Evropský polytechnický institut, s

ÚVOD

Daňová politika byla vždy symbolem národní suverenity státu. Tato autonomie zůstává
v obecných rysech zachována i v Evropské unii, mezi jejíž členy Česká republika v roce 2004 vstoupila. Daně platí každý z nás, proto je dobré o nich vědět více, porovnat
si daňové systémy různých zemí včetně velikosti daňového zatížení jejich obyvatel
či konstrukce jednotlivých daňových odvodů.

Cílem bakalářské práce je zkoumání odlišností daňového systému České republiky a zemí, se kterými Česká republika sousedí, tedy Německa, Rakouska, Slovenska a Polska.

V teoretické části se bude bakalářská práce podrobněji věnovat českému daňovému systému a v následující kapitole obecnému přehledu daňových systémů všech zemí Evropské unie. Vedle České republiky, Německa, Rakouska, Slovenska a Polska i Belgie, Bulharska, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Irska, Itálie, Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Nizozemí, Portugalska, Rumunska, Řecka, Slovinska, Španělska, Švédska a Velké Británie. Budou zde uvedeny druhy daní a přehled sazeb hlavních daní, tedy dani z přidané hodnoty, dani z příjmů fyzických osob a dani z příjmů právnických osob jednotlivých zemí Evropské unie.

Daňovým systémem zemí sousedících s Českou republikou se bude podrobněji zabývat třetí kapitola.

V praktické části budou vybrané daně těchto zemí pomocí tabulek a grafů vzájemně porovnávány s cílem poukázat na odlišnosti mezi nimi, aby se mohla vyhodnotit země s nejnižším daňovým zatížením tou konkrétní daní.

Pro zajímavost bude předposlední kapitola věnována založení jedné z nejrozšířenější forem podnikání, tj. společnosti s ručením omezeným, a to z pohledu všech zemí Evropské unie.

Závěrem bude nastíněna možná prognóza budoucího vývoje daňové soustavy
ve zmíněných zemích podle jejich vládních plánů a ekonomické situace.

1 TEORETICKÝ ZÁKLAD

Vznik daní je spjat se samotným vznikem států jakožto politicky a teritoriálně uspořádaných celků. Historické prameny dokládají vybírání daní již ve starověku. Odkaz na daně lze najít také v Bibli. Ucelené učení o daňové problematice se objevuje však až později v souvislosti s francouzskými fyziokraty a anglickými klasickými ekonomy

[14, s. 133].

Daňové systémy států se vyvíjely odlišně v závislosti na národních tradicích a zvyklostech, náboženství, na konkrétních přírodních a klimatických podmínkách apod.

Podoba daňového systému může být výsledkem preferencí občanů, kteří upřednostňují vyšší míru poskytování veřejných statků, kladou důraz na sociální spravedlnost, a s tím související výraznější roli státu a akceptují proto vyšší zdanění.

Dnešní daňová soustava České republiky je výsledkem daňové reformy, která si jako hlavní cíle kladla přizpůsobení daní novým tržním vztahům panujícím v ekonomice
a harmonizaci daňového systému v Evropě [14, s. 128].

Na současnou podobu daňového systému České republiky, Německa, Rakouska, Slovenska a Polska měl jistě vliv také hospodářský a především historický a politický vývoj. Pro český a slovenský daňový systém byl důležitý zejména rok 1993, kdy vznikl samostatný český stát, a byla zavedena nová daňová soustava. Pro Německo byl významný rok 1990, kdy došlo ke sjednocení po válce rozděleného Německa. Tato změna měla
pro Německo podstatné hospodářské i společenské důsledky, neboť obě části Německa prošly odlišným historickým, politickým a hospodářským vývojem.

Česká republika, Německo, Rakousko, Slovensko i Polsko jsou členskými státy Evropské unie; Německo je přitom navíc jedním z jejích zakládajících členů. Pro fungování a realizaci jednotného vnitřního trhu jakožto prostoru pro volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu, je nezbytná jistá koordinace respektive harmonizace v oblasti daní. Dochází tak k postupnému sbližování daňových systémů jednotlivých zemí. Tyto tendence nenachází stejně pozitivní odezvu u všech členských zemí EU, zejména u tradičních zastánců liberálního přístupu, neboť tak dochází k omezování prostoru pro autonomní hospodářskou politiku státu.

Daňová politika daného státu hraje důležitou roli při rozhodování investorů o umístění investic. Příznivě nastavený daňový systém tak může do země přilákat zahraniční kapitál a přispět k vytváření nových pracovních míst.

2 POJEM DAŇ, DAŇOVÁ SOUSTAVA, ROZDĚLENÍ DANÍ

Pojem daň je spojován s existencí státu, nebo organizovaného celku a institucemi, které tento celek představují, tedy parlamentem, vládou a dalšími orgány státu v dnešním vyjádření [1, s. 6].

Jedná se o platbu do státního rozpočtu vyjádřenou v penězích, která je zákonem určená
a povinná pro každého, kdo této dani podléhá. Daně jsou tedy povinné platby
do veřejných rozpočtů. Jsou nedobrovolné, vynutitelné, nenávratné, neekvivalentní, neúčelové a obvykle opakované [14, s. 125].

Nedobrovolné, povinné a vynutitelné značí fakt, že placení daní je stanoveno zákony. Přesně podle zákonů dané země je nutné daně odvádět. Nenávratnost daní spočívá v tom, že zaplacenou daň zpravidla nelze požadovat po státu zpět. Neekvivalentnost daně značí, že neexistuje nárok na adekvátní protihodnotu za daň, která byla zaplacena. Další charakteristika – neúčelovost – znamená, že plátce daně nemůže nikdy ovlivnit, co z jím zaplacených daní bude financováno, resp. kterým směrem budou daně plynout. Opakovanost značí jejich využití v pravidelných intervalech či za předem jasně daných situací.

Daň je jednostrannou povinností bez jakéhokoliv nároku plátce na plnění ze strany státu. Fakticky se daně vybírají na základě několika podnětů – časových a okolnostních. Časovost znamená, že daně jsou vybírány v předem stanovených intervalech (např. daň z příjmu, daň z přidané hodnoty, daň silniční). Okolnostní podnět znamená, že daně jsou vybírány na základě předem stanovených okolností (např. daň darovací, daň dědická). Daně jsou následně po vybrání přerozdělovány [7].

Důvodem existence daní je nutnost získat prostředky na financování veřejného sektoru, tedy k financování funkcí státu a veřejné správy, jako jsou:

armáda a vojenská obrana obecně,
udržování veřejného pořádku, dodržování zákonů, včetně ochrany práv, majetku apod.,
tvorba a údržba infrastruktury,
náklady na provoz veřejné správy,
přerozdělování bohatství.

Státy používají daně zejména k částečnému či úplnému financování některých veřejných služeb, jako například:

starobní důchody (tvoří obvykle největší náklad státu),
zdravotní péče (obvykle druhý největší náklad státu),
vzdělávání,
sociální péče,
podpora v nezaměstnanosti,
ochrana přírodního bohatství a životního prostředí,
veřejná doprava [23].

2.1 Základní pojmy daňového systému ČR – obecně

Zákony v České republice zakládají existenci daní. Tyto daně pak vytvářejí daňový systém.

Daňový systém České republiky zahrnuje obecně dva typy daní – daně přímé a nepřímé.

Pro přímé typy daní je specifické to, že je přesně identifikovatelná osoba, jejíž majetek byl o tuto daň zmenšen. V praxi to může například vypadat tak, že zaměstnavatel odvádí
za zaměstnance daň a finanční úřad tuto daň získá i s údaji o zaměstnanci. Oproti tomu
u nepřímých daní není známá osoba, která je přímo příslušnou daní zatížena (například daň ze spotřeby, kde daň odvádí výrobce, zaplatí ji však zákazník, který je vlastně pro úřady neznámou osobou).

Konkrétně tedy mezi přímé daně patří daně z příjmu a daně majetkové. Daněmi z příjmů se rozumí daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob. Majetkovými daněmi je daň z nemovitostí (z pozemků a ze staveb), daň silniční a daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí [7].

Nepřímé daně lze označovat jako univerzální, patří sem daň z přidané hodnoty a dále spotřební daně, někdy nazývané i jako selektivní daně [7].

Toho, kdo je povinen platit či odvádět daň nazýváme daňovým subjektem. Zákon
o správě daní a poplatků (§ 6 zákona) definuje daňové subjekty jako poplatníka nebo plátce daně. Daňovým subjektem tedy může být fyzická nebo právnická osoba. Poplatník
je osoba, jejíž příjmy či majetek nebo úkony jsou přímo podrobeny dani. Jedná
se o subjekt, který ve skutečnosti daň nese. Např. u DPH je poplatníkem v zásadě osoba, která si koupí zboží nebo službu. Plátcem daně je naopak osoba, která pod vlastní majetkovou odpovědností odvádí daň od poplatníků vybranou nebo poplatníkům sraženou [1, s. 36].

Vymezení pojmu objekt daně znamená stanovit tu skutečnost (veličinu), která podléhá dani. Aby mohla být daň vyčíslena a vybírána účelně a spravedlivě, je nutné jednoznačně stanovit její předmět – předmět zdanění. V daňových zákonech se kromě pojmu vymezení předmětu daně objevuje vymezení té části skutečností, které jsou osvobozeny od daně, případně i části objektu daně, které předmětem daně nejsou (vynětí z předmětu daně)
[1, s. 37].

2.2 Přehled typů daňových sazeb

Paprskový diagram

Schéma č. 1: Typy daňových sazeb ČR.

Zdroj: [1, s. 38 – 39]

2.3 Daňová soustava České republiky

„Daňová soustava je jasně nejvýznamnějším prostředkem získávání veřejných příjmů. Její podoba je dána zákonem. Obecně platí a je to dokonce zaručeno Listinou základních práv a svobod, že žádný občan nesmí být nucen k nějaké platbě státu, aniž by to bylo upraveno zákonem“ [14, s. 128].

Daňovou soustavu České republiky tvoří daň z přidané hodnoty, spotřební daně, daně z příjmů, daň z nemovitostí, daň silniční, daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí.

Výnosy jednotlivých typů daní 2009

Graf č. 1: Výnosy jednotlivých typů daní do státního rozpočtu ČR. 2009.

Zdroj: [40]

Mezi další odvody daňového charakteru patří zejména pojistné na sociálním zabezpečení
a veřejné zdravotní pojištění a místní poplatky [2, s. 188].

Poplatky jsou vybírány zejména obcemi (zákon stanoví, které poplatky lze uložit a jaká pro ně platí pravidla). Zde na rozdíl od daní lze u místních poplatků nalézt ekvivalenci mezi platbou a službou poskytnutou veřejným sektorem. Na celostátní úrovni se jedná o poplatky ve formě dálniční známky a mýtného (poplatky za užívání dálnic a silnic pro motorová vozidla), jejichž výnos směřuje do Státního fondu dopravní infrastruktury.

Na úrovni obcí se jedná například o poplatek ze psů, poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, poplatek za užívání veřejného prostranství, poplatek ze vstupného, poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj, poplatek za „svoz komunálních odpadů“ [4, s. 40].

Náhled na daňový systém v ČR

Organizační diagram

Schéma č. 2: Daňový systém v ČR.

Zdroj: [1, s. 44]

2.3.1 Přímé daně důchodové

A) Daň z příjmů fyzických osob

Předmětem daně jsou příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, příjmy z podnikání
a z jiné samostatně výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu a ostatní příjmy. Předmětem daně naopak nejsou např. příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů, podle zvláštního předpisu, nebo darováním nemovitosti nebo movité věci, příjmy z dědictví, přijaté úvěry a půjčky, příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů, apod. Mezi osvobozené příjmy patří zejména sociální příjmy transfery, náhrady škody, pojistná plnění, příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, nemovitostí, apod.
[2, s. 190; 24].

Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují s nimi související výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
U poplatníka, kterému plyne ve zdaňovacím období souběžně více druhů příjmů, je základem daně součet dílčích základů daně. U dílčích daňových základů u podnikání
a z pronájmu přitom lze vykázat ztrátu. Pokud má poplatník více druhů příjmů a podává daňové přiznání, pak od příjmů dosažených v zaměstnaneckém poměru lze odečíst jako výdaj zaplacené pojistné na sociální a zdravotního pojištění. Základem daně u zaměstnance je tzv. superhrubá mzda, tj. mzda navýšená o sociální a zdravotní pojištění zaplacené zaměstnavatelem [24].

Sazba daně je v současné době jednotná, a to ve výši 15 %.

Určení základu daně

Dílčí základ daně ze závislé činnosti

+ Dílčí základ daně z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti

+ Dílčí základ daně z kapitálového majetku

+ Dílčí základ daně z pronájmu

+ Dílčí základ daně z ostatních příjmů

= Suma dílčích základů daně

- Nezdanitelná část základu daně

- Odečitatelné položky

= Základ daně

Tabulka č. 1: Určení základu daně z příjmů FO v ČR.

Zdroj: [1, s. 49]

Odpočty od základu daně a slevy na dani. Položkami snižujícími daňový základ jsou odpočty částí úroků z úvěrů na bytové potřeby, příspěvků na penzijním připojištění, pojistného životního pojištění a zaplacené členské příspěvky odborové organizaci.

Podat daňové přiznání a vyrovnat daňovou povinnost je potřeba do 31. března (pokud daňové přiznání zpracovává daňový poradce na základě plné moci, lze lhůtu prodloužit
do 30. června) následujícího roku. Zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti sráží zaměstnanci zaměstnavatel. U fyzických osob je výše záloh a frekvence plateb odvozena od jejich poslední známé daňové povinnosti. Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky od jednoho, anebo postupně od více plátců za splnění daných podmínek[1] [24].

Sociální pojištění zaměstnanců

Každá osoba vykonávající pracovní činnost v České republice je pojištěna u České správy sociálního zabezpečení. Je zákonnou povinností zaměstnavatele, odvádět z platu zaměstnance příspěvek na sociální pojištění. Z hrubého platu zaměstnance zaměstnavatel pro tyto účely „strhává“ 6,5 %. Zaměstnavatel sám platí za zaměstnance sociální pojištění ve výši 25 % z jeho hrubého platu.

Nemocenské pojištění je součástí sociálního zabezpečení. Jeho účelem je zabezpečit výdělečně činné osoby peněžitými dávky v době nepřítomnosti v práci, a sice z důvodu nemoci nebo mateřství. Účast na nemocenském pojištění zaměstnanců je povinná, kdežto účast osob samostatně výdělečně činných je dobrovolná. Podmínkou účasti
na nemocenském pojištění zaměstnanců je výkon činnosti na území České republiky [30].

Sociální pojištění zaměstnanců zahrnuje:

pojistné na nemocenské pojištění
pojistné na důchodové pojištění
příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

Sazby pojistného činí:

Zaměstnanec	6,5 %
Nemocenské pojištění	0 %
Důchodové pojištění	6,5 %
Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti	0 %
Zaměstnavatel	25 %
Nemocenské pojištění	2,3 %
Důchodové pojištění	21,5 %
Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti	1,2 %

Tabulka č. 2 : Sazby sociálního pojištění v ČR.

Zdroj: [6]

Zdravotní pojištění zaměstnanců

Zdravotní pojištění odvádí zaměstnavatel za své zaměstnance a část své mzdy odvádí
na tento účel i zaměstnanec. Celkově se z vyměřovacího základu zaměstnance odvádí
13,5 %. Jednu třetinu (tedy 4,5 %) hradí zaměstnanec, zbývající dvě třetiny (tedy 9 %) hradí zaměstnavatel ze svých prostředků [41].

B) Daň z příjmů právnických osob

Poplatníky daně jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami, a organizační složky státu. Poplatníci, kteří mají sídlo na území České republiky nebo místo svého vedení, mají
tzv. neomezenou daňovou povinnost (tzn., že předmětem daně jsou jejich celosvětové příjmy). Poplatníci, kteří nemají na území státu své sídlo, mají daňovou povinnost, která
se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky [1, s. 35; 24].

Zdaňovacím obdobím je:

kalendářní rok,
hospodářský rok,
období od rozhodného dne fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém byly fúze nebo převod jmění na společníka anebo rozdělení zapsány v obchodním rejstříku, nebo
účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců [24].

Předmětem daně jsou v obecné rovině výnosy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem.

Základem daně je rozdíl, o který příjmy (resp. výnosy), s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně anebo jsou od daně osvobozeny, převyšují s nimi související výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti [24].

Určení základu daně

Výnosy

- Náklady

= Účetní hospodářský výsledek

+ Položky zvyšující základ daně

- Položky snižující základ daně

= Základ daně před úpravou

- Část základu připadající na komplementáře

- Vyňaté příjmy podléhající zdanění v zahraničí

= Upravený základ daně

- Odpočet daňové ztráty

- Ostatní odčitatelné položky

= Snížený základ daně

- Daňový odpočet u nepodnikajících subjektů

- Hodnota daru

= Výsledný základ daně

Tabulka č. 3: Určení základu daně z příjmů PO v ČR.

Zdroj: [1, s. 73]

Pro účely stanovení základu daně z příjmů právnických osob se vychází z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta), a to bez vlivu Mezinárodních účetních standardů. Základ daně se snižuje o daňovou ztrátu (tu lze uplatňovat maximálně v 5 zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po období, za které byla daňová ztráta vyměřena). Od základu daně lze odečíst 100 % výdajů (nákladů) vynaložených na realizaci projektů výzkumu
a vývoje[2]. Od takto upraveného daňového základu je možné odečíst dary, jejichž hodnota musí být minimálně 2.000 Kč, maximálně však do výše 5 % upraveného daňového základu [24].

Slevy na dani jsou dvojího typu. Na zaměstnance se změněnou pracovní schopností a pro držitele příslibu investiční povídky.

Na zaměstnance se změněnou pracovní schopností se daň snižuje o:

a) částku 18.000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením (a poměrnou část dle zákona),
b) částku 60.000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením (a poměrnou část dle zákona),

c) polovinu daně vypočítané ze základu daně vykázaného z činností provozovaných poplatníky zaměstnávajících nejméně 25 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, činí více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu všech jejich zaměstnanců [24].

Investičními pobídkami se obecně rozumí sleva na daních z příjmů (podle zvláštního právního předpisu[3]), kterou lze uplatňovat po dobu pěti[4] bezprostředně následujících zdaňovacích období.

Investiční pobídky mají formu „daňových prázdnin“ a poskytují se:

a) poplatníkům, kteří zahájili podnikání v souvislosti s příslibem investiční pobídky. Jedná se o tzv. greenfieldy (tzn. továrny na zelené louce), nebo

b) pro tzv. expanzivní projekty (tzn., že se stávající výrobní společnost rozhodne rozšířit výrobu).

Investiční pobídky ve formě slevy na dani z příjmů jsou pouze pro výrobní společnosti (tzn., že např. banky nebo společnosti poskytující služby na ně nedosáhnou – v současné době však mají např. centra sdílených služeb možnost čerpat dotace z fondů Evropské unie).

Sazba daně z příjmů právnických osob v současné době činí 19 % (s výjimkou investičních fondů, penzijních fondů a podílových fondů, u kterých je sazba daně 5 %).

Veškeré příjmy z dividend, podílů na zisku, vypořádacích podílů, podílů na likvidačním zůstatku nebo jim obdobná plnění plynoucí tuzemským právnickým osobám ze zdrojů
v zahraničí tvoří samostatný základ daně (včetně daně sražené v zahraničí), na který
se obecně vztahuje zvláštní sazba daně ve výši 15 %[5].

Odpisy se stanoví z hmotného i nehmotného majetku. Hmotným majetkem jsou samostatné movité věci se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena je vyšší než 40.000 Kč a mají provozně-technické funkce delší než jeden rok. Nehmotným majetkem jsou obecně zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu
a vývoje, software, ocenitelná práva a jiný nehmotný majetek, pokud byl nabyt úplatně[6]
a jeho pořizovací cena je vyšší jak 60.000 Kč a dobu použitelnosti je delší jak 1 rok.

Standardní daňové odpisy mají dvě základní charakteristiky – metodu odpisování (zrychlené či rovnoměrné odpisování) a dobu odpisování, která je dána začleněním majetku do příslušné odpisové skupiny podle přílohy č. 1 k zákonu o daních z příjmů
[24].

Daňové přiznání se obecně podává do konce třetího měsíce po skončení zdaňovacího období. Výjimku tvoří podání daňového přiznání až do konce šestého měsíce po skončení zdaňovacího období[7]:

a) u právnických osob podléhajících povinnému auditu,

b) pokud daňové přiznání sestavuje daňový poradce, a to na základě plné moci [24].

2.3.2 Přímé daně majetkové

A) Daň z nemovitostí

Daň z nemovitostí tvoří daň ze staveb a daň z pozemků. Předmětem daně z pozemků jsou pozemky ležící na území České republiky zachycené v katastrální mapě vedené katastrálními úřady. Předmětem daně ze staveb jsou stavby, na které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí, byty a nebytové prostory [25].

Základem daně u pozemků je cena půdy zjištěná násobením skutečné výměry pozemku
v m²nebo průměrnou cenou půdy stanovenou na 1 m², sazba daně je stanovena procentem nebo v korunách za m². Základem daně ze staveb je zastavěná plocha, tj. výměra půdorysu nadzemní části stavby v m². U některých typů pozemků a staveb lze základní výměru daně změnit koeficientem, který se odvozuje od počtu obyvatel obce. U daně z nemovitostí existuje celá řada osvobození, slev a přirážek [25].

Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok.

Daňové přiznání je poplatník povinen podat do 31. ledna zdaňovacího období, pokud zákon nestanoví jinak.

B) Daň dědická, darovací, daň z převodu nemovitostí a daň silniční

Dani dědické podléhá nabytí majetku na základě dědictví ze závěti nebo ze zákona
a poplatníkem je každý jednotlivý dědic. Daň darovací je uvalena na bezúplatný převod vlastnictví majetku na základě právního úkonu, a to jinak než smrtí zůstavitele a jejím poplatníkem je zpravidla nabyvatel majetku. Pro účely stanovení daně dědické a darovací se rozdělují všechny osoby do tří skupin podle příbuzenského stavu, následovně:

I. skupina – manželé a příbuzní v řadě přímé: děti, rodiče, vnoučata, prarodiče,

II. skupina – příbuzní v řadě pobočné (sourozenci, tety, strýcové, neteře, synovci, manželé dětí nebo rodičů) a osoby žijící déle než 1 rok ve společné domácnosti,

III. skupina – ostatní fyzické a všechny právnické osoby [2, s. 192].

U daně dědické a darovací je I. a II. skupina poplatníků od daně osvobozena, u III. skupiny je osvobozena částka do 20.000 Kč. U této III. skupiny je sazba daně klouzavě progresivní od 7,0 % (majetek do 1 mil. Kč) po 40,0 % (majetek nad 50 mil. Kč) [2, s. 192].

Sazba daně z převodu nemovitostí činí 3 % [26].

Daňové přiznání je poplatník povinen podat:

k dani dědické do 30 dnů ode dne, v němž nabylo právní moci rozhodnutí příslušného orgánu, kterým bylo skončeno dědické řízení,
k dani darovací do 30 dnů ode dne, pokud došlo k bezúplatnému nabytí movitého majetku,
k dani z převodu nemovitostí nejpozději do konce třetího měsíce následujícího
po měsíci, v němž vznikla daňová povinnost dle zákona [26].

C) Daň silniční

Silniční daň se obecně platí ze silničních vozidel registrovaných a provozovaných v České republice, jsou-li používána k podnikání, podle objemu válců a motoru v cm³ či podle hmotnosti v tunách a počtu náprav [2, s. 192].

Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok.

Daňové přiznání podává poplatník nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období [39].

2.3.3 Nepřímé daně všeobecné

A) Daň z přidané hodnoty (DPH)

Předmětem daně jsou po věcné stránce čtyři typy zdanitelných plnění:

dodání zboží a převod či přechod nemovitostí,
poskytnutí i přijetí služeb,
pořízení zboží z jiného členského státu,
dovoz zboží.

Plnění musí být obecně uskutečněno osobou povinnou k dani. Musí se jednat rovněž
o plnění za úplatu (úplatou se zde rozumí zaplacení v penězích nebo platebními prostředky nahrazujícími peníze nebo poskytnutí nepeněžitého plnění) a místo plnění musí být v České republice.

Základní sazba daně je 20 % a snížená sazba daně činí 10 %. Snížená sazba se u daně z přidané hodnoty uplatňuje u základních potravin, knih, novin a časopisů, zdravotní
a sociální péče aj. [27].

Zdaňovacím obdobím je:

kalendářní čtvrtletí, pokud obrat plátce nepřesáhne 10 mil. Kč za předcházející kalendářní rok,
kalendářní měsíc, pokud obrat plátce dosáhne 10 mil. Kč za předcházející kalendářní rok[8].

Daňové přiznání je plátce povinen podat do 25 dnů po skončení zdaňovacího období [27].

2.3.4 Nepřímé spotřební daně

Spotřebními daněmi jsou

daň z minerálních olejů,
daň z lihu,
daň z piva,
daň z vína a meziproduktů a
daň z tabákových výrobků.

Předmětem daně jsou vybrané výrobky na daňovém území Evropského společenství vyrobené nebo na daňové území Evropského společenství dovezené. Správou daní jsou pověřeny celní úřady, plátci daně jsou výrobci, dovozci a provozovatelé daňových skladů.

Základem daně je množství vyjádřené ve hmotných jednotkách s výjimkou tabákových výrobků, kde je množství vyjádřeno v měrných jednotkách.

Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc (pokud jednotlivých vybraných výrobků nestanoví zákon jinak).

Daňové přiznání se podává do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém daňová povinnost vznikla [28].

2.3.5 Ekologické daně

„V rámci sjednocování naší legislativy s legislativou Evropské unie, byly mezi spotřební daně zařazeny nově také daně ekologické. Hlavním cílem ekologické daňové reformy je stimulovat ekonomické subjekty k takovému chování, které povede ke snížení poškození životního prostředí a jeho dopadů na zdraví obyvatelstva, tj. k omezení spotřeby energie
a s tím snížení emisí CO₂“ [17, s. 43].

Předmět daně se liší v závislosti na druhu energetického produktu.

Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů

Plátcem daně ze zemního plynu je dodavatel, který na daňovém území dodal plyn konečnému spotřebiteli, provozovatel distribuční soustavy, provozovatel přepravní soustavy a provozovatel podzemního zásobníku plynu, fyzická nebo právnická osoba, která použila plyn zdaněný nižší sazbou daně k účelu, kterému odpovídá vyšší sazba daně, fyzická nebo právnická osoba, která použila plyn osvobozený od daně k jiným účelům, než na které se osvobození od daně vztahuje, fyzická nebo právnická osoba, která spotřebovala nezdaněný plyn, s výjimkou plynu osvobozeného od daně[9].

Základem daně je množství plynu v MWh spalného tepla, nelze-li vyjádřit spalné teplo plynu v MWh, stanoví se spalné teplo ve výši 15 MWh na tunu plynu.

Daň z pevných paliv

Plátcem daně z pevných paliv je dodavatel, který na daňovém území dodal pevná paliva konečnému spotřebiteli, fyzická nebo právnická osoba, která použila pevná paliva osvobozená od daně k jiným účelům, než na které se osvobození od daně vztahuje, fyzická nebo právnická osoba, která spotřebovala nezdaněná pevná paliva, s výjimkou pevných paliv osvobozených od daně[10].

Základem daně je množství pevných paliv vyjádřené v GJ spalného tepla v původním vzorku. Sazba daně činí 8,50 Kč / GJ spalného tepla v původním vzorku [17, s. 43 – 45].

Daň z elektřiny

Plátcem daně z elektřiny je dodavatel, který na daňovém území dodal elektřinu konečnému spotřebiteli, provozovatel distribuční soustavy a provozovatel přenosové soustavy, fyzická nebo právnická osoba, která použila elektřinu osvobozenou od daně
k jiným účelům, než na které se osvobození od daně vztahuje, fyzická nebo právnická osoba, která spotřebovala nezdaněnou elektřinu, s výjimkou elektřiny osvobozené
od daně[11].

Základem daně z elektřiny je množství elektřiny v MWh. Sazba daně činí
28,30 Kč / MWh.

Zdaňovacím obdobím ekologických daní je kalendářní měsíc. Plátci daně jsou povinni předložit daňové přiznání a zaplatit daň do 25. dne po skončení zdaňovacího období,
ve kterém tato povinnost vznikla [17, s. 43 – 45].

3 PŘEHLED DANÍ VŠECH ZEMÍ V EU

Evropská vlajka

Obr. č. 1: Vlajka EU.

Zdroj: [47]

„United in diversity – Jednotná v rozmanitosti“

Motto Evropské unie.

Evropská vlajka – dvanáct hvězd v kruhu symbolizuje ideály jednoty, solidarity a souladu mezi evropskými národy.

„Evropská unie je politická a ekonomická unie, kterou od posledního rozšíření v roce 2007 tvoří 27 evropských států s 500 miliony obyvatel (přibližně 7,3 % světové populace). EU vznikla v roce 1993 na základě Smlouvy o Evropské unii, známější jako Maastrichtská smlouva, která navazovala na evropský integrační proces od padesátých let“ [48].

Evropská hymna (Óda na radost) – Melodie pochází z Beethovenovy Deváté symfonie. Jako evropská hymna se používá beze slov.

Den Evropy, 9. květen – Ideály, ze kterých vychází Evropská unie, byly poprvé navrženy francouzským ministrem zahraničí Robertem Schaumanem dne 9. května 1950. Proto
se 9. květen slaví jako narozeniny Evropská unie.

Cílem Evropské unie je vytvoření společného trhu a hospodářské a měnové unie, podpora rozvoje a růstu hospodářství, zaměstnanosti, konkurenceschopnosti a zlepšování životní úrovně a kvality životního prostředí. K zabezpečení těchto cílů slouží čtyři základní svobody vnitřního trhu: volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu, a dále společné politiky Evropské unie například v oblastech hospodářské soutěže, společné vnější obchodní politiky a zemědělství [47].

Počínaje dnem 1. 1. 2007 tvoří Evropskou unii 27 zemí: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousku, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie.

3.1 Struktura daní v rozpočtu EU

Graf č. 2: Struktura daní v rozpočtu EU.

Zdroj: [40]

3.2 Stručná charakteristika daňových systémů jednotlivých členských států EU

Belgie

Belgický daňový systém je díky existenci čtyř úrovní státní správy (národní, regionální, provinční a komunální) komplikovaný. Mezi nevýznamnější důchodové daně patří daň
ze zisku korporací, která má jak lineární, tak i klouzavě progresivní sazbu, a osobní důchodová daň s klouzavě progresivní sazbou. Dalšími daňovými odvody v Belgii jsou nepřímé daně a platby sociálního pojištění. Dále neexistuje daň z nemovitostí, ale daň
z příjmů z nemovitostí. V Belgii není možné skupinové zdanění firem [2, s. 177 – 181].

Bulharsko

Bulharský daňový systém je založen na přímých daních, sociálním pojištění, nepřímých daních a majetkových daních. Příjem korporací je plně zdaňován na podnikové úrovni
a rozdělené zisky navíc podléhají osobní důchodové dani u akcionářů. V Bulharsku není možné skupinové zdanění firem [2, s. 184 – 185].

Česká republika

Daňovou soustavu České republiky tvoří daně přímé a nepřímé. Z jednotlivých daní to pak jsou konkrétně daně z příjmů, daň z přidané hodnoty, daň z nemovitostí, daň silniční, daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí a spotřební daně včetně ekologických daní. Samostatnou kapitolou je pojistné na sociálním zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění
a místní poplatky[12] [2, s. 188 – 193].

Dánsko

Typickým znakem dánského daňového systému jsou nízké odvody na sociální pojištění[13], jednotná sazba DPH, národní a místní[14] osobní důchodová daň. Dále sem patří daň ze zisku korporací, daň z nemovitostí, daň v případě úmrtí a daň darovací. Mezi další odvody daňového charakteru patří i „registrační daň“ na automobily (až 180 % hodnoty vozu)
a „emisní daň“ za vypouštění CO₂ a SO₂. V Dánsku existuje skupinové zdanění firem
[2, s. 194 – 195].

Estonsko

Mezi estonské daně patří daně z příjmů, sociální daň (příspěvky na sociální pojištění), daň z pozemku, daň z hazardu, daň z přidané hodnoty, spotřební daně[15] a daň z těžkých nákladních automobilů. Mezi místní daně patří daně z prodeje, daň z lodí, daň z reklamy, daň z uzavírek silnic a ulic, daň z motorových vozidel, daň ze zvířat, daň z veřejných zábavných vystoupení a parkovací poplatek. V Estonsku není možné firmy zdaňovat
ve skupině [2, s. 199 – 200].

Finsko

Finský daňový systém obsahuje kromě daní z příjmů, odvodů na sociální pojištění, daně

z přidané hodnoty, daně z nemovitostí, daně dědické a darovací i spoustu místních daní[16], které jej činí více složitým. Ve Finsku je možné skupinové zdanění firem [2, s. 203 – 204].

Francie

Daňový systém Francie je založen na přímých daních doplněných složitým oboustranně placeným sociálním pojištění, dani majetkové a z obydlí, dani dědické a darovací, dani z čistého bohatství, sociální dani, municipální dani a dani z přidané hodnoty. Ve Francii existuje možnost skupinového zdanění firem [2, s. 208 – 210].

Irsko

Irský daňový systém je založen na přímých důchodových daních, oboustranně placeném sociálním pojištění, dani z přidané hodnoty a akcízech. V Irsku je možné skupinové zdanění firem [2, s. 214 – 215].

Itálie

Daňový systém Itálie obsahuje přímé důchodové daně, složitý systém sociálního pojištění
a nepřímé daně (daň z přidané hodnoty a akcízy). V Itálii je možné skupinové zdanění firem [2, s. 218 – 219].

Kypr

Daňový systém této země se skládá z daně ze zisku korporací, z osobní důchodové daně s klouzavě progresivní sazbou a daně z přidané hodnoty. Důležitými daňovými odvody jsou dále akcízy, příspěvek na obranu a platby sociálního pojištění. Nejsou zde vybírány převodové majetkové daně. Na Kypru je možné skupinové zdanění firem [2, s. 222 – 223].

Litva

Na území Litvy se vybírá osobní důchodová daň, daň ze zisku korporací, daň z přidané hodnoty, akcízy, daň z nemovitého majetku, pozemková daň, daň za znečišťování prostředí, povinné přípěvky na zdravotní pojištění, příspěvky do Garančního fondu, příspěvek na státní sociální pojištění a další. Litevský daňový systém neumožňuje skupinové zdanění firem [2, s. 226 – 228].

Lotyšsko

Daňový systém Lotyšska obsahuje přímé důchodové daně, oboustranné placené sociální pojištění, daň z přidané hodnoty, akcízy a daň z nemovitostí. Daň dědická a darovací neexistuje. Daň ze zisku korporací platí i velké firmy jednotlivců. Osobní důchodová daň má jednotnou daňovou sazbu (23 %). V Lotyšsku je možné skupinové zdanění firem
[2, s. 231 – 233].

Lucembursko

Mezi hlavní lucemburské daně patří daň ze zisku korporací, osobní důchodová daň, komunální obchodní daň, příspěvky sociálního pojištění, majetkové daně včetně daně z čistého bohatství, daň z přidané hodnoty a akcízy. V Lucembursku je možné skupinové zdanění firem [2, s. 236 – 238].

Maďarsko

Maďarský daňový systém je založen na přímých důchodových daních, oboustranně placenými příspěvky na sociální pojištění, majetkových daních a nepřímých daních. Skupinové zdanění firem není v Maďarsku možné [2, s. 242 – 243].

Malta

Daňový systém obsahuje daň ze zisku korporací, osobní důchodovou daň, důležité prvky maltského daňového systému[17] byly harmonizovány s daňovým právem Evropských společenství, včetně daně z přidané hodnoty, akcízů, aj. Majetkové daně nejsou na Maltě zavedeny. Zákon umožňuje skupinové zdanění firem [2, s. 247 – 249].

Německo

Kromě přímých důchodových daní, ke kterým se připočítává solidární přirážka, jsou v Německu vybírány oboustranně placené příspěvky sociálního pojištění, nepřímé daně
a majetkové daně. Skupinové zdanění firem je v Německu možné [2, s. 252 – 253].

Nizozemí

Daňový systém Nizozemí je založen na přímých důchodových daních, majetkových daních včetně převodových, dani z přidané hodnoty, akcízech a sociálním pojištění. Skupinové zdanění firem je v Nizozemí možné [2, s. 257 – 258].

Polsko

Polský daňový systém obsahuje přímé daně, sociální pojištění, nepřímé daně a majetkové daně[18]. Existuje zde i společné zdanění firem [2, s. 263 – 264].

Portugalsko

Daňový systém je v Portugalsku založen na přímých daních, oboustranně placeném sociálním pojistném a nepřímém zdanění. Z majetkových daní existuje pouze daň z nemovitosti[19]. Skupinové zdanění firem je možné [2, s. 268 – 269].

Rakousko

Rakouský daňový systém obsahuje přímé důchodové daně (daň ze zisku korporací a osobní důchodové dani s klouzavě progresivní sazbou), nepřímé daně, sociální pojištění, majetkové daně, daň z motorových vozidel a místní daně[20]. Skupinové zdanění firem je
za určitých podmínek povoleno [2, s. 273 – 275].

Rumunsko

Daňový systém je v Rumunsku založen na přímých daních, sociálním pojištění, nepřímých daních a majetkových daních. V Rumunsku není povoleno skupinové zdanění firem
[2, s. 279 – 280].

Řecko

Řecký daňový systém je založen na přímých daních doplněnými o oboustranně hrazené příspěvky na sociální pojištění, dani z přidané hodnoty, majetkovými daněmi a akcízy. V Řecku není umožněno skupinové zdanění firem [2, s. 283 – 284].

Slovensko

Slovenský daňový systém obsahuje daň z příjmů právnických osob, daň z příjmů fyzických osob, daň z nemovitostí a daň z přidané hodnoty. Mezi další důležité odvody daňového charakteru patří pojistné sociálního pojištění. Daně dědické a daně darovací
se na Slovensku nevybírají[21]. Skupinové zdanění firem není na Slovensku možné
[2, s. 289 – 291].

Slovinsko

Ve Slovinsku je daňový systém založen na přímých důchodových daních včetně daně
ze mzdy placené zaměstnavatelem, příspěvky sociálního pojištění, majetkové daně
a nepřímé daně. Ve Slovinsku není možné skupinové zdanění firem [2, s. 294 – 295].

Španělsko

Španělský daňový systém lze rozdělit do tří základních úrovní zdanění – daně stanovené centrální vládou, daně vyměřované vládami autonomních oblastí a daně určované místními úřady. Mezi daně uvalené centrální vládou patří daň ze zisků korporací, osobní důchodová daň, majetkové daně, daň z přidané hodnoty, akcízy, kolkovné a platby sociálního pojištění. Skupinové zdanění firem je ve Španělsku možné [2, s. 298 – 300].

Švédsko

Daňová soustava Švédska obsahuje přímé důchodové daně, daň z čistého majetku, daň z nemovitosti, nepřímé daně a platby sociálního pojištění[22]. Švédský systém přímo skupinové zdanění firem neuvádí, ale určité přesouvání zisku a ztrát je možné
[2, s. 306 – 307].

Velká Británie

Hlavními daňovými odvody britského systému jsou důchodové daně (daň ze zisku korporací, osobní důchodová daň), oboustranně placené odvody na sociální pojištění, majetkové daně, daň z přidané hodnoty a akcízy. Z majetkových daní zde není daň darovací. Ve Velké Británii je umožněno skupinové zdanění firem [2, s. 310 – 311].

3.3 Stručný přehled sazeb vybraných daní všech zemí EU

VLAJKA	ZEMĚ	Zkratka DPH	MĚNA	Kód DIČ	DPH Základní (%)	DPH Snížená (%)	DPFO (%)	DPPO (%)
	Belgie	BTW/TVA	Euro	BE	21	6 / 12	25 -50	33,99
	Bulharsko	DDS	Lev	BG	20	7	10	10
	Česká republika	DPH	Česká koruna	CZ	20	10	19	15
	Dánsko	MOMS	Dánská koruna	DK	25	-	5,48 – 15	25
	Estonsko	KMKR	Estonská koruna	EE	20	9	21	20
	Finsko	ALV	Euro	FI	23	9/13/17	7 – 30,5	26
	Francie	TVA	Euro	FR	19,6	2,1 / 5,5	0 – 40	33,33
	Irsko	VAT	Euro	IE	21	4,8/5,2/13,5	20 / 41	12,5
	Itálie	IVA	Euro	IT	20	4 / 10	23 – 43	27,5
	Kypr	FPA	Kyperská libra	CY	15	5 / 8	0 – 30	10
	Litva	PVM	Litas	LT	19	5 / 9	15	20
	Lotyšsko	PVN	Lat	LV	21	10	23	15
	Lucembursko	MwSt	Euro	LU	15	3 / 6 / 12	0 – 38	21,84
	Maďarsko	AFA	Forint	HU	25	5 / 18	18 / 36	16
	Malta	VAT	Euro	MT	18	5	0 – 35	35
	Německo	USt	Euro	DE	19	7	14 – 45	15
	Nizozemí	BTW	Euro	NL	19	6	33,5 – 52	20 – 25,5
	Polsko	PTU / VAT	Zlotý	PL	22	3 / 7	19 – 32	19
	Portugalsko	IVA	Euro	PT	21	6/13	10,5 – 42	25
	Rakousko	USt	Euro	AT	20	10/12	0 – 50	25
	Řecko	FPA	Euro	EL	23	5,5/11	25 – 40	25
	Rumunsko	TVA	Leu	RO	24	5/9	16	16
	Slovensko	DPH	Euro	SK	19	6/10	19	19
	Slovinsko	DDV	Euro	SI	20	8,5	16 – 41	20
	Španělsko	IVA	Euro	ES	18	8	24 – 43	30
	Švédsko	MOMS	Švédská koruna	SE	25	6/12	20–25	26,3
	Velká Británie	VAT	Libra	UK	17,5/20 (od 4. 1. 2011)	5	10 – 40	28

Tabulka č. 4: Přehled sazeb vybraných daní v jednotlivých zemích EU.

Zdroj: [2, s. 63, s. 120; 49]

DPH základní nejvyšší je v Dánsku, Maďarsku a Švédsku, tj. 25 %.

DPH základní nejnižší je na Kypru a Lucembursku, tj. 15 %. DPH snížená nejvyšší
je v Maďarsku, tj. 18 %. DPH snížená nejnižší ve Francii, tj. 2,1 %.

Počet zemí pouze s jednou sazbou sníženou DPH je 10, v Dánsku tato sazba není, 16 zemí má 2 až 3 typy snížené sazby DPH.

DPFO je nejvyšší v Nizozemí, tj. 33,50 – 52 %. Celkově DPFO 7 zemí jednotná sazba,
20 zemí progresivní. DPPO je nejvyšší v Belgii, tj. 33,90 %.

DPPO nejnižší v Bulharsku a na Kypru. Celkově DPPO – pouze Nizozemí má tuto daň progresivní, ostatní země ji mají jednotnou.

Počet zemí, kde je zavedena jednotná měna „EURO“ je 15, tj. 55,6 % všech zemí EU.

Grafické znázornění základní sazby DPH všech zemí EU (rozmezí 15 % – 25 %)

Graf č. 3: Přehled základních sazeb DPH v zemích EU.

Zdroj: [49 ]

4 TEORETICKÉ ODLIŠNOSTI VE ZPŮSOBECH VÝPOČTU, PLACENÍ A SAZEB JEDNOTLIVÝCH DANÍ V ČR A VE VYBRANÝCH STÁTECH EU

Všechny země vybrané k porovnání jejich daňových soustav mají s Českou republikou uzavřeny smlouvy o zamezení dvojího zdanění. S Německem je tato smlouva platná
od 17. listopadu 1983, s Rakouskem od 22. března 2007, se Slovenskem
od 14. července 2003 a od 1. ledna 2004, a s Polskem od 20. prosince 1993 [6].

4.1 Německo (Bundesrepublik Deutschland)

Německo má klasický systém dvojího zdanění mezi firemní a osobní daní, kdy podnikové zisky jsou zdaněny na úrovni společnosti sníženou daní ze zisku firem a dividendy jsou následně zdaněny na úrovni jednotlivých akcionářů bez možnosti zápočtu zaplacené daně z příjmů firem. Kromě přímých důchodových daní, ke kterým se připočítává solidární přirážka, jsou v Německu vybírány oboustranně placené příspěvky sociálního pojištění, nepřímé daně a majetkové daně [2, s. 252].

4.1.1 Daň z příjmů fyzických osob (Einkommensteuer)

Daň z příjmu fyzických osob platí v Německu registrované fyzické osoby ze závislé činnosti (mzdy, příjmy), ze zemědělství a lesnictví, z řemeslných provozů, z výdělečné činnosti, např. u příslušníků svobodných povolání, z kapitálového majetku, z pronájmů
a z jiných specifikovaných příjmů. U daně z příjmů je uplatňováno lineárně-progresivní zdanění. Z příjmu se odpočítává nezdanitelná částka ve výši 7.664 euro (u manželů dvojnásobek) [31].

Zdanění v Německu je progresivní. Sazby daně z příjmu se v Německu snižují. V roce 1998 byla horní sazba daně 53 %. V následujících letech došlo k postupnému snižování sazby daně. K mírnému snížení daňové povinnosti došlo i pro rok 2010. Důvodem je rozšíření daňových pásem (např. v letošním roce se neplatí daň do příjmu 8.004 euro,
v roce 2009 byla tato hranice jen do 7.834 euro). Nižší sazbě daně tak podléhá vyšší část příjmu.

Mimo daň z příjmů fyzických osob musí občané odvádět příspěvek solidarity, který činí 5,5 % ze sazby daně [23].

V Německu je poměrně značné progresivní zdanění, daňových sazeb je několik:

0 % do příjmu 8.044 euro,
14 % při příjmu 8.005 euro, při každém zvýšení daňového základu
o 1.000 euro se zvyšuje sazba daně o 1,88 % až do příjmu 13.469 euro, kdy platí sazba daně ve výši 24 %,
24 % při příjmu 13.469 euro, při každém zvýšení daňového základu
o 1.000 euro se zvyšuje sazba daně o 0,46 % až do příjmu 52.882 euro,
42 % při příjmu od 52.883 euro do 250.730 euro,
45 % při příjmu nad 250.731 euro [31].

Výpočet daňové povinnosti je v Německu poněkud náročnější. Zaměstnanci jsou dle jejich rodinného stavu zařazeni do daňových tříd (I. – VI.)[24]. Pro každé daňové pásmo je totiž zákonem stanovena vlastní formule výpočtu daně.

Sazby daně

Zdanitelný příjem (v eurech)	Daň (v eurech)	Efektivní zdanění (v %)
8.000	0	0
12.000	705	5,9
18.000	2.171	12,1
24.000	3.815	15,9
40.000	9.007	22,5
60.000	17.028	28,4

Tabulka č. 5: Sazby daně z příjmů FO v Německu.

Zdroj: [31]

Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Daňová přiznání se obecně podávají do 31. května následujícího zdaňovacího období. Daně jsou vybírány v průběhu roku sražením
u zaměstnavatele nebo formou záloh. Zálohy jsou splatné k 10. březnu, 10. červnu, 10. září
a 10. prosinci [2, s. 254; 31].

4.1.2 Sociální a zdravotní pojištění (Pflege-und Krankenversicherung)

Pojistné je vybíráno jak na úrovni zaměstnance, tak na úrovni zaměstnavatele. Zaměstnanec a zaměstnavatel přispívají stejným dílem (mimo výjimky). Zaměstnanci mají povinnost odvádět příspěvky na:

· penzijní pojištění ve výši 9,95 % z měsíčního platu až do výše 5.400 euro,

· zdravotní pojištění ve výši 7,9 % z měsíčního platu až do výše 3.675 euro,

· pojištění v nezaměstnanosti ve výši 1,4 % z měsíčního platu až do výše 5.400 euro,

· pojištění pro případ invalidity a stáří ve výši 0,975 % z měsíčního platu až do výše 3.750 euro.

Zaměstnavatel je povinen odvádět příspěvky na:

· penzijní pojištění ve výši 9,95 % z měsíčního platu až do výše 5.400 euro,

· zdravotní pojištění ve výši 7 % z měsíčního platu až do výše 3.675 euro,

· pojištění v nezaměstnanosti ve výši 1,4 % z měsíčního platu až do výše 5.400 euro,

· pojištění pro případ invalidity a stáří ve výši 0,975 % z měsíčního platu až do výše 3.750 euro [2, s. 255; 34].

Církevní daň (Kirchensteuer)

Sazba daně se pohybuje od 8 – 9 % z odvodu daně z příjmu fyzických osob. Pokud
si občan nepřeje tuto daň odvádět, stačí nebýt přihlášen u některé z německých církví (obvykle katolické či protestantské) [41].

4.1.3 Daň z příjmů právnických osob (Körperschaftsteuer)

Sazba daně byla v posledních letech postupně snižována, v roce 2008 byla snížena
na 15 %. Dále je zapotřebí hradit živnostenskou daň (její výši určují místní orgány)
a příspěvek solidarity.

Živnostenská daň (Gewerbesteuer)

Všechny právnické osoby v Německu, respektive jejich zdanitelné příjmy podléhají živnostenské dani. Ta se skládá ze dvou částí: ze zákonem stanovené sazby ve výši 3,5 % a také z přirážky stanovené místním obecním úřadem. Po přirážce obecního úřadu se sazba daně pohybuje okolo 14 – 17 %. Tato daň představuje hlavní složku příjmů obcí [41].

Daň solidarity (Solidaritätszuschlag)

Od roku 1995 jak právnické tak fyzické osoby v Německu odvádějí 5,5 % z objemu odváděných daní z příjmů právnických., resp. fyzických osob v podobě daně solidarity [41].

Platbě daně podléhají právnické osoby (akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným atd.). Dividendy jsou zahrnovány jen z poloviny do vyměřovacího základu
pro osobní daň z příjmu. Poloviční zahrnování těchto příjmů bylo zavedeno počátkem roku 2001 na základě požadavků EU [38].

Zdanitelným období je kalendářní nebo hospodářský rok. Daňové přiznání se podává
do 31. května roku následujícího po roce, za který se daň přiznává. Na žádost může být tato lhůta prodloužena. „Rezidentní“ společnosti musí platit čtvrtletní zálohy k 10. březnu,

10. červnu, 10. září a 10. prosinci každého roku [2, s. 253; 31].

4.1.4 Daň z přidané hodnoty (Umsatzsteuer)

Základní sazba daně je 19 % a snížená činí 7 %. Snížená sazba se uplatňuje u základních potravin a nápojů, léků, knih, vstupného do divadel, do muzeí a na koncerty [2, s. 256; 31].

4.1.5 Daň z nemovitostí (Grundsteuer)

Tato daň je uvalena na nemovitý majetek, bez ohledu na to, zda se jedná o majetek používaný k podnikání či nikoliv. Daň z nemovitostí se vypočítá z daňové hodnoty základní federální sazbou ve výši 0,35 %. Výsledná hodnota se násobí municipálním koeficientem, který se pohybuje od 280 % až do 810 %. Průměrná sazba se pohybuje okolo 1,9 % [2, s. 255; 31].

4.1.6 Daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí (Erbschaft-, Schenkung
und Grundwerbsteuer)

Daň dědická a darovací je uložena na majetek získaný děděním nebo darováním a jednou za 30 let i na majetek rodinné nadace. Obecně je základem daně tržní hodnota. Sazby daně dědické a daně darovací jsou stanoveny v závislosti na příbuzenském vztahu mezi zůstavitelem/dárcem nebo dědicem/obdarovaným a na výši převáděného majetku. Níže jsou uvedeny jednotlivých kategorie zmíněných vztahů a v tabulce dle kategorií nezdanitelné části základu daně.

Kategorie I.: 7 – 30 %, kategorie II.: 15 – 43 %, kategorie III.: 30 – 50 %. Nižší sazby
pro každou kategorii se uplatňují majetku do výše 75.000 euro, vyšší sazby u majetku přesahujícího částku 26 milionů euro [2, s. 255 – 256; 31].

Nezdanitelné části základu daně u daně dědické a daně darovací

Dědic / obdarovaný	Nezdanitelná část základu daně (euro)
Manželé	500.000
Děti a nevlastní děti	400.000
Vnuci	200.000
Ostatní příjemci v kategorii I.	100.000
Příjemci v kategorii II.	20.000
Příjemci v kategorii III.	20.000

Tabulka č. 6: Nezdanitelné části základu daně u FO v Německu.[25]

Zdroj: [2, s. 256]

4.1.7 Daň z převodu nemovitostí

Pokud hodnota převáděné či prodávané nemovitosti převyšuje 2.500 euro, je na hodnotu dané nemovitosti uvalena daň z převodu ve výši 3,5 %. Dědická a darovací daň
je stanovena na 7 – 50 % podle míry příbuzenského vztahu mezi zůstavitelem a dědicem, resp. dárcem a obdarovaným.

4.1.8 Spotřební daně

Systém spotřebních daní zahrnuje některé spotřební daně, vybírané u nás, ale i další, které náš daňový systém nezná, např. daň z kávy. Všechny spotřební daně jsou vybírány
na úrovni spolku a zůstávají příjmovou stránkou jeho rozpočtu, s výjimkou daně z piva, jejíž výnos se dělí mezi spolek a země. Od placení spotřebních daní jsou osvobozena dvě německá území – ostrov Helgoland a oblast Büsingen, která patří ke švýcarskému daňovému a celnímu území.

Spotřební daně se dělí na:

Daň z piva (Biersteuer),
Daň z šumivého vína (Schaumweinsteuer),
Daň z lihovin (Alkoholsteuer),
Daň z „Alkopop“ nápojů (Alkopopsteuer),
Daň z minerálních olejů (Mineraölsteuer),
Daň z elektrické energie (Energiesteuer),
Daň z tabáku (Tabaksteuer),
Daň z kávy (Kaffesteuer).

Výše sazby daně z kávy se liší podle toho, zda-li se jedná o praženou kávu (sazba
2,19 euro/kg), rozpustnou kávu (4,47 euro/kg), produkty obsahující praženou kávu
(od 0,12 – 1,76 euro/kg) nebo mletou kávu (od 0,26 – 3,83 euro/kg) [31; 38].

Daň z „Alkopop“ nápojů je zavedena kvůli ochraně mládeže. Je uvalena na nápoje s obsahem cukru (limonády) prodávané v uzavřených nádobách, jejichž obsah alkoholu činí mezi 1,2 a 10 vol. Sazba daně závisí na obsahu alkoholu (5.500 euro/hl).

Ke spotřebním daním se řadí i daň z dovozu, která svým ekonomickým charakterem patří do daně z přidané hodnoty [38].

4.2 Rakousko (Republik Österreich)

Rakouský daňový systém je založen na přímých důchodových daních (daň ze zisku korporací a osobní důchodové dani s klouzavě progresivní sazbou), nepřímých daních (dani z přidané hodnoty a akcízech) a sociálním pojištění. Daňovou soustavu doplňují majetkové daně, daň z motorových vozidel a celá řada místních daní [2, s. 273].

Podle Světové banky je rakouský daňový systém jeden z nejsložitějších z členských zemí Evropské unie. Důvodem je vysoké zdanění firem a množství daňových plateb placených firmou během roku [32].

4.2.1 Daň z příjmů fyzických osob (Lohnsteuer)

Sazby daně z příjmu fyzických osob se v Rakousku v posledních letech neměnily, přesto odvádí Rakušané na dani z příjmu nepatrně méně. Rozšiřovala se totiž jednotlivá daňová pásma, takže větší část příjmu podléhá nižší dani a zvyšovaly se daňové úlevy
na vyživované děti. Efektivní zdanění u občanů s podprůměrnými příjmy je, vzhledem
k nulové sazbě daně do příjmu 11.000 euro, nízké. Naopak občané s nadstandardními příjmy odvedou na dani více, jelikož horní sazba daně činí 50 % [31; 41].

Sazby daní z příjmů fyzických osob

Příjem (v eurech) / rok	Sazba daně (v %)
do 11.000	0
od 11.000 do 25.000	36,5
od 25.000 do 60.000	43,2143
nad 60.000	50

Tabulka č. 7: Sazby daní z příjmů FO v Rakousku.

Zdroj: [31]

Daňové úlevy ze strany zaměstnavatele – cestovní náklady (služební cesty), použití zařízení a prostor (zdarma nebo za sníženou cenu – sanatoria, rekreační budovy, sportovní zařízení, zaopatřovací systémy (dotace na pojištění, životní pojištění, apod. – maximálně do výše 300 euro/zaměstnanec/rok), úlevy zaměstnancům pečujícím o děti do 10 let
až 500 euro/zaměstnanec/rok). Dále např. dodatečné úlevy pro dojíždějící zaměstnance (veřejná i vlastní doprava) [31].

Obecně je zdaňovacím obdobím kalendářní rok. Samostatně výdělečně činné osoby registrované v obchodním rejstříku si mohou na základě povolení správce daně zvolit fiskální rok jiný než kalendářní. Daňová přiznání se podávají do 30. dubna, pokud bylo daňové přiznání podáno elektronicky, je rozhodným dnem 30. červen. Pokud je daňové přiznání podáno opožděně, může správce daně rozhodnout o penále ve výši až 10 % daňové povinnosti. Zálohy na daň jsou splatné k 15. únoru, 15. květnu, 15. srpnu
a 15. listopadu [2, s. 276].

4.2.2 Sociální a zdravotní pojištění (Sozialversicherungbeiträge)

Odvody na zdravotní pojištění činí 7,5 %. Z toho zaměstnavatel odvádí 3,55 %
a zaměstnanec 3,95 %.
Odvody na sociální pojištění činí 33,8 %. Z toho zaměstnavatel odvádí 18,85 %
a zaměstnanec 14,95 %. Z toho nejvyšší položku tvoří důchodové pojištění (zaměstnavatel 12,55 % a zaměstnanec 10,25 %). Zbylou část sociálního pojištění tvoří pojištění nezaměstnanosti (3 % zaměstnanec a 3 % zaměstnavatel), nemocenské pojištění (pouze zaměstnavatel 1,4 %), a různé pojištění (zaměstnavatel 1,90 % a zaměstnanec 1,70 %) [38].

4.2.3 Daň z příjmů právnických osob (Körperschaftsteuer)

Sazba daně z příjmu právnických osob činí 25 %. Akciové společnosti a společnosti
s ručením omezeným musí platit minimální daň. Pro společnost s ručením omezeným to je 1.750 euro ročně, pro akciové společnosti 3.500 euro ročně. Minimální daň je splatná předem a může být započtena proti finální daňové povinnosti.

Obecně uznatelné náklady jsou ty, které jsou vynaloženy zcela a výlučně na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Odčitatelné položky jsou např. platy včetně funkčních požitků zaměstnance (auto, jídlo), odpisy, úroky z úvěrů nebo dluhů vůči třetím stranám, odměny apod. [31].

Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok nebo fiskální rok (v případě, že je odlišný
od kalendářního roku), pokud tuto změnu schválí správce daně. Poplatníci se zdaňovacím obdobím kalendářního roku jsou povinni podat přiznání k dani ze zisku korporací
do 30. dubna následujícího roku. Pokud je přiznání podáno elektronicky, je lhůta prodloužena do 30. června. Lhůta pro podání daňového přiznání je také automaticky prodloužena o jeden rok, pokud přiznání podávají daňovými poradci. Poplatníci musí platit zálohy na daň ve čtyřech stejných splátkách, a to k 15. únoru, 15. květnu, 15. srpnu
a 15. listopadu a jejich výše je stanovena dle daňové povinnosti předchozího roku
[2, s. 274].

4.2.4 Daň z obratu – DPH (Umsatzsteuer – Mehrwertsteuer)

Základní sazba daně je 20 %, snížená sazba daně 10 %. Snížená sazba se uplatňuje
u základních potravin, knih a novin, přepravy cestujících a pronájmu nemovitostí určených k bydlení. Zvláštní 19% sazba daně je v regionech Jungholz a Mittelberg. Registrovat
se k DPH musí všichni podnikatelé, jejichž roční obrat je vyšší než 30 000 euro [31].

4.2.5 Daň z nemovitostí (Grundsteuer)

Předmětem daně je nemovitý majetek situovaný v Rakousku. Daň z nemovitostí je uvalena ve výši základní federální sazby násobené koeficientem stanoveným pro konkrétní municipalitu. Základní federální sazba je obvykle 0,2 % a koeficient municipalit v rozsahu do 500 % základní sazby. Daň je splatná ve čtyřech čtvrtletních splátkách (jeden měsíc
a 15 dní po skončení čtvrtletí). Daň z nemovitostí vlastněných firmami je odečitatelná
pro účely daně ze zisku korporací [2, s. 277; 31].

4.2.6 Daň dědická a daň darovací

Obě daně byly v Rakousku ke dni 31. 7. 2008 zrušeny na základě rozhodnutí Ústavního soudu [2, s. 278].

4.2.7 Daň z převodu nemovitostí (Grunderwerbsteur)

Daň je splatná jeden měsíc a 15 dnů po skončení měsíce, ve kterém ke zdanitelnému plnění došlo. Poplatníkem této daně je jak plátce, tak kupující. Sazba daně činí 2 % (v případě transakce mezi příbuznými – manželé, děti, rodiče, atd.) a 3,5 % ve všech ostatních případech [31].

4.2.8 Daň silniční (Normverbrauchsabgabe)

Vyměřovacím základem pro tuto daň je pořizovací cena bez DPH.

Daňové sazby jsou uvaleny na vozidla dle průměrné spotřeby paliva a výfukových plynů. Např. sazba daně u osobního benzínového automobilu se vypočítá násobením spotřeby paliva v litrech (3 litry) a 2 %, sazba daně u naftového osobního vozidla se spočítá násobením spotřeby paliva v litrech (2 litry) a 2 %. V případě motocyklů se k výpočtu daňové sazby použije objem: (objem motoru v ccm³ – 100) x 0,02 %.

Od daně jsou osvobozeni provozovatelé taxi, autoškol, sanitek, vozidel požární ochrany [31].

4.2.9 Spotřební daně

Tyto daně jsou uvaleny jak na zboží v tuzemsku vyrobené, tak na zboží dovezené. Této dani podléhají tabákové výrobky, výrobky s obsahem lihu, pivo, šumivé víno, výrobky
z ropy a také nové automobily (tzv. NOVA – Neuwagen Verbrauchsabgabe). Kromě toho existují ještě další daňové tituly jako např. komunální daň za pracovníky
a společníky-jednatele, minerální daň, energetická daň a např. povinné příspěvky hospodářské komoře a celý systém poplatků [38].

· Daň z tabáku (Tabaksteuer),

· Daň z energií (Energieabgaben),

· Daň z piva (Biersteuer),

· Daň z lihu (Alkoholsteuer),

· Daň z šumivého vína, meziproduktů a postupu výroby vína (Schaumweinsteuer, Zwischenerzeugnissteuer und Weinverfahren) [31].

4.3 Slovensko (Slovenská republika)

Legislativně vymezuje daňovou soustavu Slovenské republiky zákon o daních z příjmů, zákon o dani z přidané hodnoty, pět zákonů o spotřebních daních (každou spotřební daň ošetřuje zvláštní zákon) a zákon o místních daních a místním poplatku za odpady. Mezi důležité odvody daňového charakteru patří zejména pojistné sociálního pojištění
[2, s. 289].

Od 1. ledna 2004 platí na Slovensku daňový systém, ve kterém byla zavedena rovná daň
ve výši 19 % pro daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob
i u daně z přidané hodnoty. Současně byla reformou zrušena daň darovací, dědická a daň
z převodu nemovitostí. Majetkové daně jsou tedy na Slovensku, oproti zemím EU, minimální [41].

4.3.1 Daň z příjmů fyzických osob (Daň z prijmov fyzických osob)

Sazba daně činí 19 % ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně.

4.3.2 Sociální pojištění (Sociálne poistenie)

Zaměstnanec odvádí na sociálním pojištění 9,4 % ze své hrubé mzdy. Sociální pojištění zahrnuje odvody na nemocenské pojištění, důchodové pojištění, invalidní pojištění
a pojištění v nezaměstnanosti. Zaměstnavatel odvádí na sociálním pojištění 25,2 % z hrubé mzdy svého zaměstnance.

4.3.3 Zdravotní pojištění (Zdravotné poistenie)

Zaměstnanec odvádí na zdravotním pojištění 4 % ze své hrubé mzdy. Zaměstnavatel odvádí na zdravotním pojištění 10 % z hrubé mzdy svého zaměstnance.

Nezdanitelná část základu daně je:

4.025 euro (měsíčně 335 euro), pokud základ daně plátce daně za rok je roven nebo nižší než 15.387 euro,
7.872,48 euro (základ daně děleno čtyřmi), pokud základ daně pláce daně je vyšší než 15.387 euro.

Podat daňové přiznání a vyrovnat daňovou povinnost je potřeba do 31. března, pokud
se poplatník nerozhodl se správcem daně jinak. Zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti sráží zaměstnanci každý měsíc zaměstnavatel, ostatní zálohy se platí podle výše poslední daňové povinnosti (pokud nebyla vyšší než 1.659,70 euro, poplatník zálohy neplatí)
[2, s. 292].

4.3.4 Daň z příjmů právnických osob (Daň z príjmov právnickej osoby)

Na Slovensku je zavedena 19 % sazba daně z příjmu právnických osob. Stejná sazba daně je ještě v Česku, Polsku a Maďarsku.

Zdanitelným obdobím je kalendářní rok nebo hospodářský rok, který není totožný s kalendářním.

Daňové přiznání se podává do konce třetího měsíce po skončení zdaňovacího období
a správce daně může tuto dobu prodloužit o další tři měsíce. Poslední den lhůty pro podání daňového přiznání je současně i dnem splatnosti daně. Četnost a výše záloh na daň
se odvíjí od výše poslední známé daňové povinnosti (pokud nebyla vyšší
než 1.659,70 euro, poplatník zálohy platit nemusí) [2, s. 291].

4.3.5 DPH (Daň z pridanej hodnoty)

Základní sazba DPH činí 19 %[26]. Snížená sazba DPH činí 10 %. Limit obratu, od kterého se ekonomické subjekty musí zaregistrovat za plátce daně, činí 35.000 EUR za dvanáct
po sobě jdoucích kalendářních měsíců.

4.3.6 Místní daně a poplatky

A) Místní daně

Mezi místní daně patří:

Daň z nemovitostí (z pozemku 0,25 % ze základu daně, ze staveb 0,033 euro
za každý m² zastavěné plochy, z bytů 0,033 euro za každý m²),
Daň za psa (týká se psů starších 6 měsíců, sazbu, kterou platí majitel psa, určuje obec),
Daň za užívání veřejného prostranství (sazbu daně určuje obec za každý
i započatý m²osobně užívané veřejného prostranství, platí FO i PO),
Daň za ubytování (přechodné ubytování FO v ubytovacím zařízení, sazbu daně určuje obec na osobu a přenocování),
Daň z výherních automatů (sazbu daně určuje obec),
Daň za nevýherní hrací automaty (nevýherními automaty jsou – elektronická zařízení přístupná veřejnosti pro PC hry, sazba uvalena dle počtu nevýherních automatů, sazbu určuje obec),
Daň za vjezd a stání motorového vozidla v historické časti města (sazbu určuje obec za každý i započatý den vjezdu či stání, lze i paušálně),
Daň za jádrové zařízení (jádrové zařízení – kde probíhají štěpné reakce a vyrábí se elektrická energie, platí ji provozovatel jádrového zařízení).

B) Místní poplatek za komunální odpady a drobné stavební odpady

Místní poplatek se za komunální odpady a drobné stavební odpady platí za komunální

odpady kromě elektroodpadů a drobných stavebních odpadů, které vznikají na území obce.

C) Daň z motorových vozidel

Předmětem daně je motorové vozidlo a přípojné vozidlo, které je užíváno k podnikání.

Základem daně je u osobních automobilů zdvihový objem motoru v cm³, a u užitkových vozů a autobusů celková hmotnost v tunách a počtu náprav.

Většina místních daní je splatná do 31. ledna v daném roce. To znamená, že například daň z nemovitostí za rok 2010 se musí zaplatit do 31. 1. 2010 [31].

4.3.7 Spotřební daně (Spotrebné daně)

Uvedená skupina daní představuje nepřímé daně selektivního charakteru, které se vztahují pouze na vybraný druh tovaru. Konkrétně jde o pivo, víno, tabák a tabákové výrobky, líh
a minerální oleje – benzín a naftu.

4.4 Polsko (Rzeszpospolita Polska)

V Polsku je daň z příjmu fyzických osob progresivní, jsou však zavedeny pouze dvě sazby daně z příjmu fyzických osob. Celkové povinné odvody zaměstnanců jsou obdobné jako v České republice. U průměrné mzdy činí veškeré odvody zaměstnance 24,3 % z jeho hrubé mzdy.

4.4.1 Daň z příjmů fyzických osob (Podatek dochodowy od osób fizycznych)

V Polsku došlo pro rok 2009 ke snížení daňových sazeb a snížení daňové povinnosti občanů. Zatímco v roce 2008 byly v Polsku tři sazby daně (19 %, 30 % a 40 %), tak
pro následující roky došlo ke snížení počtu daňových sazeb na dvě (18 % a 32 %). 18 % platí pro příjem od 3.091 PLN do 85.528 PLN a 32 % pro příjem nad 85.528 PLN
(14.839,02 + 32 % z částky přesahující 85.528 PLN). Základní sleva na poplatníka činí
556 PLN.

Jednotná sazba daně ve výši 19 % se uplatní na kapitálový příjem z prodeje akcií a jiných cenných papírů [2, s. 265].

Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Přiznání k dani musí být podáno do 30. dubna následujícího zdaňovacího období. Manželé, kteří mají majetek ve společném vlastnictví manželů, mohou podat společné daňové přiznání za předpokladu, že jejich manželství trvalo po celé zdaňovací období. Daň se platí předem prostřednictvím měsíčních záloh
a je vyrovnána na konci zdaňovacího období [31].

4.4.2 Sociální a zdravotní pojištění (Ubezpieczenie społeczne a zdrowotne)

Zaměstnavatel i zaměstnanec odvádí z hrubé mzdy zaměstnance důchodové pojištění, zdravotní pojištění, nemocenské pojištění, havarijní pojištění, pojištění v nezaměstnanosti. Souhrnné odvody na pojistném činí 17,8 % na straně zaměstnavatele a 14,8 % na straně zaměstnance z měsíční hrubé mzdy. Odvody na pojistném musí být vždy zaplaceny
do 15. dne každého měsíce.

4.4.3 Daň z příjmů právnických osob (Podatek dochodowy od osób prawnych)

Sazba daně činí 19 %. Daň musí platit všechny společnosti, které mají své sídlo nebo vedení na polském území, a to ze všech příjmů. Ostatní společnosti pouze z příjmů
z Polska. Dividendy vyplácené v Polsku podléhají rovněž zdanění 19% sazbou daně.

Zdanitelným obdobím je 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, ledaže se poplatník
se správcem daně dohodne jinak. Roční daňové přiznání musí být podáno do konce třetího měsíce následujícího roku [2, s. 264; 31].

4.4.4 DPH (Podatek od towarów i usług)

Polsko patří mezi členské země EU, kde jsou zavedeny tři sazby DPH: základní (22 %), snížená (7 %) a super snížená (3 %). Snížená 7% sazba daně je uvalena např. na léky
a zdravotnické pomůcky, elektrickou energii, zemědělské stroje, dětské zboží apod. Zemědělství je v Polsku silně podporováno, jedním ze způsobů podpory je uvalení 3% super snížené sazby DPH na zemědělské produkty. Navíc jsou některé služby zcela
od DPH osvobozeny, jedná se např. o pojistné, bankovní služby nebo poštovní služby.

4.4.5 Daň z nemovitostí (Podatek od nieruchomości)

Sazby jsou stanoveny podle rady místní správy, ale v roce 2010, nemohou být vyšší než:

PLN 0,77 za 1 m² plochy – pro pozemky vztahující se k hospodářské činnosti,
PLN 4,04 na 1 ha plochy – u pozemků v blízkosti nádrží nebo vodních elektráren,
PLN 0,39 za 1 m² plochy – pro ostatní půdu,
PLN 0,65 za 1 m² užitné plochy – pro obytné budovy,
PLN 20,51 za 1 m² užitné plochy – pro stavby související s hospodářskou činností,
PLN 9,57 za 1 m²– pro budovy využívané pro hospodářské aktivity v oblasti kvalifikovaných osiv na trhu,
PLN 4,16 za 1 m² – budovy pro hospodářské činnosti v oblasti poskytování zdravotní péče,
PLN 6,88 za 1 m²plochy – pro ostatní budovy,
2 % z hodnoty – pro stavbu [31].

4.4.6 Daň dědická a daň darovací

Poplatníci daně dědické a daně darovací jsou rozděleni do 3 kategorií dle příbuzenského poměru mezi zůstavitelem a dědicem, resp. dárcem a obdarovaným. Daň je uvalena
na čistou tržní hodnotu veškerého majetku nabytého dědicem nebo obdarovaným. Od daně dědické a od daně darovací je osvobozen majetek ve výši 9.637 PLN pro 1. kategorii, 7.276 PLN pro 2. kategorii poplatníků a 4.092 PLN pro 3. kategorii daňové sazby jsou klouzavě progresivní a závisí na kategorii poplatníka a na hodnotě nabytého majetku
[2, s. 266].

4.4.7 Spotřební daně (Podatek akcyzowy)

Mezi spotřební daně v Polsku patří i spotřební daň na auta.

Sazby této spotřební daně na auta jsou následující:

- pro osobní automobily s objemem motoru nad 2000 cm² – 18,6 % z hodnoty,

- pro ostatní – 3,1 % z hodnoty [31].

4.4.8 Daňový systém v Polsku navíc

Daň z veřejnoprávní činnosti (přímé daně),
Daň z pozemku (přímé daně),
Daň z lesa (přímé daně),
Daň za vlastnictví psa (přímé daně),
Daň z her (nepřímé daně, 2,5 % – 50 %, automaty paušálně 2.000 polských zlotých měsíčně) [31].

5 KOMPARACE DAŇOVÝCH ODVODŮ FYZICKÝCH A PRÁVNICKÝCH OSOB JEDNOTLIVÝCH STÁTŮ NAVZÁJEM

5.1 Daň z příjmů FO

V České i Slovenské republice je rovná sazba daně z příjmů, liší se pouze výše sazby této daně (ČR 15 %, SR 19 %), v Polsku jsou zavedeny dvě sazby v závislosti na výši příjmu
a u ostatních zemí (Německo, Rakousko) je progresivní zdanění, tzn., že občané s vyššími příjmy odvádí na dani více.

V některých zemích není zavedena ani odpočitatelná položka na poplatníka či sleva
na dani. Tuto funkci plní nulová daň z příjmu fyzických osob. Nulová sazba daně
je zavedena v Německu (do 8.044 euro) a v Rakousku (do 11.000 euro). Daňové přiznání však musí plátci daně podat (buď sami, nebo prostřednictvím zaměstnavatele), i když mají příjmy spadající do nulové sazby daně, daň však neodvedou.

Největším rozdílem při výpočtu čisté mzdy je daňový základ. Na rozdíl od ostatních zemí je v České republice zavedena tzv. superhrubá mzda (tj. hrubá mzda zaměstnance zvýšená o pojistné placené jeho zaměstnavatelem), ze které se daň počítá, zatímco v ostatních zemí je pro výpočet základu daně „pouze“ hrubá mzda. Přestože sazba daně z příjmů fyzických osob v České republice činí 15 %, efektivní sazba daně se díky principu „superhrubé“ mzdy pohybuje zhruba kolem 18 % v závislosti na výši příjmu.

Čistá mzda každého zaměstnance je jeho hrubá mzda uvedená v pracovní smlouvě
či mzdovém výměru snížená o povinné daně, odvody, příp. srážky ze mzdy.

V jednotlivých zemích odvádí zaměstnanci i zaměstnavatelé jiné odvody.

Odvody na sociální a zdravotní pojištění zaměstnance a zaměstnavatele

Zaměstnavatel/zaměstnanec:

Česká republika 34 % / 11 %,

Slovenská republika 25,2 % / 13,4 %,

Polsko 19,93 % – 22,86 % (dle druhu vykonávané práce) / 13,71 %,

Rakousko 17,07 % nebo 17,2 %[27]/ 21,7 % – 21,83 %[28]

Německo 19,325 % / 20,225 % – 20, 475 %[29].

Nejvíce odvádí zaměstnavatel v ČR a nejméně zaměstnanec v ČR.

V Německu odvádí bezdětný zaměstnanec na odvodech více než zaměstnavatel, ale má oproti České republice širší možnosti odpočtu základu daně – může si daňový základ snížit např. o náklady spojené s užíváním domácí kanceláře (tzv. homeoffice), náklady
na dopravu do práce, náklady za odbornou literaturu spojenou s výkonem práce, náklady na dvojí domácnost apod. Při výpočtu mzdy v Německu také „hrají“ důležitou roli i další aspekty – jako je např. věk zaměstnance, místo bydliště, jak daleko dojíždí do práce (kilometry), rozdělení do daňových tříd, zdali platí církevní daň aj.

Průměrná měsíční mzda jednotlivých zemí versus odvody ze mzdy státu

Země	Průměrná hrubá mzda	Průměrná čistá mzda (v domácí měně)	Průměrná čistá mzda (v eurech)	Zdanění (v %)
Česká republika	23.598 Kč[30]	18.317	741	22,40
Německo	3.411 euro	2.002	2.002	41,30
Rakousko	3.321 euro	2.235	2.235	32,70
Slovensko	746 euro	587	587	21,30
Polsko	2.956 PLN[31]	2.237	562	24,30

Tabulka č. 8: Průměrná měsíční mzda versus odvody ze mzdy státu ve vybraných zemích EU.

Zdroj: [21]

Ze své průměrné mzdy nejvíce odvedou (sociální, zdravotní, daň) zaměstnanci
a zaměstnavatelé v Německu, nejméně na Slovensku. Oproti tomu právě v Německu
je nejvyšší průměrná hrubá měsíční mzda, ale čistá měsíční mzda je po odvodech nejvyšší v Rakousku.

5.2 Daň z příjmů PO

V ČR, Polsku a Slovensku je v současné době zavedena rovná sazba daně ve výši 19 %.

Přehled základních informací o daních z příjmů PO jednotlivých zemí – všeobecně

	Sazba daně	Skupinové zdanění	Daňová ztráta	Podání DP[32]
ČR	19 %	Není zavedeno.	Lze uplatnit maximálně v 5 následujících zdaňovacích období po období, za které byla vyměřena. Zpětně nelze.	31. 3. / 30. 6.
Německo	15 % (15,83 %) + 14 - 17 %	Každý člen skupiny zjišťuje hospodářský výsledek samostatně, ty jsou poté skupinově započítávány na úrovni mateřské společnosti.	Do výše 511.500 euro může být převedena o 1 rok zpět[33]	31. 5.
Rakousko	25 %	Každý člen skupiny zjišťuje hospodářský výsledek samostatně, ty jsou poté skupinově započítávány na úrovni mateřské společnosti	Mohou být přeneseny libovolně do dalších let bez časového omezení[34].	30. 4. / 30. 6. nebo 30. 4. následujícího roku
Slovensko	19 %	Není zavedeno	Lze uplatnit maximálně v 5 následujících zdaňovacích období po období, za které byla vyměřena. Zpětně nelze.	31. 3. / 30. 6.
Polsko	19 %	Každý člen skupiny zjišťuje hospodářský výsledek samostatně, ty jsou poté skupinově započítávány na úrovni mateřské společnosti	Lze uplatnit nejdéle v následujících 5 letech, v jednotlivém roce je možno odečíst 50 % hodnoty ztráty. Zpětně uplatnit nelze.	31. 3.

Tabulka č. 9: Přehled základních informací o daních z příjmu PO ve vybraných zemích EU.

Zdroj: [31]

Skupinové zdanění – k vytvoření skupiny pro účely skupinového zdanění v Německu
a Rakousku stačí, pokud mateřská společnost vlastní více jak 50 % dceřiné společnosti[35], v Polsku tento podíl musí činit minimálně 95 % a tato skupina musí být vytvořena
na období minimálně 3 let. V České republice a na Slovensku není koncept skupinového zdanění zaveden [10].

V Německu je zaveden navíc příspěvek solidarity (5,5 % z objemu odváděných daní z příjmů PO, resp. FO – po započtení této daně se reálně zdanění příjmů PO zvyšuje
na 15,83 %), a živnostenská daň (po přirážce obecního úřadu se sazba daně pohybuje v rozmezí od 14 – 17 %)[36].

V Rakousku je oproti ostatním zemím zákonem stanovena minimální daň splatná předem pro společnosti s ručením (1.750 euro/rok) a pro akciové společnosti (3.500 euro/rok).

5.3 DPH

Přehled základních informací o DPH v jednotlivých zemích – všeobecně

	Sazba daně[37] (v %)	Povinnost registrace[38]	Uplatnění snížené sazby daně
ČR	20 / 10	1.000.000 Kč (40.421 euro)	základní potraviny, knihy, noviny a časopisy, zdravotní a sociální péče aj.
Německo	19 / 7	17.500 euro v předchozím, a více než 50.000 euro v běžném kalendářním roce	základní potraviny a nápoje (mimo konzumovaných na místě), léky, noviny, knihy, vstupné do divadel, muzeí a na koncerty
Rakousko	20 / 10	30.000 euro	základní potraviny, knihy a noviny, přepravy cestujících a pronájmu nemovitostí určených k bydlení
Slovensko	19[39] / 10	49.790 euro	léky a pomůcky pro handicapované
Polsko	22 / 7 / 3[40]	100.000 PLN (25.263 euro)	potraviny, určité knihy, noviny a časopisy, vybrané zboží vztahující se ke zdravotní péči a služby související se zemědělstvím a lesnictvím

Tabulka č. 10: Přehled základních informací o DPH ve vybraných zemích EU.

Přepočet kurzu dle ČNB ke dni 28. 11. 2010 (zaokrouhleno na celé 1 euro nahoru)

Zdroj: [2, s. 192 – 293], aktualizováno [50]

Porovnání základní a snížené sazby DPH ve vybraných zemích EU

Graf č. 4: Porovnání základních sazeb DPH ve vybraných zemích EU.

Zdroj: [50]

Graf č. 5: Porovnání snížených sazeb DPH ve vybraných zemích EU.

Zdroj: [50]

V Německu jsou obě sazby nejnižší a povinný limit k registraci nejvyšší. V Polsku se musí registrovat již od cca 25.263 euro.

Tzv. super snížená sazba je pouze v Polsku (zemědělské produkty).

Přehled povinných limitů k povinné registraci k DPH

Graf č. 6: Přehled limitů k registraci osob k DPH ve vybraných zemích EU.

Přepočteno aktuálním kurzem ke dni 28. 11. 2010

Zdroj: [50]

5.4 Daň z nemovitostí

Zajímavostí je, že v Německu se nerozlišuje u daně z nemovitosti, zdali se tato nemovitost používá pro účely podnikání či nikoli.

5.5 Daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí

Na Slovensku byly všechny tyto daně zrušeny, v Rakousku zrušeny daň dědická a daň darovací

Daň dědická a darovací

Ve většině členských zemí EU jsou sazby a parametry dědické daně shodné i pro darovací daň. Sazba dědické daně se zpravidla liší v závislosti na výši dědictví a rodinném vztahu mezi zemřelým a dědici. U daně dědické je předmětem daně ve všech zemích nabytí majetku (nemovitosti či movitého majetku) děděním. Poplatníkem dědické daně
je ve všech zemích dědic. V Německu je velice vysoká horní sazba daně dědické
a darovací, a to 50 %.

Daň z převodu nemovitostí

V Německu se daňová povinnost se vztahuje na kupce i prodejce, avšak je možné
se smluvně dohodnout, že daň zaplatí nabyvatel. Sazba daně činí 3,5 % (od roku 2006
si mohou jednotlivé spolkové země sazbu daně stanovovat samy). V Rakousku je sazba daně podle příbuzenského vztahu 2 %, pro ostatní 3,5 %. V ČR je sazba této daně 3 %.

5.6 Spotřební daně

Akcízy[41] jsou ve všech zemích EU uvaleny na okruh komodit vymezený směrnicemi Evropských společenství.

Sazby akcízu uvaleného na benzín ve vybraných zemích ke dni 31. 7. 2009

	Olovnatý benzín (v eurech/1000 l)	Bezolovnatý benzín (v eurech/1000 l)	Sazba DPH (v %)
ČR	559,30	483,10	20
Německo	721,00	669,80	19
Rakousko	514,00	442,00	20
Slovensko	597,49	514,50	19
Polsko	-	488,19	22

Tabulka č. 11: Sazby akcízu na benzín ve vybraných zemích EU.

Zdroj: [2, s. 339]

Sazby akcízu uvaleného na cigarety ve vybraných zemích ke dni 31. 7. 2009

	Jednotkový akcíz (v eurech/1000 ks cigaret)
ČR	42,02
Německo	82,70
Rakousko	26,69
Slovensko	52,44
Polsko	40,95

Tabulka č. 12: Sazby akcízu na cigarety ve vybraných zemích EU.

Zdroj: [2, s. 340]

6 VYHODNOCENÍ ZEMĚ S NEJNIŽŠÍM ZDANĚNÍM

Z porovnávání daňových systémů z pohledu malých a středních podniků je celkové nejnižší zdanění na Slovensku.

Zavedení rovné daně ve výši 19 % pro daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob i pro daň z přidané hodnoty byl pro slovenskou ekonomiku velmi pozitivní, zejména v tom, že se od roku 2004 nezměnila sazba daně z příjmů fyzických osob. Dále byly zrušeny daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí, tudíž jsou majetkové daně na Slovensku oproti ostatním zemím EU minimální.

Pozn.: Pokud by si chtěl podnikatel založit společnost s ručením omezeným na Slovensku, bylo by to pro něj oproti Rakousku a České republice z hlediska základního kapitálu podstatně levnější.

Pro účely mezinárodní komparace je sledován ukazatel tzv. daňové kvóty, která
je definována jako podíl daňových výnosů k hrubému domácímu produktu (HDP[42]) v dané zemi.

Podle evropského statistického portálu Eurostat[43] je daňové zatížení firem na Slovensku
ve výši 29,4 % k HDP, což je ze všech srovnávaných zemí nejnižší[44].

Přehled daňových kvót pro rok 2007

ČR 36,9

Německo 39,5

Rakousko 42,1

Slovensko 29,4

Polsko 34,8

EU27 37,5

Porovnání daňových kvót

Graf č. 7: Přehled daňových kvót jednotlivých zemí EU vůči průměru EU. 2009.

Zdroj: Eurostat Statistics

Německo má výborné hodnocení především v oblasti prosazování smluv, obchodní svobodě, vyspělosti finančního prostředí a právní ochraně investorů. Podnikatelům nabízí založení společnosti s ručením omezeným za pouhé jedno euro, čímž určitě naláká nové investory. Stejně jako v České republice je však potřeba počítat s vysokou povinnou administrativou a zákonnými povinnostmi firem a podnikatelů. Německé společnosti jsou dlouhodobě symbolem preciznosti a přesnosti. Obchodní bilance Německa je vysoce aktivní řadu let. Celkové daňové zatížení v Německu je dlouhodobě stabilní, ve výši
39,5 % k HDP. Ve srovnání s ostatními srovnávanými členskými zeměmi Evropské unie
je celkové daňové zatížení mírně nadprůměrné, v tomto příkladu druhé nejvyšší.

Daňové zatížení v Rakousku je nadprůměrné (42,1 % k HDP), tedy nejvyšší ze všech porovnávaných zemí. Vysoký je také v Rakousku základní kapitál k založení společnosti s ručením omezeným v Rakousku, a to až 35.000 euro. Dle Světové banky
je rakouský daňový systém jeden z nejsložitějších z členských zemí EU. Důvodem
je vysoké zdanění firem a množství daňových plateb placených firmou během roku. Oproti tomu míra nezaměstnanosti v Rakousku je v Evropské unii nejnižší.

Celkové daňové zatížení se v České republice nejvíce blíží průměru EU
(ČR 36,9 % k HDP), Polsko (34,8 % k HDP) je z členských zemí EU mírně podprůměrné. V Polsku je, stejně jako v České republice a na Slovensku, nízké zdanění společností rovnou daní.

7 SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM V EU

Výše základního kapitálu, nákladů spojených se založením či nutné administrativní úkony se ve světě výrazně liší. V některých zemích je společnost s ručením omezeným založena doslova za několik korun během několika dní.

Základní kapitál společnosti s ručením omezeným je tvořen vklady společníků a společnost odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Základní kapitál společnosti s ručením omezeným je důležitým ukazatelem o její finanční síle. Samotná minimální výše základního jmění se v Evropské unii pohybuje od 0 euro ve Velké Británii po 35 000 euro v Rakousku. Nižší zákonná výše základního kapitálu umožňuje založení společnosti s ručením omezeným i drobným podnikatelům. Pro podnikatele je totiž založení takovéto společnosti důležité z hlediska oddělení majetku soukromého a firemního. Vystupují pak totiž jako fyzická i právnická osoba současně.

V usnadnění založení společnosti s ručením omezeným i menším podnikatelům šlo
v Evropě nejdál Německo, které od července roku 2008 snížilo základní kapitál
u společnosti s ručením omezeným z 25 tisíc euro na pouhé jedno euro. Německo tak následovalo ostatní vyspělé země světa. Například ve Velké Británii není totiž požadavek na výši základního jmění zákonem definován vůbec. Zákonná výše základního jmění v České republice je 200 tisíc Kč, ale dle návrhu obchodního zákoníku by základní jmění mohlo činit pouze tisíc korun. Jedná se však pouze o návrh, který i kdyby prošel složitým legislativním procesem, by platil nejdříve od roku 2012.

Při zakládání nové společnosti musí zakladatelé počítat s několika nutnými finančními výdaji, ať už ve formě požadovaného základního jmění či ve formě nutných kolků
či poplatků. Velmi nízké počáteční náklady jsou ve Velké Británii, Irsku, Francii a Finsku (mimo základní jmění činí ostatní vedlejší náklady méně než 300 euro). Naopak poměrně vysoké finanční náklady jsou v Řecku, Maďarsku, Litvě, Polsku či Rakousku (vedlejší náklady činí více než 3.000 euro) [41].

Výše základního kapitálu (ZK) „s.r.o“ v zemích EU

Země	ZK (v domácí měně)	ZK (euro)	Země	ZK (v domácí měně)	ZK (euro)
Belgie	18.550 euro	18.550	Maďarsko	3.000.000 forintů	10.773
Česko	200.000 Kč	7.947	Německo	1 euro	1
Dánsko	125.000 korun	16.770	Nizozemí	18.000 euro	18.000
Estonsko	40.000 kroons	2.557	Norsko	100.000 korun	12.597
Finsko	8.000 euro	8.000	Polsko	5.000 zlotých	1.238
Francie	7.500 euro	7.500	Portugalsko	5.000 euro	5.000
Itálie	10.000 euro	10.000	Rakousko	35.000 euro	35.000
Irsko	není definován		Řecko	18.000 euro	18.000
Kypr	1.000 euro	1.000	Rusko	10.000 rublů	245
Litva	10.000 lita		Slovensko	5.000 euro	5.000
Lotyšsko	2.000 lats		Slovinsko	7.500 euro	7.500
Lucembursko	12.400 euro	12.400	Španělsko	3.005 euro	3.005
Švédsko	100.000 korun	10.950	Velká Británie	2 britské libry	2
Švýcarsko	20.000 franků	15.419

Tabulka č. 13: Přehled výše základního kapitálu s.r.o. všech zemí EU. 2009. Přepočteno aktuálním

kurzem ČNB ze dne 10. 12. 2010, zaokrouhleno matematicky na celé euro.

Zdroj: [47]

8 PROGNÓZA DALŠÍHO VÝVOJE DAŇOVÝCH SOUSTAV ČR, SLOVENSKA, POLSKA, RAKOUSKA A NĚMECKA

8.1 Připravované změny v daňové soustavě České republiky

Nový daňový řád

Zákon o správě daní a poplatků, který byl dosud více jak padesátkrát novelizován, tak bude nahrazen novým daňovým řádem, který by měl přinést mnoho podstatných níže uvedených změn, přispívajících k rychlejšímu a v rámci možností spravedlivějšímu výběru daní.

Změny:

Větší přehlednost a lepší systematické uspořádání zákona, jasnější a jednotné vymezení pojmů, zkvalitnění zásad daňového procesu, podpora elektronizace daňové správy, jasná pravidla pro doručování, pro vedení daňového spisu a nahlížení do něj, lepší provázanost ve vztahu k přezkumu prováděnému v rámci správního soudnictví, odstranění omezení
při volbě zástupce, možnost odpustit úrok z prodlení při posečkání již při vydání rozhodnutí o posečkání, možnost dokončením daňové kontroly a daňové exekuce původním správcem daně i po změně místní příslušnosti, rozšíření možnosti podání dodatečných daňových přiznání na nižší daň na úkor obnovy řízení, posunutí splatnosti daně ve výši, která byla stanovena nad rámec tvrzení daňového subjektu, až po rozhodnutí o odvolání, pokud bude podáno, zavedení požadavku odůvodňovat každé rozhodnutí, předřazení priority úhrady daně před její příslušenství, stanovení jednoznačných pravidel pro opakování daňových kontrol a jejich omezení, zkrácení obecné lhůty, po jejímž uplynutí je možné se bránit před nečinností ze šesti na tři měsíce, jednoznačné nastavení lhůty pro stanovení daně, v řízení o mimořádném opravném či dozorčím prostředku nebude vznikat úrok z prodlení, veškeré pravomoci správce daně vystupujícího v pozici soudu jsou zakotveny v daňovém řádu, tudíž nebude do budoucna nutné, aby
se přiměřenou aplikací občanského soudního řádu do role soudu dosazoval, když zároveň má ještě pozici oprávněného, zavedení pravidla, podle něhož je nutné při volbě způsobu vymáhání dbát toho, aby náklady spojené s vymáháním nebyly neúměrné k výši vymáhaného nedoplatku a přehledná úprava dražeb věcí movitých i nemovitých, a s tím souvisejícího rozvrhového řízení [22].

Zdanění důchodů penzistů

Nově budou zdaněny důchody penzistů, kteří budou mít roční příjem vyšší než 70.000 Kč.

Novela zákona o daních z příjmů

Vláda zvažuje zrušení tzv. superhrubé mzdy a navrhuje progresivní zdanění u daní z příjmů fyzických osob. Dále se očekává nižší daňová sleva na poplatníka a vyšší minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Současně již Poslanecká sněmovna ČR schválila snížení daňové slevy na poplatníka z 24.840 Kč na 23.640 Kč. Tato změna
se samozřejmě dotkne i všech zaměstnanců, většina z nich tak odvede na dani z příjmu každý měsíc o 100 Kč více. Současně se zvýší počet zaměstnanců platících daň z příjmů.
V letošním roce totiž bezdětní zaměstnanci s příjmem do 10.290 Kč daň neodvádí, příští rok nebudou bezdětní zaměstnanci odvádět daň do příjmu 9.770 Kč. Odvody na sociálním a zdravotním pojištění se pro zaměstnance nezmění [35].

Novela o DPH

Plátci daně budou moci uplatnit nárok na odpočet nejdříve v okamžiku, kdy budou mít
k dispozici daňový doklad. Nárok na odpočet tedy nebude nově možno uplatnit v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém došlo k uskutečnění zdanitelného plnění, pokud odběratel neobdrží do konce tohoto období od dodavatele daňový doklad.

Plátci DPH budou mít možnost v případě nedobytných pohledávek provést opravu DPH
a snížit tak svoji daňovou povinnost. Bude se jednat o pohledávky, které vznikly nejpozději šest měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku a které byly řádně přihlášeny
a uznány soudem.

Z důvodu zamezení daňovým únikům novela zavádí uplatnění tzv. mechanismu
reverse-charge (přenesení daňové povinnosti na odběratele) u některých lokálních plnění (dodání stavebních a montážních prací, dodání šrotu a odpadu, obchodování s emisními povolenkami).

Novela také obsahuje zcela nový institut ručení odběratele (plátce DPH) za odvedení daně dodavatelem. Ručení by mělo být aplikováno, pokud dodavatel záměrně neodvedl DPH
či se dostal do postavení, kdy není schopen DPH zaplatit, přičemž odběratel o této skutečnosti věděl, vědět mohl či měl [36].

Daňové odpisy solárních elektráren

Tento majetek by měl být od roku 2011 povinně odpisován rovnoměrně bez možnosti přerušení po dobu 240 měsíců do 100 % vstupní nebo zvýšené vstupní ceny. V případě technického zhodnocení musí být doba odpisování ze zvýšené vstupní ceny alespoň
120 měsíců. Do uvedených skupin jsou zatříděny fotovoltaické panely, které svou hodnotou představují zásadní podíl na investici do solárních elektráren [34].

Návrh novely zákona o stavebním spoření

Snižuje státní podporu, na níž vznikne nárok v roce 2011 a v následujících letech,
ze současných 15 % na 10 % z naspořené částky, maximálně však z částky 20 000 Kč. Maximální roční výše státní podpory ke stavebnímu spoření bude tedy 2 000 Kč. Tato změna se bude týkat všech smluv o stavebním spoření bez ohledu na datum jejich uzavření, tedy rovněž smluv uzavřených před 1. lednem 2004, na které se doposud vztahuje vyšší státní podpora (25 % z naspořené částky, maximálně však z 18 000 Kč). Novela tak sjednocuje výši státní podpory pro staré i nové smlouvy.

V oblasti zdanění úrokových příjmů z vkladů ze stavebního spoření, včetně úrokových příjmů ze státní podpory, vláda navrhuje zrušení daňového osvobození. Od 1. ledna 2011 by tedy tyto úrokové příjmy měly být zdaňovány srážkovou daní ve výši 15 %.

Dále vláda navrhuje zavést zvláštní sazbu daně ve výši 50 % z příspěvku na státní podporu stavebního spoření, na který vznikl nárok v roce 2010 a který bude vyplacen v roce 2011. Jedná se o jednorázový daňový nástroj, který bude v následujících letech nahrazen snížením státní podpory [34].

Zákoník práce

Vláda navrhuje zvýšit počet dnů pracovní neschopnosti, během nichž bude poskytována náhrada mzdy zaměstnavatelem, ze současných 14 na 21. Toto opatření je navrhováno jako dočasné na roky 2011 – 2013.

Dohodu o provedení práce nebude možné dle navrhované úpravy sjednat ústně, ale pouze písemně. Cílem nové úpravy je zabránit zneužívání tohoto institutu [34].

Nemocenské dávky

Vláda navrhuje ponechat výši nemocenské na 60 % denního vyměřovacího základu
i v dalších letech. Do 31. prosince 2009 byla denní výše nemocenské odstupňována podle délky doby trvání dočasné pracovní neschopnosti. Nemocenská z denního vyměřovacího základu činilo 60 % od 15. do 30. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti,
66 % od 31. až do 60. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti
a 72 % od 61. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti.

V rámci úsporných opatření byla v roce 2009 upravena denní výše nemocenské pro rok 2010 na současných 60 % denního vyměřovacího základu, přičemž se mělo jednat
o dočasné opatření na rok 2010. Vláda tedy navrhuje u tohoto úsporného opatření setrvat
i nadále a předkládá tento návrh jako trvalé snížení [34].

Sociální pojištění

Od 1. ledna 2009 došlo u zaměstnavatelů ke snížení pojistného na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti o 1 procentní bod (z 26 % na 25 %). Důvodem bylo zavedení povinnosti zaměstnavatelů vyplácet svým zaměstnancům náhradu mzdy
po dobu prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti. Od 1. ledna 2011 mělo dojít
k dalšímu snížení pojistného o 0,9 procentního bodu na 24,1 %. Návrhem vlády je sazbu pojistného nesnižovat, přičemž by mělo jít o trvalé opatření. Od roku 2011 by tedy platila stejná sazba jako v letošním roce.

Výše zmíněné opatření nebude doprovázeno možností zaměstnavatele odečítat od odvodu pojistného polovinu zúčtovaných náhrad mezd, jak je tomu v současné úpravě. Tato možnost by byla od roku 2011 trvale zrušena. Pouze tzv. malí zaměstnavatelé[45] by si mohli zvolit placení vyššího pojistného (26 %) se současným zachováním možnosti odpočtu poloviny vyplacené náhrady mzdy.

Pro rok 2011 vláda navrhuje zachování výše maximálního vyměřovacího základu
pro placení pojistného zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými na úrovni roku 2010[46] [34].

Opatření z oblasti státní sociální podpory

Zrušení sociálního příplatku poskytovaného rodinám s dětmi s nízkými příjmy.

Nová úprava rodičovského příspěvku a porodného (zúžení okruhu oprávněných osob).

Podpora v nezaměstnanosti nebude poskytována po dobu, po kterou uchazeči o zaměstnání přísluší odstupné, odbytné nebo odchodné.

Snížení podpory v nezaměstnanosti v případě výpovědi dané zaměstnancem.

Snížení příspěvku na péči v I. stupni závislosti na péči jiné osoby z 2.000 Kč na 800 Kč.

Zpřísnění právní úpravy vydávání povolení zprostředkování zaměstnání.

Na podporu zahájení samostatné výdělečné činnosti osobami, které jsou vedeny jako uchazeči o zaměstnání, vláda zavádí překlenovací příspěvek jako nový nástroj aktivní politiky zaměstnanosti. Překlenovací příspěvek je určen na úhradu provozních nákladů
při zahájení této činnosti [35].

8.2 Připravované změny v Německu

Německo chystá tzv. balíček daňových zjednodušení a daňových úlev (Paket steuervereinfachender und bürokratieentlastender Maßnahmen) zejména pro rodiny s dětmi, a navýšení částky u povinnosti podat daňové přiznání z 920 eur na 1000 eur [42].

Počátkem roku 2011 se bude v Německu za každého pasažéra vybírat speciální daň. Stejné opatření zavede o tři měsíce později i Rakousko. Dopravci daň promítnou do ceny letenek, dálkové trasy mohou zdražit v přepočtu až o tisíc korun [44].

„Německá vláda schválila novou ekologickou daň, kterou by měli od prvního ledna 2011 začít odvádět všechny aerolinky létající z německých letišť. Podle předběžných odhadů,
by mělo díky dani do německé státní pokladny každoročně přibýt v přepočtu
asi 26 miliard korun. Zavedení ekologické daně pro aerolinky je v Evropě ojedinělý krok
a Německo doufá, že se tato daň časem stanem standardem v celé EU“ [43].

8.3 Úsporná opatření Rakousko

Spolková vláda Rakouska schválila na svém zasedání dne 13. dubna 2010 strategickou zprávu týkající se finančního rámce pro období 2011 a 2014. Cílem této strategie
je výrazné snížení deficitu státního rozpočtu a jeho navrácení pod 3% bodovou hranici nejpozději v roce 2013. Podle obsahu strategie plánuje vláda snížit deficit státního rozpočtu z letošních 4,7 % na 2,3 % HDP do roku 2014. K tomu vedle zavedení daní plánuje také úsporná opatření ke snížení růstu výdajů. Očekává se, že dojde ke zvýšení minerální daně. Otázkou zůstává zvýšení daní ohledně zdanění akciové společnosti, platů manažerů a bank. Dalším návrhem je zvýšit daň na paliva a energie. V současné době probíhá také debata o zavedení bankovní daně v Rakousku nebo omezení výhod
tzv. skupinového zdanění firem, které velkým společnostem umožňuje účtovat zisky
a ztráty v rámci celého podniku. Hospodářská komora Rakouska i další instituce se proto obávají zhoršení podmínek pro domácí i zahraniční podniky.

Významným faktorem ovlivňujícím ekonomiku Rakouska jsou také vzájemné hospodářské vztahy s Českou republikou a Polskem, a to prostřednictvím zdokonalování dopravní infrastruktury, zejména dálničního napojení Vídně na Brno, za zmínku stojí i například rekonstrukce a elektrifikace tratě z Retzu do Znojma, která umožňuje přímé spojení mezi Vídní a Znojmem. V červnu 2010 byl rovněž elektrifikován úsek tratě z Českých Velenic do Českých Budějovic. Všechna tato spojení výrazně přispívají k dalšímu rozvoji
tzv. přeshraniční ekonomické spolupráce [33].

8.4 Plánované změny v daňové soustavě na Slovensku

Slovenská vláda připravuje dočasná opatření, aby snížila deficit veřejných financí alespoň na úroveň nižší než 3 % HDP – a to zrušením snížené sazby DPH a zvýšením základní sazby na 20 %. Plánuje zdražení dálničních známek, a to až o 40 %. Dále chystá možnost uzavření jedincem více smluv na stavební spoření, ale státní prémie by měla být přiznána pouze na jednu smlouvu. Dojde také ke snížení této státní prémie, a to až o 10 % oproti roku 2010.

Níže je uveden přehled nejdůležitějších změn obsažených v novele zákona o dani z příjmů, které nabudou účinnosti k 1. únoru 2011.

Fyzické osoby

diety poskytované zaměstnancům při zahraničních pracovních cestách budou zdanitelným příjmem ze závislé činnosti,
zrušení výjimky pro zaměstnance vykonávající povolání lékaře, zubního lékaře, sestry nebo porodní sestry, kteří si již nebudou moci snižovat příjmy ze závislé činnosti o náklady na svoje další vzdělávání,
sjednocení výše paušálních výdajů pro daňové poplatníky, kterým plynou příjmy
z podnikání, z jiné samostatně výdělečné činnosti a z pronájmu ve výši 40 % těchto příjmů,
zrušení osvobození u příjmů z prodeje bytu a obytného domu, ve kterých měl daňový poplatník trvalý pobyt po dobu dvou let bezprostředně před jejich prodejem,
změna osvobození příjmů z pronájmu nemovitostí a při vybraných příjmech podle §8 zákona z pětinásobku životního minima na 500 euro,
zrušení nezdanitelné časti základu daně na účelové spoření a životné pojištění
a doplňkové důchodové spoření,
možnost uplatnění nezdanitelné časti základu daně na poplatníka
a na manželku/manžela pouze u příjmů podle § 5 a § 6 zákona (tzv. aktivní příjmy) [35].

Právnické osoby

zrušení osvobození příjmů obcí a vyšších územních celků z pronájmu a prodeje jejich majetku,
výnosy ze státních dluhopisů a státních pokladničních poukázek plynoucích slovenským nerezidentům nebudou předmětem daně z příjmů,
příjmem daňových nerezidentů ze zdrojů na území Slovenské republiky bude
i příjem z pronájmu, převodu a jiného využití nemovitosti umístěné na území Slovenské republiky, a to i v případě, pokud jim tento příjem bude plynout
od poplatníka s omezenou daňovou povinností,
goodwill, resp. záporný goodwill, který vznikne při sloučení, splynutí a rozdělení obchodních společností nebo družstev bude možné zahrnout do základu daně právního nástupce ve výši, v jaké bude vykázaný v účetnictví za splnění daných podmínek [35].

8.5 Polsko

„Polská vláda počítá s tím, že státní dluh bude letos činit 53,2 procenta HDP a příští rok 54,2 procenta HDP. Jeho další růst chce omezit například zvýšením daně z přidané hodnoty od příštího roku“ [45].

Místní vláda schválila zvýšení základní sazby DPH z původních 22 % na 23 %, a to k datu 1. 1. 2011.

„Polsko by se mělo přibližovat eurozóně, ale není třeba spěchat, domnívá se polský prezident Bronislaw Komorowski. Tento krok je nutný právě k zavedení eura. Polsko původně usilovalo o vstup do eurozóny v roce 2012, ale kvůli dopadům finanční krize muselo tento krok odložit. Vláda prozatím nestanovila nové datum vstupu, ale analytici
v této souvislosti nejvíce počítají s rokem 2015“ [46].

8.6 Shrnutí všeobecně

Mnohé vlády se nyní potýkají s historicky nejvyšší úrovní deficitu a dluhu, hledají tedy nejefektivnější východiska z nepříznivé ekonomické situace způsobené hospodářskou
a finanční krizí, která všechny země v posledních letech postihla. S největší pravděpodobností budou muset všechny vlády sáhnout k dalším nepopulárním úsporným opatřením. Očekávají se změny, které přímo pocítí všichni občané, zejména v sociální sféře. Státy se budou snažit co nejvíce snížit deficit daňového rozpočtu na úkor státních dotací, příspěvků a dávek pro jednotlivce.

Vláda bude hledat určitou rovnováhu mezi výdajovými škrty a zvýšením příjmů. Jedním z možných kroků bude postupné zvyšování daní, zejména v oblasti daní nepřímých. Laicky řečeno, aby každý poplatník odevzdával státu obnos úměrný jeho aktivitě (pokud jede autem párkrát ročně anebo zda plní nádrž dvakrát týdně – spotřební daň z benzinu či nafty zaplatí přesně úměrně ke své spotřebě dané pohonné hmoty. Totéž platí pro alkohol
a cigarety – abstinenti a nekuřáci platí nulu, ostatní úměrně své spotřebě). Zvýšení nepřímých daní by mohlo být pro obyvatelstvo „citelnější“ formou zvýšení daní, protože tak mohou mít pocit, že si stále mohou rozhodovat o tom, jak a kde své peníze utratit
a zaplatit tak „nepřímo“ nepřímé daně.

ZÁVĚR

Cílem bakalářské práce bylo seznámit s daněmi členských zemí Evropské unie a porovnat daňové soustavy zemí sousedících s Českou republikou.

Všechny země jsou členskými státy Evropské unie, na jejíž úrovni probíhá daňová harmonizace prostřednictvím směrnic a nařízení. Daňové systémy České republiky, Německa, Rakouska, Slovenska a Polska mají řadu společných znaků, mají zavedeny podobné typy daní. Existují ovšem aspekty, ve kterých se tyto systémy navzájem liší.

Sazba daně z příjmů fyzických osob je v České republice a na Slovensku jednotná, v Polsku jsou zavedeny dvě sazby daně podle výše příjmů a v Německu a Rakousku je tato sazba daně klouzavě progresivní. Daňovou progresi však ve zmíněných zemích zmírňuje celá řada odčitatelných položek snižujících základ daně. Při výpočtu této daně i při výpočtu čisté mzdy se od ostatních zemí liší nejvíce Česká republika. U ostatních zemí
se při výpočtu daně použije hrubá mzda zaměstnance, v České republice se ale použije hrubá mzda zvýšená o pojistné hrazené zaměstnavatelem (tzv. superhrubá mzda). Daňová povinnost je proto na Slovensku pro zaměstnance nižší i při vyšší sazbě daně. V Německu jsou příspěvky sociálního pojištění vybírány oboustranně, to znamená, že stejnou část odvádí zaměstnanec i zaměstnavatel (najdeme drobné výjimky, například u bezdětného zaměstnance je podíl odvodů vyšší, ale jen nepatrně).

Ve všech zemích jsou zákonem stanovené limity pro maximální vyměřovací základ pro odvody na sociální pojištění, v Polsku ale neexistuje strop pro část z odvodů, a to
u příspěvků na úrazové pojištění hrazené zaměstnavatelem a příspěvků
na zdravotní a mateřské pojištění hrazené zaměstnancem. V Německu a Rakousku je zaveden systém společného zdanění manželů, v České republice byl Institut společného zdanění manželů zrušen.

V České republice, na Slovensku i v Polsku, je zavedena rovná sazba daně z příjmů právnických osob, dokonce ve stejné výši. V Německu je na rozdíl od výše uvedených zemí ještě zavedena církevní daň pro registrované členy církve a tzv. solidární příplatek vztahující se na fyzické i právnické osoby, který byl zaveden z důvodu financování nákladů spojených se znovu sjednocením Německa.

V Německu, Rakousku i Polsku je oproti České republice a Slovensku možné skupinové zdanění firem, s rozdílem procentuálních podílů ve vlastnictví mateřské společnosti
na dceřiné. Daňové ztráty lze v České republice, Slovensku i Polsku uplatnit nejdéle
po dobu následujících pěti zdaňovacích období, v Německu lze uplatnit ztrátu do zákonem stanovené výše i jeden rok zpětně, v Rakousku mohou být ztráty přeneseny do dalších let bez časového omezení. V České republice je u fondů (investičních, penzijních
a podílových) sazba 5 % a pro příjmy z dividend, podílů na zisku aj. je vypořádána zvláštní sazbou daně ve výši 15 %. V Německu jsou dividendy a jiná rozdělení zisku předmětem srážkové daně ve výši 25 %. V Rakousku, na Slovensku i Polsku má srážková daň stejnou hodnotu jakou je jejich základní sazba daně z příjmů právnických osob.

Jednou z podmínek vstupů do Evropské unie je mít zavedenou daň z přidané hodnoty. Minimální sazby dané evropskou směrnicí (2006/112/ES) jsou ve výši 5 % pro sníženou sazbu DPH a 15 % pro základní sazbu DPH. Nejnižší základní sazby daní jsou
u porovnávaných zemí na Slovensku a Německu, nejnižší sníženou sazbu najdeme v Německu a Polsku. V Polsku je navíc super snížená sazba daně na vybrané zemědělské produkty. Nejnižší sazby daně z přidané hodnoty jsou tedy celkově nejnižší v Německu. Česká republika a Rakousko má výši obou sazeb stejnou, ale liší se hlavně ve výši limitu obratu k registraci k této dani.

Na Slovensku i Rakousku již nejsou zavedeny daně dědické a darovací. V České republice jsou u těchto daní první dvě skupiny od daně osvobozeny, proto je zatížení těmito daněmi oproti Německu a Polsku výrazně nižší. V Německu je velice vysoká horní sazba u těchto daní, a to ve výši 50 %.

V Německu je na rozdíl od ostatních zemí zavedena ve spotřebních daní navíc daň z kávy
a daň z „Alkopop“ nápojů (limonády v uzavřených lahvích s určitým procentem alkoholu). V Rakousku spotřební dani podléhají i nové automobily, existují zde i tituly jako
je například komunální daň za pracovníky a společníky, minerální daň, energetická daň
a např. povinné příspěvky hospodářské komoře a celý systém poplatků. V Polsku
je spotřební daň kromě jiných i na osobní automobily.

Při porovnávání sazeb daní u benzínu a cigaret ve všech zemích, byly tyto sazby nejvyšší v Německu.

Inspirací pro český daňový systém by mohlo být zavedení více odčitatelných položek
od základu daně z příjmů fyzických osob podobných jako má Německo a Rakousko (například výdaje na cestu z domu do místa výkonu povolání, motivovali by tím daňové poplatníky, aby si mohli hledat zaměstnání i mimo bydliště). Z daňového systému Slovenska by si Česká republika mohla vzít za příklad zavedení stejné sazby daně
pro různé druhy daní, tedy daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob
a daň z přidané hodnoty (cílem zjednodušení složitého českého daňového systému)
a zrušení většiny majetkových daní. A v Polsku by se naše republika mohla inspirovat snížením základního kapitálu pro založení společnosti s ručením omezeným a u daně z příjmů fyzických osob například možností odpočtů nákladů na internetové připojení.

ABSTRAKT

Petra OŠŤÁDALOVÁ SROVNÁNÍ DAŇOVÝCH SOUSTAV ČR A VYBRANÝCH ZEMÍ EU Z POHLEDU FINANCOVÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ

Bakalářská práce. Evropský polytechnický institut, s.r.o. Kunovice

Vedoucí práce: Ing. Michal Vítek

Klíčová slova: daňová soustava, daňové přiznání, daň, Evropská Unie, daň z příjmů, daň z nemovitostí, daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí, spotřební daň, daň z přidané hodnoty, společnost s ručením omezeným, základní kapitál, evropská měna, Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko, euro.

Cílem bakalářské práce „Srovnání daňové soustavy ČR a ostatních zemí EU z pohledu financování malých a středních podniků“ je analýza daňových soustav České republiky, Německa, Rakouska, Slovenska a Polska. V úvodní části je vypracován teoretický základ. Další část je zaměřena na daňový systém České republiky, i všech zemí Evropské unie se zaměřením na Německo, Rakousko, Slovensko a Polsko. V další části bakalářské práce je provedena komparace jednotlivých daní vybraných zemí s vyhodnocením země s nejnižší daňovou zátěží. Poslední část je věnována výhledu změn v daních výše uvedených zemí. V závěru jsou shrnuty odlišnosti jednotlivých daní a díky těmto odlišnostem návrh změn, který by bylo možné od sousedských zemí využít pro směrování české daňové politiky.

ABSTRACT

Petra OŠŤÁDALOVÁ COMPARISON OF CZECH TAX SYSTEMS AND SELECTED EU COUNTRIES FROM THE PERSPECTIVE OF FINANCING SMALL
AND MEDIUM-SIZED ENTERPRISES

Bachelor Thesis. European Polytechnic Institute Ltd.

Supervisor: Ing. Michal Vítek

Key words: tax system, tax return, tax, European Union, income tax, property tax, inheritance tax, gift and transfer of real estate excise tax, value added tax, limited liability company, registered capital, the European currency, Germany, Austria, Slovakia, Poland and the euro.

Objective of this thesis „Comparison of Czech tax system and other EU countries in the light of financing small and medium-sized enterprises“ is to analyze the tax system in the Czech Republic, Germany, Austria, Slovakia and Poland. In the first part is theoretical. Another section is focused on the tax system in the Czech Republic, and all European Union countries with a main focus on Germany, Austria, Slovakia and Poland. In another part of the thesis is the comparison of taxes by collected countries with the evaluation of the country with the lowest tax burden. The last part is devoted to vision changes in taxes above the ground. The conclusion summarizes the differences between individual taxes and because of these differences suggested changes that would neighborhood countries allow to benefit used for routing Czech fiscal policy.

LITERATURA

[1] PUCHINGER, Z. Úvodní kapitoly k daňové teorii. Univerzita Palackého

v Olomouci, 2006.156 s. ISBN 80-244-1298-5.

[2] ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii. Praha : Linde, 2010. 351 s. ISBN 978-80-7201-

746-1.

[3] FITŘÍKOVÁ, D. Uplatňování DPH v EU a třetích zemích. Praha: Computer

Press, 2007. 250 s. ISBN 978–80-251–1541-1.

[4] VANČUROVÁ, A.; LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2010. Praha : 1.VOX,

2010. 355 s. ISBN 978-80-86324-86-9 .

[5] SKALICKÁ, H. Mezinárodní daňové vztahy. Praha : ASPI Publishing, 2010. 143 s.

ISBN 978-80-7357-484-0.

[6] KOLEKTIV autorů, Daňové zákony 2010. Olomouc : ANAG, 2010. ISBN 978-80-

7263-50-2.

[7] Daňové definice. In Daňový portál pro všechny : Daně a daňové poradenství gratis

[online], 2010 [cit. 2010-11] Dostupné z WWW:

<http://www.berne.cz/dane/danove-definice/>.

[8] KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. Praha : ASPI, 2006. 280 s. ISBN 80-

7357-205-2.

[9] KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie – úvod do problematiky. Praha : ASPI, 2005. 112

s. ISBN 80-7357-092-0.

[10] NERUDOVÁ, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unii.

Praha: ASPI, 2008. 260 s. ISBN 978–80-7357–386-7.

[11] ZLÝ, B. Evropská unie a integrační procesy od A do Z. Ostrava: Montanex, 120 s.

ISBN 80–7225-045–0.

[12] DUŠEK, J. Daně z příjmů 2010 – přehledy, daňové a účetní tabulky. Praha: Grada,

2010. ISBN 80–247-3367–8.

[13] KOBÍK, J. Správa daní a poplatků s komentářem 2009. Praha : ANAG, 2009.

880 s. ISBN 978-80-7263-528-3.

[14] STRECKOVÁ, Y. Veřejná ekonomie pro školu i praxi. PRAHA: Computer Press,

1998. 214 s. ISBN 80-7226-112-6.

[15] Hospodářské noviny. Praha : Economia, 2010. ISSN 1213-7693.

[16] MULLEROVÁ, L.; VANČUROVÁ, A. Daně v účetnictví podnikatelů. Praha :

ASPI, 2006. 279 s. ISBN 80-7357-163-3.

[17] STIBŮRKOVÁ, J. Daně a daňové poradenství III. : Spotřební a ekologické daně.

Evropský polytechnický institut, s.r.o. Kunovice: Evropský polytechnický

institut, s.r.o., 2009. 48 s. ISBN 978–80-7314–164-6

[18] Taxation trends in the European Union. Praha : Eurostat, 2010. 205 s.

ISBN 978-92- 79-15802-5.

[19] Structures of taxation systeme in the European Union, European Commission,

2006, ISBN 92-79-01850-7.

[20] European ekonomy – Tax revenues in the European Union, European Commission,

2007, ISBN 978–92-79–04633-9.

[21] GOLA, Petr. Finance.cz : Daně a mzda. [online]. 7. 12. 2010 [cit. 2010-12].

OECD: Kde jsou nejvyšší čisté mzdy? Dostupné z WWW:

<http://www.finance.cz/zpravy/finance/290168/>.

[22] Ministerstvo financí České republiky : [online]. 2010 [cit. 2010–12]. Česká daňová

správa. Dostupné z WWW: <mfcr.cz>

[23] Da%C5%88. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg

(Florida) : Wikipedia Foundation, , last modified on 12/2010 [cit. 2010–12].

Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Da%C5%88>.

[24] Business center : Zákon o daních z příjmů [online]. 2010 [cit. 2010–11]. Business

center. Dostupné z WWW: <http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

[25] Business center : Zákon o dani z nemovitostí [online]. 2010 [cit. 2010–12].

Business center. Dostupné z WWW:

<http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dan_z_nemovitosti/>.

Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí

[26] Business center: Zákon o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí [online].

2010 [cit. 2010–12]. Business center. Dostupné z WWW:

<http://business.center.cz/business/pravo/zakony/trojdan/

Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí

[27] Business center: Zákon o dani z přidané hodnoty [online]. 2010 [cit. 2010–11].

Business center. Dostupné z WWW:

<http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dph/>.

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

[28] Business center [online]. 2010 [cit. 2010–12]. Business center. Dostupné z WWW:

<http://business.center.cz/business/pravo/zakony/spotrebnidan/

Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních

[29] Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů

[30] Česká správa sociálního zabezpečení [online]. 2010 [cit. 2010–12]. Česká správa

sociálního zabezpečení. Dostupné z WWW: <cssz.cz>.

[31] European Commission : Taxation and Customs Union [online]. 2010

[cit. 2010–11]. European Commission. Dostupné z WWW:

<http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/gen_info/info_docs/tax_inventory/index_en.htm>.

[32] DOING BUSINESS [online]. 2010 [cit. 2010–11]. DOING BUSINESS. Dostupné z

WWW: <http://www.doingbusiness.org/data/exploreeconomies/austria>.

[33] BusinessInfo [online]. 2010 [cit. 2010–12]. BusinessInfo. Dostupné z WWW: <http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko>

[34] KPMG. Přehled legislativních změn. Finanční atuality : Daňové poradenství [online]. 10/2010, [cit. 2010-12]. Dostupný z WWW: <kpmg.cz>.

[35] KPMG. Přehled legislativních změn. Finanční atuality : Daňové poradenství [online]. 12/2010, [cit. 2010-12]. Dostupný z WWW: <kpmg.cz>.

[36] KPMG. Přehled legislativních změn. Mimořádné finanční atuality : Daňové poradenství [online]. 12/2010, [cit. 2010-12]. Dostupný z WWW: <kpmg.cz>.

[37] www.mfcr.cz

[38] Ministerstvo zahraničních věcí [online]. 2010 [cit. 2010–12]. Ministerstvo

zahraničních věcí. Dostupné z WWW: <mzv.cz>.

[39] Business center [online]. 2010 [cit. 2010–12]. Business center. Dostupné z WWW:

<http://business.center.cz/business/pravo/zakony/silnicnidan/

[40] Ministerstvo financí České republiky [online]. 2010 [cit. 2010–12]. Ministerstvo

financí České republiky. Dostupné z WWW:

<http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_52302.html?year=2010>.

[41] Finance [online]. 2008 [cit. 2010–12]. Finance. Dostupné z WWW:

<www.finance.cz>

[42] Bundesministerium der Finanzen [online]. 2010 [cit. 2010–12].

Bundesministerium. Dostupné z WWW: <bundesministerium.de>

[43] Minutex [online]. 2010 [cit. 2010–12]. Minutex. Dostupné z WWW: <minutex.cz>

[44] iDnes.cz [online]. 2010 [cit. 2010–11]. Ekonomika.idnes. Dostupné z WWW:

<ekonomika.idnes.cz>

[45] Profit [online]. 2010 [cit. 2010–12]. Profit. Dostupné z WWW:

<http://www.profit.cz/clanek/polsky-verejny-dluh-pry-pristi-rok-muze-prekrocit-55-procent-hdp.aspx>.

[46] Kurzy [online]. 2010 [cit. 2010–12]. Kurzy. Dostupné z WWW: <http://zpravy.kurzy.cz/258201-polsko-by-melo-prijmout-euro-neni-ale-treba-spechat-mini-prezident-komorowski/>.

[47] Euroskop : Věcně o Evropě [online]. 2010 [cit. 2010–11]. Euroskop. Dostupné z

WWW: <euroskop.cz>.

[48] Evropsk%C3%A1 unie. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, last modified on 2010 [cit. 2010–12]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%A1_unie>.

[49] KODAP GROUP [online]. 1. 9. 2010 [cit. 2010–12]. KODAP GROUP. Dostupné z WWW: <http://www.kodap.de/cz/prehledy/sazby-dph-v-evrope.html>.

[50] VAT Rates Applied in the Member States of the European Union. European Commission : Taxation and Customs Union [online]. 2010, 1, [cit. 2010-12]. Dostupný z WWW:

<http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/vat>.

SEZNAM ZKRATEK

EU – Evropská unie

ČR – Česká republika

FO – fyzická osoba

PO – právnická osoba

DPFO – daň z příjmů fyzických osob

DPPO – daň z příjmů právnických osob

DPH – daň z přidané hodnoty

s.r.o. – společnost s ručením omezeným

apod. – a podobně

atd. – a tak dále

cca – přibližně, asi

DP – daňové přiznání

např. – například

tzn. – to znamená

tj. – to je

ZK – základní kapitál

resp. – respektive

SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ, TABULEK A SCHÉMAT

Obr. č. 1: Vlajka EU.

Graf č. 1: Výnosy jednotlivých typů daní ČR do státního rozpočtu.

Graf č. 2: Struktura daní v rozpočtu EU.

Graf č. 3: Přehled základních sazeb DPH ve vybraných zemích EU.

Graf č. 4: Porovnání základních sazeb DPH ve vybraných zemích EU.

Graf č. 5: Porovnání snížených sazeb DPH ve vybraných zemích EU.

Graf č. 6: Přehled limitů k registraci osob k DPH ve vybraných zemích EU.

Graf č. 7: Přehled daňových kvót jednotlivých zemí EU vůči průměru EU.

Tabulka č. 1: Určení základu daně z příjmů FO v ČR.

Tabulka č. 2: Sazby sociálního pojištění v ČR.

Tabulka č. 3: Určení základu daně z příjmů PO v ČR.

Tabulka č. 4: Přehled sazeb vybraných daní v jednotlivých zemích EU.

Tabulka č. 5: Sazby daně z příjmu FO v Německu.

Tabulka č. 6: Nezdanitelné části základu daně u FO v Německu.

Tabulka č. 7: Sazby daní z příjmu FO v Rakousku.

Tabulka č. 8: Průměrná měsíční mzda versus odvody ze mzdy ve vybraných zemích EU.

Tabulku č. 9: Přehled základních informací o dani z příjmu PO ve vybraných zemích EU.

Tabulka č. 10: Přehled základních informací o DPH ve vybraných zemích EU.

Tabulka č. 11: Sazby akcízu na benzín ve vybraných zemích EU.

Tabulka č. 12: Sazby akcízu na cigarety ve vybraných zemích EU.

Tabulka č. 13: Přehled výše základního kapitálu s.r.o. ve všech zemích EU.

Schéma č. 1: Typy daňových sazeb v ČR.

Schéma č. 2: Daňový systém ČR.

[1] Poplatník musí mít u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období tzv. prohlášení a kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně, nemá jiné příjmy vyšší než 6.000 Kč.

[2] Výdaje (náklady), které lze odečíst od základu daně, musí být výdaji (náklady) vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a musí být evidovány odděleně od ostatních výdajů (nákladů) poplatníka.

[3] Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů.

[4] V případě starších projektů až po dobu deseti bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích.

[5] V případě plateb do zahraničí je nutné respektovat ustanovení příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění, která tuto sazbu většinou redukuje.

[6] Případně vkladem společníka, nebo pokud byl vytvořen vlastní činností.

[7] Další výjimkou je např. podání daňového přiznání za období předcházející rozhodnému dni fúze společností, kdy daňové přiznání se obecně podává do konce měsíce následujícího po měsíci, do něhož spadá den rozhodnutí valné hromady o fúzi a některé další případy (viz § 38m ZDP).

[8] Plátce, jehož zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí a jehož obrat za předcházející kalendářní rok dosáhl alespoň částky 2.000.000 Kč, je oprávněn si zvolit za zdaňovací období kalendářní měsíc. Tuto změnu je však povinen oznámit správci daně nejpozději do 31. ledna příslušného roku (viz. § 99 odst. 3 ZDPH).

[9] Od daně je osvobozen například plyn určený pro výrobu tepla v domácnostech k výrobě elektřiny, jako pohonná hmota pro plavby na vodách, v metalurgických procesech či mineralogických postupech.

[10] Od daně jsou osvobozena například paliva určená k výrobě elektřiny, k výrobě koksu, jako pohonná hmota nebo palivo pro plavby na vodách na daňovém území, v chemických, metalurgických či mineralogických procesech, k technologickým účelům v podniku, ve kterém byla pevná paliva vyrobena.

[11] Od daně je osvobozena například elektřina, která je ekologicky šetrná, vyrobená v dopravních prostředcích (pokud je tam i spotřebována), vyrobená ze zdaněných výrobků, pokud jsou předmětem daně ze zemního plynu, daně z pevných paliv nebo spotřební daně.

[13] Tyto odvody se týkají pouze zaměstnanců a OSVČ, zaměstnavatelé platby sociálního pojištění neodvádějí.

[14] Tato daň je uvalena a vybírána daňovými obvody municipálními nebo hrabství.

[15] Mimo jiné i daň z obalů, pokud nejsou alespoň z 60 % recyklované.

[16] Např. lokální daně z příjmů, kostelní daně aj.

[17] Svůj původ má v dřívějším britském systému.

[18] Daňový systém podrobněji v kapitole 3.4

[19] Daň dědická a darovací byly zrušeny k 1. 1. 2004.

[20] Daňový systém podrobněji v kapitole 3.2

[21] Daňový systém podrobněji v kapitole 3.3

[22] Daně dědické a darovací byly s účinností k 1. 1. 2005 zrušeny.

[23] Solidární příplatek („Solidaritätszuschlag“) ve výši 5,5 % ze základu daně je vybírán dohromady s daňovou povinností. Příplatek se vztahuje nejen na fyzické ale také na právnické osoby. Tento příplatek byl zaveden v souvislosti s připojením nových spolkových zemí (bývalé NDR) za účelem financování obnovy školství, zdravotnictví a infrastruktury [10, s. 200]. Při sazbě daně 42 % činí příspěvek solidarity 2,31 %

(tj. 5,5 % ze 42 %).

[24] Daňové třídy: rozlišují osoby na svobodné, manžele, ovdovělé, rozvedené, zaměstnané vychovávající alespoň jedno dítě, pobírající mzdu od více zaměstnavatelů, aj.

[25] Kategorie I.: manželé, děti a nevlastní děti, vnuci, pravnoučata a v případě dědění rodiče a prarodiče. Kategorie II.: sourozenci, synovci, neteře, nevlastní rodiče, zeťové, snachy, tcháni, tchýně, rozvedení manželé a v případě darování rodiče a prarodiče. Kategorie III.: ostatní osoby včetně právnických osob

[26] Od 1. 1. 2011 by měla vstoupit v platnost základní sazba DPH 20 %, snížená sazba by měla být zrušena úplně.

[27] Podle toho, zdali se jedná o administrativní nebo manuální práci. Pokud administrativní, zaměstnanec odvádí vyšší sazbu, tj. 17,2 %.

[28] Podle toho, zdali se jedná o administrativní nebo manuální práci. Pokud administrativní, pak zaměstnavatel odvádí nižší sazbu, tj. 20,225 %.

[29] Podle toho, zdali má zaměstnanec děti. Bezdětný zaměstnanec odvádí o 0,25 % více, tj. 20,475 %).

[30] Přepočet na eura dle aktuálního kurzu ČNB ze dne 24. 11. 2010.

[31] Přepočet na eura dle aktuálního kurzu ČNB ze dne 24. 11. 2010.

[32] Řádný termín/mimořádný termín následujícího roku

[33] Jakákoli přebývající ztráta může být převedena do dalších let, je však omezena částkou 1 milion euro

[34] Není však povoleno přenášet ztráty na jiného poplatníka. Pouze ten poplatník, který realizuje ztrátu, si ji může nárokovat ve formě odpočtu.

[35] Zvláštní kategorii tvoří Dánsko, kde je třeba k vytvoření skupiny vlastnit 100 % v dceřiné společnosti.

[36] Živnostenská daň, se základní sazbou 5% při fyzické i právnické podnikající osoby, která se počítá ze základu pro zdanění daně z příjmu či korporační daně.

[37] Sazba daně – základní/snížená/super snížená.

[38] Pokud osoba povinná k dani přesáhne částku uvedenou v tabulce za nejdéle 12 předcházejících po sobě jdoucích měsíců, je povinna se k DPH registrovat

[40] Super snížená sazba DPH ve výši 3 % se vztahuje na zemědělské produkty a určité nezpracované potravinové produkty.

[41] Selektivní daně ze spotřeby, které jsou ukládány na jednotlivé výrobky (např. daň z piva, vína apod.)

[42] HDP (hrubý domácí produkt) je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období
na určitém území. Tento ukazatel se používá v makroekonomii pro určování výkonnosti ekonomiky států. Časovým obdobím bývá obvykle rok.

[43] Dle metodiky Eurostatu se celkové daňové zatížení v jednotlivých zemích EU počítá jako poměr všech daňových příjmů na hrubém domácím produktu daného státu.

[44]Vysoká daňová kvóta nemusí nutně znamenat vysoké daňové zatížení v dané zemi, může být dána nízkým HDP. Podobně, nízká daňová kvóta může znamenat nízké daňové zatížení, ale zároveň také jen vysoké HDP.

[45] Zaměstnavatelé zaměstnávající maximálně 26 zaměstnanců.