ekonomice
3.1 Rada
v oblasti pro konkurenceschopnost.
4 Situace
v oblasti korupčního jednání v podnikatelském prostředí za posledních
11 let
6 Analýza
vzájemného obchodu mezi Španělskem, ASEAN a NAFTA
6.1 Zahraniční
obchod mezi Španělskem a ASEAN
6.2 Zahraniční
obchod mezi Španělskem a NAFTA
7 Struktura
vzájemného obchodu mezi Španělskem a ČR
8 Časové
řady nejvýznamnějších oblastí ekonomické spolupráce za posledních 11 let mezi oběma
zeměmi
8.1 Ekonomická
spolupráce Španělska a České republiky..
9 Popis
současného a prognóza budoucího vývoje postavení Španělska v EU
9.1 Prognóza
budoucího vývoje Španělska v EU pomocí fuzzy logiky
10 Přehled
příležitostí českých podnikatelských subjektů na trhu Španělska
Seznam obrázků, tabulek a grafů
V současné době se Evropská
unie otřásá v základech, díky ekonomické krizi, která postihla eurozónu.
Nejvíce krize zasáhla v Řecku, ale výjimkou nejsou ani ostatní státy unie,
jako jsou Portugalsko, Irsko, Španělsko a další. Právě díky této krizi si
měnové státy vysloužili nepříjemné označení „prasata“, což vzniklo spojením
počátečních písmen názvů těchto států, čili Portugal, Ireland, Greece, Spain –
PIGS.
Právě Španělsko je předmětem
bakalářské práce. Cílem práce je komplexní analýza podnikatelského prostředí
Španělska pro podnikatelské subjekty v České republice. Práce má rozebírat
analýzu geografického, ekonomicky-politického, sociálního a etického prostředí
s detailním rozborem makroekonomických ukazatelů za posledních 11 let,
tedy 2000 až 2011. Veškeré uvedené informace pocházejí z oficiálních
zdrojů Španělska, České republiky a Evropské unie, pro jejich věrohodnost a
přesnost a pro možnost predikce dalšího vývoje. Podstatná část práce se věnuje
zahraničnímu obchodu Španělska a České republiky a vybraným ekonomickým
společenstvím, jako jsou NAFTA a ASEAN. Práce se věnuje také vývoji a vzájemné
obchodní bilanci mezi Španělskem a Českou republikou.
Cílem této práce je podrobně
rozebrat vzájemnou spolupráci mezi oběma zeměmi v rámci obchodně
ekonomických. Po nastudování práce jako souhrnu informací o geografickém,
ekonomicky-politickém, sociálním a etickém prostředí by měl mít potencionální
český podnikatelský subjekt přehled o současném stavu španělsko-českého trhu.
Informace tohoto druhu jsou pro podnikatelský subjekt s výzvou vstupu na
zahraniční trh nezbytné k úspěšné realizaci cíle.
Práce je zpracovávána pro
Evropský polytechnický institut, s.r.o. a může se do budoucna rozšiřovat, což
může být výzvou i pro další studenty se zájmem o toto téma. Oblast analýz,
které tato práce obsahuje je neustále v pohybu a stále se rozvíjí. I
v tom můžeme vidět vyhlídky pro budoucí rozšíření a souhrnu ještě většího
množství dat a informací. Přínosem práce je především rozšíření ještě většího
obzoru v daném oboru.
Součástí vypracování bakalářské
práce na téma španělsko-české spolupráce je schopnost pracovat s daty a
hodnotami, které ne vždy jsou stálé. Proto je velmi důležité naučit se
vyhledání potřebných dat z místních a hlavně zahraničních zdrojů a
prakticky je zpracovat. Nezbytným zdrojem informací je odborná literatura a
ověřené oficiální internetové zdroje.
Citováno v bakalářské práci
je z odborných českých, slovenských a dalších zahraničních publikací a
literatury. Španělsko i Česká republika vydávají množství publikací a zpráv
o minulém i současném stavu. Nezbytností je však správně zpracovat získaná
data. Musíme brát v potaz, že množství takto zveřejněných dat a hodnot
bývá ovlivněno mnoha faktory a proto je nezbytné s nimi nadále pracovat.
Predikcemi dalšího vývoje stavu
spolupráce Španělska a České republiky dostáváme výhodu předpovídat možnosti,
které nám daný trh může nabídnout. To podnikatelskému subjektu pomůže lépe se
prosadit nebo již prosazovat na nemilosrdném zahraničním trhu.
V bakalářské práci jsou
také zahrnuty české firmy, které dlouhodobě působí na španělském trhu a mohou
představovat konkurenci, případně partnera v působení obchodní aktivity.
Obsažen je rozbor a analýza španělského partnera a podmínky vstupu českých
podnikatelských subjektů na španělský trh. Veškeré údaje jsou přehledně
zpracovány
ve formě tabulek a grafů.
1 Teoretické základy analýzy podnikatelského prostředí
Pro dnešního českého podnikatele
je důležité, že Evropská unie je tvořena zeměmi s vyspělými ekonomikami a
ohromným produkčním potenciálem, konkurenceschopností, vysokou životní úrovní a
moderní infrastrukturou.
Od roku 2000 prosazuje Evropská
unie tzv. Lisabonskou strategii, což je soubor opatření členských států, který
má za úkol postavit evropskou ekonomiku na světovou špičku, zabezpečit
dlouhodobý růst zaměstnanosti a ekologické zodpovědnosti. Mezi cíle Lisabonské
strategie patří rozvoj informační společnosti, podpora inovací, výzkumu
a vývoje pro konkurenční schopnost, liberalizace společného trhu a jeho
odvětví, integrace trhu finančních služeb, udržitelný rozvoj a
v neposlední řadě zvýšení zaměstnanosti.
K dosažení vysoké úrovně
zaměstnanosti a sociálního zabezpečení, vyšší kvality života, hospodářské
spolupráce a vyváženého a udržitelného růstu s ohledem na životní
prostředí je hlavním nástrojem vnitřní trh Evropské unie. Vnitřní trh Evropské
unie podněcuje výkony ekonomik členských států. Pomáhá účinně rozdělovat
výrobní faktory mezi jednotlivé směry užití a tím umožňuje efektivněji vyrábět,
zvyšovat hospodářskou výkonost a vytvářet podněty k investování.
Vnější prostředí podniků se dělí
na makroprostředí a odvětvové prostředí podniku. Hlavními znaky makroprostředí
jsou makroekonomické prostředí (inflace, růst hospodářství, změny úrokové míry
a měnových kurzů), právní a politické prostředí, vědecko-technické prostředí,
demografické prostředí, sociální prostředí, mezinárodní prostředí a ekologie.
Odvětvové prostředí je tvořeno dodavateli, zákazníky, tedy kupujícími a
konkurenčními subjekty. K tomu, abychom dosáhli co nejlepšího výsledku
v dané strategii je zapotřebí zkoumat konkurenční prostředí a na základě
výsledků této analýzy identifikovat a pojmenovat síly konkurence. Díky této
analýze dokáže podnik předvídat příležitosti a hrozby, se kterými se může
setkat.
Z hlediska politiky a práva |
Z hlediska ekonomiky |
Z hlediska společnosti |
Stabilitu režimu |
Hospodářskou úroveň |
Velikost spotřebitelského trhu |
Stabilitu vlád |
HDP na obyvatele |
|
Právní kulturu a pořádek |
Hospodářský cyklus |
Demografické trendy |
Správní kulturu a administrativu |
Míru integrace |
Hodnoty a tradice |
Mezinárodní vztahy a spojenectví |
Stabilitu měny |
Multikulturalitu |
Hospodářskou a fiskální politiku |
Úrokovou míru |
Vzdělanost a kvalifikaci |
Zahraničně-obchodní politiku |
Výměnný kurz |
Pracovní etiku a disciplínu |
Podporu konkurenceschopnosti |
Cenovou úroveň a inflaci |
|
Ochranu hospodářské soutěže |
Nezaměstnanost |
Sílu občanské společnosti |
Obchodní právo |
Investice |
Strukturu zaměstnanosti |
Pracovní právo |
Spotřebu |
Sociální/příjmovou strukturu společnosti |
Ochranu životního prostředí |
Dostupnost úvěrů a zdrojů |
Trh práce a sociální dialog |
Ochranu spotřebitele |
Dostupnost a cenu surovin a energií |
Spotřebitelské vzorce a trendy |
Ochranu duševního vlastnictví |
Dostupnost dodavatelů |
Převládající a generační životní styl |
Technickou legislativu |
Komunikační infrastruktura |
Spotřebitelské náklady |
Tabulka č. 1: Prvky analýzy podnikatelského prostředí státu
Zdroj: [3]
Než se podnik začne zabývat
analýzou vnějšího prostředí, měl by se zaměřit na to,
aby jeho analýza byla účelně zacílena. V tabulce č. 1 jsou rozepsány
směry, na které je nutné se zaměřit z různých hledisek, jako je hledisko
ekonomiky, politiky a práva
a společenské hledisko.
PEST analýza je analýza
politických, ekonomických, sociálních a technologických faktorů (Political,
Economic, Social and Technological analysis). Je součástí strategického
managementu a uplatňuje se v momentě, rozhoduje-li se podnik nebo
společnost nad svým dlouhodobým plánem nebo realizací velkého projektu ať už ve
své zemi nebo v zahraničí. PEST analýza se běžně využívá před vstupem na
daný trh, představení nového důležitého produktu, ale také před otevřením např.
nové továrny na trhu. [3]
Analýza
ekonomického prostředí je důležitá pro odhad ceny pracovních sil, produktů
a služeb. Sleduje vývoj daní, cel, stabilitu měny a jejího kurzu, výšku
úrokových sazeb, otázky hospodářských cyklů na trhu, makroekonomické ukazatele,
zaměření trhu a trendy v distribuci. Zahrnuje také nabídky zahraničních
investorů s vůlí investovat do daného trhu.
Problematikou
stability politické scény, která má vliv i na stabilitu legislativní se zabývá
analýza politických faktorů. Důležitou součástí je vývoj současný i budoucí.
Sledovány jsou podstatné návrhy a zákony pro oblast působnosti firmy.
Nejlépe
předvídatelnou částí PEST analýzy je sociální prostředí. Tyto informace lehce
najdeme v databázi národního statistického úřadu, kde jsou volně
k dispozici. Pro firmy podnikající v rámci maloobchodních cen je tato
oblast velmi důležitá. Řeší demografické ukazatele, současné trendy
v životním stylu, otázky náboženské a etnické, ale také vnímání reklamy a
vliv médií.
Analýza
technologického prostředí se zaměřuje na otázky infrastruktury, zaměření
a rozvoje průmyslu, stavu výzkumu a podpory vědy, ale také na vysoké školy.
Určitou měrou se zaobírá také oblastní duševního vlastnictví a oblastí ekologie.
[3]
1.2 Five-Forces analysis (Analýza 5 sil)
Model 5 sil, které mají vliv na
odvětvové prostředí podniku, který se snaží prosadit
na novém trhu, vypracoval Michael E. Porter. Tento americký odborník
v oblasti podnikové strategie si uvědomil, že těmito silami jsou riziko
vstupu nových konkurentů
na trh, rozsah konkurenceschopnosti, síla zákazníků, síla dodavatelů a možnost
substituce výrobků.
V případě vstupu nového
konkurenta podniku na trh existuje riziko snížení ceny a dosažení menšího
zisku. Pokud je konkurenční síla nízká, mají podniky možnost zvyšovat ceny
i výši zisku. V opačném případě hrozí snížení zisku.
Snížením ceny nebo zvýšením
kvality výkonů a poskytováním lepších služeb se projevuje síla zákazníků. Síla
zákazníků dosahuje nejvyšších hodnot v případě, kdy je firma závislá na
kupujících, kteří ale nejsou závislí na firmě.
Síla dodavatelů se projevuje
schopností zvýšit ceny, případně snížit kvalitu dodávaného zboží. Slabí
dodavatelé využívají příležitosti snížit cenu a požadovat větší kvalitu zboží.
Hrozbu ze strany konkurence
vytváří také možnost substituce výrobků. Pokud je malá možnost substituce
výrobků, má podnik příležitost zvýšit cenu a dosáhnout zisku.
1.3 Základní teritoriální informace
Oficiální název státu: Španělské
království
Rozloha: 504 782 km2 [4]
Počet obyvatel: 47,19 mil. (k 1. 1. 2011) [4]
Hustota osídlení: 94 obyvatel/km2 [4]
Hlavní město: Madrid (3,27 mil.
obyvatel) [4]
Hlava státu: Juan Carlos I.
Předseda vlády: Jose Luis Rodriguez Zapatero
Měna: Euro, 1€ = 100 centů
Úřední jazyk: španělština
Španělsko je přímořský stát v
jihozápadní Evropě. Zaujímá přibližně 84 % rozlohy Pyrenejského poloostrova,
který sdílí s Portugalskem, Andorrou a Gibraltarem. Gibraltar je zámořské území
Spojeného království. Španělsku patří také souostroví Baleáry (španělsky Islas
Baleares) ve Středozemním moři a Kanárské ostrovy (Islas Canarias) v Atlantském
oceánu, dvě městské exklávy v severní Africe Ceuta a Melilla a Španělské
severoafrické državy (Plazas de Soberanía en el Norte de Africa), které se
skládají z pěti malých ostrovů při marockém pobřeží. Španělsko má rozlohu 504
782 km², z toho 499 542 km² tvoří souš a 5240 km² voda.
Španělsko je z 88 % ohraničeno
mořem (délka pobřeží činí 4964 km) a zbývajících 12 % tvoří pozemní hranice
(1917,8 km). Na severu, severozápadě a jihozápadě je omýváno Atlantským oceánem
(Biskajským zálivem na severu a zálivem Golfo de Cádiz
na jihozápadě) a na jihu a na východě od Gibraltarského průlivu po Pyreneje
Středozemním mořem. Gibraltarský průliv odděluje Španělsko a celou Evropu od
severní Afriky a v nejužším místě má šířku 13 km. Španělsko má pozemní hranici
s Francií
(623 km) a s Andorrou (63,7 km), která prochází Pyrenejemi na severovýchodě,
s Portugalskem (1214 km) na západě a s Gibraltarem (1,2 km) v blízkosti
nejjižnějšího cípu poloostrova. Autonomní města Ceuta a Melilla mají pozemní
hranice s Marokem (Ceuta 6,3 km a Melilla 9,6 km).
Jádro pevninského Španělska
tvoří centrální náhorní plošina, známá jako Meseta Central, která je ze
severní, jižní, východní a částečně i západní strany obklopena horami. Touto
náhorní plošinou prochází několik horských systémů, které jsou nižší než
okrajová pohoří. Kromě náhorních plošin a pohoří má Španělsko úzké pobřežní
nížiny a několik nížinatých údolí řek, z nichž největší je Andaluská nížina
(též Betická nížina). Zemi lze rozdělit na deset přírodních regionů či sub
regionů: Meseta Central, Kantaberské pohoří
a severozápadní region, Iberské pohoří, Pyreneje, Betická kordillera, Andaluská
nížina, údolí řeky Ebro, pobřežní nížiny, Baleárské ostrovy a Kanárské ostrovy.
Tyto regiony se obvykle dělí do čtyř skupin: Meseta Central a přilehlá pohoří,
ostatní horské oblasti, nížiny a ostrovy.
Značná část španělského území
není zemědělsky využívána z důvodu sucha.
Pro zemědělství se hodí přibližně 40 % území. Kvalita půdy je většinou nízká a
pouze
na zhruba 10 % území může být považována za výbornou. Vážným problémem je eroze
půdy, zejména na suchých planinách v Kastilii-La Mancha. V Pyrenejích a v celé
severní části země s oceánským podnebím se praktikuje chov dobytka. V
autonomních oblastech Aragonie a Kastilie a León převládá pěstování obilí. Na
jihu a na východě se pěstují středomořské a komerční plodiny a provádí se
zavlažování půdy. Španělsko vyváží citrusy a rané ovoce a zeleninu do
zbývajících částí Evropy.
Nejdynamičtější průmyslové
oblasti se nacházejí kolem Madridu a Barcelony. Dalšími průmyslovými centry
jsou Zaragoza a Valencie. Těžký průmysl se rozvíjel v oblasti Gijónu a Bilbaa
na pobřeží Atlantiku. Po několikaleté krizi, která se v Bilbau projevila
snížením počtu obyvatel, prochází toto město obdobím obnovy. Přechod města k
terciéru symbolizuje Guggenheimovo muzeum. Významní výrobci aut působí ve
Valladolidu (Renault), ve Vigu (Peugeot), v Martorellu (Seat) nebo ve Valencii
(Ford). V Getafe, Illescas a Puerto Real se vyrábějí součásti letadel Airbus.
Španělsko má otevřenou ekonomiku
od 60. let 20. století a zvláště po svém vstupu
do Evropského hospodářského společenství roku 1986. Madrid je hlavním
univerzitním
a obchodním centrem, terciér je však rozvinutý také v Barceloně.
Španělsko je po Francii druhou
turisticky nejnavštěvovanější zemí světa. K turistickému ruchu má dobré
podmínky – středomořské pobřeží nabízí pláže a turistická letoviska (Marbella,
Málaga, Benidorm, Palma de Mallorca). Důsledky turistického ruchu jsou značné –
je to důležitý zdroj příjmů, na druhou stranu však vede k zabetonování pobřeží
a k vodohospodářským problémům. Turisté navštěvují rovněž města s bohatým
kulturním dědictvím (Segovia, Santiago de Compostela, Ávila, Cáceres,
Salamanca, Toledo, Córdoba, Alcalá de Henares).
Obyvatelstvo Španělska je
rozloženo nerovnoměrně. Centrální část země je osídlená řídce a obyvatelstvo se
koncentruje na pobřeží. Výjimkou je hlavní město Madrid.
Lidé v minulosti hledali lepší
život i za hranicemi své země a to i ve 20. století. Tisíce obyvatel Španělska
hledalo práci či lepší život zejména v západní Evropě. Mezi lety
1960 a 1975 opustilo z ekonomických nebo politických důvodů svou zemi ročně 100
tisíc Španělů. Většina z nich směřovala do Belgie, Francie nebo Německa. V
současnosti, díky ekonomické i politické liberalizaci země, již téměř nikdo
neemigruje.
Věkové složení obyvatelstva |
|
Populace celkem |
47,19 mil. |
0 – 16 let |
15,7 % |
16 – 44 let |
41,8 % |
45 – 64 let |
25,3 % |
Nad 65 let |
17,2 % |
Průměrný věk |
38 let |
Naděje dožití - muži |
78,9 let |
Naděje dožití - ženy |
84,9 let |
Tabulka č. 2: Věkové složení obyvatelstva
Zdroj:
[4]
Ve Španělsku nemá žádný druh
náboženství státní charakter, proto jsou akceptovány všechny druhy vyznání.
Stát však udržuje spolupráci s církví katolickou, která mezi obyvatelstvem
převládá.
Graf č. 1: Náboženské složení obyvatelstva
Zdroj:
[4]
Zhruba 76% španělských věřících
jsou katolíci. Země je z hlediska katolické církve rozdělena na 11 arcidiecézí
a 54 diecézí.
Graf č. 2: Národnostní složení obyvatelstva
Zdroj:
[4]
Španělsko představují tři
základní národnostní skupiny. Největší ze skupin jsou Španělé, téměř čtvrtinou jsou
Katalánci. Katalánskou metropolí je Barcelona s více než 3 mil. obyvatel.
Nejmenší částí jsou Baskové. Existují baskicky hovořící lidé považující se
za Španěly či španělsko-jazyční Baskové a radikální baskičtí separatisté.
2
Časové
řady makroekonomických ukazatelů
za posledních 11 let
Při analýze podnikatelského
prostředí jsme se
zaměřili na vyhodnocení celkové
ekonomiky státu. Pozornost věnujeme vývoji ekonomiky za určitá období, která
nám ulehčí analýzu z celostátního pohledu. Toto zhodnocení vývoje je
důležité pro konkretizaci určitých vývozních a dovozních subjektů. V této
části se zaměřujeme na sledování podílu na tvorbě a spotřebě HDP, podílu
jednotlivých odvětví na tvorbě HDP, míry inflace, průmyslové výroby a dalších
důležitých segmentů. Subjekt vstupující na španělský trh by měl rovněž vědět,
že bankovní systém Španělska je vysoce rozvinutý.
Největší podíl na tvorbě HDP
mají jednoznačně služby. V roce 2009 dosáhla
tato hodnota 66,6 % z celkového podílu HDP. Velikou zásluhu právě na této
hodnotě má cestovní ruch, který je jedním z hlavních zaměření služeb ve
Španělsku. [5]
Období |
Hodnota v % |
Rok 2000 |
5,0 |
Rok 2001 |
3,6 |
Rok 2002 |
2,7 |
Rok 2003 |
3,1 |
Rok 2004 |
3,3 |
Rok 2005 |
3,6 |
Rok 2006 |
4,0 |
Rok 2007 |
3,6 |
Rok 2008 |
0,9 |
Rok 2009 |
-3,7 |
Rok 2010 |
0,2 |
Rok 2011 |
0,7 |
Rok 2012 (prognóza) |
1,7 |
Tabulka č. 3: Míra růstu reálného HDP za období 2000 - 2012
Zdroj:
[6]
2.1 Hrubý národní produkt, hrubý domácí produkt
Rok 2000 – 2004
V tomto období španělská
ekonomika zažívá kolísání hodnot HDP. V letech
2000 – 2002 zaznamenává prudký pokles z 5,0 % (rok 2000) přes 3,6 % (rok
2001)
až ke 2,7 % (rok 2002). V roce 2003 se situace mírně lepší, kdy HDP
narůstá
na 3,1 % a roku 2004 končí tato hodnota na 3,3 %. [6]
Rok 2005
Neustálým problémem španělské
ekonomiky je vzrůstající rychlost pasivní obchodní bilance, která činí – 1,8 %.
Vzrůstajících, ale v tomto případě kladných hodnot dosahuje hrubý domácí
produkt, který se oproti minulým létům lehce zvýšil a to na 3,4 %. Vládní
činitelé vyjádřili neudržitelnost ekonomického modelu, který fungoval na domácí
spotřebě a investičních celcích – převážně ve stavebnictví. Snahou bude snížit
tuto závislost
a přenést funkčnost toho modelu na jiné investiční celky – například výrobní a
klást větší důraz na zahraniční obchod. [6]
Rok 2006
Oproti minulému roku HDP
vzrostlo o 3,9 %. S přebytkem 17,9 mld. EUR skončila státní kasa, ta
tvořila 1,83 % HDP, pod hranici 40 % HDP (39,8 %) klesl dluh veřejných financí,
který se sice očekával, i přesto se jedná o nejlepší výsledek od roku 1986. [6]
Rok 2007
Dochází k růstu ekonomiky oproti roku 2006 o
3,8 %. Hospodářský růst byl
ovlivněn negativním výsledkem na běžném
účtu – deficit činil 105,9 mld. EUR - ve srovnání s rokem 2006 se jedná o
vzrůst 21 %. Na jednu stranu byl exportní propad dáván za vinu poklesu
konkurenceschopnosti domácích výrobců, na druhou stranu do jisté míry
i omlouván poklesem hospodářského růstu největších obchodních partnerů –
Německo, Francie, Itálie. Domácí spotřeba mírně klesla, za to investiční
činnost mírně rostla. Roční míra inflace dosáhla 4,2 % - nejvíce za posledních
12 let. Zvýšil se i počet nezaměstnaných
na 2,1 milionu z celkového
počtu práceschopného obyvatelstva. Deficit obchodní bilance byl
99 mld. EUR. I přes mírné snížení vývoje cestovního ruchu vstupuje Španělsko
do roku 2008 s přebytkem ve státní kase celkem
o 23,368 mld. EUR. [6]
Rok 2008
Předpokládal se hospodářský růst
na úrovni 3,1 %, ale tato hodnota se s průběhem roku snižovala, až se růst
meziročního HDP zastavil na hodnotě 0,9 %, což překonalo i ty nejvíc
pesimistické odhady. V tomto roce se španělské vládě nepodařilo hospodařit
s kladným zůstatkem ve státní kase, skončila s deficitem 3,81 % HDP, záporný zůstatek byl
i u veřejného dluhu, který činí 39,5 % HDP. Stále se zvyšuje míra
nezaměstnanosti – dosahuje 14 %, což přestavuje jak sociální, tak i politický a
ekonomický problém. [6]
Rok 2009
Projevila se finanční a
hospodářská krize, kdy HDP klesl o 3,6 %, průmyslová výroba
o 16,2 %, stavební výroba o 22,2 %, vývoz o 15,9 % a dovoz o 26,2 %. Neustále
roste
i míra nezaměstnanosti, která vystoupala k 18%, což znamená, že bez
zaměstnání je více
než 4 miliony práceschopných obyvatel Španělska. Byla poskytnuta vládní podpora
na obnovu ekonomiky, to má za následek navýšení deficitu státní kasy na -11,4 %,
státní dluh vzrostl na 55 % HDP. [6]
Rok 2010
V tomto roce se podařilo
snížit schodek veřejného rozpočtu na 9,3 %. Vláda v čele s premiérem
Zapaterem má samozřejmě v plánu tento schodek i nadále snižovat. Co se
týče nezaměstnanosti – ta vystoupala až na neuvěřitelných 20 %
(v porovnání s Českou republikou – zde se nezaměstnanost
v prosinci 2010 vyšplhala na 9,6 %), Španělsko má nejvyšší počet
nezaměstnaných v rámci Evropské unie. V nastávajících pěti letech se
očekává vývoj a růst ekonomiky zhruba o 2 až 2,5 %. Vytvořením nových
pracovních nabídek se očekává pozvolné snižování nezaměstnanosti.
Vláda vstupuje do roku 2011
s předsevzetím snížit deficit státního rozpočtu na 6 %. [6]
Rok 2011
Španělská ekonomika v posledním
čtvrtletí loňského roku mezi-čtvrtletně klesla o jedno procento a po poklesu o
0,3 % ve třetím čtvrtletí tak spadla do své první recese
od roku 1993.
Španělsko se tak zařadilo po bok
dalších evropských zemí, kde už recese také je - tedy Německa, Itálie a Velké
Británie. Meziročně se španělský hrubý domácí produkt (HDP) klesl o 0,7 %.
I přes tato špatná čísla je na
tom ale španělská ekonomika lépe, než analytici očekávali.
Ti totiž Španělsku předpovídali mezi kvartální propad do minusu 1,1 % a
meziročně 0,8 %
Graf č. 3: Podíl na tvorbě HDP Španělska
Zdroj:
[7]
Z grafu č. 3 je jasně
patrné, že největší podíl na tvorbě HDP Španělska je tvořen odvětvím služeb,
převážně cestovní ruch.
Graf č. 4: Reálný růst HDP Španělska v letech
2000 až 2011 v %
Zdroj:
[6]
Stát/ období |
|
|||||||||||
2001 |
2002 |
2003 |
2004 |
2005 |
2006 |
2007 |
2008 |
2009 |
2010 |
2011 |
||
USA |
3,5 |
1,8 |
2,5 |
3,6 |
3,1 |
2,7 |
1,9 |
0,0 |
-2,6 |
2,6 |
2,3 |
|
EU |
2,1 |
0,9 |
0,8 |
2,2 |
1,7 |
3,0 |
2,9 |
0,5 |
-4,1 |
1,7 |
1,5 |
|
Kanada |
3,3 |
2,9 |
1,9 |
3,1 |
3,0 |
2,8 |
2,2 |
0,5 |
-2,5 |
3,1 |
2,7 |
|
Japonsko |
0,9 |
0,3 |
1,4 |
2,7 |
1,9 |
2,0 |
2,4 |
-1,2 |
-5,2 |
2,8 |
1,5 |
|
Německo |
1,7 |
0 |
-0,2 |
1,2 |
0,8 |
3,4 |
2,7 |
1,0 |
-4,7 |
3,3 |
2,0 |
|
Austrálie |
3,8 |
3,9 |
3,2 |
3,6 |
3,2 |
2,6 |
4,8 |
2,2 |
1,2 |
3,0 |
3,5 |
|
Anglie |
2,9 |
2,1 |
2,8 |
3,0 |
2,2 |
2,8 |
2,7 |
-0,1 |
-4,9 |
1,7 |
2,0 |
|
Francie |
2,1 |
1,1 |
1,1 |
2,3 |
2 |
2,4 |
2,3 |
0,1 |
-2,5 |
1,6 |
1,6 |
|
Itálie |
1,6 |
0,5 |
0,0 |
1,5 |
0,7 |
2,0 |
1,5 |
-1,3 |
-5,0 |
1,0 |
1,0 |
|
Slovensko |
4,4 |
4,6 |
4,8 |
5,0 |
6,7 |
8,5 |
10,6 |
6,2 |
-4,7 |
4,1 |
4,3 |
|
ČR |
1,7 |
1,9 |
3,6 |
4,5 |
6,3 |
6,8 |
6,1 |
2,5 |
-4,1 |
2,0 |
2,2 |
|
Španělsko |
3,5 |
2,7 |
3,1 |
3,3 |
3,6 |
4,0 |
3,6 |
0,9 |
-3,7 |
-0,3 |
0,7 |
Tabulka č. 4: Porovnání reálného růstu HDP ve vybraných
zemích
Zdroj:
[15]
Tabulka č. 4 porovnává růst
reálného HDP ve vybraných zemích za období 2001 až 2011
a je z ní patrné, že největších hodnot dosahovalo Španělsko v roce
2006, tedy před nástupem ekonomické krize. Po jejím nástupu hodnoty rapidně
poklesly.
Inflace je důvodem evropské a
tedy i španělské krize, proto je tedy velmi důležité hledat
a nalézt řešení. Podstatou inflace je objem peněz v ekonomice. Tyto peníze
tvoří z většinové části peníze na bankovních účtech, ale je zde zahrnuta i
hodnota úvěrů. Pomocí úvěrů lze provést krytí bankovních úvěrů, což může
znamenat, že množství peněz stoupá rychleji, i když objem hotovosti a peněz na
bankovních účtech stoupá pomaleji.
Inflace je především
přerozdělováním bohatství. V okamžiku, kdy jsou nově vytvořené peníze vpuštěny
do oběhu, všichni držitelé hotovosti ztrácejí. Ti, kdo se však k novým penězům
dostávají první, naopak na jejich úkor získají, protože mohou za staré ceny
nakupovat novými penězi. Za běžných okolností každá bankovka odpovídá nějaké
službě, kterou její současný majitel musel předchozímu poskytnout, aby ji
získal. Může to být například mzda, která je vyplácena za poskytnutí pracovní
síly. Nové peníze však nemusel jejich majitel nijak pracně získávat na trhu,
namísto toho byly pro něho vytvořeny prakticky odnikud. Jsou kryty právě prací
všech držitelů hotovosti. Jak peníze prostupují ekonomikou, lidé si uvědomují,
že došlo ke změně jejich hodnoty, že ztrácejí hodnotu.
Ti, ke kterým dospějí jako k posledním, ztrácejí nejvíce, protože už po jistou
dobu byli nuceni platit nové vyšší ceny, zatímco jejich příjmy se ještě
nezvýšily na novou úroveň. Toto přerozdělování je proto velmi nerovnoměrně a
nelze přesně předvídat, kdo jím bude nejvíce obohacen.
Stát/ období |
|
|||||||||||
2001 |
2002 |
2003 |
2004 |
2005 |
2006 |
2007 |
2008 |
2009 |
2010 |
2011 |
||
USA |
2,7 |
1,6 |
2,3 |
2,7 |
3,4 |
3,2 |
2,9 |
3,8 |
-0,3 |
1,4 |
1,0 |
|
EU |
2,2 |
2,3 |
2,1 |
2,2 |
2,2 |
2,2 |
2,1 |
3,3 |
0,3 |
1,6 |
1,5 |
|
Kanada |
1,7 |
2,3 |
2,7 |
1,8 |
2,2 |
2,0 |
2,1 |
2,4 |
0,3 |
1,8 |
2,0 |
|
Japonsko |
0,4 |
-0,9 |
-0,3 |
0,0 |
-0,3 |
0,3 |
0,0 |
1,4 |
-1,4 |
-1,0 |
-0,3 |
|
Německo |
2,1 |
1,4 |
1,0 |
1,8 |
1,9 |
1,8 |
2,3 |
2,8 |
0,2 |
1,3 |
1,4 |
|
Austrálie |
2,3 |
3,0 |
2,8 |
2,3 |
2,7 |
3,5 |
2,3 |
4,4 |
1,8 |
3,0 |
3,0 |
|
Anglie |
2,1 |
1,3 |
1,4 |
1,3 |
2,0 |
2,3 |
2,3 |
3,6 |
2,1 |
3,1 |
2,5 |
|
Francie |
1,6 |
1,9 |
2,2 |
2,3 |
1,9 |
1,9 |
1,6 |
3,2 |
0,1 |
1,6 |
1,6 |
|
Itálie |
3,3 |
2,6 |
2,8 |
2,3 |
2,2 |
2,2 |
2,0 |
3,5 |
0,8 |
1,6 |
1,7 |
|
Slovensko |
4,9 |
3,5 |
8,4 |
7,5 |
2,8 |
4,3 |
1,9 |
3,9 |
0,9 |
0,7 |
1,9 |
|
ČR |
2,2 |
1,9 |
0,1 |
2,8 |
1,8 |
2,5 |
2,9 |
6,3 |
1,0 |
1,6 |
2,0 |
|
Španělsko |
3,7 |
3,6 |
3,1 |
3,1 |
3,4 |
3,6 |
2,8 |
4,1 |
-0,2 |
1,5 |
1,1 |
Tabulka č. 5: Přehled vývoje inflace ve spotřebitelských
cenách ve vybraných zemích
Zdroj:
[8]
Při plánování dlouhodobých
investic je třeba s inflací počítat. O tom, jakou míru inflace předpokládat do
budoucna, se lze řídit jednak odhady inflace, které jsou zpracovány odbornými
institucemi, a dále jako maják slouží chování centrální emisní banky. Pokud je
známo, o kolik procent hodlá centrální banka zvýšit objem peněz za rok, je to
významné vodítko. Zvýšení objemu peněz, které neodpovídá zvýšení objemu
produkce v celé ekonomice, je opět signálem možné inflace. V tržních
ekonomikách se tyto údaje běžně zveřejňují a majiteli peněz jsou bedlivě
sledovány. Dalším průvodcem inflace je dále
i vzestup úrokové míry. Zvýšení úrokové míry je obvykle reakcí centrální banky
na vzrůst inflace, vedou k nižšímu objemu produkce nových peněz.
Graf č. 5: Předpokládaný vývoj inflace ve Španělsku
a EU v období 2010 až 2015
Zdroj:
[8]
2.3 Zaměstnanost a nezaměstnanost
Španělsko stále drží nelichotivé
prvenství v nezaměstnanosti v celé Evropské unii.
Ve Španělsku je nezaměstnaných téměř 5 milionů lidí. Jeho 21,5 % nezaměstnanost je trnem v oku
jak pro španělskou vládu, tak i pro samotnou Evropskou unii. Oproti České
republice, jejíž nezaměstnanost dosahuje necelých 9 % je stav ve Španělsku
alarmující. Podle španělského statistického úřadu přišlo nejvíce lidí o práci
ve stavebnictví, službách
a zemědělství. Ve veřejném sektoru zanikají pracovní místa kvůli úsporným
opatřením vlády a v soukromém sektoru není situace rovněž příznivá kvůli
slabému výkonu ekonomiky. Tato míra nezaměstnanosti má přímou souvislost
s vývojem inflace v zemi.
Graf č. 6: Míra nezaměstnanosti ve Španělsku za
období 2000 až 2011
Zdroj:
[9]
Důvodem rostoucích obav o osud
Španělska je skutečnost, že v jeho případě není primárním problémem státní,
nýbrž soukromý dluh. Španělský soukromý dluh, který
v sobě skrývá zadlužení domácnosti a firem, dosahuje přibližně 180 % HDP a je
po Irsku
s 200 % HDP druhým nejvyšším v eurozóně. Podíl celkového dluhu (soukromý +
státní) Španělska na HDP pak dosahuje 230 %, což je opět druhé nejvyšší číslo v
eurozóně ihned po Irsku (265 %). Toto číslo má přitom dále narůstat. V roce 2012
by měl totiž rozpočtový schodek dosahovat 7,3 %.
Stát/ Období |
|
|||||
2000 |
2001 |
2002 |
2003 |
2004 |
2005 |
|
EU |
70,5 |
69,6 |
60,4 |
61,9 |
62,2 |
62,8 |
Německo |
60,2 |
59,5 |
60,4 |
63,9 |
65,8 |
68,0 |
Řecko |
106,2 |
107,0 |
101,7 |
97,4 |
98,6 |
100,0 |
Anglie |
42,1 |
39,1 |
37,5 |
39,0 |
40,9 |
42,5 |
Francie |
57,3 |
57,3 |
58,8 |
62,9 |
64,9 |
66,4 |
Itálie |
110,5 |
109,8 |
105,7 |
104,4 |
103,8 |
105,8 |
Slovensko |
43,5 |
43,5 |
43,4 |
42,4 |
41,5 |
34,2 |
ČR |
13,2 |
14,7 |
28,2 |
29,8 |
30,1 |
29,7 |
Španělsko |
60,5 |
57,1 |
52,5 |
48,7 |
46,2 |
43,0 |
|
2006 |
2007 |
2008 |
2009 |
2010 |
2011 |
EU |
61,5 |
58,8 |
62,3 |
74,4 |
80,0 |
82,5 |
Německo |
67,6 |
64,9 |
66,3 |
73,5 |
83,2 |
81,7 |
Řecko |
106,1 |
105,4 |
110,7 |
127,1 |
142,8 |
162,8 |
Anglie |
43,4 |
44,5 |
54,4 |
69,6 |
80,0 |
84,0 |
Francie |
63,7 |
63,9 |
67,7 |
78,3 |
81,7 |
85,4 |
Itálie |
106,6 |
103,6 |
106,3 |
116,1 |
119,0 |
120,5 |
Slovensko |
30,5 |
29,6 |
27,8 |
35,4 |
41,0 |
44,5 |
ČR |
29,4 |
29,0 |
30,0 |
35,3 |
38,5 |
39,9 |
Španělsko |
39,6 |
36,1 |
39,8 |
53,3 |
60,1 |
69,6 |
Tabulka č. 6: Veřejný dluh k HDP ve vybraných zemích
za 2000 až 2011 v %
Zdroj:
[10]
3
Analýza
postavení Španělska v globální ekonomice
Španělsko figuruje ve všech
významných mezinárodních organizací jako je EU (Evropská unie), NATO
(Severoatlantická aliance), OSN (Organizace spojených národů), OBSE (Organizace
pro bezpečnost a spolupráci v Evropě), OECD (Organizace pro hospodářskou
spolupráci a rozvoj), Rada Evropy a v mnohých dalších organizací a skupin
včetně mezinárodních kontrolních režimů.
Světová organizace cestovního
ruchu (UNWTO) sídlí v hlavním městě Španělska – Madridu. Království španělské
je členem Africké rozvojové banky (AfDb), Asijské rozvojové banky (AsDb) a
Meziamerické rozvojové banky (IADB). Španělsko se podílí
na činnostech ve více než sto mezinárodních institucí.
Španělsko dne 1. ledna 2010
převzalo po Švédsku postavení v čele Rady Evropské unie.
V historii je to již počtvrté, kdy naposledy předsedalo Radě Evropské unie v 1.
pololetí roku 2002. Třetí španělské předsednictví v Evropské radě
ohlašovalo přijetí Eura.
Tímto dlouhým procesem odstartovala řada příležitostí pro růst a rozvoj
Španělského
a Evropského trhu. Tato jednotná měna přináší integritu finančních trhů a
hospodářské politiky, což posiluje vztahy mezi jednotlivými členskými státy,
jejich daňovými systémy
a posílení celkové stability v EU. Kromě toho má přijetí jednotné evropské měny
jasný dopad na mezinárodní úroveň. Zviditelnění Eurozóny na mezinárodní,
ale i finanční úrovni např. zasedání G7.
Jedním z hlavních úkolů
předsednictví Španělska bylo schválení Lisabonské smlouvy v částech, týkajících se
oblasti společné obchodní politiky. Dále si vytyčilo za cíl nastavení kýženého
mechanismu spolupráce mezi jednotlivými institucemi Evropské unie a zahájení
podstatné diskuze ohledně konkrétních otázek, např. investiční strategii
Evropské unie. Španělsko dále pokračovalo v jednáních o vzájemných dohodách o spolupráci
a partnerství s třetími zeměmi, o obchodních dohodách a v dalších jednáních o
liberalizaci obchodu
v rámci DDA (Rozvojový program z Doha). Úspěch v jednotlivých
vyjednávajících agendách DDA mělo předsednictví Španělska v oblasti
usnadňování obchodu
a to z hlediska přístupu některých z členských států k řešení
této problematiky. Nemůžeme však hovořit o podstatném posunu vpřed. Pozitivně
můžeme brát pokračování monitoringu zaváděných ochranných opatření, které
provádějí orgány WTO (Světová obchodní organizace). [11]
3.1 Rada v oblasti pro konkurenceschopnost
Španělské předsednictví
v Radě Evropské unie si vytyčilo analyzovat nové možnosti zlepšování
podmínek pro malé a střední podniky v EU. Dne 25. května 2010 proběhla
debata ministrů Rady pro konkurenceschopnost, kde se projednávala přeměna směrnice
o službách a systém vzájemného hodnocení. Dospělo se k pokroku ve vyjednávání
k návrhu směrnice o opožděných platbách. Tento návrh byl Evropskou komisí
představen v měsíci dubnu 2009 a je zároveň součástí Aktu pro malé a střední
podniky. Jeho cílem je zlepšení peněžních toků evropských podniků. [11]
Co se týče práva o duševních
vlastnictvích, se španělské předsednictví zabývalo bojem proti padělání,
plagiátorství a pirátství. Rada se usnesla na dodržování práv k duševnímu
vlastnictví. Díky tomu došlo k počátečnímu
impulsu, vedoucímu k budoucí revizi systému ochranných známek v Evropské unii. [11]
Jelikož se Španělsko soustředilo
na řešení problémů souvisejících s globální ekonomickou krizí, energetika
nebyla hlavní prioritou jeho předsednictví. I tak za jeho funkce proběhlo
několik jednání, ohledně nové energetické strategie na období let 2011 – 2020. V souvislosti
s návrhem o nařízeních týkající se bezpečných dodávek plynu, se dojednala
shoda ve všech podstatných otázkách tohoto návrhu. Jediný krok, který zbývá
k tomuto zavedení, je pouze formální schválení těchto nařízení na zasedání
Rady
i Evropského parlamentu.
K hlavním bodům připravovaných nařízení patří zejména:
- Preventivní akční plány
Po
členských státech bude vyžadováno plnění minimálních standardů ohledně
zásobovacích kapacit a reverzního toku dodávek plynu.
- Krizová opatření
V případě
vzniku vysokého nebezpečí musí být umožněn přeshraniční přístup k zásobám
plynu mezi členskými státy.
- Ochrana zákazníků
Do
ochrany zákazníků patří především domácnosti, případně malé a střední podniky a
sociální služby, kterým má být v případě krize umožněn přednostní odběr
plynu. [11]
Odhodlanost vlády podporovat
vědu a výzkum zlepšil fakt,
že v letech
2004 – 2007 se rozvoj
investic do této oblasti téměř
ztrojnásobil. V roce 2009 tyto
investice překonaly více než 8,2 mil. EUR, což mělo dopad i na nárůst
rozpočtových omezení, který ovlivnil i současnou ekonomickou situaci.
V roce 2008 činily tyto investice do vědy a výzkumu o 12 % méně než
v roce 2009. V rámci zlepšení konkurenceschopnosti podniků vznikl
v roce 2009 tzv. Interempresa program, který byl spolufinancován, jak
domácími (36 mil.), tak mezinárodními (10 mil.) zdroji. Tento
program se zaměřil
na podporu malých a středně velkých podniků v oblasti zdravotnictví a energetiky [11]
V moderních
ekonomikách, v makroekonomické rovině platí, že ekonomický růst je
v současnosti založen na schopnosti ekonomik zavádět technologické inovace.
V mikroekonomické rovině je technologie považována za strategický prvek
podnikové konkurenceschopnosti v odvětvích, které zavádějí nové způsoby výroby
a distribuce výrobků a služeb. Technologie je poznatkem, který je výsledkem
dlouholetých
a nasbíraných zkušeností. V centru celého procesu je podnik, jako hlavní prvek
vytváření nových technologií. Pramenů technologických poznatků je několik.
Mohou být výsledkem výzkumu a vývoje na univerzitách, ve výzkumných centrech,
nadacích, podnicích,
nebo mohou pramenit z doplňkových aktivit transformujících výsledky výzkumu a
vývoje na inovace. Další možností je import těchto poznatků ze zahraničí. [12]
Ekonomický rozvoj ve Španělsku
byl během industrializace poznamenán neschopností vytvářet potřebné
technologické vstupy. Španělsko se tak stalo zemí závislou na dovozu
technologií zvenčí. Technologický proces byl klíčovým faktorem růstu španělské
ekonomiky až v druhé polovině 20. století. Etapa silného ekonomického rozvoje,
která začala v roce 1960, podnítila zrychlení průmyslového růstu a s ním
spojené poptávky
po technologických zdrojích. Vzhledem k nedostatku vnitřní technologické
kapacity španělské ekonomiky, si země nadále udržovala závislou pozici z
dovozů.
Byly však
nastartovány některé pokusy vymanit španělské hospodářství
z této nevyhovující situace. Uplynulý vývoj ve Španělsku se dá charakterizovat
tak,
že ačkoli se v zemi stále více prostředků věnuje technologickým inovacím,
propast vůči vyspělým zemím se nadále prohlubuje a to vede ke strukturální
slabosti celé ekonomiky. Proto je klíčové přehodnotit politiky týkající se
technologických inovací, snažit se aktivně účastnit rámcového programu EU pro
výzkum a vývoj, a také vyvíjet i větší interní úsilí
na překonání této technologické mezery vůči jiným zemím EU. Tento proces je
nezbytný
a Španělsko má dostatečné kapacity k tomu, aby v něm zastávalo lepší pozice,
než dosud. [12]
V 80. letech se začaly
vypracovávat hospodářské politiky na podporu vědy, technologií
a inovací. Ve Španělsku je vypracována tzv. vědecko-technologická politika,
jejíž součástí je i Národní plán výzkumu, vývoje a inovací (NP). Podle zákona
č. 13/1986 o podpoře
a obecné koordinaci vědecko-technického výzkumu je Národní plán jejím hlavním
nástrojem. Od schválení tohoto zákona bylo vypracováno pět NP se značnými
rozdíly reagujícími na měnící a vyvíjející se podmínky v oblasti vědy a
technologií. [12]
Mezi základní cíle Národního programu patří:
1. Posílit spolupráci mezi AGE (Ústřední vládní
instituce) a regiony, zlepšit koordinaci národního a regionálních plánů výzkumu
a vývoje.
2. Zlepšit koordinaci mezi řídícími orgány NP a
institucemi ve veřejném sektoru výzkumu a vývoje.
3. Posílit systém vazeb a spolupráce mezi veřejným a
soukromým sektorem v oblasti výzkumu a vývoje.
Osobitá pozornost při naplňování cílů agendy Národního plánu pro výzkum a inovace je věnována úloze regionů. Na úrovni autonomních společenství - regionů jsou také vyčleněny odpovědnosti a pravomoci. NP má být vytvářený a dodržován na národní úrovni, ale i na regionální úrovni. Regiony si vypracovávají vlastní vědecko-technologický podnikový systém, jako základ jejich sociálně ekonomického růstu. Některé regiony přijaly i vlastní zákony o vědě a technologiích a disponují regionálními orgány pro tuto oblast. Všechny si vypracovávají regionální plány pro výzkum, vývoj a inovace.
Národní plán
a regionální plány mají oblasti společných zájmů jako zejména vytváření a
posilování konkurence-schopnosti výzkumných center, budování vědecko-technické
infrastruktury
a podpora vědeckotechnické kultury. V účasti na programech v rámci NP se na
prvních třech místech umisťují regiony Madrid, Katalánsko a Andalusie. [12]
Významnou formou podpory vědy a
výzkumu ve Španělsku jsou daňové pobídky
pro vědecko-výzkumné a inovační aktivity. Novelou zákona 43/1995 o daních z
příjmů společností se Španělsko zahrnulo mezi nejlepší země z hlediska daňových
pobídek
pro vědecko-výzkumné aktivity v OECD. Pouze 20 % vědecko-výzkumných a
inovačních projektů využilo tyto daňové zvýhodnění v posledních letech. V dané
legislativě je zakotvena daňová úleva na aktivity výzkumu a vývoje např. obecná
daňová úleva
30 %, doplňková 20 % na výdaje na výzkumné, smluvní projekty s vysokými
školami, technologickými centry, 10 % na investice do vědy ba výzkumu. Daňové
úlevy v oblasti technologických a inovačních aktivit např. 10 % úleva až do 1 mil.
EUR na výdaje
na projekty týkající se průmyslového designu, pokrokové technologie ve formě
patentů, know-how a licencí, obdržení certifikátu kvality ISO 9000, 10 % na
výdaje na nákup TIC
v hodnotě do 5 mil. EUR. Podle analýzy OECD je Španělsko zemí, která nabízí
nejvyšší daňové pobídky pro velké podniky realizující výzkumně-vývojové
aktivity. Následují Portugalsko, Rakousko, Kanada. V oblasti SME první příčky
patří Itálii, Španělsku
a Nizozemsku. [12]
Další neméně významnou formou
podpory vědy a výzkumu ve Španělsku je vytváření vědecko-technologických parků
(VTP). První VTP ve Španělsku vznikaly za účelem regionálního rozvoje a nikoli
přenosu technologií. Do poloviny 90. let, hlavními aktéry
ve VTP nebyly subjekty zabývající se výzkumem. Postupně si VTP uvědomili,
že bez výzkumu na vysokých školách se nepohnou dál. [12]
Španělský vývoz High-Tech v USD |
|||
2000 |
672 404 845 |
2006 |
10 037 210 229 |
2001 |
6 776 845 471 |
2007 |
9 915 961 256 |
2002 |
6 764 028 100 |
2008 |
10 145 836 978 |
2003 |
8 888 952 860 |
2009 |
10 035 917 655 |
2004 |
9 932 438 176 |
2010 |
10 259 731 546 |
2005 |
10 408 959 799 |
2011 |
10 368 248 394 |
Tabulka č. 7: Španělský vývoz High - Tech
Zdroj: [9]
4 Situace v oblasti korupčního jednání v podnikatelském prostředí za posledních 11 let
Podle
Transparency International (TI) definujeme korupci jako zneužití svěřené moci
pro soukromý zisk. Jsou zde zahrnuty korupční praktiky v soukromém i
veřejném sektoru. Používáme Index vnímání korupce (CPI), což je souhrnný
ukazatel kombinující různé zdroje informací o korupci. CPI, využívá těchto
zdrojů pro srovnání míry korupce v jednotlivých zemích. [13]
V roce 2011 se Španělsko umístilo na 31. místě v celosvětovém srovnání míry korupce v zemi. Česká republika s mírou 4,2 se umístila na 57. místě. Jak můžeme z obrázku vidět, Španělsko se drží mezi zeměmi s relativně nízkou mírou korupce
Případ korupce
se bohužel řešila i v politických stranách. Posledním případem je obvinění
některých vlivných členů strany socialistů. Bylo prokázáno, že tito členové
zadávali zakázky svým známým a přátelům. Kontrakty se pohybovaly
v milionech EUR.
Na obviněné byla uvalena vazba.
Důvody korupčního jednání:
-
Profesionalizace
politiků
Politikové považují politiku zdroj výdělečné činnosti, nikoli jako službu
státu
a jeho občanům.
-
Rezignace občanů
na kolektivní odpovědnost
Společnost preferuje osobní blahobyt před kolektivním uspokojením.
-
Podceňování
veřejnosti
Politici neberou ohledy na občany.
-
Globalizace
Vzniká malý prostor pro různé alternativy.
Rok |
CPI |
2000 |
7,0 |
2001 |
7,0 |
2002 |
7,0 |
2003 |
7,1 |
2004 |
6,9 |
2005 |
7,0 |
2006 |
6,8 |
2007 |
6,7 |
2008 |
6,5 |
2009 |
6,1 |
2010 |
6,1 |
2011 |
6,2 |
Tabulka č. 8: Míra korupce ve Španělsku
Zdroj: [13]
Z tabulky č. 8 a grafu č. 7 je patrné, že míra korupce ve Španělsku za posledních 10 let poklesla. Tyto hodnoty jsou však pohyblivé a velmi optimistické. Stále se objevují nové korupční případy uplácení, nelegálních provizí pro stavební povolení a další.
Graf č. 7: Pohyb míry korupce ve Španělsku (2000-2011)
Zdroj: [13]
Průzkumy názorů veřejnosti,
zadávané Evropskou komisí nazýváme Eurobarometr. Eurobarometr zahrnuje širší
veřejnost a její názory, do kterých jsou zahrnuty i úplatky občanů, tzv. malou
korupci. Tyto průzkumy bývají z hlediska přesnosti na velmi vysoké úrovni,
protože je zde zahrnuto veliké množství respondentů a oslovených. Následující
graf porovnává odpovědi širší veřejnosti „Jak se změnila míra korupce
v zemi za poslední 3 roky?“. Tyto hodnoty jsou přesně shodné i s výsledky
průzkumu, který zahrnoval celou Evropskou unii.
Graf č. 8: Změny v míře korupce ve Španělsku
Zdroj: [14]
Míra korupce se z pohledu
veřejnosti zvyšuje celoplošně a globálně. Španělsko není žádnou výjimkou a růst
míry korupce souvisí pravděpodobně i s hospodářskou krizí. Španělsko
v míře korupce vykazuje naprosto stejné hodnoty jako výsledky
celoevropského průzkumu.
Graf č. 9 znázorňuje odpovědi na
otázku „Která z následujících institucí je podle Vás nejvíce ovlivněná
korupcí?“ V anketě se hodnotilo známkou 1 až 5, při čemž 1 znamenalo, že
daná oblast je nejméně korumpovaná a 5 je oblast nejvíce korumpovaná.
Z výsledků můžeme vidět, že nejvíce oslovených předpokládá korupci
v prostředí politických stran. Nejlépe ze všech oborů dopadlo školství,
kde hodnota dosáhla poloviny nejvyšší hodnoty.
Graf č. 9: Míra korupce ve vybraných oborech ve Španělsku a
EU
Zdroj: [14]
Následující graf znázorňuje
procento obyvatel, kteří poskytli úplatek k získání nějakého zvýhodnění.
Graf obsahuje oblasti, ve kterých byl průzkum prováděn a ze kterých byla vyňata
průměrná hodnota. Z globálního pohledu je vidět, že se Španělsko drží pod
celosvětovým průměrem a dosahuje opět stejných průměrných hodnot jako Evropská
unie. To dokazuje skutečnost, že španělští obyvatelé nejsou ochotni podporovat
korupci a platit úplatky.
Graf č. 10: Procento obyvatel, kteří poskytli úplatek
Zdroj:
[14]
Další průzkum, kterým se
Eurobarometr zabýval, byla otázka vnímání opatření států v boji proti
korupci.
Graf č. 11: Opatření státu v boji s korupcí
Zdroj:
[14]
Graf č. 11 porovnává efektivnost
opatření mezi průměrem Evropské unie a Španělska. Celkem 74 % Španělů zastává
názor, že aktivity státu v oblasti boje proti korupci jsou nedostatečné a
neefektivní. Stejných hodnot dosahuje i průměr Evropské unie.
Ve Španělsku existují tyto protikorupční mechanismy pro veřejný sektor:
-
Legislativa
(články 404 až 445 v trestním zákoníku)
-
Protikorupční
právní předpisy a nařízení (zákon o veřejných zakázkách)
-
Dohled
zákonodárců nebo parlamentu (přímo nebo prostřednictvím kontrolních výborů)
-
Nejvyšší
finanční auditní orgán (rada auditu je podřízena parlamentu)
-
Veřejný
ochránce práv
-
Orgány
stanovující sankce (soudy, státní vyšetřovatelé)
-
Transparentnost
mechanismů (nezávislá veřejná kontrola)
6 Analýza vzájemného obchodu mezi Španělskem, ASEAN a NAFTA
Zahraniční obchod Španělska je
tradičně orientován na Evropskou unii, do které směřuje více než polovina
z celkového objemu vývozu země. Největším obchodním partnerem Španělska je
Francie, následována Německem, Itálií, Portugalskem a Velkou Británií.
V oblasti komoditní skladby
vývozů převažují stroje a zařízení, vývozy v automobilovém průmyslu,
chemické výrobky a potraviny.
V dovozu převládají stroje
a zařízení, chemické výrobky, potraviny, spotřební zboží, energetické výrobky,
automobily, díly a příslušenství.
Období |
Dovoz |
Vývoz |
Saldo |
2000 |
116 202,6 |
86 140,9 |
-30061,7 |
2001 |
117 794,3 |
88 273,1 |
-29 521,2 |
2002 |
126 098,9 |
95 662,9 |
-30436 |
2003 |
158 497,0 |
118 563,6 |
-39933,4 |
2004 |
197 041,3 |
138 872,8 |
-58 168,5 |
2005 |
220 104,2 |
146 526,8 |
-73 577,4 |
2006 |
182 381,6 |
162 686,5 |
-19 695,1 |
2007 |
297 340,1 |
192 852,9 |
-104 487,2 |
2008 |
318 233,5 |
212 215,9 |
-106 017,6 |
2009 |
218 501,2 |
169 580,5 |
-48 920,7 |
2010 |
239 815,9 |
187 161,6 |
-52 654,3 |
2011 |
239 271,0 |
197 482,0 |
-41 789 |
Tabulka č. 9: Vývoj zahraničního obchodu Španělska v letech
2000-2011 (v mil. EUR)
Zdroj: [9]
Španělsko zaznamenalo změnu
v hodnotách vývozu a dovozu hlavně v roce 2008, jak můžeme vidět i
v tabulce č. 9. I na úkor ekonomické krize, vykazovaly hodnoty celkem slušný
nárůst oproti předešlým obdobím. Rokem 2009 však tyto hodnoty opět poklesly
a díky postupující ekonomické krizi se hodnoty vývozu a dovozu drží na střední
hranici.
Odvětví |
Vývoz |
Dovoz |
Potraviny |
15,0 % |
12,2 % |
Energetické výrobky |
5,1 % |
10,4 % |
Suroviny |
2,4 % |
3,8 % |
Polotovary (nechemické) |
12,1 % |
7,4 % |
Chemické výrobky |
15,3 % |
15,1 % |
Stroje a zařízení |
20,1 % |
20,0 % |
Automobilový sektor |
16,1 % |
10,2 % |
Zboží dlouhodobé spotřeby |
1,9 % |
3,4 % |
Spotřební zboží |
8,6 % |
10,8 % |
Ostatní zboží |
3,3 % |
0,5 % |
Tabulka č. 10: Komoditní členění zahraničního obchodu
Španělska v roce 2011
Zdroj: [16]
V tabulce č. 10 můžeme
jasně vidět, že v komoditní struktuře zahraničního obchodu Španělska
převládají ve vývozu stroje a zařízení, automobily a chemické výrobky. Velmi
podobné jsou hodnoty také v dovozu země, kde největší podíl mají opět
stroje a zařízení, chemické výrobky a potraviny. Silným potravinářským odvětvím
vývozu Španělska je ovoce, převážně citrusové plody. Díky vhodným klimatickým
podmínkám se ve Španělsku daří pěstování hlavně pomerančů a citronů.
V poslední době Španělsko expanduje také v oboru služeb a to nejvíce
v sektoru informačních technologií. V chemickém průmyslu jsou
nejsilnějším vývozním artiklem farmaceutické výrobky. V tomto oboru
vynakládá Španělsko veliké úsilí z pohledu vědy a výzkumu, do kterých
investuje nemalé peníze. Bohužel v období ekonomické krize nastal útlum.
6.1 Zahraniční obchod mezi Španělskem a ASEAN
ASEAN – Association os South
East Asian Nations, čili Sdružení národů jihovýchodní Asie je regionální
mezinárodní organizací, která vznikla v roce 1967 a zahrnuje Brunej,
Filipíny, Indonésii, Kambodžu, Laos, Malajsii, Mjanmarsko, Singapur, Thajsko
a Vietnam.
Hlavním cílem organizace ASEAN
je rychlý ekonomický růst, sociální a kulturní rozvoj
a udržování dobrých vztahů mezi členskými zeměmi. ASEAN v současné době
rozvíjí
i vojenskopolitické a mezinárodněpolitické vztahy.
Evropská unie představuje pro
ASEAN třetího největšího obchodního partnera v rámci zahraničního obchodu
hned po USA a Japonsku.
Z pohledu obchodování mezi
Španělskem a ASEAN se množství obchodní spolupráce pohybuje spíše
v menších hodnotách v porovnání s hlavním obchodním partnerem,
což je USA.
Nejvýznamnějším odvětvím mezi
Španělskem a ASEAN jsou stroje a zařízení
a farmaceutické výrobky.
Vztahy mezi Španělskem a Indonésií
Počátky diplomatických vztahů
mezi Španělskem a Indonésií sahají do roku 1958, kdy byla oficiálně zahájena
spolupráce. Důležitou součástí diplomatické spolupráce jsou oficiální návštěvy
vysoce postavených činitelů obou zemí. Poslední taková návštěva proběhla
začátkem roku 2007, kdy Indonésii navštívila španělská královna Sofia. Návštěva
zahrnovala prohlídku projektů financovaných ze španělských zdrojů v rámci
pomoci Indonésii. Mezi ty to projekty patří zejména udržování národního parku
Mount Leuser National Park.
Španělsko s Indonésií
spolupracuje také v oblasti mořského rybolovu, v rámci rozvojové
spolupráce od roku 2005.
Rámec spolupráce zahrnuje i
oblast vzdělávání. Zásluhou podpory španělské agentury mezinárodní spolupráce
(AECI) poskytuje španělská vláda indonéským studentům stipendia na magisterské
a doktorské studium ve Španělsku. Rovněž umožňuje indonéským diplomatům studium
mezinárodních vztahů na španělském diplomatickém institutu. Prostřednictvím
technické spolupráce zajišťuje Španělsko správu nad školeními v oblasti
zdravotnictví, energetiky a turistiky pro indonéské občany. [17]
Velkou prioritou je boj proti
terorismu.
Vztahy mezi Španělskem a Vietnamem
Dne 23. listopadu 2010 proběhlo
ve Vietnamu fórum o obchodní a investiční spolupráci, které se zúčastnilo
celkem 176 španělských a vietnamských podnikatelů. Účelem tohoto fóra bylo
vytvoření nových příležitostí ke spolupráci mezi oběma zeměmi v oblasti
financí, průmyslu a technologií. Fóra se zúčastnily přední španělské firmy jako
Mondragon, Befesa a Logisfashion. Španělský velvyslanec ve Vietnamu Fernando
Curcio vyslovil zájem řady španělských firem o vietnamský trh a ochotu finanční
pomoci Vietnamu. V roce 2009 dosáhl obchodní obrat mezi Vietnamem a
Španělskem 1,434 miliardy USD. V průběhu
7 měsíců roku 2010 činil obchodní obrat 650 milionů USD, což představuje oproti
stejnému období v roce 2009 nárůst o 6 %. [18]
Obchod mezi Španělskem a ASEAN |
Dovoz |
Vývoz do Španělska |
||||||||||||
2000 |
2005 |
2010 |
2000 |
2005 |
2010 |
|||||||||
Polnohospodářské
produkty a potravinářské výrobky |
10 % |
12 % |
18 % |
15 % |
16 % |
15 % |
||||||||
Elektronika |
6 % |
7 % |
4 % |
13 % |
16 % |
16 % |
||||||||
Stroje
a dopravní zařízení |
18 % |
16 % |
9 % |
37 % |
24 % |
19 % |
||||||||
Chemikálie
a farmaceutické výrobky |
27 % |
26 % |
32 % |
11 % |
12 % |
11 % |
||||||||
Textil
a oblečení |
22 % |
27 % |
19 % |
13 % |
13 % |
12 % |
||||||||
Minerální
paliva |
15 % |
10 % |
14 % |
11 % |
11 % |
12 % |
||||||||
Ostatní
výrobky |
2 % |
2 % |
4 % |
9 % |
8 % |
5 % |
||||||||
Země ASEAN |
Dovoz do Španělska |
Vývoz ze Španělska |
||||||||||||
2000 |
2002 |
2004 |
2006 |
2008 |
2010 |
2000 |
2002 |
2004 |
2006 |
2008 |
2010 |
|||
Brunej |
8,5 |
7,9 |
15,2 |
14,8 |
17,2 |
6,3 |
0 |
0,3 |
2,1 |
3,9 |
5,7 |
4,8 |
||
Filipíny |
37,6 |
49,3 |
37,5 |
42,2 |
33,5 |
23,2 |
111,4 |
102,3 |
87,6 |
92,1 |
93,7 |
159,2 |
||
Indonésie |
10,7 |
12,3 |
12,4 |
18,8 |
15,1 |
14,3 |
91,8 |
82,7 |
69,7 |
77,6 |
74 |
75,8 |
||
Kambodža |
1,2 |
0,7 |
1,1 |
1,1 |
1,6 |
1,7 |
4,2 |
4,4 |
8,5 |
9,2 |
19,5 |
22,2 |
||
Laos |
0,7 |
0 |
0,2 |
0,9 |
1,3 |
1,3 |
0,2 |
0 |
1,1 |
0,3 |
0,6 |
4,7 |
||
Malajsie |
138 |
112,1 |
153,2 |
177 |
203,6 |
148 |
503,6 |
487,7 |
532,7 |
609,1 |
594,4 |
559,5 |
||
Mjanmarsko |
0 |
0 |
0 |
0,1 |
0,3 |
0,3 |
0,6 |
0,4 |
2 |
4,7 |
8,5 |
12 |
||
Singapur |
298,4 |
352,3 |
399,7 |
427,1 |
385,3 |
426,4 |
127,8 |
203,6 |
278,1 |
319 |
347,5 |
395,4 |
||
Thajsko |
192,8 |
223,6 |
265,7 |
212,4 |
200,7 |
172 |
92,9 |
115,7 |
104,9 |
118,7 |
123,6 |
114,3 |
||
Vietnam |
76,2 |
79,5 |
73,4 |
68,7 |
54,2 |
57,9 |
64,7 |
72 |
68,5 |
71,9 |
71 |
63,5 |
||
Celkem |
764,1 |
837,7 |
958,4 |
963,1 |
912,8 |
851,4 |
997,2 |
1069 |
1155 |
1307 |
1339 |
1411 |
||
Tabulka č. 11: Zahraniční obchod se zeměmi ASEAN (v % a
mil. EUR)
Zdroj: [9]
Z tabulky č. 11 vidíme, že
největší obchodní spolupráci dosahuje Španělsko s Malajsií, Singapurem a
Thajskem. Oproti tomu obchodní vztahy s Mjanmarskem jsou téměř na nule.
Tyto hodnoty jsou dané tím, že ASEAN není hlavním obchodním partnerem
Španělska, kterým jak již bylo zmíněno, je Evropská unie. ASEAN dosud
nezveřejnil informace
za rok 2011. Tyto informace by měly být zveřejněny v průběhu druhé
poloviny roku 2012.
6.2 Zahraniční obchod mezi Španělskem a NAFTA
NAFTA – North American Free
Trade Agreement, čili Severoamerická dohoda o volném obchodě. Základem pro
vznik NAFTA byly vztahy mezi Amerikou a Kanadou. Vyvrcholením dlouhodobého
snažení obou zemí o vytvoření zóny volného obchodu byla dohoda přijatá roku
1987. Pozdější dotvoření NAFTA bylo závislé
na Americko – Mexických dohodách a jejich
vzájemné spolupráci.
NAFTA je založená na principech
zóny volného obchodu. Zóna volného obchodu je základním stupněm ekonomické
integrace, ve které se členské země navzájem zavázaly odstranit cla a ostatní
překážky pro vzájemnou obchodní spolupráci. Integrace trhu umožňuje výrobcům a
spotřebitelům efektivněji reagovat na změny trhu a na změny ekonomických
podmínek. Pro výrobce otevírá nová obchodní území a využití nových obchodních
příležitostí. Díky tomu mají výrobci snadnější přístup k levnějším vstupům
a vytváří příležitosti pro zahraniční investice. Co se týče Třetích krajin,
zachovala si NAFTA vlastní obchodní politiku. NAFTA však není klasickou zónou
volného obchodu. Umožňuje nejenom volný pohyb zboží, ale i volný pohyb služeb a
kapitálu. Jelikož NAFTA nezahrnuje volný pohyb pracovních sil, nedá se o ní
mluvit jako o společném trhu.
Země NAFTA |
Dovoz do Španělska |
|||||||||||
2000 |
2001 |
2002 |
2003 |
2004 |
2005 |
2006 |
2007 |
2008 |
2009 |
2010 |
2011 |
|
USA |
526,9 |
484,2 |
435,5 |
494,6 |
553,4 |
577,8 |
617,1 |
823,3 |
1023,6 |
729,2 |
712,6 |
635,3 |
Kanada |
37,1 |
46,5 |
50,3 |
51,3 |
77,2 |
82,5 |
77 |
88,5 |
89,5 |
83,0 |
96,4 |
67,8 |
Mexiko |
127,38 |
104,49 |
118,75 |
122,33 |
168,91 |
243,21 |
273,3 |
289,2 |
370,6 |
199,4 |
216,8 |
124,7 |
Celkem |
691 |
635 |
605 |
668 |
799 |
903 |
967 |
1201 |
1484 |
1012 |
1026 |
828 |
Tabulka č. 12: Španělský dovoz ze zemí NAFTA (v mil. USD)
Zdroj:
[19]
Z tabulky č. 12 můžeme
jasně vidět, jaký vliv měla ekonomická krize na vzájemném obchodu mezi
Španělskem a sdružením NAFTA. Změny ve vývoji se projevily právě v roce
2008, nástupem krize, kdy klesl dovoz hlavně z Mexika.
Španělsko - kanadská spolupráce
Kanada a Španělsko se zavázala
ke vztahu aktivní spolupráce, založené na společných zájmech v mezinárodní
sféře, bilaterální výměně na politické a ekonomické úrovni
a spolupráci v oblasti bezpečnosti, vědy a akademických a kulturních
vztahů. Na regionální úrovni se výměny na regionální úrovni mezi Španělskem a
Kanadou zvyšují. Obě země se zavázaly k obraně demokratických hodnot a
globální bezpečnosti v rámci mezinárodní spolupráce. Jsou
výbornými partnery v multilaterální oblasti a společně
pracovali v rámci Organizace spojených národů (OSN), Organizace
Severoatlantické smlouvy (NATO), Organizace pro
hospodářskou spolupráci – operaci a rozvoj (OECD) a Světové
obchodní organizace (WTO) a dalších institucí.
Kanadský premiér Stephen Harper
a španělský předseda vlády José Luis Rodriguez Zapatero měli příležitost
uspořádat dvoustranné jednání v lednu 2010 na Světovém ekonomickém fóru
v Davosu. Kanada a Španělsko jsou konstruktivními partnery v oblasti
řízení rybolovu. Obě země pracují na zajištění toho, aby rybolovné zdroje byly
využívány v rámci udržitelného a odpovědného způsobu. V roce 2007
podepsaly memorandum
o porozumění na podporu udržitelného řízení rybolovu a podporu bilaterální
obchodní výměny v této oblasti. [20]
Hospodářské vztahy mezi oběma
zeměmi se značně rozvinuly v průběhu posledních několika let a nadále
představují obrovský potenciál pro růst.
Vzájemná spolupráce
v oblasti vědy a techniky vedla k významným projektům. V roce
2007 byla podepsána mezi oběma zeměmi dohoda o podpoření spolupráce
v těchto oborech. Národní výzkumná rada Kanady (NRC) a Španělská národní
rada pro výzkum spolupracuje již mnoho let v klíčových oblastech výzkumu
ve zdravotnictví, obnovitelných zdrojích energie a životním prostředí. Obě země
jsou partnery v Mezinárodním Konsorciu pro výzkum genomu rakoviny společně
s Velkou Británií a USA. [20]
Také akademické vztahy mezi
Španělskem a Kanadou jsou velmi dynamické. Stále více španělských studentů volí
Kanadu pro svá vysokoškolská studia nebo pro jazykové pobyty. Dobré vztahy
v akademické obci dokládá více než 100 dohod mezi kanadskými
a španělskými univerzitami. [20]
Španělsko – mexická spolupráce
Během španělské občanské války
se mnoho mexických dobrovolníků přidalo ke španělské republikánské straně.
Ačkoli republikáni válku prohráli, vztahy mezi oběma zeměmi
se výrazně prohloubily. Dnešní spolupráce navazuje na mezistátní vztahy mezi
USA, Mexikem a Španělskem. Španělsko má s Mexikem silný vztah stejně jako
s ostatními latinskoamerickými zeměmi. V současné době se však
vzájemná spolupráce mezi oběma zeměmi snižuje. V Mexiku se nachází
španělské velvyslanectví a dva konzuláty. Španělsko představuje také velmi
nemilé postavení v oblasti nelegálních drog. Stalo se klíčovou bránou pro
dovážení kokainu z Latinské Ameriky. [13]
Země NAFTA |
Vývoz ze Španělska |
|||||||||||
2000 |
2001 |
2002 |
2003 |
2004 |
2005 |
2006 |
2007 |
2008 |
2009 |
2010 |
2011 |
|
USA |
476,1 |
432,7 |
473,1 |
559 |
623 |
718,1 |
818,2 |
882 |
924 |
655,4 |
475,9 |
367,2 |
Kanada |
52,8 |
47,6 |
54,4 |
70,8 |
80,7 |
82,5 |
91,1 |
93,2 |
135 |
97,3 |
78,7 |
62,3 |
Mexiko |
119,17 |
152,28 |
185,32 |
190,66 |
237,71 |
277,02 |
303,2 |
320 |
338,1 |
250,3 |
178,3 |
121,5 |
Celkem |
648 |
633 |
713 |
820 |
941 |
1078 |
1212 |
1295 |
1397 |
1003 |
732,9 |
551 |
Tabulka č. 13: Španělský vývoz do zemí NAFTA (v mil. USD)
Zdroj:
[19]
Změny hodnot ve vývozu ze
Španělska do zemí NAFTA se výrazně projevila až v roce 2009, kdy díky
ekonomické krizi klesly tyto hodnoty podstatným způsobem. I tak si ale
Španělský vývoz drží optimální stav.
Španělsko – americká spolupráce
Španělsko – americké vztahy se
výrazně zlepšily po nástupu Baracka Obamy na funkci amerického prezidenta.
Španělsko se nabídlo přijmout některé vězně z uzavřené věznice
v Guantanámu. Hlavními komoditami, se kterými USA a Španělsko navzájem
obchodují, jsou strojní zařízení, motorová vozidla a potraviny.
7 Struktura vzájemného obchodu mezi Španělskem a ČR
Od roku 1999 obchodní spolupráce
mezi Českem a Španělskem vzrostla o čtyřnásobek, export z naší republiky
(4,5x) převyšuje import (3,5x), což svědčí o vyšší dynamice
ze strany České republiky. Posledních několik let se můžeme těšit
z úspěšné vzájemné obchodní výměny pozitivního salda, což pro Českou
republiku znamená příznivější vývoj, jak ve vyšším tempu růstu ekonomiky, tak i
ve snížení konkurence schopnosti španělské výroby.
Ztráta významných obchodů pro
nadnárodní automobilky znamenala pokles španělského exportu do České republiky,
dodávky pro automobilový průmysl výrazně ovlivňují obchodování nejen mezi
Českem a Španělskem, ale i jiné země ve střední Evropě,
kam nadnárodní automobilky soustřeďují svou výrobu. [21]
Období |
(v mil. EUR) |
|||
Vývoz |
Dovoz |
Obrat |
Saldo |
|
1999 |
421 |
399 |
820 |
22 |
2000 |
509 |
639 |
1 148 |
-130 |
2001 |
667 |
765 |
1 432 |
-98 |
2002 |
812 |
819 |
1 631 |
-7 |
2003 |
906 |
821 |
1 727 |
85 |
2004 |
1 192 |
1 105 |
2 297 |
87 |
2005 |
1 601 |
1 188 |
2 789 |
413 |
2006 |
2 039 |
1 413 |
3 452 |
626 |
2007 |
2 361 |
1 674 |
4 034 |
686 |
2008 |
2 269 |
1 779 |
4 048 |
490 |
2009 |
1 877 |
1 423 |
3 300 |
453 |
2010 |
2 251 |
1 598 |
3849 |
653 |
2011 |
2 284 |
1 617 |
3 901 |
667 |
Tabulka č. 14: Vývoj obchodní výměny ČR se Španělskem
(1999-2011)
Zdroj: [22]
V roce 2009, který byl ve
znamení celosvětové hospodářské krize, bylo obchodování
se Španělskem, poznamenáno poklesem českého exportu i importu. V číslech český export se snížil o 17 % a
import na hodnoty stejné jako v roce 2006 tedy o 20 %, i přes tyto
události si Česko drží aktivní obchodní bilanci se Španělskem.
Na španělském trhu si kromě
nejznámější exportních artiklů, jako jsou automobily Škoda, obráběcí a kovací
stroje, chemické výrobky, sklo, pivo či jablonecká bižuterie, získávají přízeň
i výrobci koupelnových systému Ravak, pomůcek do kuchyně Tescoma,
či válcovaný materiál z Vítkovic a Ostravy. [21]
Název zboží |
Statistická hodnota EUR (tis.) |
Silniční vozidla |
508 437 |
Kancelářské stroje a
zařízení k automatickému zpracování dat |
311 099 |
Zařízení pro
telekomunikace a pro záznam |
223 624 |
Elektrická zařízení,
přístroje a spotřebiče |
186 939 |
Stroje a zařízení
všeobecně užívané v průmyslu |
179 805 |
Stroje a zařízení
k výrobě energie |
105 174 |
Tabulka č. 15: Komoditní struktura vývozu ČR do Španělska
Zdroj: [22]
V tabulce vidíme, že jednoznačně
nejsilnějším českým exportním artiklem do Španělska jsou automobily.
Název zboží |
Statistická hodnota EUR (tis.) |
Silniční vozidla |
419 777 |
Zařízení pro
telekomunikace a pro záznam |
159 435 |
Zelenina a ovoce |
137 085 |
Stroje a zařízení
všeobecně užívané v průmyslu |
109 762 |
Elektrická zařízení,
přístroje a spotřebiče |
108 635 |
Léčiva a farmaceutické
výrobky |
95 898 |
Tabulka č. 16: Komoditní struktura dovozu ČR ze Španělska
Zdroj: [22]
Spolupráce mezi Španělskem a
Českou republikou je na dobré úrovni, což mohou dokázat i společnosti se
španělskou majetkovou účastí, podnikající na území České republiky. Vzájemný obchod
mezi Španělskem a Českou republikou představují společnosti, které se aktivně
angažují i v jiných oblastech ekonomické spolupráce. Tyto společnosti
představují formu výrobní nebo obchodní společnosti, na které se účastní domácí
i zahraniční partner poměrem, který je stanoven ve společné smlouvě, případně
byl nařízen vládou země,
ve které se nachází sídlo podniku.
Za významnou česko-španělskou
fúzi lze v minulých letech rovněž považovat kapitálový vstup renomované
španělské stavební společnosti OHL Madrid (Obrascón-Huarte-Laín)
do skupiny firem ovládaných konsorciem ŽS Brno - Uherský Ostroh. V oblasti
služeb
a cestovního ruchu hraje významnou roli mezinárodní síť hotelů Barceló ve
spojení
se skupinou Hotusa.
8 Časové řady nejvýznamnějších oblastí ekonomické spolupráce za posledních 11 let mezi oběma zeměmi
Obchodní spolupráce mezi
Španělskem a Českou republikou je definován podmínkami Evropské unie. Španělsko
představuje pro Českou republiku perspektivního obchodního partnera, jak
v oblasti dovozu, tak i ve vývozu. Díky dynamickému tempu růstu vývozu
byla postupně zvrácena negativní obchodní bilance, čímž je dosaženo pozitivního
salda v obchodní spolupráci mezi oběma zeměmi. Český vývoz si drží větší
dynamiku než dovoz. Převládá hlavně vývoz automobilů.
|
Vývoz |
Dovoz |
Obrat |
Saldo |
2000 |
509 |
639 |
1148 |
-130 |
2001 |
667 |
765 |
1432 |
-98 |
2002 |
812 |
819 |
1631 |
-7 |
2003 |
906 |
821 |
1727 |
85 |
2004 |
1192 |
1105 |
2297 |
87 |
2005 |
1601 |
1188 |
2789 |
413 |
2006 |
2039 |
1413 |
3452 |
626 |
2007 |
2361 |
1674 |
4034 |
686 |
2008 |
2269 |
1779 |
4048 |
490 |
2009 |
1922 |
1433 |
3355 |
489 |
2010 |
2385 |
1694 |
4079 |
691 |
2011 |
2329 |
1649 |
3978 |
680 |
Tabulka č. 17: Obchod Španělska a České republiky
v mil. EUR
Zdroj:
[24]
Z tabulky č. 17 vidíme, že
v roce 2011 dosáhly hodnoty českého dovozu a vývozu
do Španělska podobných výsledků jako v roce 2010. Může za to vliv
ekonomické krize. Hodnoty však neklesly takovou mírou jako v období roku
2009, kdy byla ekonomická krize v plné síle.
V následující tabulce
vidíme vývoj obratu a salda v oblasti ekonomické spolupráce Španělska
České republiky. Za období posledních 11 let se saldo dostalo ze záporných
hodnot a obrat vzrostl téměř o 200 %, porovnáme-li hodnoty dosažené v roce
2000 a hodnoty roku 2011.
Graf č. 12: Vývoj obratu a salda mezi Španělskem a ČR za
období 2000 až 2011
Zdroj:
[24]
Z výše uvedené tabulky a
grafu tedy vyplívá, že dovoz a vývoz výrobků z České republiky do
Španělska měl stoupající tendenci do období vypuknutí ekonomické krize
v roce 2008. V dalších letech můžeme očekávat mírný vzrůst, podobně
jako v letech 2010 a 2011. Znepokojující může být pro Českou republiku
klesající zájem o české produkty. V oblasti automobilů a chemických
výrobků však není pokles předpokládán.
8.1 Ekonomická spolupráce Španělska a České republiky
Ekonomická spolupráce mezi
Českou republikou a Španělskem má dlouhodobou tradici. Už bývalé Československo
mělo vytvořeny výborné bilaterální vztahy nejen se Španělskem, ale i
s ostatními zeměmi Evropy. Největší rozvoj ekonomické spolupráce mezi
oběma zeměmi nastal však až vstupem České republiky do Evropské unie 1. 5.
2004. Právě v tomto roce se saldo vzájemného obchodu dostalo do kladných
hodnot a dál stoupalo. Vývoji obchodních vztahů napomohl volný pohyb osob,
služeb, zboží a kapitálu, společná obchodní, polnohospodářská a dopravní
politika a odstranění dalších bariér.
Významnou roli v rámci
kooperace obou zemí sehrály i bilaterální smlouvy, které Česká republika se
Španělskem uzavřela.
Přehled bilaterálních smluv s Českou republikou [25]
-
„Smírčí a rozhodčí smlouva mezi Československou
republikou a Královstvím španělským (č. 18/1930 Sb.).
-
Ujednání mezi ČSSR a Španělskem o vzájemném zřízení
konzulárních
a obchodních zastupitelství (č. 28/1971 Sb.)
-
Dlouhodobá dohoda mezi vládou ČSSR a vládou
Španělska o obchodních stycích (č. 31/1973 Sb.)
-
Dohoda mezi vládou Československé socialistické
republiky a vládou Španělska
o letecké dopravě (č. 89/1974 Sb.)
-
Dlouhodobá dohoda mezi ČSSR a Španělským královstvím
o obchodní výměně
a rozvoji hospodářské a průmyslové kooperace (č. 107/1978 Sb.)
-
Dohoda o kulturní spolupráci mezi vládou
Československé socialistické republiky
a vládou Španělska (č. 5/1980 Sb.)
-
Dohoda mezi vládou Československé socialistické
republiky a vládou Španělského království o mezinárodní silniční dopravě a
Protokol vypracovaný na základě článku 19 této dohody (č. 155/1979 Sb.)
-
Smlouva mezi Československou socialistickou
republikou a Španělskem
o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní
z příjmu z majetku (č. 23/1982)
-
Smlouva mezi Československou socialistickou
republikou a Španělskem o právní pomoci, uznání a výkonu rozhodnutí ve věcech
občanských (č. 6/1989 Sb.)
-
Ujednání o zrušení vízové povinnosti mezi Českou a
Slovenskou Federativní Republikou a Španělským královstvím (č. 335/1992 Sb.)
-
Smlouva o přátelských vztazích a spolupráci mezi
Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Španělským královstvím (č.
578/1992 Sb.)
-
Dohoda o vzájemné ochraně a podpoře investic mezi
Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Španělským královstvím (č.
647/1992 Sb.)
-
Dohoda mezi vládou České republiky a vládou
Španělského království o sukcesi
do dvoustranných smluv sjednaná výměnou dopisů (rok 1995)
-
Ujednání mezi Ministerstvem školství, mládeže a
tělovýchovy ČR a Ministerstvem školství, kultury a sportu Španělska o zřízení a
činnosti česko-španělských tříd
na gymnáziích v ČR (č. 35/2001 Sb.)
-
Smlouva o sociálním zabezpečení mezi ČR a Španělským
královstvím (č. 52/2004 Sb.)
-
Správní ujednání k provádění Smlouvy o
sociálním zabezpečení mezi ČR
a Španělským královstvím (č. 53/2004 Sb.)“ [25]
Díky uzavření těchto
bilaterálních smluv mezi Českou republikou a Španělskem došlo k rozvoji
obchodu služeb a zboží, k povzbuzení individuálních podnikatelských
aktivit, nárůstu investic a jejich ochraně, ulehčení účtování mezi zeměmi a
spolupráci v dalších obchodních aktivitách.
9 Popis současného a prognóza budoucího vývoje postavení Španělska v EU
Španělsko dne 1. ledna 2010
převzalo po Švédsku postavení v čele Rady Evropské unie.
V historii je to již počtvrté, kdy naposledy předsedalo Radě Evropské unie v 1.
pololetí roku 2002. Třetí španělské předsednictví v Evropské radě
ohlašovalo přijetí Eura.
Tímto dlouhým procesem odstartovala řada příležitostí pro růst a rozvoj
Španělského
a Evropského trhu. Tato jednotná měna přináší integritu finančních trhů a
hospodářské politiky, což posiluje vztahy mezi jednotlivými členskými státy,
jejich daňovými systémy
a posílení celkové stability v EU. Kromě toho má přijetí jednotné evropské měny
jasný dopad na mezinárodní úroveň. Zviditelnění Eurozóny na mezinárodní, ale i
finanční úrovni např. zasedání G7. Jedním z hlavních úkolů předsednictví
Španělska bylo schválení Lisabonské
smlouvy v částech, týkajících se oblasti společné obchodní politiky. Dále
si vytyčilo za cíl nastavení kýženého mechanismu spolupráce mezi jednotlivými
institucemi Evropské unie a zahájení podstatné diskuze ohledně konkrétních
otázek, např. investiční strategii Evropské unie. Španělsko dále pokračovalo v
jednáních o vzájemných dohodách
o spolupráci a partnerství s třetími zeměmi, o obchodních dohodách a v dalších
jednáních
o liberalizaci obchodu v rámci DDA (Rozvojový program z Doha). Úspěch
v jednotlivých vyjednávajících agendách DDA mělo předsednictví Španělska
v oblasti usnadňování obchodu
a to z hlediska přístupu některých z členských států k řešení
této problematiky. Nemůžeme však hovořit o podstatném posunu vpřed. Pozitivně
můžeme brát pokračování monitoringu zaváděných ochranných opatření, které
provádějí orgány WTO (Světová obchodní organizace). [11]
Závazek (učiněný i v rámci EU)
dosáhnout v roce 2012 maximálního schodku veřejných rozpočtů ve výši 4,4 % HDP
bude prakticky nemožné dodržet. V období ekonomické recese, která Španělsko
čeká, nebudou zřejmě ani radikální rozpočtové škrty postačovat, protože jak
centrální rozpočet, tak rozpočty jednotlivých autonomních oblastí a místní
rozpočty se budou potýkat s nízkými příjmy. Vláda má přitom až doposud v
rozpočtové oblasti poměrně ambiciózní plány. Nová vláda premiéra Rajoye už také
začala mluvit
o tom, že původní závazek v rámci EU ve výši 4,4 % HDP musí být korigován.
Naposledy zveřejněné odhady Mezinárodního
měnového fondu, týkající se dalšího vývoje španělské ekonomiky, uvádějí ve
většině ukazatelů ekonomického vývoje výrazně horší data, než při posledním
hodnocení ze září 2011. Odhad růstu HDP v roce 2012 snížil MMF o celých 2,8 %,
z růstu 1,1 % HDP na pokles ve výši -1,7 % HDP. Rovněž odhad na rok 2013 snížil
MMF z růstu ve výši 1,8 % HDP na pokles v hodnotě -0,3 procenta HDP.
Veřejný dluh Španělska, který v
roce 2010 představoval 60,1 % HDP, dosáhl dle MMF
v roce 2011 hodnoty 70,1 %, v roce 2012 se pak zvýší na 78,1 % HDP a v roce
2013
na 84 % HDP, přičemž v delším horizontu
bude tento procentní podíl stoupat. Schodek veřejných rozpočtů dosáhne na konci
roku 2012 podle MMF hodnoty -6,8 % HDP,
v dalším roce pak -6,3 % HDP. Původně stanovený záměr španělské vlády dosáhnout
koncem roku 2013 schodku ve výši 3 % HDP nebude podle MMF dosažen ani po roce
2016, kdy by se měl neustále pohybovat okolo 4 % HDP. [27]
Vývoj a predikce vybraných makroekonomických ukazatelů v % |
||||
|
2010 |
2011 |
2012 |
2013 |
HDP |
-0,1 |
0,7 |
-1,5 |
0,2 |
Soukromá spotřeba |
0,8 |
0,0 |
-1,2 |
-0,5 |
Veřejná spotřeba |
0,2 |
-1,2 |
-6,3 |
-3,3 |
Investice do zařízení |
5,1 |
2,2 |
-7,0 |
-0,9 |
Investice do stavebnictví |
-10,2 |
-7,8 |
-10,6 |
-3,1 |
Vývoz zboží a služeb |
13,5 |
8,8 |
3,5 |
5,9 |
Dovoz zboží a služeb |
8,9 |
1,4 |
-4,8 |
1,2 |
Vnitřní poptávka |
-1,0 |
-1,3 |
-4,0 |
-1,4 |
Zahraniční poptávka |
0,9 |
2,0 |
2,5 |
1,5 |
Produktivita |
2,6 |
2,4 |
1,6 |
0,9 |
Nezaměstnanost |
20,1 |
21,5 |
23,4 |
23,3 |
Tabulka č. 18: Vývoj a predikce vybraných
makroekonomických ukazatelů v %
Zdroj: [27]
9.1 Prognóza budoucího vývoje Španělska v EU pomocí fuzzy logiky
První zmínka o fuzzy logice se
objevila v roce 1965 v článku profesora Lotfi A. Zadeha. Pojem fuzzy
znamená neurčitý, neostrý. Tomu odpovídá i předmět zájmu fuzzy logiky, tedy
pokrytí reality v její nepřesnosti a neurčitosti. Základní pojem fuzzy
logiky byl definován jako fuzzy množina. Základem je přiřazení míry pravdivosti
jednotlivým výrokem, proti výrokové logice je možno přiřadit hodnoty
v intervalu <0;1>, přičemž
0 znamená úplné nečlenství a 1 úplné členství. [26]
Fuzzy logika probíhá ve třech
základních navazujících krocích:
1. Fuzzyfikace – reálně proměnné jsou převedeny na jazykové
atributy. V dané množině jsou stupně vyjadřovány pomocí funkce.
2. Fuzzy inference – definována pomocí pravidel
<Když>, <Pak> v jazykových atributech. Kombinace atributů
tvoří vždy jedno pravidlo a k tomu je zapotřebí přiřadit míru. Pro
výsledek fuzzy logiky je nezbytné stanovení významu definovaných pravidel,
přičemž míra významu se dá v rámci optimalizace měnit.
3. Defuzzyfikace – převedení hodnot inference na reálné
hodnoty.
Pro vyjádření predikce dalšího
vývoje postavení Španělska je zapotřebí zvolení následujících rizik: PR –
politické riziko, LR – legislativní riziko, ER – ekonomické riziko, SR –
surovinové riziko, MR – materiální riziko, PrP – pracovní riziko, KR – korupční
riziko.
Nezbytné je stanovení míry
rizik. Při použití transformační matice je využito hodnocení:
1 = maximální riziko, 0 = nulové riziko. Pro všechny atributy je použito
stejného hodnocení.
Míra rizika |
Zkratka rizika |
Hodnocení |
Velmi vysoké riziko |
VVR |
1,00 |
Vysoké riziko |
VR |
0,70 |
Střední riziko |
SR |
0,50 |
Nízké riziko |
NR |
0,30 |
Velmi nízké riziko |
VNR |
0,20 |
Žádné riziko |
ZR |
0,00 |
Tabulka č. 19: Stupnice hodnocení
Zdroj:
Vlastní vypracování
Po vytvoření stupnice hodnocení
je dalším krokem sestavení transformační matice s využitím vytvořené stupnice
hodnocení.
Míra rizika |
Riziko |
||||||
PR |
LR |
ER |
SR |
MR |
PrR |
KR |
|
VVR |
1,00 |
1,00 |
1,00 |
1,00 |
1,00 |
1,00 |
1,00 |
VR |
0,70 |
0,70 |
0,70 |
0,70 |
0,70 |
0,70 |
0,70 |
SR |
0,50 |
0,50 |
0,50 |
0,50 |
0,50 |
0,50 |
0,50 |
NR |
0,30 |
0,30 |
0,30 |
0,30 |
0,30 |
0,30 |
0,30 |
VNR |
0,20 |
0,20 |
0,20 |
0,20 |
0,20 |
0,20 |
0,20 |
ZR |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
Tabulka č. 20: Transformační matice
Zdroj:
Vlastní vypracování
Přiřazením míry ke každému
z rizik na základě údajů z předešlých kapitol byla vytvořena stavová
matice.
Míra rizika |
Riziko |
||||||
PR |
LR |
ER |
SR |
MR |
PrR |
KR |
|
VVR |
ne |
ne |
ne |
ne |
ne |
ne |
ne |
VR |
ne |
ne |
ne |
ne |
ne |
ne |
ne |
SR |
ne |
ne |
ano |
ano |
ne |
ne |
ne |
NR |
ne |
ano |
ne |
ne |
ano |
ne |
ano |
VNR |
ano |
ne |
ne |
ne |
ne |
ano |
ne |
ZR |
ne |
ne |
ne |
ne |
ne |
ne |
ne |
Tabulka č. 21: Stavová matice
Zdroj:
Vlastní vypracování
Míru celkového rizika R získáme
skalárním součinem transformační matice T a stavové matice S: R =
1*0,2+1*0,3+1*0,5+1*0,5+1*0,3+1*0,2+1*0,3 = 2,3
Pro výpočet konečné míry rizika
je nutné použít re-transformační matici, pomocí které se hodnota číselná
převede na hodnotu jazykovou.
Míra rizika |
Hodnota |
VVR |
6,3 – 7 |
VR |
4,9 – 6,3 |
SR |
3,5 – 4,9 |
NR |
2,1 – 3,5 |
VNR |
1,4 – 2,1 |
ZR |
0 – 1,4 |
Tabulka č. 22: Re-transformační matice
Zdroj:
[Tabulka č. 20]
Přiřazením hodnoty 2,3 do
re-transformační matice je patrné, že Španělsko je zemí s nízkým rizikem
pro vstup podnikatelských subjektů na trh. To ale neznamená, že je vstup na
daný trh pro ekonomický subjekt snadný. K úspěšnému vstupu na trh proto
analyzujeme a hodnotíme stále další a nové překážky a podmínky.
10 Přehled příležitostí českých podnikatelských subjektů na trhu Španělska
Díky vstupu České republiky do
Evropské unie se usnadnily administrativní činnosti, které jsou nutné ve
vzájemném obchodu mezi členskými zeměmi. Prioritou obchodní spolupráce je
expanze malých a středních firem z České republiky v oblasti vývozu
na španělský trh
a kooperace se španělskými podnikatelskými subjekty ve vývozu zboží a služeb do
zemí třetího světa. Nemalý potenciál představuje oblast přímých investic.
Španělské investice v České republice jsou zaměřena převážně
v oblasti vědy a výzkumu, automobilového průmyslu a v oblasti strojů
a zařízení. Nezbytnou podmínkou pro udržení a vylepšení obchodních vztahů je
kvalitní marketingová strategie českého investičního prostředí
ve Španělsku. [1 str.
133]
České podnikatelské subjekty si
musí uvědomit následující faktory ovlivňující obchod mezi oběma zeměmi:
-
Španělsko tvoří
z většiny malé a střední podniky
-
Domácí
společnosti přesouvají část produkce do ekonomik s nižšími náklady
-
Ekonomika
Španělska je postavena na zahraničních investicích s významným podílem na
tvorbě HDP Španělska
-
Stagnace
španělského vývozu způsobena ekonomickou krizí
Velkou výhodou pro české
podnikatele je pravidelné sledování výběrových řízení, jak státních, tak i v rámci
velkých firem zveřejňovaných na oficiálních stránkách Španělska. Perspektivní
vyhlídky na další vývoj má sektor služeb, díky otevřenosti španělské i české
ekonomiky.
Odvětví vhodná k obchodní spolupráci pro české podnikatelské subjekty:
-
Energetika –
obnovitelné zdroje energie
-
Potravinářský
průmysl – dodávky technologií, potravin a nápojů
-
Strojírenství –
strojírenská výroba
-
Životní
prostředí a jeho ochrana – výroba technologií
-
Cestovní ruch
-
Automobilový
průmysl – výroba automobilových komponentů
Důvodem malé úspěšnosti vstupu
českého výrobku na španělský trh je absence dlouhodobého monitoringu a
prezentace pomocí místního zástupce. Aby se českému subjektu lépe vstupovalo na
španělský trh, je třeba provést registraci do seznamu veřejných zakázek. Díky
tomuto veřejně přístupnému a aktualizovanému seznamu získává česká společnost
větší šanci uspět se svou nabídkou.
Dalším rizikem v oblasti
obchodu je jazyková bariéra. Je velice důležité, aby česká společnost
disponovala profesionálními osobami, které budou v kontaktu se španělským
prostředím. Tento problém je oboustranný a týká se jak společnosti z České
republiky,
tak i společnosti španělské. Zaběhlým východiskem je využívání specializovaných
tlumočníků. Pokud ale chceme, aby naše vztahy se španělským trhem byly pevné a
dělaly dobré jméno naší společnosti, je výhodou přizpůsobit se tamním způsobům
a jednat
ve španělském jazyce.
S tímto problémem souvisí i
srozumitelnost nabízených katalogů, reklamních
a informačních materiálů, podporující obchod mezi oběma stranami.
Z ekonomických důvodů je pro českou společnost výhodnější, provede-li
překlad těchto materiálů ještě v České republice.
Vstupuje-li český subjekt na
španělský trh v oborech chemického průmyslu, automobilového průmyslu,
strojírenství nebo elektrotechnického průmyslu, musí počítat
se silnou konkurenceschopností.
Při obchodování se španělským
obchodníkem si musíme uvědomit, kdo vlastně před námi stojí. O Španělech je
známo, že jsou velmi výřeční, spontánní, emotivní a zakládají si
na rodinném zázemí. Proto bychom měli znát základní pravidla chování při
jednání
se španělským obchodním partnerem. Je vědecky dokázáno, že při konverzaci
pochází
10 % z verbální komunikace, zatímco 50 % je interpretováno nonverbálně.
Zbývajících
40 % zaujímá tón hlasu. [24]
Je obecně známo, že Španělé
dávají přednost obchodování s prověřenými
a důvěryhodnými partnery. Proto je velice důležité získání osobních kontaktů.
Efektivní rozhodování a obchodní jednání jsou často založena na osobním pocitu
a důvěře. I zdánlivě perfektně připravený kontrakt se všemi potřebnými podklady
může ztroskotat na osobním kontaktu mezi obchodujícími stranami. Nedílnou
součástí je také trpělivost. Španělští obchodníci jsou známí svou
nedochvilností a nedodržováním stanovených časových termínu, jako je čas
setkání. Je to určitý typ prověření důvěry partnera. Proto je nutné, abychom
stanovené termíny a doby striktně dodržovali. Pro sjednávání schůzek volíme
takový čas, o kterém jsme si jisti, že bude španělskému partneru vyhovovat.
Není vhodné naplánovat schůzku na pátek, z toho důvodu, že mnoho Španělů v tento
den nepracuje
a pokud ano, tak převážně ráno. [24]
„Nezastupitelné místo
zahraničněobchodní výměny v procesu rozvoje ekonomiky je zřejmé. Čím více
produkce dokáží domácí výrobci umístit na zahraničních trzích, tím větší
množství zboží, které se doma nevyrábí a jejich výroba je omezená, možno
dovézt. Hospodářství tak získává moderní technologie, životní standard
obyvatelstva se zvyšuje. Zahraničněobchodní výměna v sobě nese i vyšší
stupeň rizika jako obchody na domácím trhu. Principy trhové ekonomiky
nedovolují přímou podporu exportujících podniků dotacemi nebo jinými
zvýhodněními, protože by tím diskriminovaly všechny ostatní výrobce a
obchodníky.“ [2 str.
97]
Mnoho zahraničních společností,
začínajících obchodovat na španělském trhu bývají často neúspěšné z důvodu
podcenění finanční nákladnosti zavedení nového produktu na trh. Často přeceňují
i potenciál místního tržního prostředí.
Značných investic vyžaduje
poměrně rychlý rozvoj Španělska například v oblasti infrastruktury a
environmentálního prostředí. Španělská vláda hodlá i v budoucnu investovat nemalé peníze do
infrastruktury. Plán dopravy a infrastruktury by neměl
přesáhnout více než 248 mil. EUR. Tato částka by se měla spotřebovat mezi léty
2005 – 2020. Bohužel však v posledních 4 letech byly investice tak velké,
že přesáhly
25 % z Plánu, čímž své cíle několikrát překročily. Železniční doprava
zaujímá v těchto investicích největší podíl – 50 %. Pokud mluvíme o
železniční dopravě (15 000 km) se staly vysokorychlostní železnice hlavní
prioritou v plánu infrastruktury. Do
roku 2020 je v plánu mít 10.000 km vysokorychlostních sítí.
Cílem práce ve zpracovávání
tématu bakalářské práce bylo pochopení a zorientování se v problematice,
týkající se zahraničního obchodu Španělska a jeho vlivu na světovou ekonomiku.
Práce popisuje vzájemnou spolupráci Španělska a České republiky v rámci
Evropské unie, analyzuje vztahy s mezinárodními organizacemi NAFTA a
ASEAN. Tato práce je výsledkem analýz, které jsou potřebné ke vstupu českého
podnikatelského subjektu na španělský trh.
V úvodní části se práce
zaměřuje na teoretické aspekty analýzy podnikatelského prostředí dané země,
rozebírá metody rozboru pomocí analýzy pěti sil a PEST analýzy. Obsahuje
analýzu geografického prostředí Španělska, popisuje přírodní podmínky,
administrativní rozdělení a demografické ukazatele.
Práce analyzuje ekonomické
prostředí Španělska za období 11 let, tedy 2000 až 2011.
U vybraných makroekonomických ukazatelů je uvedena i prognóza do budoucích let.
Popsán je vývoj HDP ve Španělsku pomocí přehledných grafů a tabulek. Hodnoty
HDP jsou porovnávány s vybranými zeměmi Evropské unie i světa. Pomocí
analýzy míry růstu objemu HDP za jednotlivá období v letech 2000 – 2010
zjišťuji, že vývoj růstu je průměrný v rámci členských států EU. Velký
vliv na španělskou ekonomiku sehrála světová hospodářská krize, kdy ukazatele
vykazovaly záporných hodnot. Postupným průběhem však španělská ekonomika
postupně nabývá na kladných hodnotách a tempo růstu můžeme označit jako
pozvolné. Z pohledu španělské vlády se předpokládá růst míry HDP
v roce 2012 o 2,5 %, zatímco z pohledu mezinárodních organizací, není
tento vývoj tak optimistický. Vývoj HDP v roce 2012 odhaduje na 1,7 %.
Jedna z podkapitol 2.
kapitoly se zabývá španělským trhem práce za období 2000 až 2011, analyzuje
vývoj míry nezaměstnanosti v daném období. Závěr druhé kapitoly se věnuje
státnímu dluhu a jeho budoucímu vývoji.
Práce dokumentuje korupční
prostředí z větší části na základě dokumentů vypracovaných agenturou
Transparency International, která se zaobírá analýzami korupčního jednání.
Následující kapitoly se věnují
zahraničnímu obchodu Španělska s mezinárodními organizacemi ASEAN a NAFTA.
V oblasti spolupráce s mezinárodními organizacemi, jako např. NAFTA,
se hodlá Španělsko i nadále aktivně podílet na zahraničním obchodě, převážně
s Kanadou a Mexikem. Hlavními pilíři španělsko-kanadské spolupráce
zůstávají minerální výrobky, stroje, vozidla a výroba papíru a celulózy, kde
Španělsko vykazuje velmi dobré výsledky. Jsou analyzovány objemy obchodní
bilance i komoditní struktura.
V této části práce je
převážná pozornost věnována ekonomické spolupráci mezi Španělskem a Českou
republikou. Zmíněny jsou bilaterální smlouvy mezi oběma zeměmi, které napomohly
kladnému vývoji vzájemné spolupráce.
Devátá kapitola je věnována
prognóze postavení Španělska v Evropské unii, která je vypracována
použitím ekonomicko-matematické metody fuzzy logiky. V této kapitole je
popsán postup při provádění fuzzy logiky pomocí stupnice hodnot, transformační
a re-transformační matice.
Desátá a poslední kapitola
rozebírá příležitosti českých podnikatelských subjektů v prosazení se na
španělském trhu. Zmíněny jsou jednotlivé perspektivní odvětví
a investice. Obchod Španělska se i nadále bude soustřeďovat převážně na
evropské státy v oblasti silničních vozidel, telekomunikačních technologií
a zemědělství. Plánovaným rozšířením a vývojem místní infrastruktury by se měly
zlepšit podmínky pro silniční
a železniční dopravu. Probíhající vývoj a rozšíření potrvají podle předpovědí
přibližně
do roku 2020, za předpokladu, že vystačí finanční prostředky, což je
nepravděpodobné.
Přínos této práce spočívá
v obsažení prognóz dalšího vývoje španělského tržního prostředí, španělské
ekonomiky, konkurenceschopnosti, které jsou potřebné ke vstupu českého
podnikatelského subjektu na španělský trh.
Záměrem této práce je vytvoření pomůcky
pro český podnikatelský subjekt zajímající se
o prostředí španělského trhu a vstupu do něj s vlastním produktem či
službou.
Oporou pro vytvoření této práce
byly knihy odborníků v oblasti mezinárodního podnikání Petra Baláže nebo
Eleny Trienčanské. Analýzy, grafy i tabulky pochází z oficiálních zdrojů
jako CzechTrade, CzechInvest, OECD, španělský i český statistický úřad a dalších.
Práce čerpá také ze zahraničních zdrojů, ať už internetových či zahraničních
publikací.
Michal NOSEK Popis a příležitosti podnikatelského prostředí Španělska
pro podnikatelské subjekty v ČR a predikce dalšího vývoje. Bakalářská práce. Evropský polytechnický institut,
s.r.o. Kunovice
Vedoucí práce: Doc. Ing. Miroslav Mečár
CSc.
Klíčová slova: Ekonomika,
mezinárodní spolupráce, podnikatelské prostředí, konkurenceschopnost, vývoz,
dovoz, hrubý domácí produkt, podnikatelský trh, globální ekonomika, Evropská
unie
Práce analyzuje podnikatelské
prostředí Španělska za období posledních deseti let. Sleduje vývoj španělské
ekonomiky z pohledu státu jako jednotlivce, tak i jako člena Evropské unie
a dalších mezinárodních organizací. Sleduje a vyhodnocuje mezinárodní
spolupráci Španělska mezi členskými zeměmi EU i mezi mezinárodními organizacemi
(NAFTA, ASEAN). Zahrnuje podmínky pro vstup českého subjektu na španělský trh i
dodržování podmínek při obchodním jednání. Analyzuje spolupráci s Českou
republikou v oblasti dovozu a vývozu.
Michal NOSEK Description of the Spanish business environment and opportunities for
Czech businesses and the prediction of future development. Bachelor work. The European Polytechnic Institute, Ltd.
Kunovice
Leader of the bachelor: Doc. Ing. Miroslav Mečár
CSc.
Key words: Economics,
international cooperation, the business environment, competitiveness, exports,
imports, gross domestic product, the business market, global economy, European
Union
The bachelor work analyzes the
business environment in Spain during the last ten years.
It follows the evolution of the Spanish economy from the perspective of the
state as individuals and as a member of the European Union and other international
organizations. Monitors and evaluates the Spanish international cooperation
between EU member countries and between international organizations (NAFTA,
ASEAN). Includes requirements for the entry of the Czech subjects on the
Spanish market and compliance in business negotiations. Analyzes cooperation
with the Czech Republic in the import and export.
[1]
BALÁŽ, Peter a
kol. Medzinárodné podnikanie. Bratislava:
Sprint vfra, 2001. 591 s. ISBN 80-88848-68-7.
[2]
TRENČIANSKA, Elena. Zahraničný obchod. Bratislava:
Sprint vfra, 2000. 193 s. ISBN 80-88848-30-X.
[3]
BusinessVize.cz [online]. 2011 [cit. 2011-12-18]. Kde se vzala a k čemu je PEST analýza. Dostupné
z WWW:
<http://www.businessvize.cz/planovani/kde-se-vzala-a-k-cemu-je-pest-analyza>.
[4]
Oficiální portál pro podnikání a export, Španělsko:
Základní informace o teritoriu [online] 1997 - 2011[cit. 2011-12-18]. Dostupné z WWW: <http://www.businessinfo.cz/cz/sti/spanelsko-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1000541/#sec3>.
[5]
Oficiální portál pro podnikání a export, Španělsko:
Ekonomická charakteristika země [online]. 1997-2011 [cit. 2010-09-11].
Dostupné z WWW: <http://www.businessinfo.cz/cz/sti/spanelsko-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1000541>.
[6]
Instituto Nacional de Estadistica [online]. 2010 [cit. 2010-09-11]. Dostupné
z WWW: <http://www.ines.es>.
[7]
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR [online]. 2005 [cit. 2010-12-10]. Dostupné
z WWW: <http://www.mpo.cz>.
[8]
International Monetary Fund. World
Economic Outlook: Recovery, Risk, and Rebalancing. Washington: IMF Multimedia Services Division [online]. 2011 [cit.
2011-09-10]. Dostupné z WWW: <http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2010/02/pdf/text.pdf>. ISBN
978158906-947-3.
[9]
Trading economics [online]. 2010 [cit. 2010-10-12]. Dostupné z WWW:
<http://www.tradingeconomics.com/Economics>.
[10]
Česká spořitelna, Vývoj státních
dluhů v EU
[online]. 2012 [cit. 2012-13-01]. Dostupné z WWW:
<http://www.csas.cz/banka/nav/o-nas/vyvoj-statnich-dluhu-v-eu-d00014488>.
[11]
Response to economic crisis, implementation of new
institutions and 2020 Strategy: Evaluation of Spanish EU Presidency [online]. Page updated 2010-06-30 [cit.
2010-09-18]. Dostupné z WWW:
<http://www.eutrio.es/export/sites/trio/eventos_noticias/noticias/noticia063.html>.
[12]
KNAPÍK, P.: Rokovanie
v medzinárodnom obchode. 2. prepracované a doplnené vyd. Bratislava:
EKONÓM, 2006. 344 s. ISBN 80-225-2204-X.
[13]
Transparency international – the global coalition
against corruption [online]. 2010 [cit. 2011-25-01]. Dostupné z WWW:
<http://www.transparency.org/policy_research/surveys_indices/cpi/2010/in_detail>
[14]
RIANO, Juanita;
HEINRICH, Finn; HODESS, Robin. Global Corruption Barometer 2010 Report, Berlin:
Transparency International [online]. 2010 [cit. 2012-01-12]. Dostupné z WWW:
<thhp://www.transparency.org/policy_research/surveys_indices/gcb/2010/results>.
ISBN 978-3-935711-64-7.
[15]
International Monetary Fund. World
Economic Outlook: Recovery, Risk, and Rebalancing, Washington: IMF Multimedia
Services Division,
2011 [cit. 2012-01-12]. Dostupné z WWW: <http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2010/02/pdf/text.pdf>.
ISBN 978158906-947-3.
[16]
Oficiální portál pro podnikání a export, Španělsko:
Zahraniční obchod země [online] 1997 - 2011[cit. 2012-01-07]. Dostupné z WWW:
<http://www.businessinfo.cz/cz/sti/spanelsko-zahranicni-obchod-zeme/6/1000541/>.
[17]
Ministry of Foreign Affairs – Republic of Indonesia [online]. 2009 [cit.
2011-01-05]. Dostupné z WWW: <http://www.kemlu.go.id/Pages/IFPDisplay.aspx?Name=BilateralCooperation&IDP=88&P=Bilateral&l=en>.
[18]
Hanoi Department for Foreign Affairs [online]. 2010 [cit. 2011-01-05]. Dostupné
z WWW: <http://www.dfa.gov.vn/index.php/en/news-events/103-foreign-relations-of-vietnam/380-vietnam-spain-seek-to-boost-trade-cooperation.html>.
[19]
OECD, Better policies for better
lives [online]. 2003 – 2010 [cit. 2012-01-06]. Dostupné
z WWW: <http://www.oecd-ilibrary.org/economics/country-statistical-profile-spain_20752288-table-esp>.
[20]
Government of Canada, Canada – Spain Relations [online]. Page updated 2010-03-01 [cit. 2010-12-16]. Dostupné z WWW: <http://canadainternational.gc.ca/spain-
espagne/bilateral_relations_bilaterales/canada-spain-espagne.aspx?lang=eng&menu_id=10>.
[21]
Ministerstvo
zahraničních věcí České republiky, Obchodní a ekonomická
spolupráce s ČR [online]. Page updated 2010-04-01 [cit. 2010-10-21].
Dostupné z WWW: <http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/spanelsko/ekonomika/obchodni_a_ekonomicka_spoluprace_s_cr.html>.
[22]
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR [online]. 2005 [cit. 2010-12-10]. Dostupné
z WWW: <http://www.mpo.cz>.
[23]
Český statistický úřad, Databáze zahraničního
obchodu [online] 2012 [cit.
2012-01-04]. Dostupné z WWW: <http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO>.
[24]
NOVAS, H., & SILVA, R.: Passport
Spain: Your Pocket Guide to Spanish Business, Customs & Etiquette. Passport to the World. San Rafael,
California., USA: World Trade Press, 1997.
[25]
Ministerstvo
zahraničních věcí České republiky, Zahraničně – politická orientace [online]. Page updated 2010-04-01 [cit. 2010-10-21]. Dostupné z WWW: <http://mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/spanelsko/politika/zahranicne_poli
ticka_orientace.html>.
[26]
RYDVAL, Slávek.
NaWEBka [online]. 2005-07-12 [cit.
2011-12-16]. Základy fuzzy logiky. Dostupné z WWW: ˂http://www.rydval.cz/phprs/view.php?cisloclanku=2005061701>.
[27]
Banco de Espaňa [online] 2012 [cit. 2012-01-28]. Dostupné z WWW: ˂http://
www.bde.es/webbde/SES/Secciones/Publicaciones/PublicacionesBCE/ProyeccionesMacroeconomicas/11/eurosystemstaffprojections201112en.pdf˃
% Procento
a.s. Akciová společnost
AECI Španělská agentura mezinárodní spolupráce
AfDb Africká rozvojová banka
AGE Ústřední vládní instituce
AsDb Asijská rozvojová banka
ASEAN Sdružení národů jihovýchodní Asie
Atd. A tak dále
č. Číslo
Čl. Článek
CPI Index vnímání korupce
ČR Česká republika
ČSSR Československá socialistická republika
DDA Rozvojový program z Doha
DPH Daň z přidané hodnoty
Dr. Doktor
ENP Evropská politika sousedství
EU Evropská unie
EUR Euro
EUR Euro
G7 Sdružení 7 nejvyspělejších států světa
HDP Hrubý domácí produkt
IADB Meziamerická rozvojová banka
IAS Mezinárodní účetní standardy
Km Kilometr
Mil. Milion
Mld. Miliarda
MMF Mezinárodní měnový fond
MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu
NAFTA Severoamerická dohoda o volném obchodu
NATO Severoatlantická aliance
NP Národní plán
NR Nízké riziko
NRC Národní výzkumná rada Kanady
OBSE Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
OSN Organizace spojených národů
R Míra celkového rizika
S Stavová matice
s.r.o. Společnost s ručením omezeným
Sb. Sbírka
SME Světová měnová ekonomika
SR Střední riziko
SZP Společná zemědělská politika
T Transformační matice
TI Transparency International
TIC Technickoprůmyslové komodity
Tis. Tisíc
Tzv. Tak zvaný
UNWTO Světová organizace cestovního ruchu
USA Spojené státy americké
USD Americký dolar
VNR Velmi nízké riziko
VR Vysoké riziko
VTP Vědecko-technické parky
VVR Velmi vysoké riziko
WTO Světová obchodní organizace
ZR Žádné riziko
Seznam obrázků, tabulek a grafů
Tabulka č. 1: Prvky analýzy
podnikatelského prostředí státu
Tabulka č. 2: Věkové složení
obyvatelstva
Tabulka č. 3: Míra růstu
reálného HDP za období 2000 - 2012
Tabulka č. 4: Porovnání reálného
růstu HDP ve vybraných zemích
Tabulka č. 5: Přehled vývoje
inflace ve spotřebitelských cenách ve vybraných zemích
Tabulka č. 6: Veřejný dluh
k HDP ve vybraných zemích za 2000 až 2011 v %
Tabulka č. 7: Španělský vývoz
High-Tech
Tabulka č. 8: Míra korupce ve
Španělsku
Tabulka č. 9: Vývoj zahraničního
obchodu Španělska v letech 2000 – 2011 (v mil. EUR)
Tabulka č. 10: Komoditní členění
zahraničního obchodu Španělska v roce 2011
Tabulka č. 11: Zahraniční obchod
se zeměmi ASEAN (v % a mil. EUR)
Tabulka č. 12: Španělský dovoz
ze zemí NAFTA (v mil. USD)
Tabulka č. 13: Španělský vývoz
do zemí NAFTA (v mil. USD)
Tabulka č. 14: Vývoj obchodní
výměny ČR se Španělskem (1999 – 2011)
Tabulka č. 15: Komoditní
struktura vývozu ČR do Španělska
Tabulka č. 16: Komoditní
struktura dovozu ČR ze Španělska
Tabulka č. 17: Obchod Španělska
a České republiky v mil. EUR
Tabulka č. 18: Vývoj a predikce
vybraných makroekonomických ukazatelů v %
Tabulka č. 19: Stupnice
hodnocení
Tabulka č. 20: Transformační
matice
Tabulka č. 21: Stavová matice
Tabulka č. 22: Re-transformační
matice
Graf č. 1: Náboženské složení
obyvatelstva
Graf č. 2: Národnostní složení
obyvatelstva
Graf č. 3: Podíl na tvorbě HDP
Španělska
Graf č. 4: Reálný růst HDP
Španělska v letech 2000 až 2011 v %
Graf č. 5: Předpokládaný vývoj
inflace ve Španělsku a EU v období 2010 až 2015
Graf č. 6: Míra nezaměstnanosti
ve Španělsku za období 2000 až 2011
Graf č. 7: Pohyb míry korupce ve
Španělsku (2000 – 2011)
Graf č. 8: Změny v míře
korupce ve Španělsku
Graf č. 9: Míra korupce ve
vybraných oborech ve Španělsku a EU
Graf č. 10: Procento obyvatel,
kteří poskytli úplatek
Graf č. 11: Opatření státu
v boji s korupcí
Graf č. 12: Vývoj obratu a salda
mezi Španělskem a ČR za období 2000 až 2011
Příloha č. 1: Mapy a státní
znaky Španělska
Příloha č. 2: Dovoz a vývoz
Španělska konkrétních surovin a produktů
Příloha č. 3: Španělské
podnikatelské subjekty na českém trhu
Příloha č. 1: Mapy a státní znaky Španělska
Obrázek č. 1: Mapa Španělska
Zdroj: [<http://www.ammap.com/forum/viewtopic.php?id=1905>]
Obrázek č. 2: Vlajka Španělska Obrázek
č. 3: Státní znak Španělska
Zdroj: [<http://www.spanelsko.apu.cz>] Zdroj:
[<http://www.spanelsko.apu.cz>]
Obrázek č. 4: Mapa indexu korupce ve světě v roce 2011
Zdroj: [<http://cpi.transparency.org/cpi2011/results/>]
Příloha č. 2: Dovoz a vývoz Španělska konkrétních surovin a produktů
Dovoz a vývoz motorových vozidel (tis. EUR) |
||
Období |
Dovoz do ČR |
Vývoz z ČR |
2000 |
156 693 |
186 333 |
2001 |
197 059 |
268 090 |
2002 |
215 605 |
273 944 |
2003 |
185 544 |
290 058 |
2004 |
288 575 |
375 305 |
2005 |
275 123 |
522 245 |
2006 |
372 062 |
616 887 |
2007 |
408 019 |
628 805 |
2008 |
420 554 |
512 035 |
2009 |
382 321 |
522 950 |
2010 |
428 910 |
658 167 |
2011 |
467 765 |
621 823 |
Tabulka č. 1: Dovoz a vývoz motorových vozidel
Zdroj:[
<http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO>]
Dovoz a vývoz plastů (tis. EUR) |
||
Období |
Dovoz do ČR |
Vývoz z ČR |
2000 |
20 162 |
14 676 |
2001 |
29 156 |
16 024 |
2002 |
37 038 |
14 342 |
2003 |
43 550 |
24 456 |
2004 |
57 873 |
33 106 |
2005 |
78 511 |
37 710 |
2006 |
91 777 |
42 050 |
2007 |
91 883 |
45 453 |
2008 |
102 565 |
52 315 |
2009 |
88 335 |
37 090 |
2010 |
107 982 |
46 990 |
2011 |
110 953 |
50 122 |
Tabulka č. 2: Dovoz a vývoz plastů
Zdroj:
[<http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO>]
Dovoz a vývoz surových materiálů, nepoživatelných, s výjimkou
paliv (tis. EUR) |
||
Období |
Dovoz do ČR |
Vývoz z ČR |
2000 |
5 596 |
14 020 |
2001 |
6 395 |
19 156 |
2002 |
6 128 |
16 202 |
2003 |
6 482 |
19 425 |
2004 |
8 423 |
17 185 |
2005 |
7 283 |
23 644 |
2006 |
7 785 |
26 846 |
2007 |
7 141 |
30 499 |
2008 |
5 960 |
25 629 |
2009 |
6 808 |
17 792 |
2010 |
12 290 |
24 279 |
2011 |
12 793 |
39 673 |
Tabulka č. 3: Dovoz a vývoz surových materiálů
nepoživatelných, s výjimkou paliv
Zdroj:
[<http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO>]
Dovoz a vývoz farmaceutických výrobků (tis. EUR) |
||
Období |
Dovoz do ČR |
Vývoz z ČR |
2000 |
22 090 |
1 954 |
2001 |
24 918 |
623 |
2002 |
22 723 |
1 659 |
2003 |
26 869 |
2 289 |
2004 |
24 942 |
2 028 |
2005 |
23 703 |
2 805 |
2006 |
45 403 |
1 624 |
2007 |
73 460 |
3 248 |
2008 |
95 410 |
4 130 |
2009 |
109 207 |
7 614 |
2010 |
94 571 |
9 526 |
2011 |
101 083 |
17 618 |
Tabulka č. 4: Dovoz a vývoz farmaceutických výrobků
Zdroj: [<http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO>]
Dovoz a vývoz železa a oceli (tis. EUR) |
||
Období |
Dovoz do ČR |
Vývoz z ČR |
2000 |
3 548 |
7 555 |
2001 |
4 755 |
9 150 |
2002 |
5 115 |
8 258 |
2003 |
5 612 |
9 001 |
2004 |
12 673 |
17 647 |
2005 |
21 008 |
26 878 |
2006 |
28 277 |
31 256 |
2007 |
37 519 |
48 308 |
2008 |
35 704 |
44 721 |
2009 |
26 027 |
29 572 |
2010 |
30 918 |
34 480 |
2011 |
17 618 |
36 451 |
Tabulka č. 5: Dovoz a vývoz železa a oceli
Zdroj:
[<http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO>]
Dovoz a vývoz mědi a výrobků z mědi (tis. EUR) |
||
Období |
Dovoz do ČR |
Vývoz z ČR |
2000 |
1 414 |
402 |
2001 |
1 873 |
471 |
2002 |
2 136 |
886 |
2003 |
3 914 |
659 |
2004 |
7 636 |
29 |
2005 |
7 501 |
139 |
2006 |
1 954 |
1 542 |
2007 |
4 251 |
1 034 |
2008 |
5 104 |
513 |
2009 |
1 673 |
100 |
2010 |
5 316 |
926 |
2011 |
5 692 |
3 982 |
Tabulka č. 6: Dovoz a vývoz mědi a výrobků z mědi
Zdroj: [<http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO>]
Dovoz a vývoz hliníku a výrobků z hliníku (tis. EUR) |
||
Období |
Dovoz do ČR |
Vývoz z ČR |
2000 |
1 367 |
1 177 |
2001 |
3 658 |
1 828 |
2002 |
3 281 |
4 606 |
2003 |
3 302 |
6 440 |
2004 |
4 837 |
6 610 |
2005 |
6 877 |
5 757 |
2006 |
11 951 |
8 187 |
2007 |
17 708 |
10 751 |
2008 |
20 162 |
11 013 |
2009 |
12 694 |
8 754 |
2010 |
16 441 |
12 296 |
2011 |
13 763 |
14 355 |
Tabulka č. 7: Dovoz a vývoz hliníku a výrobků z hliníku
Zdroj:
[<http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO>]
Příloha č. 3: Španělské podnikatelské subjekty na českém trhu
SOLUZIONA s.r.o.
Česká konzultační firma
nabízející služby v informačních technologiích, internetových řešení,
poradenství v oblasti ekonomiky a řízení.
ANECOOP Praha s.r.o.
Družstevní společnost sektoru
ovoce a zeleniny. V oblasti citrusových plodů je největším podnikem
v Evropě a druhým největším na světě.
GRIFOLS s.r.o.
Farmaceutická společnost
působící ve více než 40 zemích světa v oblasti zpracovávání plazmy a
výroby léků.
LAUFEN CZ s.r.o.
Druhý největší výrobce sanitární
keramiky na světě. V ČR má dva závody, a to v Bechyni a ve Znojmě.
FELIX SOLIS CZ a.s.
Největší vinařský závod
z hlediska objemu výroby a vývozu španělských vín. V ČR zahájila
činnost v roce 2000.
AGULLO CHEKIA s.r.o.
Firma zabývající se výrobou a montáží
plně automatizovaných mycích a čistících strojů pro části motorů automobilového
průmyslu.
ESSA Czech s.r.o.
Významný dodavatel součástí pro
automobilový průmysl. Výrobce lisovaných
a svařovaných dílů karoserií pro vozy Škoda, Audi a Volkswagen.
KATAFORESIS CZ s.r.o.
Společnost zabývající se povrchovou úpravou v automobilovém a motocyklovém průmyslu, strojírenství a domácích elektrospotřebičů.