Evropský polytechnický institut, s

ÚVOD

V současné době se Evropská unie otřásá v základech, díky ekonomické krizi, která postihla eurozónu. Nejvíce krize zasáhla v Řecku, ale výjimkou nejsou ani ostatní státy unie, jako jsou Portugalsko, Irsko, Španělsko a další. Právě díky této krizi si měnové státy vysloužili nepříjemné označení „prasata“, což vzniklo spojením počátečních písmen názvů těchto států, čili Portugal, Ireland, Greece, Spain – PIGS.

Právě Španělsko je předmětem bakalářské práce. Cílem práce je komplexní analýza podnikatelského prostředí Španělska pro podnikatelské subjekty v České republice. Práce má rozebírat analýzu geografického, ekonomicky-politického, sociálního a etického prostředí s detailním rozborem makroekonomických ukazatelů za posledních 11 let, tedy 2000 až 2011. Veškeré uvedené informace pocházejí z oficiálních zdrojů Španělska, České republiky a Evropské unie, pro jejich věrohodnost a přesnost a pro možnost predikce dalšího vývoje. Podstatná část práce se věnuje zahraničnímu obchodu Španělska a České republiky a vybraným ekonomickým společenstvím, jako jsou NAFTA a ASEAN. Práce se věnuje také vývoji a vzájemné obchodní bilanci mezi Španělskem a Českou republikou.

Cílem této práce je podrobně rozebrat vzájemnou spolupráci mezi oběma zeměmi v rámci obchodně ekonomických. Po nastudování práce jako souhrnu informací o geografickém, ekonomicky-politickém, sociálním a etickém prostředí by měl mít potencionální český podnikatelský subjekt přehled o současném stavu španělsko-českého trhu. Informace tohoto druhu jsou pro podnikatelský subjekt s výzvou vstupu na zahraniční trh nezbytné k úspěšné realizaci cíle.

Práce je zpracovávána pro Evropský polytechnický institut, s.r.o. a může se do budoucna rozšiřovat, což může být výzvou i pro další studenty se zájmem o toto téma. Oblast analýz, které tato práce obsahuje je neustále v pohybu a stále se rozvíjí. I v tom můžeme vidět vyhlídky pro budoucí rozšíření a souhrnu ještě většího množství dat a informací. Přínosem práce je především rozšíření ještě většího obzoru v daném oboru.

Součástí vypracování bakalářské práce na téma španělsko-české spolupráce je schopnost pracovat s daty a hodnotami, které ne vždy jsou stálé. Proto je velmi důležité naučit se vyhledání potřebných dat z místních a hlavně zahraničních zdrojů a prakticky je zpracovat. Nezbytným zdrojem informací je odborná literatura a ověřené oficiální internetové zdroje.

Citováno v bakalářské práci je z odborných českých, slovenských a dalších zahraničních publikací a literatury. Španělsko i Česká republika vydávají množství publikací a zpráv
o minulém i současném stavu. Nezbytností je však správně zpracovat získaná data. Musíme brát v potaz, že množství takto zveřejněných dat a hodnot bývá ovlivněno mnoha faktory a proto je nezbytné s nimi nadále pracovat.

Predikcemi dalšího vývoje stavu spolupráce Španělska a České republiky dostáváme výhodu předpovídat možnosti, které nám daný trh může nabídnout. To podnikatelskému subjektu pomůže lépe se prosadit nebo již prosazovat na nemilosrdném zahraničním trhu.

V bakalářské práci jsou také zahrnuty české firmy, které dlouhodobě působí na španělském trhu a mohou představovat konkurenci, případně partnera v působení obchodní aktivity. Obsažen je rozbor a analýza španělského partnera a podmínky vstupu českých podnikatelských subjektů na španělský trh. Veškeré údaje jsou přehledně zpracovány
ve formě tabulek a grafů.

1 Teoretické základy analýzy podnikatelského prostředí

Pro dnešního českého podnikatele je důležité, že Evropská unie je tvořena zeměmi s vyspělými ekonomikami a ohromným produkčním potenciálem, konkurenceschopností, vysokou životní úrovní a moderní infrastrukturou.

Od roku 2000 prosazuje Evropská unie tzv. Lisabonskou strategii, což je soubor opatření členských států, který má za úkol postavit evropskou ekonomiku na světovou špičku, zabezpečit dlouhodobý růst zaměstnanosti a ekologické zodpovědnosti. Mezi cíle Lisabonské strategie patří rozvoj informační společnosti, podpora inovací, výzkumu
a vývoje pro konkurenční schopnost, liberalizace společného trhu a jeho odvětví, integrace trhu finančních služeb, udržitelný rozvoj a v neposlední řadě zvýšení zaměstnanosti.

K dosažení vysoké úrovně zaměstnanosti a sociálního zabezpečení, vyšší kvality života, hospodářské spolupráce a vyváženého a udržitelného růstu s ohledem na životní prostředí je hlavním nástrojem vnitřní trh Evropské unie. Vnitřní trh Evropské unie podněcuje výkony ekonomik členských států. Pomáhá účinně rozdělovat výrobní faktory mezi jednotlivé směry užití a tím umožňuje efektivněji vyrábět, zvyšovat hospodářskou výkonost a vytvářet podněty k investování.

Vnější prostředí podniků se dělí na makroprostředí a odvětvové prostředí podniku. Hlavními znaky makroprostředí jsou makroekonomické prostředí (inflace, růst hospodářství, změny úrokové míry a měnových kurzů), právní a politické prostředí, vědecko-technické prostředí, demografické prostředí, sociální prostředí, mezinárodní prostředí a ekologie. Odvětvové prostředí je tvořeno dodavateli, zákazníky, tedy kupujícími a konkurenčními subjekty. K tomu, abychom dosáhli co nejlepšího výsledku v dané strategii je zapotřebí zkoumat konkurenční prostředí a na základě výsledků této analýzy identifikovat a pojmenovat síly konkurence. Díky této analýze dokáže podnik předvídat příležitosti a hrozby, se kterými se může setkat.

Z hlediska politiky a práva	Z hlediska ekonomiky	Z hlediska společnosti
Stabilitu režimu	Hospodářskou úroveň	Velikost spotřebitelského trhu
Stabilitu vlád	HDP na obyvatele	Velikost spotřebitelského trhu
Právní kulturu a pořádek	Hospodářský cyklus	Demografické trendy
Správní kulturu a administrativu	Míru integrace	Hodnoty a tradice
Mezinárodní vztahy a spojenectví	Stabilitu měny	Multikulturalitu
Hospodářskou a fiskální politiku	Úrokovou míru	Vzdělanost a kvalifikaci
Zahraničně-obchodní politiku	Výměnný kurz	Pracovní etiku a disciplínu
Podporu konkurenceschopnosti	Cenovou úroveň a inflaci	Pracovní etiku a disciplínu
Ochranu hospodářské soutěže	Nezaměstnanost	Sílu občanské společnosti
Obchodní právo	Investice	Strukturu zaměstnanosti
Pracovní právo	Spotřebu	Sociální/příjmovou strukturu společnosti
Ochranu životního prostředí	Dostupnost úvěrů a zdrojů	Trh práce a sociální dialog
Ochranu spotřebitele	Dostupnost a cenu surovin a energií	Spotřebitelské vzorce a trendy
Ochranu duševního vlastnictví	Dostupnost dodavatelů	Převládající a generační životní styl
Technickou legislativu	Komunikační infrastruktura	Spotřebitelské náklady

Tabulka č. 1: Prvky analýzy podnikatelského prostředí státu

Zdroj: [3]

Než se podnik začne zabývat analýzou vnějšího prostředí, měl by se zaměřit na to,
aby jeho analýza byla účelně zacílena. V tabulce č. 1 jsou rozepsány směry, na které je nutné se zaměřit z různých hledisek, jako je hledisko ekonomiky, politiky a práva
a společenské hledisko.

1.1 PEST analýza

PEST analýza je analýza politických, ekonomických, sociálních a technologických faktorů (Political, Economic, Social and Technological analysis). Je součástí strategického managementu a uplatňuje se v momentě, rozhoduje-li se podnik nebo společnost nad svým dlouhodobým plánem nebo realizací velkého projektu ať už ve své zemi nebo v zahraničí. PEST analýza se běžně využívá před vstupem na daný trh, představení nového důležitého produktu, ale také před otevřením např. nové továrny na trhu. [3]

Analýza ekonomického prostředí je důležitá pro odhad ceny pracovních sil, produktů
a služeb. Sleduje vývoj daní, cel, stabilitu měny a jejího kurzu, výšku úrokových sazeb, otázky hospodářských cyklů na trhu, makroekonomické ukazatele, zaměření trhu a trendy v distribuci. Zahrnuje také nabídky zahraničních investorů s vůlí investovat do daného trhu.

Problematikou stability politické scény, která má vliv i na stabilitu legislativní se zabývá analýza politických faktorů. Důležitou součástí je vývoj současný i budoucí. Sledovány jsou podstatné návrhy a zákony pro oblast působnosti firmy.

Nejlépe předvídatelnou částí PEST analýzy je sociální prostředí. Tyto informace lehce najdeme v databázi národního statistického úřadu, kde jsou volně k dispozici. Pro firmy podnikající v rámci maloobchodních cen je tato oblast velmi důležitá. Řeší demografické ukazatele, současné trendy v životním stylu, otázky náboženské a etnické, ale také vnímání reklamy a vliv médií.

Analýza technologického prostředí se zaměřuje na otázky infrastruktury, zaměření
a rozvoje průmyslu, stavu výzkumu a podpory vědy, ale také na vysoké školy. Určitou měrou se zaobírá také oblastní duševního vlastnictví a oblastí ekologie. [3]

1.2 Five-Forces analysis (Analýza 5 sil)

Model 5 sil, které mají vliv na odvětvové prostředí podniku, který se snaží prosadit
na novém trhu, vypracoval Michael E. Porter. Tento americký odborník v oblasti podnikové strategie si uvědomil, že těmito silami jsou riziko vstupu nových konkurentů
na trh, rozsah konkurenceschopnosti, síla zákazníků, síla dodavatelů a možnost substituce výrobků.

V případě vstupu nového konkurenta podniku na trh existuje riziko snížení ceny a dosažení menšího zisku. Pokud je konkurenční síla nízká, mají podniky možnost zvyšovat ceny
i výši zisku. V opačném případě hrozí snížení zisku.

Snížením ceny nebo zvýšením kvality výkonů a poskytováním lepších služeb se projevuje síla zákazníků. Síla zákazníků dosahuje nejvyšších hodnot v případě, kdy je firma závislá na kupujících, kteří ale nejsou závislí na firmě.

Síla dodavatelů se projevuje schopností zvýšit ceny, případně snížit kvalitu dodávaného zboží. Slabí dodavatelé využívají příležitosti snížit cenu a požadovat větší kvalitu zboží.

Hrozbu ze strany konkurence vytváří také možnost substituce výrobků. Pokud je malá možnost substituce výrobků, má podnik příležitost zvýšit cenu a dosáhnout zisku.

1.3 Základní teritoriální informace

Oficiální název státu: Španělské království

Rozloha: 504 782 km²[4]

Počet obyvatel: 47,19 mil. (k 1. 1. 2011) [4]

Hustota osídlení: 94 obyvatel/km²[4]

Hlavní město: Madrid (3,27 mil. obyvatel) [4]

Hlava státu: Juan Carlos I.

Předseda vlády: Jose Luis Rodriguez Zapatero

Měna: Euro, 1€ = 100 centů

Úřední jazyk: španělština

Španělsko je přímořský stát v jihozápadní Evropě. Zaujímá přibližně 84 % rozlohy Pyrenejského poloostrova, který sdílí s Portugalskem, Andorrou a Gibraltarem. Gibraltar je zámořské území Spojeného království. Španělsku patří také souostroví Baleáry (španělsky Islas Baleares) ve Středozemním moři a Kanárské ostrovy (Islas Canarias) v Atlantském oceánu, dvě městské exklávy v severní Africe Ceuta a Melilla a Španělské severoafrické državy (Plazas de Soberanía en el Norte de Africa), které se skládají z pěti malých ostrovů při marockém pobřeží. Španělsko má rozlohu 504 782 km², z toho 499 542 km² tvoří souš a 5240 km² voda.

Španělsko je z 88 % ohraničeno mořem (délka pobřeží činí 4964 km) a zbývajících 12 % tvoří pozemní hranice (1917,8 km). Na severu, severozápadě a jihozápadě je omýváno Atlantským oceánem (Biskajským zálivem na severu a zálivem Golfo de Cádiz
na jihozápadě) a na jihu a na východě od Gibraltarského průlivu po Pyreneje Středozemním mořem. Gibraltarský průliv odděluje Španělsko a celou Evropu od severní Afriky a v nejužším místě má šířku 13 km. Španělsko má pozemní hranici s Francií
(623 km) a s Andorrou (63,7 km), která prochází Pyrenejemi na severovýchodě,
s Portugalskem (1214 km) na západě a s Gibraltarem (1,2 km) v blízkosti nejjižnějšího cípu poloostrova. Autonomní města Ceuta a Melilla mají pozemní hranice s Marokem (Ceuta 6,3 km a Melilla 9,6 km).

Jádro pevninského Španělska tvoří centrální náhorní plošina, známá jako Meseta Central, která je ze severní, jižní, východní a částečně i západní strany obklopena horami. Touto náhorní plošinou prochází několik horských systémů, které jsou nižší než okrajová pohoří. Kromě náhorních plošin a pohoří má Španělsko úzké pobřežní nížiny a několik nížinatých údolí řek, z nichž největší je Andaluská nížina (též Betická nížina). Zemi lze rozdělit na deset přírodních regionů či sub regionů: Meseta Central, Kantaberské pohoří
a severozápadní region, Iberské pohoří, Pyreneje, Betická kordillera, Andaluská nížina, údolí řeky Ebro, pobřežní nížiny, Baleárské ostrovy a Kanárské ostrovy. Tyto regiony se obvykle dělí do čtyř skupin: Meseta Central a přilehlá pohoří, ostatní horské oblasti, nížiny a ostrovy.

Značná část španělského území není zemědělsky využívána z důvodu sucha.
Pro zemědělství se hodí přibližně 40 % území. Kvalita půdy je většinou nízká a pouze
na zhruba 10 % území může být považována za výbornou. Vážným problémem je eroze půdy, zejména na suchých planinách v Kastilii-La Mancha. V Pyrenejích a v celé severní části země s oceánským podnebím se praktikuje chov dobytka. V autonomních oblastech Aragonie a Kastilie a León převládá pěstování obilí. Na jihu a na východě se pěstují středomořské a komerční plodiny a provádí se zavlažování půdy. Španělsko vyváží citrusy a rané ovoce a zeleninu do zbývajících částí Evropy.

Nejdynamičtější průmyslové oblasti se nacházejí kolem Madridu a Barcelony. Dalšími průmyslovými centry jsou Zaragoza a Valencie. Těžký průmysl se rozvíjel v oblasti Gijónu a Bilbaa na pobřeží Atlantiku. Po několikaleté krizi, která se v Bilbau projevila snížením počtu obyvatel, prochází toto město obdobím obnovy. Přechod města k terciéru symbolizuje Guggenheimovo muzeum. Významní výrobci aut působí ve Valladolidu (Renault), ve Vigu (Peugeot), v Martorellu (Seat) nebo ve Valencii (Ford). V Getafe, Illescas a Puerto Real se vyrábějí součásti letadel Airbus.

Španělsko má otevřenou ekonomiku od 60. let 20. století a zvláště po svém vstupu
do Evropského hospodářského společenství roku 1986. Madrid je hlavním univerzitním
a obchodním centrem, terciér je však rozvinutý také v Barceloně.

Španělsko je po Francii druhou turisticky nejnavštěvovanější zemí světa. K turistickému ruchu má dobré podmínky – středomořské pobřeží nabízí pláže a turistická letoviska (Marbella, Málaga, Benidorm, Palma de Mallorca). Důsledky turistického ruchu jsou značné – je to důležitý zdroj příjmů, na druhou stranu však vede k zabetonování pobřeží
a k vodohospodářským problémům. Turisté navštěvují rovněž města s bohatým kulturním dědictvím (Segovia, Santiago de Compostela, Ávila, Cáceres, Salamanca, Toledo, Córdoba, Alcalá de Henares).

1.4 Obyvatelstvo

Obyvatelstvo Španělska je rozloženo nerovnoměrně. Centrální část země je osídlená řídce a obyvatelstvo se koncentruje na pobřeží. Výjimkou je hlavní město Madrid.

Lidé v minulosti hledali lepší život i za hranicemi své země a to i ve 20. století. Tisíce obyvatel Španělska hledalo práci či lepší život zejména v západní Evropě. Mezi lety
1960 a 1975 opustilo z ekonomických nebo politických důvodů svou zemi ročně 100 tisíc Španělů. Většina z nich směřovala do Belgie, Francie nebo Německa. V současnosti, díky ekonomické i politické liberalizaci země, již téměř nikdo neemigruje.

Věkové složení obyvatelstva
Populace celkem	47,19 mil.
0 – 16 let	15,7 %
16 – 44 let	41,8 %
45 – 64 let	25,3 %
Nad 65 let	17,2 %
Průměrný věk	38 let
Naděje dožití - muži	78,9 let
Naděje dožití - ženy	84,9 let

Tabulka č. 2: Věkové složení obyvatelstva

Zdroj: [4]

Ve Španělsku nemá žádný druh náboženství státní charakter, proto jsou akceptovány všechny druhy vyznání. Stát však udržuje spolupráci s církví katolickou, která mezi obyvatelstvem převládá.

Graf č. 1: Náboženské složení obyvatelstva

Zdroj: [4]

Zhruba 76% španělských věřících jsou katolíci. Země je z hlediska katolické církve rozdělena na 11 arcidiecézí a 54 diecézí.

Graf č. 2: Národnostní složení obyvatelstva

Zdroj: [4]

Španělsko představují tři základní národnostní skupiny. Největší ze skupin jsou Španělé, téměř čtvrtinou jsou Katalánci. Katalánskou metropolí je Barcelona s více než 3 mil. obyvatel. Nejmenší částí jsou Baskové. Existují baskicky hovořící lidé považující se
za Španěly či španělsko-jazyční Baskové a radikální baskičtí separatisté.

2 Časové řady makroekonomických ukazatelů
za posledních 11 let

Při analýze podnikatelského prostředí jsme se zaměřili na vyhodnocení celkové ekonomiky státu. Pozornost věnujeme vývoji ekonomiky za určitá období, která nám ulehčí analýzu z celostátního pohledu. Toto zhodnocení vývoje je důležité pro konkretizaci určitých vývozních a dovozních subjektů. V této části se zaměřujeme na sledování podílu na tvorbě a spotřebě HDP, podílu jednotlivých odvětví na tvorbě HDP, míry inflace, průmyslové výroby a dalších důležitých segmentů. Subjekt vstupující na španělský trh by měl rovněž vědět, že bankovní systém Španělska je vysoce rozvinutý.

Největší podíl na tvorbě HDP mají jednoznačně služby. V roce 2009 dosáhla
tato hodnota 66,6 % z celkového podílu HDP. Velikou zásluhu právě na této hodnotě má cestovní ruch, který je jedním z hlavních zaměření služeb ve Španělsku. [5]

Období	Hodnota v %
Rok 2000	5,0
Rok 2001	3,6
Rok 2002	2,7
Rok 2003	3,1
Rok 2004	3,3
Rok 2005	3,6
Rok 2006	4,0
Rok 2007	3,6
Rok 2008	0,9
Rok 2009	-3,7
Rok 2010	0,2
Rok 2011	0,7
Rok 2012 (prognóza)	1,7

Tabulka č. 3: Míra růstu reálného HDP za období 2000 - 2012

Zdroj: [6]

2.1 Hrubý národní produkt, hrubý domácí produkt

Rok 2000 – 2004

V tomto období španělská ekonomika zažívá kolísání hodnot HDP. V letech
2000 – 2002 zaznamenává prudký pokles z 5,0 % (rok 2000) přes 3,6 % (rok 2001)
až ke 2,7 % (rok 2002). V roce 2003 se situace mírně lepší, kdy HDP narůstá
na 3,1 % a roku 2004 končí tato hodnota na 3,3 %. [6]

Rok 2005

Neustálým problémem španělské ekonomiky je vzrůstající rychlost pasivní obchodní bilance, která činí – 1,8 %. Vzrůstajících, ale v tomto případě kladných hodnot dosahuje hrubý domácí produkt, který se oproti minulým létům lehce zvýšil a to na 3,4 %. Vládní činitelé vyjádřili neudržitelnost ekonomického modelu, který fungoval na domácí spotřebě a investičních celcích – převážně ve stavebnictví. Snahou bude snížit tuto závislost
a přenést funkčnost toho modelu na jiné investiční celky – například výrobní a klást větší důraz na zahraniční obchod. [6]

Rok 2006

Oproti minulému roku HDP vzrostlo o 3,9 %. S přebytkem 17,9 mld. EUR skončila státní kasa, ta tvořila 1,83 % HDP, pod hranici 40 % HDP (39,8 %) klesl dluh veřejných financí, který se sice očekával, i přesto se jedná o nejlepší výsledek od roku 1986. [6]

Rok 2007

Dochází k růstu ekonomiky oproti roku 2006 o 3,8 %. Hospodářský růst byl ovlivněn negativním výsledkem na běžném účtu – deficit činil 105,9 mld. EUR - ve srovnání s rokem 2006 se jedná o vzrůst 21 %. Na jednu stranu byl exportní propad dáván za vinu poklesu konkurenceschopnosti domácích výrobců, na druhou stranu do jisté míry
i omlouván poklesem hospodářského růstu největších obchodních partnerů – Německo, Francie, Itálie. Domácí spotřeba mírně klesla, za to investiční činnost mírně rostla. Roční míra inflace dosáhla 4,2 % - nejvíce za posledních 12 let. Zvýšil se i počet nezaměstnaných
na 2,1 milionu z celkového počtu práceschopného obyvatelstva. Deficit obchodní bilance byl 99 mld. EUR. I přes mírné snížení vývoje cestovního ruchu vstupuje Španělsko
do roku 2008 s přebytkem ve státní kase celkem o 23,368 mld. EUR. [6]

Rok 2008

Předpokládal se hospodářský růst na úrovni 3,1 %, ale tato hodnota se s průběhem roku snižovala, až se růst meziročního HDP zastavil na hodnotě 0,9 %, což překonalo i ty nejvíc pesimistické odhady. V tomto roce se španělské vládě nepodařilo hospodařit s kladným zůstatkem ve státní kase, skončila s deficitem 3,81 % HDP, záporný zůstatek byl
i u veřejného dluhu, který činí 39,5 % HDP. Stále se zvyšuje míra nezaměstnanosti – dosahuje 14 %, což přestavuje jak sociální, tak i politický a ekonomický problém. [6]

Rok 2009

Projevila se finanční a hospodářská krize, kdy HDP klesl o 3,6 %, průmyslová výroba
o 16,2 %, stavební výroba o 22,2 %, vývoz o 15,9 % a dovoz o 26,2 %. Neustále roste
i míra nezaměstnanosti, která vystoupala k 18%, což znamená, že bez zaměstnání je více
než 4 miliony práceschopných obyvatel Španělska. Byla poskytnuta vládní podpora
na obnovu ekonomiky, to má za následek navýšení deficitu státní kasy na -11,4 %, státní dluh vzrostl na 55 % HDP. [6]

Rok 2010

V tomto roce se podařilo snížit schodek veřejného rozpočtu na 9,3 %. Vláda v čele s premiérem Zapaterem má samozřejmě v plánu tento schodek i nadále snižovat. Co se týče nezaměstnanosti – ta vystoupala až na neuvěřitelných 20 % (v porovnání s Českou republikou – zde se nezaměstnanost v prosinci 2010 vyšplhala na 9,6 %), Španělsko má nejvyšší počet nezaměstnaných v rámci Evropské unie. V nastávajících pěti letech se očekává vývoj a růst ekonomiky zhruba o 2 až 2,5 %. Vytvořením nových pracovních nabídek se očekává pozvolné snižování nezaměstnanosti.

Vláda vstupuje do roku 2011 s předsevzetím snížit deficit státního rozpočtu na 6 %. [6]

Rok 2011

Španělská ekonomika v posledním čtvrtletí loňského roku mezi-čtvrtletně klesla o jedno procento a po poklesu o 0,3 % ve třetím čtvrtletí tak spadla do své první recese
od roku 1993.

Španělsko se tak zařadilo po bok dalších evropských zemí, kde už recese také je - tedy Německa, Itálie a Velké Británie. Meziročně se španělský hrubý domácí produkt (HDP) klesl o 0,7 %.

I přes tato špatná čísla je na tom ale španělská ekonomika lépe, než analytici očekávali.
Ti totiž Španělsku předpovídali mezi kvartální propad do minusu 1,1 % a meziročně 0,8 %

Graf č. 3: Podíl na tvorbě HDP Španělska

Zdroj: [7]

Z grafu č. 3 je jasně patrné, že největší podíl na tvorbě HDP Španělska je tvořen odvětvím služeb, převážně cestovní ruch.

Graf č. 4: Reálný růst HDP Španělska v letech 2000 až 2011 v %

Zdroj: [6]

Stát/ období
Stát/ období	2001	2002	2003	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011
USA	3,5	1,8	2,5	3,6	3,1	2,7	1,9	0,0	-2,6	2,6	2,3
EU	2,1	0,9	0,8	2,2	1,7	3,0	2,9	0,5	-4,1	1,7	1,5
Kanada	3,3	2,9	1,9	3,1	3,0	2,8	2,2	0,5	-2,5	3,1	2,7
Japonsko	0,9	0,3	1,4	2,7	1,9	2,0	2,4	-1,2	-5,2	2,8	1,5
Německo	1,7	0	-0,2	1,2	0,8	3,4	2,7	1,0	-4,7	3,3	2,0
Austrálie	3,8	3,9	3,2	3,6	3,2	2,6	4,8	2,2	1,2	3,0	3,5
Anglie	2,9	2,1	2,8	3,0	2,2	2,8	2,7	-0,1	-4,9	1,7	2,0
Francie	2,1	1,1	1,1	2,3	2	2,4	2,3	0,1	-2,5	1,6	1,6
Itálie	1,6	0,5	0,0	1,5	0,7	2,0	1,5	-1,3	-5,0	1,0	1,0
Slovensko	4,4	4,6	4,8	5,0	6,7	8,5	10,6	6,2	-4,7	4,1	4,3
ČR	1,7	1,9	3,6	4,5	6,3	6,8	6,1	2,5	-4,1	2,0	2,2
Španělsko	3,5	2,7	3,1	3,3	3,6	4,0	3,6	0,9	-3,7	-0,3	0,7

Tabulka č. 4: Porovnání reálného růstu HDP ve vybraných zemích

Zdroj: [15]

Tabulka č. 4 porovnává růst reálného HDP ve vybraných zemích za období 2001 až 2011
a je z ní patrné, že největších hodnot dosahovalo Španělsko v roce 2006, tedy před nástupem ekonomické krize. Po jejím nástupu hodnoty rapidně poklesly.

2.2 Inflace

Inflace je důvodem evropské a tedy i španělské krize, proto je tedy velmi důležité hledat
a nalézt řešení. Podstatou inflace je objem peněz v ekonomice. Tyto peníze tvoří z většinové části peníze na bankovních účtech, ale je zde zahrnuta i hodnota úvěrů. Pomocí úvěrů lze provést krytí bankovních úvěrů, což může znamenat, že množství peněz stoupá rychleji, i když objem hotovosti a peněz na bankovních účtech stoupá pomaleji.

Inflace je především přerozdělováním bohatství. V okamžiku, kdy jsou nově vytvořené peníze vpuštěny do oběhu, všichni držitelé hotovosti ztrácejí. Ti, kdo se však k novým penězům dostávají první, naopak na jejich úkor získají, protože mohou za staré ceny nakupovat novými penězi. Za běžných okolností každá bankovka odpovídá nějaké službě, kterou její současný majitel musel předchozímu poskytnout, aby ji získal. Může to být například mzda, která je vyplácena za poskytnutí pracovní síly. Nové peníze však nemusel jejich majitel nijak pracně získávat na trhu, namísto toho byly pro něho vytvořeny prakticky odnikud. Jsou kryty právě prací všech držitelů hotovosti. Jak peníze prostupují ekonomikou, lidé si uvědomují, že došlo ke změně jejich hodnoty, že ztrácejí hodnotu.
Ti, ke kterým dospějí jako k posledním, ztrácejí nejvíce, protože už po jistou dobu byli nuceni platit nové vyšší ceny, zatímco jejich příjmy se ještě nezvýšily na novou úroveň. Toto přerozdělování je proto velmi nerovnoměrně a nelze přesně předvídat, kdo jím bude nejvíce obohacen.

Stát/ období
Stát/ období	2001	2002	2003	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011
USA	2,7	1,6	2,3	2,7	3,4	3,2	2,9	3,8	-0,3	1,4	1,0
EU	2,2	2,3	2,1	2,2	2,2	2,2	2,1	3,3	0,3	1,6	1,5
Kanada	1,7	2,3	2,7	1,8	2,2	2,0	2,1	2,4	0,3	1,8	2,0
Japonsko	0,4	-0,9	-0,3	0,0	-0,3	0,3	0,0	1,4	-1,4	-1,0	-0,3
Německo	2,1	1,4	1,0	1,8	1,9	1,8	2,3	2,8	0,2	1,3	1,4
Austrálie	2,3	3,0	2,8	2,3	2,7	3,5	2,3	4,4	1,8	3,0	3,0
Anglie	2,1	1,3	1,4	1,3	2,0	2,3	2,3	3,6	2,1	3,1	2,5
Francie	1,6	1,9	2,2	2,3	1,9	1,9	1,6	3,2	0,1	1,6	1,6
Itálie	3,3	2,6	2,8	2,3	2,2	2,2	2,0	3,5	0,8	1,6	1,7
Slovensko	4,9	3,5	8,4	7,5	2,8	4,3	1,9	3,9	0,9	0,7	1,9
ČR	2,2	1,9	0,1	2,8	1,8	2,5	2,9	6,3	1,0	1,6	2,0
Španělsko	3,7	3,6	3,1	3,1	3,4	3,6	2,8	4,1	-0,2	1,5	1,1

Tabulka č. 5: Přehled vývoje inflace ve spotřebitelských cenách ve vybraných zemích

Zdroj: [8]

Při plánování dlouhodobých investic je třeba s inflací počítat. O tom, jakou míru inflace předpokládat do budoucna, se lze řídit jednak odhady inflace, které jsou zpracovány odbornými institucemi, a dále jako maják slouží chování centrální emisní banky. Pokud je známo, o kolik procent hodlá centrální banka zvýšit objem peněz za rok, je to významné vodítko. Zvýšení objemu peněz, které neodpovídá zvýšení objemu produkce v celé ekonomice, je opět signálem možné inflace. V tržních ekonomikách se tyto údaje běžně zveřejňují a majiteli peněz jsou bedlivě sledovány. Dalším průvodcem inflace je dále
i vzestup úrokové míry. Zvýšení úrokové míry je obvykle reakcí centrální banky na vzrůst inflace, vedou k nižšímu objemu produkce nových peněz.

Graf č. 5: Předpokládaný vývoj inflace ve Španělsku a EU v období 2010 až 2015

Zdroj: [8]

2.3 Zaměstnanost a nezaměstnanost

Španělsko stále drží nelichotivé prvenství v nezaměstnanosti v celé Evropské unii.
Ve Španělsku je nezaměstnaných téměř 5 milionů lidí. Jeho 21,5 % nezaměstnanost je trnem v oku jak pro španělskou vládu, tak i pro samotnou Evropskou unii. Oproti České republice, jejíž nezaměstnanost dosahuje necelých 9 % je stav ve Španělsku alarmující. Podle španělského statistického úřadu přišlo nejvíce lidí o práci ve stavebnictví, službách
a zemědělství. Ve veřejném sektoru zanikají pracovní místa kvůli úsporným opatřením vlády a v soukromém sektoru není situace rovněž příznivá kvůli slabému výkonu ekonomiky. Tato míra nezaměstnanosti má přímou souvislost s vývojem inflace v zemi.

Graf č. 6: Míra nezaměstnanosti ve Španělsku za období 2000 až 2011

Zdroj: [9]

2.4 Státní dluh

Důvodem rostoucích obav o osud Španělska je skutečnost, že v jeho případě není primárním problémem státní, nýbrž soukromý dluh. Španělský soukromý dluh, který
v sobě skrývá zadlužení domácnosti a firem, dosahuje přibližně 180 % HDP a je po Irsku
s 200 % HDP druhým nejvyšším v eurozóně. Podíl celkového dluhu (soukromý + státní) Španělska na HDP pak dosahuje 230 %, což je opět druhé nejvyšší číslo v eurozóně ihned po Irsku (265 %). Toto číslo má přitom dále narůstat. V roce 2012 by měl totiž rozpočtový schodek dosahovat 7,3 %.

Stát/ Období
Stát/ Období	2000	2001	2002	2003	2004	2005
EU	70,5	69,6	60,4	61,9	62,2	62,8
Německo	60,2	59,5	60,4	63,9	65,8	68,0
Řecko	106,2	107,0	101,7	97,4	98,6	100,0
Anglie	42,1	39,1	37,5	39,0	40,9	42,5
Francie	57,3	57,3	58,8	62,9	64,9	66,4
Itálie	110,5	109,8	105,7	104,4	103,8	105,8
Slovensko	43,5	43,5	43,4	42,4	41,5	34,2
ČR	13,2	14,7	28,2	29,8	30,1	29,7
Španělsko	60,5	57,1	52,5	48,7	46,2	43,0
	2006	2007	2008	2009	2010	2011
EU	61,5	58,8	62,3	74,4	80,0	82,5
Německo	67,6	64,9	66,3	73,5	83,2	81,7
Řecko	106,1	105,4	110,7	127,1	142,8	162,8
Anglie	43,4	44,5	54,4	69,6	80,0	84,0
Francie	63,7	63,9	67,7	78,3	81,7	85,4
Itálie	106,6	103,6	106,3	116,1	119,0	120,5
Slovensko	30,5	29,6	27,8	35,4	41,0	44,5
ČR	29,4	29,0	30,0	35,3	38,5	39,9
Španělsko	39,6	36,1	39,8	53,3	60,1	69,6

Tabulka č. 6: Veřejný dluh k HDP ve vybraných zemích za 2000 až 2011 v %

Zdroj: [10]

3 Analýza postavení Španělska v globální ekonomice

Španělsko figuruje ve všech významných mezinárodních organizací jako je EU (Evropská unie), NATO (Severoatlantická aliance), OSN (Organizace spojených národů), OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě), OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), Rada Evropy a v mnohých dalších organizací a skupin včetně mezinárodních kontrolních režimů.

Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO) sídlí v hlavním městě Španělska – Madridu. Království španělské je členem Africké rozvojové banky (AfDb), Asijské rozvojové banky (AsDb) a Meziamerické rozvojové banky (IADB). Španělsko se podílí
na činnostech ve více než sto mezinárodních institucí.

Jedním z hlavních úkolů předsednictví Španělska bylo schválení Lisabonské smlouvy v částech, týkajících se oblasti společné obchodní politiky. Dále si vytyčilo za cíl nastavení kýženého mechanismu spolupráce mezi jednotlivými institucemi Evropské unie a zahájení podstatné diskuze ohledně konkrétních otázek, např. investiční strategii Evropské unie. Španělsko dále pokračovalo v jednáních o vzájemných dohodách o spolupráci a partnerství s třetími zeměmi, o obchodních dohodách a v dalších jednáních o liberalizaci obchodu
v rámci DDA (Rozvojový program z Doha). Úspěch v jednotlivých vyjednávajících agendách DDA mělo předsednictví Španělska v oblasti usnadňování obchodu
a to z hlediska přístupu některých z členských států k řešení této problematiky. Nemůžeme však hovořit o podstatném posunu vpřed. Pozitivně můžeme brát pokračování monitoringu zaváděných ochranných opatření, které provádějí orgány WTO (Světová obchodní organizace). [11]

3.1 Rada v oblasti pro konkurenceschopnost

Španělské předsednictví v Radě Evropské unie si vytyčilo analyzovat nové možnosti zlepšování podmínek pro malé a střední podniky v EU. Dne 25. května 2010 proběhla debata ministrů Rady pro konkurenceschopnost, kde se projednávala přeměna směrnice
o službách a systém vzájemného hodnocení. Dospělo se k pokroku ve vyjednávání
k návrhu směrnice o opožděných platbách. Tento návrh byl Evropskou komisí představen v měsíci dubnu 2009 a je zároveň součástí Aktu pro malé a střední podniky. Jeho cílem je zlepšení peněžních toků evropských podniků. [11]

Co se týče práva o duševních vlastnictvích, se španělské předsednictví zabývalo bojem proti padělání, plagiátorství a pirátství. Rada se usnesla na dodržování práv k duševnímu vlastnictví. Díky tomu došlo k počátečnímu impulsu, vedoucímu k budoucí revizi systému ochranných známek v Evropské unii. [11]

3.2 Energetika

Jelikož se Španělsko soustředilo na řešení problémů souvisejících s globální ekonomickou krizí, energetika nebyla hlavní prioritou jeho předsednictví. I tak za jeho funkce proběhlo několik jednání, ohledně nové energetické strategie na období let 2011 – 2020. V souvislosti s návrhem o nařízeních týkající se bezpečných dodávek plynu, se dojednala shoda ve všech podstatných otázkách tohoto návrhu. Jediný krok, který zbývá
k tomuto zavedení, je pouze formální schválení těchto nařízení na zasedání Rady
i Evropského parlamentu.

K hlavním bodům připravovaných nařízení patří zejména:

- Preventivní akční plány

Po členských státech bude vyžadováno plnění minimálních standardů ohledně zásobovacích kapacit a reverzního toku dodávek plynu.

- Krizová opatření

V případě vzniku vysokého nebezpečí musí být umožněn přeshraniční přístup k zásobám plynu mezi členskými státy.

- Ochrana zákazníků

Do ochrany zákazníků patří především domácnosti, případně malé a střední podniky a sociální služby, kterým má být v případě krize umožněn přednostní odběr plynu. [11]

3.3 Věda a výzkum

Odhodlanost vlády podporovat vědu a výzkum zlepšil fakt, že v letech
2004 – 2007 se rozvoj investic do této oblasti téměř ztrojnásobil. V roce 2009 tyto investice překonaly více než 8,2 mil. EUR, což mělo dopad i na nárůst rozpočtových omezení, který ovlivnil i současnou ekonomickou situaci. V roce 2008 činily tyto investice do vědy a výzkumu o 12 % méně než v roce 2009. V rámci zlepšení konkurenceschopnosti podniků vznikl v roce 2009 tzv. Interempresa program, který byl spolufinancován, jak domácími (36 mil.), tak mezinárodními (10 mil.) zdroji. Tento program se zaměřil
na podporu malých a středně velkých podniků v oblasti zdravotnictví a energetiky [11]

V moderních ekonomikách, v makroekonomické rovině platí, že ekonomický růst je
v současnosti založen na schopnosti ekonomik zavádět technologické inovace.
V mikroekonomické rovině je technologie považována za strategický prvek podnikové konkurenceschopnosti v odvětvích, které zavádějí nové způsoby výroby a distribuce výrobků a služeb. Technologie je poznatkem, který je výsledkem dlouholetých
a nasbíraných zkušeností. V centru celého procesu je podnik, jako hlavní prvek vytváření nových technologií. Pramenů technologických poznatků je několik. Mohou být výsledkem výzkumu a vývoje na univerzitách, ve výzkumných centrech, nadacích, podnicích,
nebo mohou pramenit z doplňkových aktivit transformujících výsledky výzkumu a vývoje na inovace. Další možností je import těchto poznatků ze zahraničí. [12]

Ekonomický rozvoj ve Španělsku byl během industrializace poznamenán neschopností vytvářet potřebné technologické vstupy. Španělsko se tak stalo zemí závislou na dovozu technologií zvenčí. Technologický proces byl klíčovým faktorem růstu španělské ekonomiky až v druhé polovině 20. století. Etapa silného ekonomického rozvoje, která začala v roce 1960, podnítila zrychlení průmyslového růstu a s ním spojené poptávky
po technologických zdrojích. Vzhledem k nedostatku vnitřní technologické kapacity španělské ekonomiky, si země nadále udržovala závislou pozici z dovozů.

Byly však nastartovány některé pokusy vymanit španělské hospodářství
z této nevyhovující situace. Uplynulý vývoj ve Španělsku se dá charakterizovat tak,
že ačkoli se v zemi stále více prostředků věnuje technologickým inovacím, propast vůči vyspělým zemím se nadále prohlubuje a to vede ke strukturální slabosti celé ekonomiky. Proto je klíčové přehodnotit politiky týkající se technologických inovací, snažit se aktivně účastnit rámcového programu EU pro výzkum a vývoj, a také vyvíjet i větší interní úsilí
na překonání této technologické mezery vůči jiným zemím EU. Tento proces je nezbytný
a Španělsko má dostatečné kapacity k tomu, aby v něm zastávalo lepší pozice, než dosud. [12]

V 80. letech se začaly vypracovávat hospodářské politiky na podporu vědy, technologií
a inovací. Ve Španělsku je vypracována tzv. vědecko-technologická politika, jejíž součástí je i Národní plán výzkumu, vývoje a inovací (NP). Podle zákona č. 13/1986 o podpoře
a obecné koordinaci vědecko-technického výzkumu je Národní plán jejím hlavním nástrojem. Od schválení tohoto zákona bylo vypracováno pět NP se značnými rozdíly reagujícími na měnící a vyvíjející se podmínky v oblasti vědy a technologií. [12]

Mezi základní cíle Národního programu patří:

1. Posílit spolupráci mezi AGE (Ústřední vládní instituce) a regiony, zlepšit koordinaci národního a regionálních plánů výzkumu a vývoje.

2. Zlepšit koordinaci mezi řídícími orgány NP a institucemi ve veřejném sektoru výzkumu a vývoje.

3. Posílit systém vazeb a spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem v oblasti výzkumu a vývoje.

Osobitá pozornost při naplňování cílů agendy Národního plánu pro výzkum a inovace je věnována úloze regionů. Na úrovni autonomních společenství - regionů jsou také vyčleněny odpovědnosti a pravomoci. NP má být vytvářený a dodržován na národní úrovni, ale i na regionální úrovni. Regiony si vypracovávají vlastní vědecko-technologický podnikový systém, jako základ jejich sociálně ekonomického růstu. Některé regiony přijaly i vlastní zákony o vědě a technologiích a disponují regionálními orgány pro tuto oblast. Všechny si vypracovávají regionální plány pro výzkum, vývoj a inovace. Poslech

Fonetický přepis

Slovník - Zobrazit podrobný slovník

Národní plán
a regionální plány mají oblasti společných zájmů jako zejména vytváření a posilování konkurence-schopnosti výzkumných center, budování vědecko-technické infrastruktury
a podpora vědeckotechnické kultury. V účasti na programech v rámci NP se na prvních třech místech umisťují regiony Madrid, Katalánsko a Andalusie. [12]

Významnou formou podpory vědy a výzkumu ve Španělsku jsou daňové pobídky
pro vědecko-výzkumné a inovační aktivity. Novelou zákona 43/1995 o daních z příjmů společností se Španělsko zahrnulo mezi nejlepší země z hlediska daňových pobídek
pro vědecko-výzkumné aktivity v OECD. Pouze 20 % vědecko-výzkumných a inovačních projektů využilo tyto daňové zvýhodnění v posledních letech. V dané legislativě je zakotvena daňová úleva na aktivity výzkumu a vývoje např. obecná daňová úleva
30 %, doplňková 20 % na výdaje na výzkumné, smluvní projekty s vysokými školami, technologickými centry, 10 % na investice do vědy ba výzkumu. Daňové úlevy v oblasti technologických a inovačních aktivit např. 10 % úleva až do 1 mil. EUR na výdaje
na projekty týkající se průmyslového designu, pokrokové technologie ve formě patentů, know-how a licencí, obdržení certifikátu kvality ISO 9000, 10 % na výdaje na nákup TIC
v hodnotě do 5 mil. EUR. Podle analýzy OECD je Španělsko zemí, která nabízí nejvyšší daňové pobídky pro velké podniky realizující výzkumně-vývojové aktivity. Následují Portugalsko, Rakousko, Kanada. V oblasti SME první příčky patří Itálii, Španělsku
a Nizozemsku. [12]

Další neméně významnou formou podpory vědy a výzkumu ve Španělsku je vytváření vědecko-technologických parků (VTP). První VTP ve Španělsku vznikaly za účelem regionálního rozvoje a nikoli přenosu technologií. Do poloviny 90. let, hlavními aktéry
ve VTP nebyly subjekty zabývající se výzkumem. Postupně si VTP uvědomili,
že bez výzkumu na vysokých školách se nepohnou dál. [12]

Španělský vývoz High-Tech v USD
2000	672 404 845	2006	10 037 210 229
2001	6 776 845 471	2007	9 915 961 256
2002	6 764 028 100	2008	10 145 836 978
2003	8 888 952 860	2009	10 035 917 655
2004	9 932 438 176	2010	10 259 731 546
2005	10 408 959 799	2011	10 368 248 394

Tabulka č. 7: Španělský vývoz High - Tech

Zdroj: [9]

4 Situace v oblasti korupčního jednání v podnikatelském prostředí za posledních 11 let

Podle Transparency International (TI) definujeme korupci jako zneužití svěřené moci
pro soukromý zisk. Jsou zde zahrnuty korupční praktiky v soukromém i veřejném sektoru. Používáme Index vnímání korupce (CPI), což je souhrnný ukazatel kombinující různé zdroje informací o korupci. CPI, využívá těchto zdrojů pro srovnání míry korupce v jednotlivých zemích. [13]

V roce 2011 se Španělsko umístilo na 31. místě v celosvětovém srovnání míry korupce v zemi. Česká republika s mírou 4,2 se umístila na 57. místě. Jak můžeme z obrázku vidět, Španělsko se drží mezi zeměmi s relativně nízkou mírou korupce

Případ korupce se bohužel řešila i v politických stranách. Posledním případem je obvinění některých vlivných členů strany socialistů. Bylo prokázáno, že tito členové zadávali zakázky svým známým a přátelům. Kontrakty se pohybovaly v milionech EUR.
Na obviněné byla uvalena vazba.

Důvody korupčního jednání:

- Profesionalizace politiků

Politikové považují politiku zdroj výdělečné činnosti, nikoli jako službu státu
a jeho občanům.

- Rezignace občanů na kolektivní odpovědnost

Společnost preferuje osobní blahobyt před kolektivním uspokojením.

- Podceňování veřejnosti

Politici neberou ohledy na občany.

- Globalizace

Vzniká malý prostor pro různé alternativy.

Rok	CPI
2000	7,0
2001	7,0
2002	7,0
2003	7,1
2004	6,9
2005	7,0
2006	6,8
2007	6,7
2008	6,5
2009	6,1
2010	6,1
2011	6,2

Tabulka č. 8: Míra korupce ve Španělsku

Zdroj: [13]

Z tabulky č. 8 a grafu č. 7 je patrné, že míra korupce ve Španělsku za posledních 10 let poklesla. Tyto hodnoty jsou však pohyblivé a velmi optimistické. Stále se objevují nové korupční případy uplácení, nelegálních provizí pro stavební povolení a další.

Graf č. 7: Pohyb míry korupce ve Španělsku (2000-2011)

Zdroj: [13]

5 Vyhodnocení opatření a jejich účinnost na snižování korupčního jednání podnikatelských a veřejných subjektů

Průzkumy názorů veřejnosti, zadávané Evropskou komisí nazýváme Eurobarometr. Eurobarometr zahrnuje širší veřejnost a její názory, do kterých jsou zahrnuty i úplatky občanů, tzv. malou korupci. Tyto průzkumy bývají z hlediska přesnosti na velmi vysoké úrovni, protože je zde zahrnuto veliké množství respondentů a oslovených. Následující graf porovnává odpovědi širší veřejnosti „Jak se změnila míra korupce v zemi za poslední 3 roky?“. Tyto hodnoty jsou přesně shodné i s výsledky průzkumu, který zahrnoval celou Evropskou unii.

Graf č. 8: Změny v míře korupce ve Španělsku

Zdroj: [14]

Míra korupce se z pohledu veřejnosti zvyšuje celoplošně a globálně. Španělsko není žádnou výjimkou a růst míry korupce souvisí pravděpodobně i s hospodářskou krizí. Španělsko v míře korupce vykazuje naprosto stejné hodnoty jako výsledky celoevropského průzkumu.

Graf č. 9 znázorňuje odpovědi na otázku „Která z následujících institucí je podle Vás nejvíce ovlivněná korupcí?“ V anketě se hodnotilo známkou 1 až 5, při čemž 1 znamenalo, že daná oblast je nejméně korumpovaná a 5 je oblast nejvíce korumpovaná. Z výsledků můžeme vidět, že nejvíce oslovených předpokládá korupci v prostředí politických stran. Nejlépe ze všech oborů dopadlo školství, kde hodnota dosáhla poloviny nejvyšší hodnoty.

Graf č. 9: Míra korupce ve vybraných oborech ve Španělsku a EU

Zdroj: [14]

Následující graf znázorňuje procento obyvatel, kteří poskytli úplatek k získání nějakého zvýhodnění. Graf obsahuje oblasti, ve kterých byl průzkum prováděn a ze kterých byla vyňata průměrná hodnota. Z globálního pohledu je vidět, že se Španělsko drží pod celosvětovým průměrem a dosahuje opět stejných průměrných hodnot jako Evropská unie. To dokazuje skutečnost, že španělští obyvatelé nejsou ochotni podporovat korupci a platit úplatky.

Graf č. 10: Procento obyvatel, kteří poskytli úplatek

Zdroj: [14]

Další průzkum, kterým se Eurobarometr zabýval, byla otázka vnímání opatření států v boji proti korupci.

Graf č. 11: Opatření státu v boji s korupcí

Zdroj: [14]

Graf č. 11 porovnává efektivnost opatření mezi průměrem Evropské unie a Španělska. Celkem 74 % Španělů zastává názor, že aktivity státu v oblasti boje proti korupci jsou nedostatečné a neefektivní. Stejných hodnot dosahuje i průměr Evropské unie.

Ve Španělsku existují tyto protikorupční mechanismy pro veřejný sektor:

- Legislativa (články 404 až 445 v trestním zákoníku)

- Protikorupční právní předpisy a nařízení (zákon o veřejných zakázkách)

- Dohled zákonodárců nebo parlamentu (přímo nebo prostřednictvím kontrolních výborů)

- Nejvyšší finanční auditní orgán (rada auditu je podřízena parlamentu)

- Veřejný ochránce práv

- Orgány stanovující sankce (soudy, státní vyšetřovatelé)

- Transparentnost mechanismů (nezávislá veřejná kontrola)

6 Analýza vzájemného obchodu mezi Španělskem, ASEAN a NAFTA

Zahraniční obchod Španělska je tradičně orientován na Evropskou unii, do které směřuje více než polovina z celkového objemu vývozu země. Největším obchodním partnerem Španělska je Francie, následována Německem, Itálií, Portugalskem a Velkou Británií.

V oblasti komoditní skladby vývozů převažují stroje a zařízení, vývozy v automobilovém průmyslu, chemické výrobky a potraviny.

V dovozu převládají stroje a zařízení, chemické výrobky, potraviny, spotřební zboží, energetické výrobky, automobily, díly a příslušenství.

Období	Dovoz	Vývoz	Saldo
2000	116 202,6	86 140,9	-30061,7
2001	117 794,3	88 273,1	-29 521,2
2002	126 098,9	95 662,9	-30436
2003	158 497,0	118 563,6	-39933,4
2004	197 041,3	138 872,8	-58 168,5
2005	220 104,2	146 526,8	-73 577,4
2006	182 381,6	162 686,5	-19 695,1
2007	297 340,1	192 852,9	-104 487,2
2008	318 233,5	212 215,9	-106 017,6
2009	218 501,2	169 580,5	-48 920,7
2010	239 815,9	187 161,6	-52 654,3
2011	239 271,0	197 482,0	-41 789

Tabulka č. 9: Vývoj zahraničního obchodu Španělska v letech 2000-2011 (v mil. EUR)

Zdroj: [9]

Španělsko zaznamenalo změnu v hodnotách vývozu a dovozu hlavně v roce 2008, jak můžeme vidět i v tabulce č. 9. I na úkor ekonomické krize, vykazovaly hodnoty celkem slušný nárůst oproti předešlým obdobím. Rokem 2009 však tyto hodnoty opět poklesly
a díky postupující ekonomické krizi se hodnoty vývozu a dovozu drží na střední hranici.

Odvětví	Vývoz	Dovoz
Potraviny	15,0 %	12,2 %
Energetické výrobky	5,1 %	10,4 %
Suroviny	2,4 %	3,8 %
Polotovary (nechemické)	12,1 %	7,4 %
Chemické výrobky	15,3 %	15,1 %
Stroje a zařízení	20,1 %	20,0 %
Automobilový sektor	16,1 %	10,2 %
Zboží dlouhodobé spotřeby	1,9 %	3,4 %
Spotřební zboží	8,6 %	10,8 %
Ostatní zboží	3,3 %	0,5 %

Tabulka č. 10: Komoditní členění zahraničního obchodu Španělska v roce 2011

Zdroj: [16]

V tabulce č. 10 můžeme jasně vidět, že v komoditní struktuře zahraničního obchodu Španělska převládají ve vývozu stroje a zařízení, automobily a chemické výrobky. Velmi podobné jsou hodnoty také v dovozu země, kde největší podíl mají opět stroje a zařízení, chemické výrobky a potraviny. Silným potravinářským odvětvím vývozu Španělska je ovoce, převážně citrusové plody. Díky vhodným klimatickým podmínkám se ve Španělsku daří pěstování hlavně pomerančů a citronů. V poslední době Španělsko expanduje také v oboru služeb a to nejvíce v sektoru informačních technologií. V chemickém průmyslu jsou nejsilnějším vývozním artiklem farmaceutické výrobky. V tomto oboru vynakládá Španělsko veliké úsilí z pohledu vědy a výzkumu, do kterých investuje nemalé peníze. Bohužel v období ekonomické krize nastal útlum.

6.1 Zahraniční obchod mezi Španělskem a ASEAN

ASEAN – Association os South East Asian Nations, čili Sdružení národů jihovýchodní Asie je regionální mezinárodní organizací, která vznikla v roce 1967 a zahrnuje Brunej, Filipíny, Indonésii, Kambodžu, Laos, Malajsii, Mjanmarsko, Singapur, Thajsko
a Vietnam.

Hlavním cílem organizace ASEAN je rychlý ekonomický růst, sociální a kulturní rozvoj
a udržování dobrých vztahů mezi členskými zeměmi. ASEAN v současné době rozvíjí
i vojenskopolitické a mezinárodněpolitické vztahy.

Evropská unie představuje pro ASEAN třetího největšího obchodního partnera v rámci zahraničního obchodu hned po USA a Japonsku.

Z pohledu obchodování mezi Španělskem a ASEAN se množství obchodní spolupráce pohybuje spíše v menších hodnotách v porovnání s hlavním obchodním partnerem, což je USA.

Nejvýznamnějším odvětvím mezi Španělskem a ASEAN jsou stroje a zařízení
a farmaceutické výrobky.

Vztahy mezi Španělskem a Indonésií

Počátky diplomatických vztahů mezi Španělskem a Indonésií sahají do roku 1958, kdy byla oficiálně zahájena spolupráce. Důležitou součástí diplomatické spolupráce jsou oficiální návštěvy vysoce postavených činitelů obou zemí. Poslední taková návštěva proběhla začátkem roku 2007, kdy Indonésii navštívila španělská královna Sofia. Návštěva zahrnovala prohlídku projektů financovaných ze španělských zdrojů v rámci pomoci Indonésii. Mezi ty to projekty patří zejména udržování národního parku Mount Leuser National Park.

Španělsko s Indonésií spolupracuje také v oblasti mořského rybolovu, v rámci rozvojové spolupráce od roku 2005.

Rámec spolupráce zahrnuje i oblast vzdělávání. Zásluhou podpory španělské agentury mezinárodní spolupráce (AECI) poskytuje španělská vláda indonéským studentům stipendia na magisterské a doktorské studium ve Španělsku. Rovněž umožňuje indonéským diplomatům studium mezinárodních vztahů na španělském diplomatickém institutu. Prostřednictvím technické spolupráce zajišťuje Španělsko správu nad školeními v oblasti zdravotnictví, energetiky a turistiky pro indonéské občany. [17]

Velkou prioritou je boj proti terorismu.

Vztahy mezi Španělskem a Vietnamem

Dne 23. listopadu 2010 proběhlo ve Vietnamu fórum o obchodní a investiční spolupráci, které se zúčastnilo celkem 176 španělských a vietnamských podnikatelů. Účelem tohoto fóra bylo vytvoření nových příležitostí ke spolupráci mezi oběma zeměmi v oblasti financí, průmyslu a technologií. Fóra se zúčastnily přední španělské firmy jako Mondragon, Befesa a Logisfashion. Španělský velvyslanec ve Vietnamu Fernando Curcio vyslovil zájem řady španělských firem o vietnamský trh a ochotu finanční pomoci Vietnamu. V roce 2009 dosáhl obchodní obrat mezi Vietnamem a Španělskem 1,434 miliardy USD. V průběhu
7 měsíců roku 2010 činil obchodní obrat 650 milionů USD, což představuje oproti stejnému období v roce 2009 nárůst o 6 %. [18]

Obchod mezi Španělskem a ASEAN						Dovoz do Španělska				Vývoz do Španělska
Obchod mezi Španělskem a ASEAN						2000	2005	2010		2000		2005		2010
Polnohospodářské produkty a potravinářské výrobky						10 %	12 %	18 %		15 %		16 %		15 %
Elektronika						6 %	7 %	4 %		13 %		16 %		16 %
Stroje a dopravní zařízení						18 %	16 %	9 %		37 %		24 %		19 %
Chemikálie a farmaceutické výrobky						27 %	26 %	32 %		11 %		12 %		11 %
Textil a oblečení						22 %	27 %	19 %		13 %		13 %		12 %
Minerální paliva						15 %	10 %	14 %		11 %		11 %		12 %
Ostatní výrobky						2 %	2 %	4 %		9 %		8 %		5 %
Země ASEAN	Dovoz do Španělska					Vývoz ze Španělska
Země ASEAN	2000	2002	2004	2006	2008	2010	2000	2002	2004		2006		2008	2010
Brunej	8,5	7,9	15,2	14,8	17,2	6,3	0	0,3	2,1		3,9		5,7	4,8
Filipíny	37,6	49,3	37,5	42,2	33,5	23,2	111,4	102,3	87,6		92,1		93,7	159,2
Indonésie	10,7	12,3	12,4	18,8	15,1	14,3	91,8	82,7	69,7		77,6		74	75,8
Kambodža	1,2	0,7	1,1	1,1	1,6	1,7	4,2	4,4	8,5		9,2		19,5	22,2
Laos	0,7	0	0,2	0,9	1,3	1,3	0,2	0	1,1		0,3		0,6	4,7
Malajsie	138	112,1	153,2	177	203,6	148	503,6	487,7	532,7		609,1		594,4	559,5
Mjanmarsko	0	0	0	0,1	0,3	0,3	0,6	0,4	2		4,7		8,5	12
Singapur	298,4	352,3	399,7	427,1	385,3	426,4	127,8	203,6	278,1		319		347,5	395,4
Thajsko	192,8	223,6	265,7	212,4	200,7	172	92,9	115,7	104,9		118,7		123,6	114,3
Vietnam	76,2	79,5	73,4	68,7	54,2	57,9	64,7	72	68,5		71,9		71	63,5
Celkem	764,1	837,7	958,4	963,1	912,8	851,4	997,2	1069	1155		1307		1339	1411

Tabulka č. 11: Zahraniční obchod se zeměmi ASEAN (v % a mil. EUR)

Zdroj: [9]

Z tabulky č. 11 vidíme, že největší obchodní spolupráci dosahuje Španělsko s Malajsií, Singapurem a Thajskem. Oproti tomu obchodní vztahy s Mjanmarskem jsou téměř na nule. Tyto hodnoty jsou dané tím, že ASEAN není hlavním obchodním partnerem Španělska, kterým jak již bylo zmíněno, je Evropská unie. ASEAN dosud nezveřejnil informace
za rok 2011. Tyto informace by měly být zveřejněny v průběhu druhé poloviny roku 2012.

6.2 Zahraniční obchod mezi Španělskem a NAFTA

NAFTA – North American Free Trade Agreement, čili Severoamerická dohoda o volném obchodě. Základem pro vznik NAFTA byly vztahy mezi Amerikou a Kanadou. Vyvrcholením dlouhodobého snažení obou zemí o vytvoření zóny volného obchodu byla dohoda přijatá roku 1987. Pozdější dotvoření NAFTA bylo závislé
na Americko – Mexických dohodách a jejich vzájemné spolupráci.

NAFTA je založená na principech zóny volného obchodu. Zóna volného obchodu je základním stupněm ekonomické integrace, ve které se členské země navzájem zavázaly odstranit cla a ostatní překážky pro vzájemnou obchodní spolupráci. Integrace trhu umožňuje výrobcům a spotřebitelům efektivněji reagovat na změny trhu a na změny ekonomických podmínek. Pro výrobce otevírá nová obchodní území a využití nových obchodních příležitostí. Díky tomu mají výrobci snadnější přístup k levnějším vstupům
a vytváří příležitosti pro zahraniční investice. Co se týče Třetích krajin, zachovala si NAFTA vlastní obchodní politiku. NAFTA však není klasickou zónou volného obchodu. Umožňuje nejenom volný pohyb zboží, ale i volný pohyb služeb a kapitálu. Jelikož NAFTA nezahrnuje volný pohyb pracovních sil, nedá se o ní mluvit jako o společném trhu.

Země NAFTA	Dovoz do Španělska
Země NAFTA	2000	2001	2002	2003	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011
USA	526,9	484,2	435,5	494,6	553,4	577,8	617,1	823,3	1023,6	729,2	712,6	635,3
Kanada	37,1	46,5	50,3	51,3	77,2	82,5	77	88,5	89,5	83,0	96,4	67,8
Mexiko	127,38	104,49	118,75	122,33	168,91	243,21	273,3	289,2	370,6	199,4	216,8	124,7
Celkem	691	635	605	668	799	903	967	1201	1484	1012	1026	828

Tabulka č. 12: Španělský dovoz ze zemí NAFTA (v mil. USD)

Zdroj: [19]

Z tabulky č. 12 můžeme jasně vidět, jaký vliv měla ekonomická krize na vzájemném obchodu mezi Španělskem a sdružením NAFTA. Změny ve vývoji se projevily právě v roce 2008, nástupem krize, kdy klesl dovoz hlavně z Mexika.

Španělsko - kanadská spolupráce

Kanada a Španělsko se zavázala ke vztahu aktivní spolupráce, založené na společných zájmech v mezinárodní sféře, bilaterální výměně na politické a ekonomické úrovni
a spolupráci v oblasti bezpečnosti, vědy a akademických a kulturních vztahů. Na regionální úrovni se výměny na regionální úrovni mezi Španělskem a Kanadou zvyšují. Obě země se zavázaly k obraně demokratických hodnot a globální bezpečnosti v rámci mezinárodní spolupráce. Jsou výbornými partnery v multilaterální oblasti a společně pracovali v rámci Organizace spojených národů (OSN), Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO), Organizace pro hospodářskou spolupráci – operaci a rozvoj (OECD) a Světové obchodní organizace (WTO) a dalších institucí.

Kanadský premiér Stephen Harper a španělský předseda vlády José Luis Rodriguez Zapatero měli příležitost uspořádat dvoustranné jednání v lednu 2010 na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Kanada a Španělsko jsou konstruktivními partnery v oblasti řízení rybolovu. Obě země pracují na zajištění toho, aby rybolovné zdroje byly využívány v rámci udržitelného a odpovědného způsobu. V roce 2007 podepsaly memorandum
o porozumění na podporu udržitelného řízení rybolovu a podporu bilaterální obchodní výměny v této oblasti. [20]

Hospodářské vztahy mezi oběma zeměmi se značně rozvinuly v průběhu posledních několika let a nadále představují obrovský potenciál pro růst.

Vzájemná spolupráce v oblasti vědy a techniky vedla k významným projektům. V roce 2007 byla podepsána mezi oběma zeměmi dohoda o podpoření spolupráce v těchto oborech. Národní výzkumná rada Kanady (NRC) a Španělská národní rada pro výzkum spolupracuje již mnoho let v klíčových oblastech výzkumu ve zdravotnictví, obnovitelných zdrojích energie a životním prostředí. Obě země jsou partnery v Mezinárodním Konsorciu pro výzkum genomu rakoviny společně s Velkou Británií a USA. [20]

Také akademické vztahy mezi Španělskem a Kanadou jsou velmi dynamické. Stále více španělských studentů volí Kanadu pro svá vysokoškolská studia nebo pro jazykové pobyty. Dobré vztahy v akademické obci dokládá více než 100 dohod mezi kanadskými
a španělskými univerzitami. [20]

Španělsko – mexická spolupráce

Během španělské občanské války se mnoho mexických dobrovolníků přidalo ke španělské republikánské straně. Ačkoli republikáni válku prohráli, vztahy mezi oběma zeměmi
se výrazně prohloubily. Dnešní spolupráce navazuje na mezistátní vztahy mezi USA, Mexikem a Španělskem. Španělsko má s Mexikem silný vztah stejně jako s ostatními latinskoamerickými zeměmi. V současné době se však vzájemná spolupráce mezi oběma zeměmi snižuje. V Mexiku se nachází španělské velvyslanectví a dva konzuláty. Španělsko představuje také velmi nemilé postavení v oblasti nelegálních drog. Stalo se klíčovou bránou pro dovážení kokainu z Latinské Ameriky. [13]

Země NAFTA	Vývoz ze Španělska
Země NAFTA	2000	2001	2002	2003	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011
USA	476,1	432,7	473,1	559	623	718,1	818,2	882	924	655,4	475,9	367,2
Kanada	52,8	47,6	54,4	70,8	80,7	82,5	91,1	93,2	135	97,3	78,7	62,3
Mexiko	119,17	152,28	185,32	190,66	237,71	277,02	303,2	320	338,1	250,3	178,3	121,5
Celkem	648	633	713	820	941	1078	1212	1295	1397	1003	732,9	551

Tabulka č. 13: Španělský vývoz do zemí NAFTA (v mil. USD)

Zdroj: [19]

Změny hodnot ve vývozu ze Španělska do zemí NAFTA se výrazně projevila až v roce 2009, kdy díky ekonomické krizi klesly tyto hodnoty podstatným způsobem. I tak si ale Španělský vývoz drží optimální stav.

Španělsko – americká spolupráce

Španělsko – americké vztahy se výrazně zlepšily po nástupu Baracka Obamy na funkci amerického prezidenta. Španělsko se nabídlo přijmout některé vězně z uzavřené věznice v Guantanámu. Hlavními komoditami, se kterými USA a Španělsko navzájem obchodují, jsou strojní zařízení, motorová vozidla a potraviny.

7 Struktura vzájemného obchodu mezi Španělskem a ČR

Od roku 1999 obchodní spolupráce mezi Českem a Španělskem vzrostla o čtyřnásobek, export z naší republiky (4,5x) převyšuje import (3,5x), což svědčí o vyšší dynamice
ze strany České republiky. Posledních několik let se můžeme těšit z úspěšné vzájemné obchodní výměny pozitivního salda, což pro Českou republiku znamená příznivější vývoj, jak ve vyšším tempu růstu ekonomiky, tak i ve snížení konkurence schopnosti španělské výroby.

Ztráta významných obchodů pro nadnárodní automobilky znamenala pokles španělského exportu do České republiky, dodávky pro automobilový průmysl výrazně ovlivňují obchodování nejen mezi Českem a Španělskem, ale i jiné země ve střední Evropě,
kam nadnárodní automobilky soustřeďují svou výrobu. [21]

Období	(v mil. EUR)
Období	Vývoz	Dovoz	Obrat	Saldo
1999	421	399	820	22
2000	509	639	1 148	-130
2001	667	765	1 432	-98
2002	812	819	1 631	-7
2003	906	821	1 727	85
2004	1 192	1 105	2 297	87
2005	1 601	1 188	2 789	413
2006	2 039	1 413	3 452	626
2007	2 361	1 674	4 034	686
2008	2 269	1 779	4 048	490
2009	1 877	1 423	3 300	453
2010	2 251	1 598	3849	653
2011	2 284	1 617	3 901	667

Tabulka č. 14: Vývoj obchodní výměny ČR se Španělskem (1999-2011)

Zdroj: [22]

V roce 2009, který byl ve znamení celosvětové hospodářské krize, bylo obchodování
se Španělskem, poznamenáno poklesem českého exportu i importu. V číslech český export se snížil o 17 % a import na hodnoty stejné jako v roce 2006 tedy o 20 %, i přes tyto události si Česko drží aktivní obchodní bilanci se Španělskem.

Na španělském trhu si kromě nejznámější exportních artiklů, jako jsou automobily Škoda, obráběcí a kovací stroje, chemické výrobky, sklo, pivo či jablonecká bižuterie, získávají přízeň i výrobci koupelnových systému Ravak, pomůcek do kuchyně Tescoma,
či válcovaný materiál z Vítkovic a Ostravy. [21]

Název zboží	Statistická hodnota EUR (tis.)
Silniční vozidla	508 437
Kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat	311 099
Zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku	223 624
Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče	186 939
Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu	179 805
Stroje a zařízení k výrobě energie	105 174

Tabulka č. 15: Komoditní struktura vývozu ČR do Španělska

Zdroj: [22]

V tabulce vidíme, že jednoznačně nejsilnějším českým exportním artiklem do Španělska jsou automobily.

Název zboží	Statistická hodnota EUR (tis.)
Silniční vozidla	419 777
Zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku	159 435
Zelenina a ovoce	137 085
Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu	109 762
Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče	108 635
Léčiva a farmaceutické výrobky	95 898

Tabulka č. 16: Komoditní struktura dovozu ČR ze Španělska

Zdroj: [22]

Spolupráce mezi Španělskem a Českou republikou je na dobré úrovni, což mohou dokázat i společnosti se španělskou majetkovou účastí, podnikající na území České republiky. Vzájemný obchod mezi Španělskem a Českou republikou představují společnosti, které se aktivně angažují i v jiných oblastech ekonomické spolupráce. Tyto společnosti představují formu výrobní nebo obchodní společnosti, na které se účastní domácí i zahraniční partner poměrem, který je stanoven ve společné smlouvě, případně byl nařízen vládou země,
ve které se nachází sídlo podniku.

Za významnou česko-španělskou fúzi lze v minulých letech rovněž považovat kapitálový vstup renomované španělské stavební společnosti OHL Madrid (Obrascón-Huarte-Laín)
do skupiny firem ovládaných konsorciem ŽS Brno - Uherský Ostroh. V oblasti služeb
a cestovního ruchu hraje významnou roli mezinárodní síť hotelů Barceló ve spojení
se skupinou Hotusa.

8 Časové řady nejvýznamnějších oblastí ekonomické spolupráce za posledních 11 let mezi oběma zeměmi

Obchodní spolupráce mezi Španělskem a Českou republikou je definován podmínkami Evropské unie. Španělsko představuje pro Českou republiku perspektivního obchodního partnera, jak v oblasti dovozu, tak i ve vývozu. Díky dynamickému tempu růstu vývozu byla postupně zvrácena negativní obchodní bilance, čímž je dosaženo pozitivního salda v obchodní spolupráci mezi oběma zeměmi. Český vývoz si drží větší dynamiku než dovoz. Převládá hlavně vývoz automobilů.

	Vývoz	Dovoz	Obrat	Saldo
2000	509	639	1148	-130
2001	667	765	1432	-98
2002	812	819	1631	-7
2003	906	821	1727	85
2004	1192	1105	2297	87
2005	1601	1188	2789	413
2006	2039	1413	3452	626
2007	2361	1674	4034	686
2008	2269	1779	4048	490
2009	1922	1433	3355	489
2010	2385	1694	4079	691
2011	2329	1649	3978	680

Tabulka č. 17: Obchod Španělska a České republiky v mil. EUR

Zdroj: [24]

Z tabulky č. 17 vidíme, že v roce 2011 dosáhly hodnoty českého dovozu a vývozu
do Španělska podobných výsledků jako v roce 2010. Může za to vliv ekonomické krize. Hodnoty však neklesly takovou mírou jako v období roku 2009, kdy byla ekonomická krize v plné síle.

V následující tabulce vidíme vývoj obratu a salda v oblasti ekonomické spolupráce Španělska České republiky. Za období posledních 11 let se saldo dostalo ze záporných hodnot a obrat vzrostl téměř o 200 %, porovnáme-li hodnoty dosažené v roce
2000 a hodnoty roku 2011.

Graf č. 12: Vývoj obratu a salda mezi Španělskem a ČR za období 2000 až 2011

Zdroj: [24]

Z výše uvedené tabulky a grafu tedy vyplívá, že dovoz a vývoz výrobků z České republiky do Španělska měl stoupající tendenci do období vypuknutí ekonomické krize v roce 2008. V dalších letech můžeme očekávat mírný vzrůst, podobně jako v letech 2010 a 2011. Znepokojující může být pro Českou republiku klesající zájem o české produkty. V oblasti automobilů a chemických výrobků však není pokles předpokládán.

8.1 Ekonomická spolupráce Španělska a České republiky

Ekonomická spolupráce mezi Českou republikou a Španělskem má dlouhodobou tradici. Už bývalé Československo mělo vytvořeny výborné bilaterální vztahy nejen se Španělskem, ale i s ostatními zeměmi Evropy. Největší rozvoj ekonomické spolupráce mezi oběma zeměmi nastal však až vstupem České republiky do Evropské unie 1. 5. 2004. Právě v tomto roce se saldo vzájemného obchodu dostalo do kladných hodnot a dál stoupalo. Vývoji obchodních vztahů napomohl volný pohyb osob, služeb, zboží a kapitálu, společná obchodní, polnohospodářská a dopravní politika a odstranění dalších bariér.

Významnou roli v rámci kooperace obou zemí sehrály i bilaterální smlouvy, které Česká republika se Španělskem uzavřela.

Přehled bilaterálních smluv s Českou republikou [25]

- „Smírčí a rozhodčí smlouva mezi Československou republikou a Královstvím španělským (č. 18/1930 Sb.).

- Ujednání mezi ČSSR a Španělskem o vzájemném zřízení konzulárních
a obchodních zastupitelství (č. 28/1971 Sb.)

- Dlouhodobá dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Španělska o obchodních stycích (č. 31/1973 Sb.)

- Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Španělska
o letecké dopravě (č. 89/1974 Sb.)

- Dlouhodobá dohoda mezi ČSSR a Španělským královstvím o obchodní výměně
a rozvoji hospodářské a průmyslové kooperace (č. 107/1978 Sb.)

- Dohoda o kulturní spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky
a vládou Španělska (č. 5/1980 Sb.)

- Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Španělského království o mezinárodní silniční dopravě a Protokol vypracovaný na základě článku 19 této dohody (č. 155/1979 Sb.)

- Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Španělskem
o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu z majetku (č. 23/1982)

- Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Španělskem o právní pomoci, uznání a výkonu rozhodnutí ve věcech občanských (č. 6/1989 Sb.)

- Ujednání o zrušení vízové povinnosti mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Španělským královstvím (č. 335/1992 Sb.)

- Smlouva o přátelských vztazích a spolupráci mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Španělským královstvím (č. 578/1992 Sb.)

- Dohoda o vzájemné ochraně a podpoře investic mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Španělským královstvím (č. 647/1992 Sb.)

- Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Španělského království o sukcesi
do dvoustranných smluv sjednaná výměnou dopisů (rok 1995)

- Ujednání mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Ministerstvem školství, kultury a sportu Španělska o zřízení a činnosti česko-španělských tříd
na gymnáziích v ČR (č. 35/2001 Sb.)

- Smlouva o sociálním zabezpečení mezi ČR a Španělským královstvím (č. 52/2004 Sb.)

- Správní ujednání k provádění Smlouvy o sociálním zabezpečení mezi ČR
a Španělským královstvím (č. 53/2004 Sb.)“ [25]

Díky uzavření těchto bilaterálních smluv mezi Českou republikou a Španělskem došlo k rozvoji obchodu služeb a zboží, k povzbuzení individuálních podnikatelských aktivit, nárůstu investic a jejich ochraně, ulehčení účtování mezi zeměmi a spolupráci v dalších obchodních aktivitách.

9 Popis současného a prognóza budoucího vývoje postavení Španělska v EU

Španělsko dne 1. ledna 2010 převzalo po Švédsku postavení v čele Rady Evropské unie.
V historii je to již počtvrté, kdy naposledy předsedalo Radě Evropské unie v 1. pololetí roku 2002. Třetí španělské předsednictví v Evropské radě ohlašovalo přijetí Eura.
Tímto dlouhým procesem odstartovala řada příležitostí pro růst a rozvoj Španělského
a Evropského trhu. Tato jednotná měna přináší integritu finančních trhů a hospodářské politiky, což posiluje vztahy mezi jednotlivými členskými státy, jejich daňovými systémy
a posílení celkové stability v EU. Kromě toho má přijetí jednotné evropské měny jasný dopad na mezinárodní úroveň. Zviditelnění Eurozóny na mezinárodní, ale i finanční úrovni např. zasedání G7. Jedním z hlavních úkolů předsednictví Španělska bylo schválení Lisabonské smlouvy v částech, týkajících se oblasti společné obchodní politiky. Dále si vytyčilo za cíl nastavení kýženého mechanismu spolupráce mezi jednotlivými institucemi Evropské unie a zahájení podstatné diskuze ohledně konkrétních otázek, např. investiční strategii Evropské unie. Španělsko dále pokračovalo v jednáních o vzájemných dohodách
o spolupráci a partnerství s třetími zeměmi, o obchodních dohodách a v dalších jednáních
o liberalizaci obchodu v rámci DDA (Rozvojový program z Doha). Úspěch v jednotlivých vyjednávajících agendách DDA mělo předsednictví Španělska v oblasti usnadňování obchodu
a to z hlediska přístupu některých z členských států k řešení této problematiky. Nemůžeme však hovořit o podstatném posunu vpřed. Pozitivně můžeme brát pokračování monitoringu zaváděných ochranných opatření, které provádějí orgány WTO (Světová obchodní organizace). [11]

Závazek (učiněný i v rámci EU) dosáhnout v roce 2012 maximálního schodku veřejných rozpočtů ve výši 4,4 % HDP bude prakticky nemožné dodržet. V období ekonomické recese, která Španělsko čeká, nebudou zřejmě ani radikální rozpočtové škrty postačovat, protože jak centrální rozpočet, tak rozpočty jednotlivých autonomních oblastí a místní rozpočty se budou potýkat s nízkými příjmy. Vláda má přitom až doposud v rozpočtové oblasti poměrně ambiciózní plány. Nová vláda premiéra Rajoye už také začala mluvit
o tom, že původní závazek v rámci EU ve výši 4,4 % HDP musí být korigován.

Naposledy zveřejněné odhady Mezinárodního měnového fondu, týkající se dalšího vývoje španělské ekonomiky, uvádějí ve většině ukazatelů ekonomického vývoje výrazně horší data, než při posledním hodnocení ze září 2011. Odhad růstu HDP v roce 2012 snížil MMF o celých 2,8 %, z růstu 1,1 % HDP na pokles ve výši -1,7 % HDP. Rovněž odhad na rok 2013 snížil MMF z růstu ve výši 1,8 % HDP na pokles v hodnotě -0,3 procenta HDP.

Veřejný dluh Španělska, který v roce 2010 představoval 60,1 % HDP, dosáhl dle MMF
v roce 2011 hodnoty 70,1 %, v roce 2012 se pak zvýší na 78,1 % HDP a v roce 2013
na 84 % HDP, přičemž v delším horizontu bude tento procentní podíl stoupat. Schodek veřejných rozpočtů dosáhne na konci roku 2012 podle MMF hodnoty -6,8 % HDP,
v dalším roce pak -6,3 % HDP. Původně stanovený záměr španělské vlády dosáhnout koncem roku 2013 schodku ve výši 3 % HDP nebude podle MMF dosažen ani po roce 2016, kdy by se měl neustále pohybovat okolo 4 % HDP. [27]

Vývoj a predikce vybraných makroekonomických ukazatelů v %
	2010	2011	2012	2013
HDP	-0,1	0,7	-1,5	0,2
Soukromá spotřeba	0,8	0,0	-1,2	-0,5
Veřejná spotřeba	0,2	-1,2	-6,3	-3,3
Investice do zařízení	5,1	2,2	-7,0	-0,9
Investice do stavebnictví	-10,2	-7,8	-10,6	-3,1
Vývoz zboží a služeb	13,5	8,8	3,5	5,9
Dovoz zboží a služeb	8,9	1,4	-4,8	1,2
Vnitřní poptávka	-1,0	-1,3	-4,0	-1,4
Zahraniční poptávka	0,9	2,0	2,5	1,5
Produktivita	2,6	2,4	1,6	0,9
Nezaměstnanost	20,1	21,5	23,4	23,3

Tabulka č. 18: Vývoj a predikce vybraných makroekonomických ukazatelů v %

Zdroj: [27]

9.1 Prognóza budoucího vývoje Španělska v EU pomocí fuzzy logiky

První zmínka o fuzzy logice se objevila v roce 1965 v článku profesora Lotfi A. Zadeha. Pojem fuzzy znamená neurčitý, neostrý. Tomu odpovídá i předmět zájmu fuzzy logiky, tedy pokrytí reality v její nepřesnosti a neurčitosti. Základní pojem fuzzy logiky byl definován jako fuzzy množina. Základem je přiřazení míry pravdivosti jednotlivým výrokem, proti výrokové logice je možno přiřadit hodnoty v intervalu <0;1>, přičemž
0 znamená úplné nečlenství a 1 úplné členství. [26]

Fuzzy logika probíhá ve třech základních navazujících krocích:

1. Fuzzyfikace – reálně proměnné jsou převedeny na jazykové atributy. V dané množině jsou stupně vyjadřovány pomocí funkce.

2. Fuzzy inference – definována pomocí pravidel <Když>, <Pak> v jazykových atributech. Kombinace atributů tvoří vždy jedno pravidlo a k tomu je zapotřebí přiřadit míru. Pro výsledek fuzzy logiky je nezbytné stanovení významu definovaných pravidel, přičemž míra významu se dá v rámci optimalizace měnit.

3. Defuzzyfikace – převedení hodnot inference na reálné hodnoty.

Pro vyjádření predikce dalšího vývoje postavení Španělska je zapotřebí zvolení následujících rizik: PR – politické riziko, LR – legislativní riziko, ER – ekonomické riziko, SR – surovinové riziko, MR – materiální riziko, PrP – pracovní riziko, KR – korupční riziko.

Nezbytné je stanovení míry rizik. Při použití transformační matice je využito hodnocení:
1 = maximální riziko, 0 = nulové riziko. Pro všechny atributy je použito stejného hodnocení.

Míra rizika	Zkratka rizika	Hodnocení
Velmi vysoké riziko	VVR	1,00
Vysoké riziko	VR	0,70
Střední riziko	SR	0,50
Nízké riziko	NR	0,30
Velmi nízké riziko	VNR	0,20
Žádné riziko	ZR	0,00

Tabulka č. 19: Stupnice hodnocení

Zdroj: Vlastní vypracování

Po vytvoření stupnice hodnocení je dalším krokem sestavení transformační matice s využitím vytvořené stupnice hodnocení.

Míra rizika	Riziko
Míra rizika	PR	LR	ER	SR	MR	PrR	KR
VVR	1,00	1,00	1,00	1,00	1,00	1,00	1,00
VR	0,70	0,70	0,70	0,70	0,70	0,70	0,70
SR	0,50	0,50	0,50	0,50	0,50	0,50	0,50
NR	0,30	0,30	0,30	0,30	0,30	0,30	0,30
VNR	0,20	0,20	0,20	0,20	0,20	0,20	0,20
ZR	0,00	0,00	0,00	0,00	0,00	0,00	0,00

Tabulka č. 20: Transformační matice

Zdroj: Vlastní vypracování

Přiřazením míry ke každému z rizik na základě údajů z předešlých kapitol byla vytvořena stavová matice.

Míra rizika	Riziko
Míra rizika	PR	LR	ER	SR	MR	PrR	KR
VVR	ne	ne	ne	ne	ne	ne	ne
VR	ne	ne	ne	ne	ne	ne	ne
SR	ne	ne	ano	ano	ne	ne	ne
NR	ne	ano	ne	ne	ano	ne	ano
VNR	ano	ne	ne	ne	ne	ano	ne
ZR	ne	ne	ne	ne	ne	ne	ne

Tabulka č. 21: Stavová matice

Zdroj: Vlastní vypracování

Míru celkového rizika R získáme skalárním součinem transformační matice T a stavové matice S: R = 1*0,2+1*0,3+1*0,5+1*0,5+1*0,3+1*0,2+1*0,3 = 2,3

Pro výpočet konečné míry rizika je nutné použít re-transformační matici, pomocí které se hodnota číselná převede na hodnotu jazykovou.

Míra rizika	Hodnota
VVR	6,3 – 7
VR	4,9 – 6,3
SR	3,5 – 4,9
NR	2,1 – 3,5
VNR	1,4 – 2,1
ZR	0 – 1,4

Tabulka č. 22: Re-transformační matice

Zdroj: [Tabulka č. 20]

Přiřazením hodnoty 2,3 do re-transformační matice je patrné, že Španělsko je zemí s nízkým rizikem pro vstup podnikatelských subjektů na trh. To ale neznamená, že je vstup na daný trh pro ekonomický subjekt snadný. K úspěšnému vstupu na trh proto analyzujeme a hodnotíme stále další a nové překážky a podmínky.

10 Přehled příležitostí českých podnikatelských subjektů na trhu Španělska

Díky vstupu České republiky do Evropské unie se usnadnily administrativní činnosti, které jsou nutné ve vzájemném obchodu mezi členskými zeměmi. Prioritou obchodní spolupráce je expanze malých a středních firem z České republiky v oblasti vývozu na španělský trh
a kooperace se španělskými podnikatelskými subjekty ve vývozu zboží a služeb do zemí třetího světa. Nemalý potenciál představuje oblast přímých investic. Španělské investice v České republice jsou zaměřena převážně v oblasti vědy a výzkumu, automobilového průmyslu a v oblasti strojů a zařízení. Nezbytnou podmínkou pro udržení a vylepšení obchodních vztahů je kvalitní marketingová strategie českého investičního prostředí
ve Španělsku. [1 str. 133]

České podnikatelské subjekty si musí uvědomit následující faktory ovlivňující obchod mezi oběma zeměmi:

- Španělsko tvoří z většiny malé a střední podniky

- Domácí společnosti přesouvají část produkce do ekonomik s nižšími náklady

- Ekonomika Španělska je postavena na zahraničních investicích s významným podílem na tvorbě HDP Španělska

- Stagnace španělského vývozu způsobena ekonomickou krizí

Velkou výhodou pro české podnikatele je pravidelné sledování výběrových řízení, jak státních, tak i v rámci velkých firem zveřejňovaných na oficiálních stránkách Španělska. Perspektivní vyhlídky na další vývoj má sektor služeb, díky otevřenosti španělské i české ekonomiky.

Odvětví vhodná k obchodní spolupráci pro české podnikatelské subjekty:

- Energetika – obnovitelné zdroje energie

- Potravinářský průmysl – dodávky technologií, potravin a nápojů

- Strojírenství – strojírenská výroba

- Životní prostředí a jeho ochrana – výroba technologií

- Cestovní ruch

- Automobilový průmysl – výroba automobilových komponentů

Důvodem malé úspěšnosti vstupu českého výrobku na španělský trh je absence dlouhodobého monitoringu a prezentace pomocí místního zástupce. Aby se českému subjektu lépe vstupovalo na španělský trh, je třeba provést registraci do seznamu veřejných zakázek. Díky tomuto veřejně přístupnému a aktualizovanému seznamu získává česká společnost větší šanci uspět se svou nabídkou.

Dalším rizikem v oblasti obchodu je jazyková bariéra. Je velice důležité, aby česká společnost disponovala profesionálními osobami, které budou v kontaktu se španělským prostředím. Tento problém je oboustranný a týká se jak společnosti z České republiky,
tak i společnosti španělské. Zaběhlým východiskem je využívání specializovaných tlumočníků. Pokud ale chceme, aby naše vztahy se španělským trhem byly pevné a dělaly dobré jméno naší společnosti, je výhodou přizpůsobit se tamním způsobům a jednat
ve španělském jazyce.

S tímto problémem souvisí i srozumitelnost nabízených katalogů, reklamních
a informačních materiálů, podporující obchod mezi oběma stranami. Z ekonomických důvodů je pro českou společnost výhodnější, provede-li překlad těchto materiálů ještě v České republice.

Vstupuje-li český subjekt na španělský trh v oborech chemického průmyslu, automobilového průmyslu, strojírenství nebo elektrotechnického průmyslu, musí počítat
se silnou konkurenceschopností.

Při obchodování se španělským obchodníkem si musíme uvědomit, kdo vlastně před námi stojí. O Španělech je známo, že jsou velmi výřeční, spontánní, emotivní a zakládají si
na rodinném zázemí. Proto bychom měli znát základní pravidla chování při jednání
se španělským obchodním partnerem. Je vědecky dokázáno, že při konverzaci pochází
10 % z verbální komunikace, zatímco 50 % je interpretováno nonverbálně. Zbývajících
40 % zaujímá tón hlasu. [24]

Je obecně známo, že Španělé dávají přednost obchodování s prověřenými
a důvěryhodnými partnery. Proto je velice důležité získání osobních kontaktů. Efektivní rozhodování a obchodní jednání jsou často založena na osobním pocitu a důvěře. I zdánlivě perfektně připravený kontrakt se všemi potřebnými podklady může ztroskotat na osobním kontaktu mezi obchodujícími stranami. Nedílnou součástí je také trpělivost. Španělští obchodníci jsou známí svou nedochvilností a nedodržováním stanovených časových termínu, jako je čas setkání. Je to určitý typ prověření důvěry partnera. Proto je nutné, abychom stanovené termíny a doby striktně dodržovali. Pro sjednávání schůzek volíme takový čas, o kterém jsme si jisti, že bude španělskému partneru vyhovovat. Není vhodné naplánovat schůzku na pátek, z toho důvodu, že mnoho Španělů v tento den nepracuje
a pokud ano, tak převážně ráno. [24]

„Nezastupitelné místo zahraničněobchodní výměny v procesu rozvoje ekonomiky je zřejmé. Čím více produkce dokáží domácí výrobci umístit na zahraničních trzích, tím větší množství zboží, které se doma nevyrábí a jejich výroba je omezená, možno dovézt. Hospodářství tak získává moderní technologie, životní standard obyvatelstva se zvyšuje. Zahraničněobchodní výměna v sobě nese i vyšší stupeň rizika jako obchody na domácím trhu. Principy trhové ekonomiky nedovolují přímou podporu exportujících podniků dotacemi nebo jinými zvýhodněními, protože by tím diskriminovaly všechny ostatní výrobce a obchodníky.“ [2 str. 97]

Mnoho zahraničních společností, začínajících obchodovat na španělském trhu bývají často neúspěšné z důvodu podcenění finanční nákladnosti zavedení nového produktu na trh. Často přeceňují i potenciál místního tržního prostředí.

Značných investic vyžaduje poměrně rychlý rozvoj Španělska například v oblasti infrastruktury a environmentálního prostředí. Španělská vláda hodlá i v budoucnu investovat nemalé peníze do infrastruktury. Plán dopravy a infrastruktury by neměl přesáhnout více než 248 mil. EUR. Tato částka by se měla spotřebovat mezi léty
2005 – 2020. Bohužel však v posledních 4 letech byly investice tak velké, že přesáhly
25 % z Plánu, čímž své cíle několikrát překročily. Železniční doprava zaujímá v těchto investicích největší podíl – 50 %. Pokud mluvíme o železniční dopravě (15 000 km) se staly vysokorychlostní železnice hlavní prioritou v plánu infrastruktury. Do roku 2020 je v plánu mít 10.000 km vysokorychlostních sítí.

ZÁVĚR

Cílem práce ve zpracovávání tématu bakalářské práce bylo pochopení a zorientování se v problematice, týkající se zahraničního obchodu Španělska a jeho vlivu na světovou ekonomiku. Práce popisuje vzájemnou spolupráci Španělska a České republiky v rámci Evropské unie, analyzuje vztahy s mezinárodními organizacemi NAFTA a ASEAN. Tato práce je výsledkem analýz, které jsou potřebné ke vstupu českého podnikatelského subjektu na španělský trh.

V úvodní části se práce zaměřuje na teoretické aspekty analýzy podnikatelského prostředí dané země, rozebírá metody rozboru pomocí analýzy pěti sil a PEST analýzy. Obsahuje analýzu geografického prostředí Španělska, popisuje přírodní podmínky, administrativní rozdělení a demografické ukazatele.

Práce analyzuje ekonomické prostředí Španělska za období 11 let, tedy 2000 až 2011.
U vybraných makroekonomických ukazatelů je uvedena i prognóza do budoucích let. Popsán je vývoj HDP ve Španělsku pomocí přehledných grafů a tabulek. Hodnoty HDP jsou porovnávány s vybranými zeměmi Evropské unie i světa. Pomocí analýzy míry růstu objemu HDP za jednotlivá období v letech 2000 – 2010 zjišťuji, že vývoj růstu je průměrný v rámci členských států EU. Velký vliv na španělskou ekonomiku sehrála světová hospodářská krize, kdy ukazatele vykazovaly záporných hodnot. Postupným průběhem však španělská ekonomika postupně nabývá na kladných hodnotách a tempo růstu můžeme označit jako pozvolné. Z pohledu španělské vlády se předpokládá růst míry HDP v roce 2012 o 2,5 %, zatímco z pohledu mezinárodních organizací, není tento vývoj tak optimistický. Vývoj HDP v roce 2012 odhaduje na 1,7 %.

Jedna z podkapitol 2. kapitoly se zabývá španělským trhem práce za období 2000 až 2011, analyzuje vývoj míry nezaměstnanosti v daném období. Závěr druhé kapitoly se věnuje státnímu dluhu a jeho budoucímu vývoji.

Práce dokumentuje korupční prostředí z větší části na základě dokumentů vypracovaných agenturou Transparency International, která se zaobírá analýzami korupčního jednání.

Následující kapitoly se věnují zahraničnímu obchodu Španělska s mezinárodními organizacemi ASEAN a NAFTA. V oblasti spolupráce s mezinárodními organizacemi, jako např. NAFTA, se hodlá Španělsko i nadále aktivně podílet na zahraničním obchodě, převážně s Kanadou a Mexikem. Hlavními pilíři španělsko-kanadské spolupráce zůstávají minerální výrobky, stroje, vozidla a výroba papíru a celulózy, kde Španělsko vykazuje velmi dobré výsledky. Jsou analyzovány objemy obchodní bilance i komoditní struktura.

V této části práce je převážná pozornost věnována ekonomické spolupráci mezi Španělskem a Českou republikou. Zmíněny jsou bilaterální smlouvy mezi oběma zeměmi, které napomohly kladnému vývoji vzájemné spolupráce.

Devátá kapitola je věnována prognóze postavení Španělska v Evropské unii, která je vypracována použitím ekonomicko-matematické metody fuzzy logiky. V této kapitole je popsán postup při provádění fuzzy logiky pomocí stupnice hodnot, transformační
a re-transformační matice.

Desátá a poslední kapitola rozebírá příležitosti českých podnikatelských subjektů v prosazení se na španělském trhu. Zmíněny jsou jednotlivé perspektivní odvětví
a investice. Obchod Španělska se i nadále bude soustřeďovat převážně na evropské státy v oblasti silničních vozidel, telekomunikačních technologií a zemědělství. Plánovaným rozšířením a vývojem místní infrastruktury by se měly zlepšit podmínky pro silniční
a železniční dopravu. Probíhající vývoj a rozšíření potrvají podle předpovědí přibližně
do roku 2020, za předpokladu, že vystačí finanční prostředky, což je nepravděpodobné.

Přínos této práce spočívá v obsažení prognóz dalšího vývoje španělského tržního prostředí, španělské ekonomiky, konkurenceschopnosti, které jsou potřebné ke vstupu českého podnikatelského subjektu na španělský trh.

Záměrem této práce je vytvoření pomůcky pro český podnikatelský subjekt zajímající se
o prostředí španělského trhu a vstupu do něj s vlastním produktem či službou.

Oporou pro vytvoření této práce byly knihy odborníků v oblasti mezinárodního podnikání Petra Baláže nebo Eleny Trienčanské. Analýzy, grafy i tabulky pochází z oficiálních zdrojů jako CzechTrade, CzechInvest, OECD, španělský i český statistický úřad a dalších. Práce čerpá také ze zahraničních zdrojů, ať už internetových či zahraničních publikací.

Hodnocení podniku

ABSTRAKT

Michal NOSEK Popis a příležitosti podnikatelského prostředí Španělska
pro podnikatelské subjekty v ČR a predikce dalšího vývoje. Bakalářská práce. Evropský polytechnický institut, s.r.o. Kunovice

Vedoucí práce: Doc. Ing. Miroslav Mečár CSc.

Klíčová slova: Ekonomika, mezinárodní spolupráce, podnikatelské prostředí, konkurenceschopnost, vývoz, dovoz, hrubý domácí produkt, podnikatelský trh, globální ekonomika, Evropská unie

Práce analyzuje podnikatelské prostředí Španělska za období posledních deseti let. Sleduje vývoj španělské ekonomiky z pohledu státu jako jednotlivce, tak i jako člena Evropské unie a dalších mezinárodních organizací. Sleduje a vyhodnocuje mezinárodní spolupráci Španělska mezi členskými zeměmi EU i mezi mezinárodními organizacemi (NAFTA, ASEAN). Zahrnuje podmínky pro vstup českého subjektu na španělský trh i dodržování podmínek při obchodním jednání. Analyzuje spolupráci s Českou republikou v oblasti dovozu a vývozu.

ABSTRACT

Michal NOSEK Description of the Spanish business environment and opportunities for Czech businesses and the prediction of future development. Bachelor work. The European Polytechnic Institute, Ltd. Kunovice

Leader of the bachelor: Doc. Ing. Miroslav Mečár CSc.

Key words: Economics, international cooperation, the business environment, competitiveness, exports, imports, gross domestic product, the business market, global economy, European Union

The bachelor work analyzes the business environment in Spain during the last ten years.
It follows the evolution of the Spanish economy from the perspective of the state as individuals and as a member of the European Union and other international organizations. Monitors and evaluates the Spanish international cooperation between EU member countries and between international organizations (NAFTA, ASEAN). Includes requirements for the entry of the Czech subjects on the Spanish market and compliance in business negotiations. Analyzes cooperation with the Czech Republic in the import and export.

Literatura

[1] BALÁŽ, Peter a kol. Medzinárodné podnikanie. Bratislava: Sprint vfra, 2001. 591 s. ISBN 80-88848-68-7.

[2] TRENČIANSKA, Elena. Zahraničný obchod. Bratislava: Sprint vfra, 2000. 193 s. ISBN 80-88848-30-X.

[3] BusinessVize.cz [online]. 2011 [cit. 2011-12-18]. Kde se vzala a k čemu je PEST analýza. Dostupné z WWW: <http://www.businessvize.cz/planovani/kde-se-vzala-a-k-cemu-je-pest-analyza>.

[4] Oficiální portál pro podnikání a export, Španělsko: Základní informace o teritoriu [online] 1997 - 2011[cit. 2011-12-18]. Dostupné z WWW: <http://www.businessinfo.cz/cz/sti/spanelsko-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1000541/#sec3>.

[5] Oficiální portál pro podnikání a export, Španělsko: Ekonomická charakteristika země [online]. 1997-2011 [cit. 2010-09-11]. Dostupné z WWW: <http://www.businessinfo.cz/cz/sti/spanelsko-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1000541>.

[6] Instituto Nacional de Estadistica [online]. 2010 [cit. 2010-09-11]. Dostupné z WWW: <http://www.ines.es>.

[7] Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR [online]. 2005 [cit. 2010-12-10]. Dostupné z WWW: <http://www.mpo.cz>.

[8] International Monetary Fund. World Economic Outlook: Recovery, Risk, and Rebalancing. Washington: IMF Multimedia Services Division [online]. 2011 [cit. 2011-09-10]. Dostupné z WWW: <http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2010/02/pdf/text.pdf>. ISBN 978158906-947-3.

[9] Trading economics [online]. 2010 [cit. 2010-10-12]. Dostupné z WWW: <http://www.tradingeconomics.com/Economics>.

[10] Česká spořitelna, Vývoj státních dluhů v EU [online]. 2012 [cit. 2012-13-01]. Dostupné z WWW: <http://www.csas.cz/banka/nav/o-nas/vyvoj-statnich-dluhu-v-eu-d00014488>.

[11] Response to economic crisis, implementation of new institutions and 2020 Strategy: Evaluation of Spanish EU Presidency [online]. Page updated 2010-06-30 [cit. 2010-09-18]. Dostupné z WWW: <http://www.eutrio.es/export/sites/trio/eventos_noticias/noticias/noticia063.html>.

[12] KNAPÍK, P.: Rokovanie v medzinárodnom obchode. 2. prepracované a doplnené vyd. Bratislava: EKONÓM, 2006. 344 s. ISBN 80-225-2204-X.

[13] Transparency international – the global coalition against corruption [online]. 2010 [cit. 2011-25-01]. Dostupné z WWW: <http://www.transparency.org/policy_research/surveys_indices/cpi/2010/in_detail>

[14] RIANO, Juanita; HEINRICH, Finn; HODESS, Robin. Global Corruption Barometer 2010 Report, Berlin: Transparency International [online]. 2010 [cit. 2012-01-12]. Dostupné z WWW: <thhp://www.transparency.org/policy_research/surveys_indices/gcb/2010/results>. ISBN 978-3-935711-64-7.

[15] International Monetary Fund. World Economic Outlook: Recovery, Risk, and Rebalancing, Washington: IMF Multimedia Services Division, 2011 [cit. 2012-01-12]. Dostupné z WWW: <http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2010/02/pdf/text.pdf>. ISBN 978158906-947-3.

[16] Oficiální portál pro podnikání a export, Španělsko: Zahraniční obchod země [online] 1997 - 2011[cit. 2012-01-07]. Dostupné z WWW: <http://www.businessinfo.cz/cz/sti/spanelsko-zahranicni-obchod-zeme/6/1000541/>.

[17] Ministry of Foreign Affairs – Republic of Indonesia [online]. 2009 [cit. 2011-01-05]. Dostupné z WWW: <http://www.kemlu.go.id/Pages/IFPDisplay.aspx?Name=BilateralCooperation&IDP=88&P=Bilateral&l=en>.

[18] Hanoi Department for Foreign Affairs [online]. 2010 [cit. 2011-01-05]. Dostupné z WWW: <http://www.dfa.gov.vn/index.php/en/news-events/103-foreign-relations-of-vietnam/380-vietnam-spain-seek-to-boost-trade-cooperation.html>.

[19] OECD, Better policies for better lives [online]. 2003 – 2010 [cit. 2012-01-06]. Dostupné z WWW: <http://www.oecd-ilibrary.org/economics/country-statistical-profile-spain_20752288-table-esp>.

[20] Government of Canada, Canada – Spain Relations [online]. Page updated 2010-03-01 [cit. 2010-12-16]. Dostupné z WWW: <http://canadainternational.gc.ca/spain- espagne/bilateral_relations_bilaterales/canada-spain-espagne.aspx?lang=eng&menu_id=10>.

[21] Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR [online]. Page updated 2010-04-01 [cit. 2010-10-21]. Dostupné z WWW: <http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/spanelsko/ekonomika/obchodni_a_ekonomicka_spoluprace_s_cr.html>.

[22] Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR [online]. 2005 [cit. 2010-12-10]. Dostupné z WWW: <http://www.mpo.cz>.

[23] Český statistický úřad, Databáze zahraničního obchodu [online] 2012 [cit. 2012-01-04]. Dostupné z WWW: <http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO>.

[24] NOVAS, H., & SILVA, R.: Passport Spain: Your Pocket Guide to Spanish Business, Customs & Etiquette. Passport to the World. San Rafael, California., USA: World Trade Press, 1997.

[25] Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, Zahraničně – politická orientace [online]. Page updated 2010-04-01 [cit. 2010-10-21]. Dostupné z WWW: <http://mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/spanelsko/politika/zahranicne_poli ticka_orientace.html>.

[26] RYDVAL, Slávek. NaWEBka [online]. 2005-07-12 [cit. 2011-12-16]. Základy fuzzy logiky. Dostupné z WWW: ˂http://www.rydval.cz/phprs/view.php?cisloclanku=2005061701>.

[27] Banco de Espaňa [online] 2012 [cit. 2012-01-28]. Dostupné z WWW: ˂http:// www.bde.es/webbde/SES/Secciones/Publicaciones/PublicacionesBCE/ProyeccionesMacroeconomicas/11/eurosystemstaffprojections201112en.pdf˃

Seznam zkratek

% Procento

a.s. Akciová společnost

AECI Španělská agentura mezinárodní spolupráce

AfDb Africká rozvojová banka

AGE Ústřední vládní instituce

AsDb Asijská rozvojová banka

ASEAN Sdružení národů jihovýchodní Asie

Atd. A tak dále

č. Číslo

Čl. Článek

CPI Index vnímání korupce

ČR Česká republika

ČSSR Československá socialistická republika

DDA Rozvojový program z Doha

DPH Daň z přidané hodnoty

Dr. Doktor

ENP Evropská politika sousedství

EU Evropská unie

EUR Euro

G7 Sdružení 7 nejvyspělejších států světa

HDP Hrubý domácí produkt

IADB Meziamerická rozvojová banka

IAS Mezinárodní účetní standardy

Km Kilometr

Mil. Milion

Mld. Miliarda

MMF Mezinárodní měnový fond

MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu

NAFTA Severoamerická dohoda o volném obchodu

NATO Severoatlantická aliance

NP Národní plán

NR Nízké riziko

NRC Národní výzkumná rada Kanady

OBSE Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě

OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

OSN Organizace spojených národů

R Míra celkového rizika

S Stavová matice

s.r.o. Společnost s ručením omezeným

Sb. Sbírka

SME Světová měnová ekonomika

SR Střední riziko

SZP Společná zemědělská politika

T Transformační matice

TI Transparency International

TIC Technickoprůmyslové komodity

Tis. Tisíc

Tzv. Tak zvaný

UNWTO Světová organizace cestovního ruchu

USA Spojené státy americké

USD Americký dolar

VNR Velmi nízké riziko

VR Vysoké riziko

VTP Vědecko-technické parky

VVR Velmi vysoké riziko

WTO Světová obchodní organizace

ZR Žádné riziko

Seznam obrázků, tabulek a grafů

Tabulka č. 1: Prvky analýzy podnikatelského prostředí státu

Tabulka č. 2: Věkové složení obyvatelstva

Tabulka č. 3: Míra růstu reálného HDP za období 2000 - 2012

Tabulka č. 4: Porovnání reálného růstu HDP ve vybraných zemích

Tabulka č. 5: Přehled vývoje inflace ve spotřebitelských cenách ve vybraných zemích

Tabulka č. 6: Veřejný dluh k HDP ve vybraných zemích za 2000 až 2011 v %

Tabulka č. 7: Španělský vývoz High-Tech

Tabulka č. 8: Míra korupce ve Španělsku

Tabulka č. 9: Vývoj zahraničního obchodu Španělska v letech 2000 – 2011 (v mil. EUR)

Tabulka č. 10: Komoditní členění zahraničního obchodu Španělska v roce 2011

Tabulka č. 11: Zahraniční obchod se zeměmi ASEAN (v % a mil. EUR)

Tabulka č. 12: Španělský dovoz ze zemí NAFTA (v mil. USD)

Tabulka č. 13: Španělský vývoz do zemí NAFTA (v mil. USD)

Tabulka č. 14: Vývoj obchodní výměny ČR se Španělskem (1999 – 2011)

Tabulka č. 15: Komoditní struktura vývozu ČR do Španělska

Tabulka č. 16: Komoditní struktura dovozu ČR ze Španělska

Tabulka č. 17: Obchod Španělska a České republiky v mil. EUR

Tabulka č. 18: Vývoj a predikce vybraných makroekonomických ukazatelů v %

Tabulka č. 19: Stupnice hodnocení

Tabulka č. 20: Transformační matice

Tabulka č. 21: Stavová matice

Tabulka č. 22: Re-transformační matice

Graf č. 1: Náboženské složení obyvatelstva

Graf č. 2: Národnostní složení obyvatelstva

Graf č. 3: Podíl na tvorbě HDP Španělska

Graf č. 4: Reálný růst HDP Španělska v letech 2000 až 2011 v %

Graf č. 5: Předpokládaný vývoj inflace ve Španělsku a EU v období 2010 až 2015

Graf č. 6: Míra nezaměstnanosti ve Španělsku za období 2000 až 2011

Graf č. 7: Pohyb míry korupce ve Španělsku (2000 – 2011)

Graf č. 8: Změny v míře korupce ve Španělsku

Graf č. 9: Míra korupce ve vybraných oborech ve Španělsku a EU

Graf č. 10: Procento obyvatel, kteří poskytli úplatek

Graf č. 11: Opatření státu v boji s korupcí

Graf č. 12: Vývoj obratu a salda mezi Španělskem a ČR za období 2000 až 2011

Seznam příloh

Příloha č. 1: Mapy a státní znaky Španělska

Příloha č. 2: Dovoz a vývoz Španělska konkrétních surovin a produktů

Příloha č. 3: Španělské podnikatelské subjekty na českém trhu

Dovoz a vývoz motorových vozidel (tis. EUR)
Období	Dovoz do ČR	Vývoz z ČR
2000	156 693	186 333
2001	197 059	268 090
2002	215 605	273 944
2003	185 544	290 058
2004	288 575	375 305
2005	275 123	522 245
2006	372 062	616 887
2007	408 019	628 805
2008	420 554	512 035
2009	382 321	522 950
2010	428 910	658 167
2011	467 765	621 823

Dovoz a vývoz plastů (tis. EUR)
Období	Dovoz do ČR	Vývoz z ČR
2000	20 162	14 676
2001	29 156	16 024
2002	37 038	14 342
2003	43 550	24 456
2004	57 873	33 106
2005	78 511	37 710
2006	91 777	42 050
2007	91 883	45 453
2008	102 565	52 315
2009	88 335	37 090
2010	107 982	46 990
2011	110 953	50 122

Dovoz a vývoz surových materiálů, nepoživatelných, s výjimkou paliv (tis. EUR)
Období	Dovoz do ČR	Vývoz z ČR
2000	5 596	14 020
2001	6 395	19 156
2002	6 128	16 202
2003	6 482	19 425
2004	8 423	17 185
2005	7 283	23 644
2006	7 785	26 846
2007	7 141	30 499
2008	5 960	25 629
2009	6 808	17 792
2010	12 290	24 279
2011	12 793	39 673

Dovoz a vývoz farmaceutických výrobků (tis. EUR)
Období	Dovoz do ČR	Vývoz z ČR
2000	22 090	1 954
2001	24 918	623
2002	22 723	1 659
2003	26 869	2 289
2004	24 942	2 028
2005	23 703	2 805
2006	45 403	1 624
2007	73 460	3 248
2008	95 410	4 130
2009	109 207	7 614
2010	94 571	9 526
2011	101 083	17 618

Dovoz a vývoz železa a oceli (tis. EUR)
Období	Dovoz do ČR	Vývoz z ČR
2000	3 548	7 555
2001	4 755	9 150
2002	5 115	8 258
2003	5 612	9 001
2004	12 673	17 647
2005	21 008	26 878
2006	28 277	31 256
2007	37 519	48 308
2008	35 704	44 721
2009	26 027	29 572
2010	30 918	34 480
2011	17 618	36 451

Dovoz a vývoz mědi a výrobků z mědi (tis. EUR)
Období	Dovoz do ČR	Vývoz z ČR
2000	1 414	402
2001	1 873	471
2002	2 136	886
2003	3 914	659
2004	7 636	29
2005	7 501	139
2006	1 954	1 542
2007	4 251	1 034
2008	5 104	513
2009	1 673	100
2010	5 316	926
2011	5 692	3 982

Dovoz a vývoz hliníku a výrobků z hliníku (tis. EUR)
Období	Dovoz do ČR	Vývoz z ČR
2000	1 367	1 177
2001	3 658	1 828
2002	3 281	4 606
2003	3 302	6 440
2004	4 837	6 610
2005	6 877	5 757
2006	11 951	8 187
2007	17 708	10 751
2008	20 162	11 013
2009	12 694	8 754
2010	16 441	12 296
2011	13 763	14 355