Úvod

V dnešní době se stále více setkáváme s pojmem daňové plánování, které můžeme chápat jako snahu podnikatele optimalizovat své daňové náklady. Neoddělitelnou a důležitou součástí je i volba daňových odpisů. Každá firma, aby dobře fungovala, potřebuje ke své podnikatelské činnosti takové části, které spolu jsou propojeny a vzájemně fungují tak, aby byla firma schopna existovat. Jedna ze základních podmínek pro fungování firmy, je nezbytně důležité, seznámit se s majetkem firmy. Firma se nejvíce zabývá majetkem dlouhodobým a krátkodobým.

Odpisová politika je nejen důležitým nástrojem finančního řízení pro každý podnikatelský subjekt, ale také významnou součástí finanční politiky státu, který vymezuje možnosti
a způsoby odpisování daňovými předpisy, a tím ovlivňuje chování podnikatelské sféry.

Odpisy jsou významnou položkou v nákladech podniku, zejména pro plánování peněžních toků a tím podstatně ovlivňují daňový základ, ale i jako nástroj přerozdělování finančních zdrojů mezi podniky a státem. Jsou jedním z významných finančních nástrojů státních zásahů do ekonomiky. Stanovením maximální výše odpisů daňovými předpisy může stimulovat či omezovat míru investování podnikatelských subjektů. Jedním z příkladů může být zkracování doby odpisování v některých odpisových třídách, což umožňuje
odpisovat dlouhodobý majetek kratší dobu. Toto zkrácení má za následek zvýšení
odepisování ročních částek a tím snížení základu daně. Tímto způsobem se stát snaží firmy motivovat k investování. V rámci reformy veřejných financí se splatností od 1. 1. 2005 zkracuje doba odpisu v prvních třech odpisových skupinách.

Během roku 2007 dochází v oblasti daňových a účetních odpisů k určitým změnám v právní úpravě. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, byl v průběhu roku 2008 novelizován drobnými novelami, které se dotkly problematiky účetního odpisování jen minimálně. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, byl v průběhu roku 2008 novelizován několikrát. Novela spojující se se schválením vládního návrhu zákona publikovaného ve
sbírce zákonů pod č. 2/2009 Sb., v jehož rámci došlo s účinností od 1. 1. 2009 k novele
zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, přičemž tyto změny se dotýkají také daňových odpisů. [19, s. 7]

Pohyby majetku zachycujeme v účetnictví. Tyto pohyby se zobrazí ve výkazu zisku
a ztrát nebo v rozvaze. Jak dlouhodobý hmotný majetek správně odpisovat, zatřídit
a účtovat o něm, aby se zobrazil skutečný stav hospodaření firmy budu popisovat v této
bakalářské práci.

Bakalářská práce má za cíl poskytnou přehledný souhrn o účetním a daňovém odpisování dlouhodobého hmotného majetku (DHM), včetně praktických příkladů, především pro obchodní společnosti, podnikající fyzické osoby, účetní, manažery firmy a další širokou veřejnost pro jednoduché pochopení daného problému a uplatnění v praxi.

Náplní a cílem práce bude vymezit základní charakteristické rysy dlouhodobého majetku, charakterizovat jednotlivé druhy, stanovit vstupní cenu pořízeného majetku, zaevidovat jednotlivé způsoby pořízení majetku, přehled o odpisových skupinách a jednotlivých sazbách odpisování, stanovit výši rovnoměrných nebo zrychlených odpisů, prakticky zaevidovat vyřazení DM odpisovaného i neodpisovaného včetně praktických příkladů.

V této bakalářské práci bych se chtěla zaměřit především na dlouhodobý hmotný majetek, jelikož si myslím, že tento majetek je více zastoupen v podnikatelské sféře.

Bakalářskou práci rozdělím na dvě základní kapitoly, kde v první kapitole se zaměřím
na dlouhodobý hmotný majetek z pohledu účetního a daňového a jeho oceňování. Ve druhé kapitole se chci zaměřit na vysvětlení účetních a daňových odpisů a odlišnosti mezi těmito postupy. V práci bych chtěla popsat aktuální právní úpravu daňového odpisování platnou od 1. 1. 2009, kterou se budu snažit srovnávat s právní legislativou v předešlých letech. Práce bude doplněna o řešené příklady, které doplňují teoretické znalosti, které získám při
studiu odborné literatury.

1 Dlouhodobý hmotný majetek v daních a účetnictví

Ke své činnosti firmy využívají majetek krátkodobý a majetek dlouhodobý.
U krátkodobého majetku je spotřeba jednorázová, zatímco u dlouhodobého majetku je třeba si uvědomit, že účetní ale i daňová spotřeba je rozložena do několika účetních
a zdaňovacích období. Z toho vyplývá, že u dlouhodobého majetku není možno zahrnout celou pořizovací (vstupní) cenu do účetních a daňových nákladů v jediném účetním
a zdaňovacím období, ale je postupně uplatňována ve více obdobích. To realizujeme prostřednictvím odpisů dlouhodobého majetku, které lze rozdělit do dvou skupin a to na odpisy účetní a daňové.

Základním charakteristickým znakem dlouhodobého majetku je jeho dlouhodobé používání v podnikové činnosti v rozsahu od jednoho roku a více a pak jeho postupné opotřebovávání se, což je právě vyjádřeno odpisy. Proto je nutné si uvědomit nejen povahu, ale i záměry s tímto majetkem a správně ho zařadit do kategorie majetku buď dlouhodobého, nebo krátkodobého. Hlavním důvodem je především to, že tento pojem
vysvětlují jinak účetní předpisy a poněkud jinak daňové předpisy.

1.1 Vymezení dlouhodobého hmotného majetku v účetnictví

Především je nutné správné vymezení pojmu dlouhodobý majetek, protože odpisy se týkají
pouze dlouhodobého majetku.

Dle § 19 odst. 7 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, platí, že se majetek účetních jednotek člení na majetek dlouhodobý a krátkodobý. Dlouhodobý majetek je charakterizován jako takový majetek, který se používá, popřípadě sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu, je delší než 1 rok. Z toho vyplývá, že majetek, který nesplňuje tuto podmínku, je považován za krátkodobý. Pokud s ohledem na charakter majetku
objektivně nelze použít uvedená hlediska členění, je rozhodující záměr účetní jednotky projeven při pořízení majetku.

Z účetního hlediska je dlouhodobý majetek přesněji vymezen v návaznosti na výše uvedenou obecnou úpravu uvedenou v zákonu o účetnictví vyhláškou Ministerstva financí č. 500/2002 Sb., v platném znění, a to konkrétně v § 6-8 a ČSÚ č. 013.

Dle těchto ustanovení se dlouhodobý majetek z účetního hlediska člení na 3 skupiny:

Ø dlouhodobý nehmotný majetek (§ 6)

Ø dlouhodobý hmotný majetek (§ 7)

Ø dlouhodobý finanční majetek (§ 8)

Finanční dlouhodobý majetek nelze odpisovat, jak z hlediska daňového[1], tak i z hlediska účetního. Jeho účetní odpisování zakazuje § 56 odst. 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Z toho vyplývá, že odpisy se tedy týkají pouze dlouhodobého nehmotného a dlouhodobého hmotného majetku.

Jak jsem se již v úvodu zmínila, budu se v této bakalářské práci zabývat dlouhodobým hmotným majetkem.

Věci zařazované do dlouhodobého hmotného majetku dle vyhlášky č. 500/2002 Sb., § 7,
můžeme definovat:

Ø pozemky bez ohledu na výši ocenění, pokud nejsou zbožím[2]

Ø stavby bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti, pokud nejsou zbožím, kterými jsou stavby včetně budov, důlní díla a důlní stavby pod povrchem, vodní díla a další stavební díla, otvírky lomů, pískoven a hlinišť, technické rekultivace, byty a nebytové prostory a dále jejich technické zhodnocení

Ø samostatné movité věci s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určeného účetní jednotkou (patří k nim i předměty z drahých kovů bez ohledu na výši ocenění, soubory movitých věcí) a dále jejich technické zhodnocení

Ø pěstitelské celky trvalých porostů (ovocné stromy nebo keře, vinice, chmelnice)

Ø dospělá zvířata a jejich skupiny (např. stáda, hejna) s dobou použitelnosti delší než 1 rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, a to při splnění povinností stanovených zákonem o účetnictví, zejména respektováním principu významnosti
a věrného zobrazení majetku

Ø nedokončený dlouhodobý hmotný majetek obsahuje pořizovaný dlouhodobý hmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení stavu způsobilého k užívání

Ø poskytnuté zálohy na pořízení dlouhodobého hmotného majetku, kterými jsou krátkodobé a dlouhodobé zálohy poskytnuté na pořízení dlouhodobého hmotného majetku

Ø oceňovací rozdíl k nabytému majetku obsahuje kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku nebo jeho části nabytého zejména koupí, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn společnosti, a výjimkou změny právní formy a souhrnem ocenění jeho jednotlivých složek v účetnictví prodávající, vkládající nebo zanikající účetní jednotky snížením o převzaté závazky [8, s. 124]

Dlouhodobým hmotným majetkem se tedy stávají pořizované věci, které jsou uvedené
do stavu způsobilého k užívání, čímž se rozumí dokončení věci a splnění technických věcí funkcí a povinností pro užívání (způsobilost k provozu). Obdobně se postupuje
i u technického zhodnocení.

Účetnictví vymezuje dlouhodobý majetek v závislosti na jeho životnosti, finanční limity si stanoví účetní jednotka vnitřním předpisem. Podle vymezení majetku podle daňového zákona a zákona o účetnictví je vidět, že zákon o daních z příjmu vymezuje kategorii dlouhodobého majetku v souvislosti s daňovými odpisy. Jeho vymezení se liší od účetní kategorie dlouhodobého majetku, která je podstatně širší o položky, které se buď neodepisují, nebo u kterých jsou pro daňové účely uznávány účetní odpisy.

1.2 Vymezení dlouhodobého hmotného majetku z hlediska daně
z příjmů

Z daňového pohledu není dlouhodobý majetek úplně totožný s pohledem účetním. Některé kategorie jsou pro daň z příjmů definovány přímo zákonem o daních z příjmů (dále jen ZDP), jinde daňové předpisy „mlčí“, tj. nepotřebují zvláštní úpravu, a tak respektují řádně zaúčtované náklady účetní jednotky. ZDP nedefinuje přímo pojem dlouhodobý majetek, nýbrž hovoří pouze o hmotném majetku a nehmotném majetku. Přehled lze získat z následujícího schématu. [8, s. 122]

dlouhodobý majetek

hmotný DM

nehmotný DM

hmotný majetek

nehmotný majetek

další hmotný DM

další nehmotný DM

drobný DM

Schéma 1.1: Struktura dlouhodobého majetku z hlediska daně z příjmů

Zdroj: [8, s. 123]

Hmotný majetek (§ 26):

Ø samostatné movité věci popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technicko – ekonomickým určením, jejichž vstupní cena (dle § 29 ZDP) je vyšší než 40 000 Kč a mají provozně technické funkce delší než jeden rok

Ø byty nebo nebytové prostory vymezené jednotky zvláštním předpisem

Ø stavby s výjimkou

1. provozních důlních děl

2. drobných staveb na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužících k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2 a výšku 5 m,

3. oplocení sloužícího k zajišťování lesní výroby a myslivosti, které je drobnou stavbou

Ø pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky vymezené v § 26 odst. 9 ZDP

Ø dospělá zvířata a jejich skupiny, jejichž vstupní cena podle § 29 ZDP je vyšší než 40 000 Kč

Ø jiný majetek vymezený v § 26 odst. 3 ZDP, kterým rozumíme technické rekultivace a především tzv. technické zhodnocení

Hmotným majetkem pro účely ZDP nejsou zásoby. Za samostatné movité věci se také považují výrobní zařízení, jakož i zařízení a předměty sloužící k provozování služeb (výkonů) a účelová zařízení a předměty, které s budovou nebo se stavbou netvoří jeden celek, když jsou s ní pevně spojeny. [19, s. 15]

Hmotným majetkem se stávají věci uvedené do stavu způsobilého k obvyklému užívání, čímž se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí.

V praxi často vznikají pochybnosti, jakým způsobem posuzovat z daňového hlediska majetek, který je pevně spojen s budovou. Jedná se zejména o určení skutečnosti, zda se v daném případě jedná o součást budovy nebo zda jde o samostatnou movitou věc. Nápovědu lze v těchto případech najít v ustanovení pokynu Ministerstva financí
D-300. [19, s. 16]

1.3 Pořízení dlouhodobého hmotného majetku a jeho oceňování

Ocenit majetek a hlavně správně ohodnotit majetek cenou, z níž bude postupně odpisováno, a správně určit, kdy se hmotný majetek z účetního a daňového hlediska skutečně stává dlouhodobým hmotným majetkem, je pro výpočet účetních a daňových odpisů podstatné. Na základě tohoto určení začíná doba účetního a daňového odpisování.

1.3.1 Pořízení dlouhodobého hmotného majetku a jeho oceňování v daních

Vstupní cena je vymezení hodnot majetku, z níž se majetek daňově odepisuje. Oceňování dlouhodobého majetku z hlediska daňového upravuje § 29 ZDP. Dále se ZDP částečně odvolává na zákon o účetnictví, zejména § 25 odst. 4. Na způsobu pořízení hmotného majetku závisí vstupní cena. Vztah mezi způsobem nabytí majetku a použitou vstupní cenou ukazuje následující schéma.

úplatně

ostatní

způsob nabytí majetku

ve vlastní režii

úplatpplAplatně

pořizovací cena

§ 29 odst. 1a)

reprodukční pořizovací cena § 29 odst. 1d)

cena stanovená pro účely daně dědické nebo daně darovací při nabytí majetku z děděním nebo darováním
§ 29 odst. 1 e)

hodnota nesplacené pohledávky zajištěné převodem práva u hmotného majetku, který zůstává ve vlastnictví věřitele § 29 odst. 1d)

hodnota technického zhodnocení HM, jehož účetní odpisy jsou i daňovými (drobný HM) zvýšená o jeho ocenění

§ 29 odst. 1 f)

vlastní náklady

§ 29 odst. 1b)

Schéma 1.2: Vstupní cena

Zdroj: [8, s. 126]

Ø pořizovací cena – když je majetek pořízen úplatně. Při odkoupení najatého majetku,
u něhož nájemce odpisoval technické zhodnocení, je součástí vstupní ceny i zůstatková cena tohoto technického zhodnocení. Poplatník, který odpisoval technické zhodnocení související s majetkem odkoupeným podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, zvýší o pořizovací cenu odkoupeného majetku vstupní (zůstatkovou) cenu již odpisovaného majetku v tom zdaňovacím období, kdy je majetek odkoupen
a pokračuje v započatém odpisování.[3]

Ø vlastní náklady na pořízení majetku se považují za vstupní cenu u majetku, který byl pořízen ve vlastní režii. Platí to i pro poplatníky, kteří nevedou účetnictví.[4]

Ø hodnota nesplacené pohledávky zajištěné převodem práva u hmotného majetku, který zůstává ve vlastnictví věřitele.[5]

Ø reprodukční pořizovací cena představuje cenu majetku zjištěnou podle zvláštního právního předpisu v závislosti na účelu oceňování.[6] Fyzické osoby v některých
případech nesmí reprodukční pořizovací cenu použít[7]

Ø při nabytí majetku zděděním nebo darováním je vstupní cenou cena stanovená pro účely daně dědické a darovací s výjimkou případů, kdy právní nástupce poplatníka nebo nástupnická společnost či družstvo pokračuje v odpisovaní započatém původním vlastníkem.[8]

Ø hodnota technického zhodnocení u majetku, jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 2v), zvýšená o ocenění tohoto odpisovaného majetku.

Vstupní cena se snižuje o poskytnuté dotace ze státního rozpočtu. Z rozpočtů obcí a krajů,
státních fondů, o poskytnuté prostředky (granty) přidělené podle zvláštního předpisu,
o poskytnuté granty Evropských společenství, o poskytnuté dotace, příspěvky a podpory z veřejných rozpočtů a z jiných peněžních fondů cizího státu.

Někdy se na již pořízeném majetku provádějí změny, které mohou podstatně zvýšit jak
výdaje na tomto majetku, tak i užitné vlastnosti majetku. Jedná se o technické zhodnocení. Pokud dojde k technickému zhodnocení v roce zařazení majetku do užívání, je toto technické zhodnocení součástí vstupní ceny. Pokud však k technickému zhodnocení dojde až v následujících letech po zařazení do užívání, zvýší se dodatečně vstupní cena
o hodnotu technického zhodnocení. Jestliže výdaje na toto technické zhodnocení nepřesáhnout u jednoho majetku za jedno zdaňovací období 40 000 Kč, nemusí poplatník tyto výdaje považovat za technické zhodnocení a zvyšovat o ně vstupní cenu.

Vstupní cena se také může změnit z jiného důvodu než je technické zhodnocení, například dojde ke změně složení odpisovaného souboru, pak se jedná o změněnou vstupní cenu, ze které se bude odepisovat (původní vstupní cena může být zvýšena i snížena). [8, s. 127]

1.3.2 Pořízení dlouhodobého majetku a jeho oceňování v účetnictví

Oceňování dlouhodobého majetku upravují následující účetní předpisy: [8, s. 128]

Ø Zákon o účetnictví (§ 25)

Ø Vyhláška č. 500/2002 (§ 47)

Ø ČÚS č. 013

a) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví upravuje obecná pravidla pro oceňování jednotlivých složek majetku. Stejně jako zákon o daních z příjmu vymezuje tyto ceny:

Ø pořizovací cena je cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením
související

Ø reprodukční cena je cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje

Ø vlastní náklady u majetku vytvořeného vlastní činností jsou přímé náklady vynaložené na výrobu a nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo jiné činnosti, vymezené v souladu s účetními metodami

Zákon dále počítá s korekcí ocenění (§ 26) v případě přechodného snížení hodnoty dlouhodobého majetku formou opravných položek. [8, s. 128]

b) Vyhláška č. 500/2002 Sb. vymezuje v souladu s účetními metodami náklady
související s pořízením dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, do nichž
patří:

Ø náklady na přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku, zejména odměny za poradenské služby, zprostředkování, právní poplatky, platby za poskytnuté záruky
a otevření akreditivu, expertízy, patentové rešerše a předprojektové přípravné práce

Ø úroky, zejména z úvěru, pokud tak účetní jednotka rozhodne

Ø odvody za dočasné nebo trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě
a poplatky za dočasné nebo trvalé odnětí lesní půdy

Ø průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce včetně variantních řešení
a rozpočtů, zařízení staveniště, odstranění porostu a příslušné terénní úpravy, clo, dopravné, montáž a umělecká díla tvořící součást stavby

Ø licence, patenty a jiná práva využitá při pořizování majetku, nikoliv pro budoucí provoz

Ø vyřazení stávajících staveb, nebo jejich částí, v důsledku nové výstavby. Zůstatkové ceny vyřazených staveb, nebo jejich částí, a náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu

Ø náhrady za omezení vlastnických práv, náhrady majetkové újmy vlastníkovi nebo nájemci nemovitosti nebo za omezení v obvyklém užívání, jakož i náhrady za předčasně vymýcený porost v souvislosti s výstavbou

Ø úhradu podílu na oprávněných nákladech provozovatele přenosové soustavy provozovatelů distribuční sítě (elektřina, plyn, teplo)

Ø úhrada nákladů vlastníkovi rozvodného zařízení a jeho přeložení

Ø zkoušky před uvedením majetku do stavu způsobilého k užívání (vzniknou-li při zkouškách použitelné výrobky nebo výkony, jsou výnosy z těchto výrobků nebo výkonů součástí provozních výnosů a náklady na ně součástí provozních nákladů)

Ø zabezpečovací, konzervační a udržovací práce při zastavení majetku
a nekonzervační práce v případě dalšího pokračování

Součástí ocenění dlouhodobého majetku nehmotného a hmotného nejsou:

Ø opravy a údržba

Ø náklady nájemce na uvedení najatého majetku do předchozího stavu

Ø kurzové rozdíly

Ø smluvní pokuty a úroky z prodlení

Ø daně spojené s pořízením dlouhodobého majetku, které nejsou daňově uznatelné

Ocenění se zvýší o technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněná účetní jednotka, a sníží o poskytnutou dotaci na jeho pořízení. Dlouhodobý hmotný majetek pořízený směnnou smlouvou se ocení pořizovací cenou, jsou-li ceny ve smlouvě sjednány nebo reprodukční pořizovací cenou, nejsou-li ceny ve smlouvě sjednány. Ocenění pořízeného pozemku je včetně lesního porostu nebo osázení stromy a keři, pokud nejsou pěstitelským celkem trvalých porostů. [8, s. 129]

c) Český účetní standard č. 013 uvádí další podrobnosti k ocenění dlouhodobého majetku:

Ø součástí ocenění dále nejsou:

- nájemné za stavební pozemek, na kterém probíhá výstavba

- náklady na přípravu pracovníků pro budované provozy a zařízení

- náklady na vybavení pořizovaného dlouhodobého majetku zásobami

- náklady na biologickou rekultivaci

- náklady spojené s přípravou a zabezpečením výstavby vzniklé po uvedení pořizovaného majetku do užívání

Ø ocenění souboru movitých věcí se zvýší o pořizovací cenu, reprodukční pořizovací cenu nebo vlastní náklady věci do souboru dodatečně zařazené. Při vyřazení části souboru movitých věcí se ocenění souboru sníží o ocenění vyřazené části, přičemž míra odepsanosti vyřazené části je shodná s mírou odepsanosti souboru. [8, s. 130]

Dle § 24 odst. 2 zákona o účetnictví platí, že účetní jednotky oceňují majetek ke dvěma základním okamžikům:

a) k okamžiku uskutečnění účetního případu způsobem podle § 25 zákona
o účetnictví

b) ke konci rozvahového dne, nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, a to způsoby podle § 27 zákona o účetnictví. [19, s. 20]

O pořízeném dlouhodobém majetku dodavatelským způsobem účtujeme v účtové skupině 04-pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku na základě dodavatelské faktury. Majetek je zařazen do používání a zaúčtován na majetkovém účtu 01- dlouhodobý nehmotný majetek, 02- dlouhodobý hmotný majetek-odpisovaný a 03- dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný v pořizovací ceně na základě dokladu o zařazení nebo kolaudaci (zápis o převzetí dlouhodobého majetku do užívání). Nákup dlouhodobého majetku ze zemí Evropské unie probíhá obdobně jako u tuzemského dodavatele. Daň z přidané hodnoty si musí odběratel vypočítat sám a zaúčtovat zároveň jako daň na vstupu (daňovou pohledávku) a daňovou povinnost na výstupu. Pokud je dlouhodobý majetek pořízen ze zahraničí, tj. z nečlenských zemí Evropské unie, je součástí pořizovacích výdajů clo vyměřené celním orgánem. Daň z přidané hodnoty je celnicí vyměřena z pořizovací ceny dlouhodobého majetku zvýšené o clo. [9, s. 70]

Pořízení dlouhodobého majetku vlastní činností nazýváme aktivací (dochází ke zvýšení aktiv). Účtujeme jej na účty 04, se souvztažným zápisem na účet 623 - aktivace DNM (dlouhodobý nehmotný majetek) nebo 624 – aktivace DHM (dlouhodobý hmotný majetek). Jsou-li součástí pořizovací ceny také vedlejší pořizovací náklady, např. doprava, montáž, pořízené vlastní činností, účtujeme ve prospěch účtu 622 - aktivace vnitropodnikových služeb. [9, s. 71]

Pořizovaný hmotný a nehmotný majetek se stává účetně dlouhodobým majetkem až v okamžiku, kdy je daný majetek dokončen a zároveň je zajištěno, že bude moci plnit veškeré funkce, ke kterým je určen a dále jsou splněny veškeré podmínky podložené
právními předpisy pro uvedení majetku do užívání. Do tohoto okamžiku je daný majetek veden jako pořizovaný (resp. nedokončený) majetek na příslušných rozvahových účtech. [19, s. 24]

Příklad

Firma ABC s.r.o. pořizuje nové obráběcí stroje:

1.	Faktura přijatá od dodavatele za stroj DPH 19%	40 000,- 7 600,-
2.	Faktura externího dodavatele za dopravu – neplátce DPH	2 500,
3.	Montáž stroje vlastními pracovníky	1 200,-
4.	Zápis o zařazení stroj do užívání	43 700,-
5.	Faktura přijatá za stroj od zahraničního dodavatele	180 000,-
6.	Výměr celnice – clo - DPH 19%	20 000,- 38 000,-
7.	Výpis z běžného účtu - úhrada za stroj z tuzemska - úhrada za dopravu - úhrada faktury za stroj ze zahraničí - úhrada cla a DPH 19%	47 600,- 2 500,- 180 000,- 58 000,-
8.	Zápis o zařazení stroje ze zahraničí do užívání	200 000,-
9.	Faktura přijatá za software ze země EU	100 000,-
10.	Samovyměření DPH 19%	19 000,-

Řešení:

321 Dodavatelé 042 Pořízení DHM 022 Samostatné movité věci a soubory

7. 47 600,- 1. 47 600, 1. 40 000,- 4. 43 700,- 4. 43 700,-

7. 2 500,- 2. 2 500,- 2. 2 500,- 8. 200 000,- 8. 200 000,-

7. 180 000,- 5. 180 000,- 3. 1 200,-

9. 100 000,- 5. 180 000,-

6. 20 000,-

622 Aktivace VP služeb 343 DPH 221 Běžný účet

3. 1 200,- 1. 7 600,- 7. 47 600,- 6. 38 000,- 7. 2 500,-

7. 180 000,-

7. 58 000,-

379 Jiné závazky

6. 20 000,-

7. 58 000,- 6. 38 000,-

343.378 DPH 041 Pořízení DNM 343.379 DPH

10. 19 000,- 9. 100 000,- 10. 19 000,-

2 Odpisy dlouhodobého hmotného majetku

Dlouhodobý majetek je takový majetek, který se nespotřebovává najednou, ale postupně se opotřebovává. Toto opotřebení může být:

Ø fyzické, vlivem používání majetku. Projevuje se nižší výkonností, spolehlivostí, přesností apod.

Ø morální, způsobené technickým zastaráním, nemoderností

Opotřebení v účetnictví vyjadřujeme odpisy. Odpis je pro účetní jednotku nákladem, do kterého se postupně přenáší hodnota dlouhodobého majetku. Pro výpočet odpisů si účetní jednotka sestavuje odpisový plán, který obsahuje soupis veškerého odpisovaného dlouhodobého majetku s určením procenta opotřebení. Stanoví se jako roční odpisová sazba a odpis je vypočítán ze vstupní ceny dlouhodobého majetku (pořizovací cena, vlastní náklady). Účetní jednotka stanoví způsob výpočtu a provádění odpisů. Majetek se odepisuje ze vstupní ceny maximálně do její 100 % výše (příp. zvýšené vstupní ceny).

2.1 Hmotný majetek vyloučený z odpisování

U některého hmotného majetku nelze uplatňovat odpisy daňové či zůstatkovou cenu jako daňový výdaj (náklad). Ani nájemné nelze v případě finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci uplatnit jako daňový výdaj.

Zákon o daních z příjmů v § 27 vylučuje z odpisování tento hmotný majetek:

a) bezúplatně převedený majetek podle smlouvy o finančním pronájmu s následkem koupi najaté věci, pokud výdaje (náklady) související s jeho pořízením nepřevýší 40 000 Kč

b) pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky, jež nedosáhl plodonosného stáří

c) hydro-meliorace do 2 let po jejím skončení

d) umělecká díla, které nejsou součástí stavby a budovy, předměty muzejní a galerijní
hodnoty, popřípadě jejich soubory v muzeích a památkových objektech, stálé výstavní soubory a knihovní fondy knihoven jednotné soustavy, popřípadě jiné fondy

e) movitá kulturní památka a soubory movitých kulturních památek

f) hmotný majetek převzatý povinně bezplatně podle zvláštních předpisů

g) inventarizační přebytky hmotného majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu,[9] pokud nebyly při zjištění zaúčtovány ve prospěch výnosů

h) hmotný movitý majetek nabytý věřitelem v důsledku zajištění závazku převodem práva,[10] a to po dobu zajištění tohoto závazku a za předpokladu, že jej po tuto dobu bude odpisovat původní vlastník, uzavře-li s věřitelem smlouvu o výpůjčce[11]

ch) hmotný majetek, jehož bezúplatné nabytí bylo předmětem daně darovací a bylo
v době nabytí od daně darovací osvobozeno[12]

i) najatý hmotný majetek včetně majetku, který je předmětem smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, nebo obdobné smlouvy uzavřené v zahraničí, pokud odpisy nebo položky obdobného charakteru uplatňuje jiná osoba než vlastník

Samostatně odpisované technické zhodnocení provedené na hmotném majetku vyloučeném z odpisování se podle § 30 odst. 1 ZDP (po novelizaci zákonem č. 492/2000 Sb.) zatřiďuje do odpisové skupiny, do které náleží hmotný majetek, na němž bylo technické zhodnocení provedeno (ke kterému se technické zhodnocení vztahuje).

Z hlediska účetního odpisování dlouhodobého majetku je nutno především správně určit, který majetek účetně odpisovat lze a který nikoliv. Některé typy majetku jsou
z ekonomických nebo jiných důvodů vyloučeny z odpisování. Základním důvodem je, že
u nich nedochází k opotřebení (resp. míra opotřebení je velmi nejistá). Výčet těchto podmínek je uveden v § 28 odst. 1 zákona o účetnictví a v § 56 odst. 9 vyhlášky
č. 500/2002 Sb. Podle citovaných ustanovení se neodepisují:

a) pozemky

b) umělecká díla, která nejsou součástí stavby, sbírky, movité kulturní památky, předměty kulturní hodnoty a obdobné movité věci stanovené zvláštními předpisy

c) nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení, pokud není uvedeno do stavu způsobilého k užívání

d) finanční majetek a zásoby

e) najatý či obdobně užívaný dlouhodobý majetek, není-li zákonem nebo touto vyhláškou stanoveno jinak

f) pohledávky

Výše uvedené složky majetku tedy odpisovat nelze. [19, s. 37]

2.2 Daňové odpisování hmotného majetku

Zákon o daních z příjmu umožňuje následující druhy odpisů (§ 30-32)

daňový odpis

hmotného majetku

majetku, který není hmotným majetkem

daňový

účetní

standardní

speciální

rovnoměrný

zrychlený

časový

(výkonový)

Schéma 2.1: Odpisy dlouhodobého hmotného majetku v základu daně z příjmu

Zdroj: [8, s. 130]

Daňová zůstatková cena hmotného majetku je vstupní cena snížená o celé daňové odpisy vypočtené za předchozí zdaňovací období. Vstupní cena se vždy snižuje o vypočtený
a nikoli uplatněný odpis. Když poplatník může daňový odpis v základu daně uplatnit jen částečně, například proto, že odpisovaný majetek částečně používá pro dosahování příjmů, které nejsou předmětem daně, nebo pro osobní spotřebu, sníží se zůstatková cena o vyšší
částku než bude odpis uplatněný v základu daně.

Účetní odpisy, které jsou součástí výsledku hospodaření, se pro daňové účely používají
u majetku, jenž je odepisován a zároveň se nejedná o majetek z hlediska daně z příjmu.
Drobný dlouhodobý majetek (dále jen DDM) se účetně odepisuje například lineárně, a to po dobu stanovenou účetní jednotkou vnitřním předpisem. Pokud to nezkreslí výsledek hospodaření (při posouzení zásady významnosti), není nutno DDM odpisovat a je možno zahrnout do nákladů.

Jednou ze základních zásad daňových odpisů je, že lze odepisovat maximálně do výše vstupní ceny (v případě odpisování ze zvýšené vstupní ceny, pak do výše zvýšené vstupní ceny). Spíše než účetní zásadě pravdivého zobrazení jsou daňové odpisy přizpůsobeny představě státu o rozložení daňového základu poplatníka. Daňové odpisování představuje právo nikoliv povinnost, proto poplatník odpisovat pro daňové účely nemusí vůbec nebo může začátek odpisování posunout a dokonce může odpisování přerušit. Poplatník se rozhodne pro neuplatnění odpisů tehdy, kdy by plné uplatnění odpisů vedlo k daňové ztrátě, nebo by mu nedovolilo uplatnit odpočty od základu daně a slevy na dani v plné výši. V dalších letech potom pokračuje v odpisování jako kdyby odpisování nebylo přerušeno.[13] [8, s. 131]

Postup vymezený v § 30-32 ZDP platí při odpisování hmotného majetku. Dle
§ 30 odst. 1 ZDP zatřídí poplatník hmotný majetek v prvním roce odpisování do příslušné odpisové skupiny dle přílohy č. 1 ZDP. Od 1. 1. 2008 vykazuje ZDP pro hmotný majetek
6 odpisových skupin, kterým je přiřazena minimální doba odpisování dle § 30 odst. 1 ZDP.

Odpisová skupina	Doba odpisování
1	3 roky
2	5 let
3	10 let
4	20 let
5	30 let
6	50 let

Tabulka č. 1: Minimální doba odpisování

Zdroj: [22, s. 31]

Stanovená doba odpisování uvedená v tabulce se nevztahuje na hmotný majetek, u kterého došlo v průběhu odpisování k prodloužení doby odpisování.[14]

Pokud nelze některý hmotný majetek zařadit do jedné z uvedených skupin přímo dle přílohy č. 1 ZDP, zatřídíme majetek podle Klasifikace stavebních děl CZ-CC vydané Českým statistickým úřadem do odpisové skupiny 5 a ostatní majetek zatřídíme podle Standardní klasifikace produkce do odpisové skupiny 2. Co se týče členění hmotného majetku do jednotlivých odpisových skupin, tak v zásadě platí, že odpisové skupiny 1-3 zahrnují hmotný movitý majetek a skupiny 4-6 hmotný nemovitý majetek. [19, s. 60]

Pro vlastní výpočet daňových odpisů hmotného majetku lze využít dvě základní metody:

a) rovnoměrné daňové odpisy (dle § 31 ZDP)

b) zrychlené daňové odpisy (dle § 32 ZDP)

Jakou metodou bude majetek odepisován se stanovuje na počátku odpisování a nelze jej
v průběhu odpisování měnit.

2.2.1 Mimořádné odpisy

Mimořádné odpisy[15] byly zavedeny v rámci tzv. protikrizového balíčku a umožní majetek
odepsat za podstatně kratší dobu než při využití rovnoměrných či zrychlených odpisů. Mimořádné odpisy lze využít pouze na nový hmotný majetek pořízený od 1. ledna 2009 do 30. června 2010, zatříděného v prvních dvou odpisových skupinách. Toto opatření je dáno s cílem stimulovat daňové poplatníky k pořízení nového hmotného majetku
a v důsledku toho zvýšit odbyt u výrobců, resp. zachovat výrobu a výši zaměstnanosti
u výrobců tohoto majetku. Je zcela na poplatníkovi, zda tuto možnost využije či zda využije standardní rovnoměrné či zrychlené odpisy, případně zda mimořádné odpisy uplatní pouze u některého zařazeného majetku. I u mimořádných odpisů platí, že pokud je
majetek používán k dosahování zdanitelných příjmů jen částečně, pak je nutno
i mimořádné odpisy příslušně krátit.

V případě majetku, spadajícího do 1. odpisové skupiny, lze vstupní cenu odepsat rovnoměrně za 12 kalendářních měsíců, počínaje měsícem následujícím po dni, kdy byly splněny podmínky pro odpisování (majetek byl zařazen).

Příklad

Poplatník pořídil v lednu 2009 měřící přístroj zařazený do SKP 33. 2 a zařadil jej do používání ke dni 22. 1. 2009. Vstupní cena přístroje je 180 000,- Kč. Pokud se poplatník rozhodne využít mimořádných odpisů, pak do daňových výdajů může zahrnout za každý měsíc zdaňovacího období částku ve výši 1/12 vstupní ceny, v tomto případě počínaje únorem.

Měsíční odpis činí 180000/12 = 15 000,-Kč

Daňový odpis za rok 2009 15 000 x 11 = 165 000,-Kč

Daňový odpis za rok 2010 15 000 x 1 = 15 000,-Kč

V případě majetku spadajícího do 2. odpisové skupiny, lze vstupní cenu odepsat za
24 měsíců, a to tak, že za prvních 12 měsíců se rovnoměrně odepíše 60 % vstupní ceny
a za dalších 12 měsíců se rovnoměrně odepíše zbylých 40 % vstupní ceny.

Příklad

Poplatník pořídil v květnu 2009 osobní vozidlo, které okamžitě zařadil do majetku, jehož vstupní cena byla 360 000,- Kč. V případě využití mimořádných odpisů může odpisy počínaje červnem uplatnit takto:

60 % vstupní ceny = 360 000 x 0,6 = 216 000 Kč, z toho 1/12 = 216 000/12 = 18 000,-Kč

40 % vstupní ceny = 360 000 x 0,4 = 144 000 Kč, z toho 1/12 = 144 000/12 = 12 000,-Kč

Daňový odpis za rok 2009 18 000 x 7 = 126 000 Kč

Daňový odpis za rok 2010 (18 000 x 5) + (12 000 x 7) = 174 000 Kč

Daňový odpis za rok 2011 12 000 x 5 = 60 000 Kč

2.3 Rovnoměrné daňové odpisy hmotného majetku

Rovnoměrné daňové odpisy se počítají ze vstupní ceny pomocí ročních odpisových sazeb stanovených v tabulkách v § 31 ZDP. V následující tabulce jsou uvedeny maximální roční
odpisové sazby pro výpočet rovnoměrných daňových odpisů hmotného majetku

(s účinností od 1. 1. 2005): [19, s. 63]

a) roční odpisová sazba pro hmotný majetek

Odpisová skupina	V prvním roce odpisování	V dalších letech odpisování	Pro zvýšenou vstupní cenu
1	20	40	33,3
2	11	22,25	20
3	5,5	10,5	10
4	2,15	5,15	5,0
5	1,4	3,4	3,4
6	1,02	2,02	2,0

Tabulka č. 2: Roční odpisová sazba pro hmotný majetek

Zdroj: [19, s. 63]

Vzorec pro výpočet rovnoměrných daňových odpisů ze vstupní ceny:

kde: VC = vstupní cena

ROS = roční odpisová sazba v příslušném roce odpisování

Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny

Příklad

Firma si pořídila v roce 2007 stroj za 500 000 Kč. Zařadila ho dle ZDP do 3. odpisové skupiny (doba odpisování 10 let) a použila rovnoměrného odpisování.

Řešení:

v 1. roce

O = = 27 500,-

v dalších letech:

O = = 52 500,-

Odpisový plán:

b) roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 20 %

Odpisová skupina	V prvním roce odpisování	V dalších letech odpisování	Pro zvýšenou vstupní cenu
1	40	30	33,3
2	31	17,25	20
3	24,4	8,4	10

Tabulka č. 3: Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 20 %

Zdroj: [19, s. 65]

Odpisovou sazbu v tabulce b) může využít poplatník s převážně zemědělskou a lesní výrobou, který je prvním vlastníkem stroje pro zemědělství a lesnictví a u něhož příjmy z této činnosti činily v předcházejícím zdaňovacím období více než 50 % z celkových příjmů.[16] [19, s. 65]

c) roční sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 15 %

Odpisová skupina	V prvním roce odpisování	V dalších letech odpisování	Pro zvýšenou vstupní cenu
1	35	32,5	33
2	26	18,5	20
3	19	9	10

Tabulka č.4: Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 15 %

Zdroj: [19, s. 65]

Roční odpisovou sazbu v tabulce c) může použít poplatník, který je prvním vlastníkem zařízení pro čištění a úpravu vod, pro řídící a úpravárenské zařízení na zhodnocení druhotných surovin.[17] [19, s. 65]

d) roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 10 %

Odpisová skupina	V prvním roce odpisování	V dalších letech odpisování	Pro zvýšenou vstupní cenu
1	30	35	33,3
2	21	19,75	20
3	15,4	9,4	10

Tabulka č. 5: Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 10 %

Zdroj: [19, s. 65]

Roční odpisovou sazbu v tabulce d) může použít poplatník, který je prvním vlastníkem hmotného majetku zatříděného v odpisových skupinách 1 až 3[18] s výjimkou hmotného majetku uvedeného v odstavcích 2, 3, 5. [19] [19, s. 65]

Příklad

Vypočtěte rovnoměrné odpisy nového měřicího přístroje, jehož pořizovací cena je 800 000,- Kč.

Řešení

Podle ZDP jsou měřící stroje a zařízení zařazeny do 1. odpisové skupiny (doba odpisování 3 roky) a použila odpisové sazby vyšší o 10 % (odpisové sazby 30 % pro 1. rok a 35 % pro další léta odpisování).

1. rok	30% z 800 000,- Kč	240 000,- Kč
2. rok	35% z 800 000,- Kč	280 000,-Kč
3. rok	35% z 800 000,- Kč	280 000,- Kč
	celkem	800 000,- Kč

2.3.1 Využití nižších ročních odpisových sazeb

Při rovnoměrném daňovém odpisování mohou podnikatelé využít i nižší roční odpisové sazby než ty, které jsou uvedeny v § 31 ZDP (maximální). Prakticky se děje tak v případě nebo situaci, kdy základ daně z příjmů je před uplatněním maximálně přípustných ročních odpisových sazeb kladný, avšak uplatněním by se podnikatel dostal do daňové ztráty. V takový okamžik je zbytečné (a prakticky i nevýhodné) uplatnit tyto sazby a je výhodnější použít roční odpisové sazby nižší. Výjimky, kdy tyto sazby nelze použít,
stanovuje § 31 odst. 7 ZDP, tedy fyzické osoby uplatňující výdaje paušálem a dále fyzické osoby, které odpisovaný majetek používají také k jiným účelům, než je zajištění zdanitelného příjmu.

2.3.2 Přerušení daňového odpisování

Daňové odpisy (rovnoměrné i zrychlené) lze přerušit na jakoukoliv dobu. Nezáleží ani na tom, zda je daný majetek odpisován rovnoměrně nebo zrychleně. Jakmile však dojde k přerušení daňového odpisování, při dalším pokračování odpisování po přerušení je nutno postupovat tak, jako by k přerušení odpisování vůbec nedošlo (tzn., že nelze měnit způsob odpisování atd.). Podmínkou u fyzických osob však je, aby v době přerušení odpisování nedošlo k uplatnění výdajů paušální částkou, neboť v této paušální částce již fakticky jsou zahrnuty i daňové odpisy. O zdaňovací období, ve kterém byly uplatněny výdaje paušálem, nelze přitom ani prodloužit dobu odpisování.

2.3.3 Poloviční daňový odpis

V poloviční výši ročního odpisu se uplatní odpis u majetku, který byl evidován na počátku zdaňovacího období (k 1. 1.) a došlo v průběhu tohoto období:

Ø k vyřazení

Ø k převedení na jinou právnickou nebo fyzickou osobu

Ø k ukončení podnikatelské činnosti nebo ukončení pronájmu, zrušení, likvidaci, apod.

Ø k ukončení nájemního vztahu při odpisování technického zhodnocení nájemcem nebo ukončení výpůjčky

Dále u hmotného majetku nabytého v průběhu zdaňovacího období a evidovaného ke konci tohoto období (k 31. 12.), u něhož poplatník pokračuje v odepisování započatém původním vlastníkem. Rovněž u hmotného majetku evidovaného u poplatníka po celé zdaňovací
v případě vstupu do likvidace nebo prohlášení konkurzu a u poplatníků u nichž je zdaňovací období kratší než 12 měsíců.

Při výpočtu ročních daňových odpisů, je tedy nutné prověřit i přírůstky a úbytky majetku
v průběhu období. Pokud podnikatel například prodá majetek 2. ledna, bude si nárokovat polovinu daňového odpisu, jelikož majetek byl evidován na počátku zdaňovacího období, ale na konci tohoto období už ne. Stejně bude postupovat i u majetku prodaného 30. prosince. Logicky tedy majetek nakoupený 2. ledna, avšak prodaný 30. prosince nelze daňově odepsat, a to ani v poloviční výši. Tento majetek totiž nebyl evidován na počátku ani ke konci zdaňovacího období.

2.3.4 Technické zhodnocení při rovnoměrném odpisování

Postup výpočtu rovnoměrných daňových odpisů ze zvýšené vstupní ceny najdeme
v § 31 odst. 8 ZDP, který říká: „Při rovnoměrném odpisování ze zvýšené vstupní ceny hmotného majetku se stanoví odpisy tohoto majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho zvýšené vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby platné pro zvýšenou vstupní cenu. [19, s. 76]

Vzorec pro výpočet rovnoměrných daňových odpisů ze zvýšené vstupní ceny:

Rovnoměrné odpisy ze zvýšené vstupní ceny =

kde: ZVC = zvýšená vstupní cena,

ROSPZVS = roční odpisová sazba pro zvýšenou vstupní cenu.

Příklad

Společnost SDA, s.r.o. si pořídila a v průběhu roku 2007 uvedla do užívání počítačovou sestavu v hodnotě 100 000,- Kč (1. vlastník). Ještě v průběhu roku 2007 provedla na této sestavě technické zhodnocení ve výši 50 000,- Kč. Jakým způsobem budou vypočteny rovnoměrné daňové odpisy této sestavy?

Řešení

Pokud je technické zhodnocení (dále jen TZ) provedeno v průběhu 1. roku odpisování, pak toto TZ je součástí vstupní ceny. V tomto případě se bude odpisovat přímo ze vstupní ceny 150 000,- Kč.

r. 2007	150 000 . 30/100	45 000,- Kč
r. 2008	150 000 . 35/100	52 500,- Kč
r. 2009	150 000 . 35/100	52 500,- Kč

Příklad

Společnost CSA provedla TZ počítačové sestavy. Toto TZ uvedla do užívání v roce 2008, kdy byla počítačová sestava již plně daňově odepsána. Hodnota TZ činí 45 000,-Kč. Původní vstupní cena počítačové sestava činila 80 000,- Kč. Jakým způsobem bude odpisováno toto TZ, jestliže počítačová sestava byla odpisována pomocí rovnoměrných odpisů?

Řešení

V případě, že dojde k TZ již plně odepsaného majetku, který byl odpisován pomocí rovnoměrných odpisů, platí, že v roce uvedení TZ do užívání se zvýší vstupní cena majetku na zvýšenou vstupní cenu a počítačová sestava se bude odepisovat ze zvýšené vstupní ceny, což pro 1. odpisovou skupinu činí 33,3

Rovnoměrné odpisy v r. 2008 = = 41 625 Kč

Zůstatková cena TZ ve výši 3 375,-Kč bude odepsána v r. 2009.

2.4 Zrychlené daňové odpisy hmotného majetku

Druhou standardní metodou jak daňově odpisovat hmotný majetek jsou zrychlené daňové odpisy, které upravuje § 32 ZDP. Při použití tohoto způsobu odpisování jsou odpisy
v prvních letech vyšší než při rovnoměrném odpisování. Této skutečnosti mohou využit podnikatelé, kteří chtějí dosáhnout odkladu daně v prvních letech po pořízení majetku, neboť při vyšších odpisech dosahujeme daňových úspor. Zrychlené odpisování používá při výpočtu daňových odpisů místo odpisových sazeb odpisové koeficienty, které vymezuje
§ 32 odst. 1 ZDP. [19, s. 80]

Odpisová skupina	V prvním roce odpisování (K1)	V dalších letech odpisování (K2)	Pro zvýšenou vstupní cenu (K3)
1	3	4	3
2	5	6	5
3	10	11	10
4	20	21	20
5	30	31	30
6	50	51

Tabulka č. 6: Koeficienty pro zrychlené odpisování [20]

Zdroj: [19, s. 80]

U zrychlených daňových odpisů se postup výpočtu popisuje § 32 odst. 2 ZDP. V prvním roce odpisování se zrychlený daňový odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a přiřazeného koeficientu pro zrychlené odpisování platného v prvním roce odpisování.

Zrychlený daňový odpis v 1. roce =

Kde: VC = vstupní cena

K₁ = koeficient pro zrychlené odpisování pro 1. rok

Podobně jako u rovnoměrných odpisů lze i zde, pokud se jedná o prvního vlastníka, zvýšit zrychlený odpis v prvním roce odpisování o 10 %, 15 % nebo 20 % ze vstupní ceny určitého hmotného movitého majetku zařazeného v odpisových skupinách 1-3. Stejně jako u rovnoměrných odpisů však tato možnost zvýšení odpisů v prvním roce nekompenzuje ztrátu nároku na neinvestiční odpočet.

V dalších zdaňovacích obdobích se potom zrychlené daňové odpisy hmotného majetku vypočtou jako podíl dvojnásobku jeho zůstatkové ceny a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisování a počtem let, po které byl majetek již odpisován. [19, s. 82]

Zrychlené daňové odpisy v následujících letech =

Kde: ZC = zůstatková cena

K₂ = koeficient pro zrychlené odpisování pro následující roky

n = počet let, po které již byl majetek odpisován

Rovnoměrné daňové odpisy i zrychlené daňové odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. [19, s. 80]

Příklad

Pan Novák (OSVČ) si v roce 2008 pořídil a do provozu uvedl čerpadlo se vstupní cenou 80 000,- Kč (2. skupina) a je 1. vlastníkem. Rozhodl se odpisovat zrychlenými odpisy.

Řešení

Čerpadlo je zařazeno do 2. odpisové skupiny (K1=5, K2 = 6)

Rok odpisu	Výpočet	Roční odpis	ZC
r. 2008	80 000/5	24 000,- Kč	56 000,- Kč
r. 2009	2 . 56 000/6-1	22 400,- Kč	33 600,- Kč
r. 2010	2 . 33 600/6-2	16 800,- Kč	16 800,- Kč
r. 2011	2 . 16 800/6-3	11 200,- Kč	5 600,- Kč
r. 2012	2 . 5600/6-4	5 600,- Kč	0,- Kč

Pan Novák je 1. vlastníkem čerpadla, může v 1. roce odpisování zvýšit takto vypočtený odpis ještě o 10 % vstupní ceny, tj. o 8 000,- Kč, takže odpis za rok 2008 bude 24 000,- Kč a zůstatková cena 56 000,- Kč.

U zrychlených daňových odpisů nelze použít nižší koeficienty pro zrychlené odpisování než jsou uvedeny v § 32 odst. 1 ZDP, neboť jejich snížením by došlo ke zvýšení ročního daňového odpisu nad částku přípustnou ZDP. Zároveň však nelze použít ani vyšší koeficienty, neboť v případě zrychlených daňových odpisů ZDP nehovoří o uvedených koeficientech jako maximálních, nýbrž je v jednoznačné výši přiřazuje jednotlivým odpisovým skupinám.

2.4.1 Technické zhodnocení při zrychleném odpisování

Při zrychleném odpisování majetku, u něhož bylo provedeno technické zhodnocení, se postupuje podle § 32 odst. 3 ZDP s následným použitým vzorcem

Zrychlený odpis v roce zvýšení ZC =

Kde: ZZC = zvýšená zůstatková cena,

K3 = koeficient zrychleného odpisování pro zvýšenou zůstatkovou cenu.

Vzorec pro výpočet zrychlených odpisů v následujících letech po provedení TZ :

Zrychlený odpis v dalších letech po ZZC =

Kde: ZZC = zvýšená zůstatková cena

K₃ = koeficient zrychleného odpisování pro zvýšenou ZC

n = počet let, po které již bylo odpisováno ze ZZC

Příklad

Společnost FCX, a.s. uvedla do užívání v průběhu roku 2005 osobní automobil v hodnotě 400 000,- Kč. Rozhodla se tento automobil odpisovat pomocí zrychlených odpisů. V průběhu roku 2006 provedla na tomto osobním automobilu dovybavení airbagy
a centrálním zamykáním v celkové hodnotě 50 000,- Kč.

Řešení

Osobní automobil se zařadil do odpisové skupiny 1a s koeficienty K₁ = 4, K₂ = 5 a pro zvýšenou ZC, K₃= 4.

Rok odpisu	Výpočet	Roční odpis	ZC
2005	400 000/4	100 000,- Kč	300 000,-.Kč
2006	2.350 000/4	175 000,- Kč	175 000,- Kč
2007	2 175 000/4-1	116 667,- Kč	58 333,- Kč
2008	2.58 333/5-2	38 889,- Kč	19 444,- Kč
2009	2.19 444/5-3	19 444,- Kč	0,- Kč

V roce 2006 bylo dokončeno TZ a zůstatková cena byla povýšena o TZ na celkových 350 000,- Kč. Pro výpočet v tomto roce byl použit koeficient K₃=4.

V roce 2008 bylo nutno osobní automobil přeřadit do odpisové skupiny 2a pro výpočet se použije koeficient pro zvýšenou zůstatkovou cenou ve výši 5.[21]

2.5 Účetní odpisování hmotného majetku

Účetní odpisování dlouhodobého hmotného majetku se řídí účetními předpisy. Účetní odpisy jsou uplatněny podle skutečné doby používání dlouhodobého majetku. Firma si může zvolit vlastní účetní odpisy. Účetní odpisy vyjadřují trvalého snížení hodnoty dlouhodobého majetku a musí odpovídat skutečné míře opotřebování majetku.

Dlouhodobý majetek účetně odpisuje především vlastník majetku (pronajímatel), a to na základě odpisového plánu. Nájemce účetně odpisuje především technické zhodnocení provedené na pronajatém majetku na svůj účet a také majetek, o němž je oprávněn účtovat
a odpisovat jej na základě smlouvy o nájmu podniku nebo jeho části. Drobné odchylky z hlediska subjektu oprávněného účetně odpisovat dlouhodobý majetek pak stanovuje pro speciální případy § 28 odst. 1 zákona o účetnictví.

Účetní odpisy jsou uplatněny podle skutečné doby používání dlouhodobého majetku. Mají přesně vystihnout míru opotřebení dlouhodobého majetku. Podnik si může zvolit vlastní účetní odpisy, ale při vyplňování daňového přiznání musí dbát na to, že může uplatnit pro zjištění základu daně z příjmů jen výši daňových odpisů.

Obvykle se používají dvě metody ke stanovení účetního odpisu:

Ø podle doby upotřebitelnosti

Ø podle výkonu

2.5.1 Odpisy podle doby upotřebitelnosti

Podnik si sám stanoví upotřebitelnost dlouhodobého majetku. Určí se teda doba, po kterou chceme majetek v podniku využívat. Doba nemusí odpovídat době odpisu podle
§ 30 zákona o dani z příjmu. Odpisová sazba v % se vypočítá jako 100 / doba životnosti.

Příklad

Vedení podniku rozhodne, že využitelnost laboratorního zařízení, které jsme pořídili ve vstupní ceně 120 000,- Kč, bude 4 roky. Odpisová sazba se pak vypočítá jako 100 / 4roky.

Odpisová sazba je 25 % ročně.

Měsíční odpis je 1 / 12 ročního odpisu. [23]

2.5.2 Výkonová metoda odpisování

Výkonovou metodu odpisování je vhodné používat u majetku, kde je míra opotřebování zcela jednoznačně závislá na míře skutečného využití majetku. Typickým příkladem jsou výrobní stroje. Při uplatnění výkonové metody jde v podstatě o výpočet odpisového koeficientu (využití počtu hodin, množství výrobků atd.), pomocí nějž je potom v závislosti na míře využití majetku odpisována jeho hodnota.

2.5.3 Vyřazení dlouhodobého majetku

Základní pravidla pro uplatňování zůstatkových a pořizovacích cen v daňových nákladech (§ 24 a § 25 ZDP) jsou uvedena v následujícím schématu

cena

zůstatková

pořizovací

majetek odpisovaný

majetek vyloučený z odpisování do výše příjmů z prodeje

pozemky do výše příjmů z prodeje

bezúplatné převedení

vyřazení v důsledku škody

ostatní vyřazení bez omezení

živelná pohroma

jiná škoda do výše příjmu

Schéma 2.5.1: Zůstatková a pořizovací cena dlouhodobého majetku

Zdroj: [8, s. 141]

Do daňových nákladů lze zahrnout daňovou zůstatkovou cenu hmotnému majetku, který byl pro daňové účely odpisován, v případě, že byl v průběhu zdaňovacího období vyřazen.

Při vyřazení hmotného majetku je třeba často upravovat výsledek hospodaření při stanovení základu daně, a to o rozdíl mezi účetní zůstatkovou cenou a daňovou zůstatkovou cenou.

Zahrnutí daňové nebo účetní zůstatkové ceny dlouhodobého majetku do základu daně je však v některých případech omezeno nebo zakázáno. Jednou z výjimek je bezúplatné převedení majetku (například jako vklad do právnické osoby) a darování, kdy zůstatková cena nemůže být uplatněna pro daňové účely. Druhou výjimku tvoří likvidace v důsledku škody. Nutno zdůraznit, že škodou se v tomto případě rozumí poškození majetku takového rozsahu, že vede k jeho vyřazení. V takovém případě lze zůstatkovou cenu zahrnout do daňových nákladů, jen je-li ve výnosech náhrada související s vyřazením tohoto majetku (např. pojistné plnění), a to maximálně do výše této náhrady. Omezení uplatnění zůstatkové ceny se netýká vyřazení majetku z důvodu zničení živelnou pohromou nebo podle vyjádření policie neznámým pachatelem. [8, s. 141]

0xx Dlouhodobý 0xx Oprávky 5xx Náklady

k dlouhodobému majetku

pořizovací 1 2

cena

2xx Peněžní prostředky 6xx Výnosy

Schéma 2.5.2: Účtování vyřazení dlouhodobého majetku

Zdroj: [8, s. 142]

Legenda ke schématu:

1) vyřazení pořizovací ceny

2) odpis zůstatkové ceny – v důsledku likvidace (551), v důsledku prodeje (541), v důsledku

škody (548,582)

3) přijatá náhrada – při prodeji (641), od pojišťovny u škody (648,688)

V případě prodeje hmotného majetku vyloučeného z odpisování, dlouhodobého majetku, jehož účetní odpisy nebylo možno zahrnovat do základu daně z příjmů nebo pozemků, se do zdanitelných příjmů poplatníka zahrne příjem z prodeje a do nákladů výdaj na pořízení tohoto prodaného majetku (tj. vstupní nebo pořizovací cena) maximálně však do výše příjmů z prodeje. A to bez ohledu na to, jestli jsou pozemky v účetnictví považovány za dlouhodobý majetek nebo zboží.

Příklad

Obchodní společnost LADA, a.s. nakoupila obraz pro výzdobu reprezentačních prostor za 100 000,- Kč. Vstupní cena obrazu 100 000,- Kč neovlivní daňový základ. Společnost tento obraz následně prodala za 80 000,- Kč

Řešení:

Ve zdaňovacím období prodeje zařadí společnost do zdanitelných příjmů příjem z obrazu
a zároveň do uznatelných nákladů vstupní cenu prodávaného obrazu ve výši 80 000,- Kč. Jinak vyjádřeno, výsledek hospodaření bude nutno zvýšit o 20 000,- Kč.

Operace	Kč	MD	D
Nákup obrazu	100 000	032	211
Vyřazení obrazu při prodeji	100 000	541	032
Tržba z prodeje obrazu (za hotové)	80 000	211	641
Výsledek hospodaření z provedené transakce	-20 000
Základ daně	0

2.5.4 Účtování odpisů

Odpisy účtujeme do nákladů – účtová tř. 5, skupina 55, účet 551. Odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. U hmotného dlouhodobého majetku je konkrétně účtová tř. 0, účty skupiny 08.

Příklad

Účtování odpisů

Text	Má dáti (MD)	Dal (D)
Měsíční odpisy budovy	551	081
Měsíční odpisy stroje	551	082
Měsíční odpis automobilu	551	082

Jak je z příkladu patrné, je vhodné používat k účtům oprávek analytickou evidenci. Vezmeme-li v úvahu, že účet 022 Samostatné movité věci a soubory movitých věcí používáme k evidenci movitých věcí v podniku (stroje, přístroje, dopravní prostředky, výpočetní a kancelářská technika), je vhodnější použít analytickou evidenci k účtu 022
a stejnou logikou i k účtu 082, což jsou oprávky k tomuto majetku. Analytická evidence není povinná. S využitím analytické evidence se stává účetnictví přehlednější a má větší vypovídající hodnotu.

Příklad

022/001 Samostatné movité věci – osobní automobil

082/001 Oprávky k movitým věcem – osobní automobil

Do nákladů se účtují účetní odpisy. Z toho vyplývá, že může dojít k rozdílu mezi účetními a daňovými odpisy. Z toho důvodu se musí upravit základ daně z příjmů o tento rozdíl. Daňové odpisy jsou jakousi max. částkou, kterou je možno uplatnit. Daňové odpisy tedy určují daňovou uznatelnost odpisů.

Při výpočtu daňového základu k dani z příjmů se zjistí rozdíl mezi účetními a daňovým odpisy.

Rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy

účetní odpisy = daňové odpisy	daňový základ není třeba upravit
účetní odpisy > daňové odpisy	daňový základ navýšíme o rozdíl mezi účetními a daňovými rozdíly (+ rozdíl)
účetní odpisy < daňové odpisy	Daňový základ snížíme o rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy (- rozdíl)

Mnoho účetních jednotek se vyhýbá situaci, kdy je potřeba upravit daňový základ tím, že do vnitřních směrnic své účetní jednotky dává, že účetní odpisy jsou rovny daňovým odpisům. Daňově toto řešení není napadnutelné, protože základ daně z příjmů je v souladu se zákonem. Účetně to však není v pořádku. Porušujeme zásadu věrného zobrazení
– účetnictví neodpovídá plně skutečnosti. I kdybychom totiž stanovili, že životnost majetku bude stejná, jako je uvedena v zákoně o dani z příjmů, většinou dojde k rozdílu v roce pořízení dlouhodobého majetku.

U účetních odpisů se má odepisovat pouze za dobu skutečného používání, tedy například, když zařadíme majetek do užívání v listopadu, můžeme uplatnit účetní odpisy pouze za
2 kalendářní měsíce, daňově však můžeme uplatnit odpis za celý rok i kdyby byl majetek používán jen 1 měsíc v roce. Stejný problém nastane i v případě vyřazování dlouhodobého majetku.

U účetních jednotek, které mají povinnost zjišťovat a účtovat odloženou daň z příjmů (účetní jednotky, které tvoří konsolidační celek a účetní jednotky, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu, tj. na které se vztahuje povinnost ověření účetní závěrky auditorem), je rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy předmětem odložené daně. [23]

2.5.5 Inventarizace majetku

Účetní jednotky si inventarizací majetku ověřují ke dni řádné a mimořádné účetní závěrky skutečný stav majetku a porovnávají ho se stavem účetním. Účetní jednotka má povinnost prokázat finančnímu úřadu při daňové kontrole a auditorovi, že ověřila skutečný stav majetku.

Inventura

Nejdůležitější částí inventarizace je inventura. Rozumíme jí skutečné zjišťování stavu majetku k určitému dni a zaznamenání tohoto stavu. Skutečný stav zjišťujeme:

inventurou fyzickou – u majetku hmotné povahy, popř. nehmotného majetku (software), DHM – zjišťujeme jeho množství, totožnost, použitelnost

Sestavení inventurních soupisů

Zjištěné stavy majetku se zapisují do inventurních soupisů. Do seznamů se uvádí jejich inventurní číslo (u dlouhodobého majetku), názvy majetku, ocenění majetku k okamžiku ukončení inventury, okamžik zahájení a okamžik ukončení inventury.

Porovnání skutečného stavu se stavem účetním

Skutečný stav porovnáme se stavem v účetních dokladech, tzn. dlouhodobý majetek s údaji v inventurních kartách. Výsledkem porovnání může být zjištěné:

manko – skutečný stav majetku je nižší než údaje v účetnictví (majetek nám chybí)

přebytek – skutečný stav majetku je vyšší, než uvádí stav účetní

Žádoucí stav je tehdy, pokud stav skutečný odpovídá stavu účetním.

Vypořádání inventarizačních rozdílů

Do skončení inventarizace musí být všechny rozdíly vyrovnány. Manka jsou zpravidla předepsána k náhradě hmotně odpovědným osobám za svěřený majetek, příčiny přebytku musí být objasněny.

Inventarizaci provádí inventarizační komise, která je jmenována ředitelem účetní jednotky. Výsledek inventarizace zaznamená komise do inventarizačního zápisu, který musí být podepsán osobou odpovědnou za provedení inventarizace.

Rozeznáváme tyto druhy inventarizace:

1. podle rozsahu

Ø úplné, které se týkají veškerého majetku

Ø dílčí, týkají se jen určitých složek majetku

2. podle druhu

Ø periodické inventury

řádné – které organizace provádějí k okamžiku sestavení účetní závěrky, např. fyzickou
inventuru hmotného majetku, kterou nelze provést ke konci rozvahového dne, může účetní jednotka provést v průběhu posledních čtyř měsíců účetního období, popř. v prvním měsíci následujícího období

mimořádné – inventarizace se provádějí např. v důsledku ukončení činnosti podniku, při změně odpovědných osob, změně organizace podniku nebo v jiných mimořádných situacích

průběžné inventarizace - průběžnou inventarizaci mohou účetní jednotky provádět
u dlouhodobého majetku jen u takového, který je ve stálém pohybu a mění svoje místo. Termín inventarizace si může účetní jednotka stanovit sama, majetek však musí být inventarizován alespoň jednou za účetní období.

U dlouhodobého hmotného majetku může účetní jednotka provádět inventarizaci za delší
časové období, nesmí však překročit dva roky. Účetní jednotka je povinna prokázat, že provedla inventarizaci u všech druhů majetku během pěti let.

Účetní jednotka uzavírá se zaměstnanci, kteří jsou pověřeni pečovat o svěřený majetek dohodu o odpovědnosti za svěřený majetek (tzv. hmotná zodpovědnost). Dohoda je přílohou k pracovní smlouvě a musí být sjednána písemně. [9, s. 16]

Závěr

V bakalářské práci jsem se zabývala dlouhodobým hmotným majetkem. Rozdělila jsem ji do dvou částí. První část je zaměřena na definování dlouhodobého hmotného majetku, jeho vymezení z hlediska jak účetního, tak i daňového a jeho oceňování.

Zde jsem objasnila, jak ocenit majetek a hlavně správně ohodnotit majetek cenou, z níž bude postupně odpisováno, a jak správně určit, kdy se hmotný majetek z účetního
a daňového hlediska skutečně stává dlouhodobým hmotným majetkem, což je pro výpočet účetních a daňových odpisů podstatné. Na základě tohoto určení začíná doba účetního
a daňového odpisování.

Z daňového pohledu není dlouhodobý majetek úplně totožný s pohledem účetním. Některé kategorie jsou pro daň z příjmů definovány přímo zákonem o daních z příjmů, jinde daňové předpisy nepotřebují zvláštní úpravu, a tak respektují řádně zaúčtované náklady účetní jednotky. Zákon o dani z příjmů nedefinuje přímo pojem dlouhodobý majetek, nýbrž hovoří pouze o hmotném majetku a nehmotném majetku.

Ve druhé části jsem se zaměřila na odpisování dlouhodobého hmotného majetku
a vysvětlila základní rozdíly mezi účetními a daňovými odpisy. Upozornila jsem hlavně na to, že by tyto dvě skupiny neměly být zaměňovány. Ve většině případů podnikatelé využívají pouze daňové odpisy, což ze zákona o účetnictví mohou podnikatelé, kteří nejsou účetní jednotkou. Naopak podnikatelé, kteří vedou účetnictví a jsou účetními jednotkami, jsou ze zákona povinni vést účetní odpisy. Účetními odpisy vyjadřujeme skutečné opotřebování majetku a objektivitu hospodaření. Naopak daňové odpisy představují daňový náklad a ovlivní základ daně z příjmu. Zabývala jsem se také vlivem působení daňových odpisů na optimalizaci základu daně, především využití nižších odpisových sazeb než maximálních, přerušení odpisování, a to proto, aby účetní jednotka mohla uplatnit slevy na dani.

Vzhledem k celosvětové krizi, která se projevila již počátkem roku 2009, bylo nutné ze strany vlády přijmout opatření a reagovat na vzniklou situaci, a to především z důvodu, aby nedocházelo k likvidacím malých a větších firem a zvyšování nezaměstnanosti. Jako první opatření byl s účinností od 1. 4. 2009 novelizován zákon o dani z přidané hodnoty zákonem č. 87/2009 Sb., který zrušil dřívější zákaz odpočtu DPH na vstupu u osobních automobilů.

S účinností od 20. 7. 2009 byl zákon o dani z příjmů novelizován zákonem
č. 216/2009 Sb., především ve věci mimořádných odpisů nového hmotného majetku pořízeného od 1. 1. 2009 (§ 30a ZDP), čímž umožní rychlejší promítnutí odpisů do nákladů. Mimořádné odpisy lze využít pouze na nový hmotný majetek pořízený od
1. ledna 2009 do 30. června 2010, zatříděného v prvních dvou odpisových skupinách. Toto opatření je dáno s cílem stimulovat daňové poplatníky k pořízení nového hmotného majetku a v důsledku toho zvýšit odbyt u výrobců, resp. zachovat výrobu a výši zaměstnanosti u výrobců tohoto majetku. U 1. odpisové skupiny lze vstupní cenu odepsat rovnoměrně za 12 kalendářních měsíců a v případě majetku spadajícího do 2. odpisové skupiny, lze vstupní cenu odepsat za 24 měsíců, a to tak, že za prvních 12 měsíců se rovnoměrně odepíše 60 % vstupní ceny a za dalších 12 měsíců se rovnoměrně odepíše zbylých 40 % vstupní ceny.

Závěrem bych chtěla konstatovat, že na základě studia odborné literatury a dostupných informací, se kterými jsem pracovala, jsem se snažila splnit cíl bakalářské práce a seznámit se základní problematikou daňových a účetních odpisů a tím usnadnit základní orientaci v dané problematice.

Abstrakt

ZELINKOVÁ, J. Dlouhodobý hmotný majetek v účetnictví a daních. Hodonín 2010. Bakalářská práce. Evropský polytechnický institut, s.r.o.

Vedoucí práce prof. Ing. Jaroslav Ďaďo, PhD

Klíčové pojmy:

Dlouhodobý majetek, vymezení majetku, oceňování majetku, hmotný majetek, drobný majetek, pořizovací cena, technické zhodnocení, daňové a účetní odpisy, zůstatková cena, rovnoměrné a zrychlené odpisování, inventarizace majetku

Bakalářská práce na téma Dlouhodobý hmotný majetek v účetnictví a daních, se zabývá vymezením majetku z hlediska účetního a daňového, jeho správné zařazení a ocenění, stanovení formy odpisů z časového hlediska, technickým zhodnocením majetku. Dále je zde podrobně zmíněno odpisování dlouhodobého hmotného majetku jak daňově, tak účetně. V další části jsem seznámila s vládními opatřeními presentovanými novelami zákonů.

Cílem bakalářské práce bylo poskytnout přehledný souhrn o účetním a daňovém odpisování dlouhodobého hmotného majetku, včetně praktických příkladů, především pro obchodní společnosti, podnikající fyzické osoby, účetní, manažery firmy a další širokou veřejnost pro jednoduché pochopení daného problému a uplatnění v praxi.

Abstract

ZELINKOVÁ, J. Dlouhodobý hmotný majetek v účetnictví a daních. Hodonín 2010. Bachelor Thesis. Evropský polytechnický institut, s.r.o.

Supervisor prof. Ing. Jaroslav Ďaďo, PhD

Key words:

Long-term property, delimitation of property, property valuation, tangible property, petty property, acquisition price, technical valorization, tax and accounting depreciations, balance price, steady and accelerated depreciations, property inventory

The bachelor thesis Long-term tangible property in accounting and taxes deals with delimiting of the property from both the perspectives of accounting and taxes, its correct sorting and valuation, stating the depreciation form from the time perspective and the technical valorization of the property. Furthermore, tax and accounting depreciation of long-term tangible property is mentioned in detail in here. In the other part, I have informed on the government regulations presented by the novelizations of the laws.

The aim of this bachelor thesis was to give a transparent summary of accounting and tax depreciations, including practical examples, mainly for business companies, physical persons, accountants, company managers and other wider public for an easy understanding of the problem and fulfillment in practice.

Seznam použité literatury:

Knihy

[1] BARTECZKOVÁ, I. Účetnictví A. Distanční studijní opora. Opava : Slezská universita v Opavě, 251 s. ISBN 80-7248-244-0.

[2] BLECHOVÁ, B.; JANOUŠKOVÁ, J. Podvojné účetnictví v příkladech 2009. Praha : Grada Publishing, 2009.192 s. ISBN 9788024729312.

[3] CARDOVÁ Z. Majetek v daňové evidenci. Praha : ASPI Publishing, 2009.155 s. ISBN 978-80-7357-431-4.

[4] ČERMÁKOVÁ, H. Účetnictví - shrnutí základů. 3. vyd Ostrava : MIRAGO 2008. 110 s. ISBN 808661735-1

[5] FIŠEROVÁ, E. a kolektiv Abeceda účetnictví pro podnikatele 2009. Praha : Anag 2009. 455 s. ISBN 97-88072635221.

[6] LANDA, M. Účetnictví podniku. Praha : EUROLEX BOHEMIA a.s, 2006.
494 s. ISBN 80-86861-11-2.

[7] MIKOVCOVÁ, H.; SCHOLLEOVÁ, H. Praktikum Podniková ekonomika pro bakalářské studium. Plzeň : nakladatel Aleš Čeněk, 2006. 232 s. ISBN
80-86898-78-4.

[8] MULLEROVÁ, L.; VANČUROVÁ, A Daně v účetnictví podnikatelů. Praha : ASPI Publishing, 2006. 280 s. ISBN 80-7357-163-3.

[9] MRKOSOVÁ, J. Účetnictví 2009 - učebnice pro střední a vyšší odborné školy. Brno : Computer Press, 2009. 291 s. ISBN 978-80-251-2368-3.

[10] PELC, V. Daňové odpisy 2008. Praha : Linde, 2008. 143 s. ISBN
978-80-7201-723-2.

[11] PELC, V. Daňové odpisy 2009 - 2010. Praha : Linde, 2009. 139 s. ISBN
97880-7201-7713.

[12] PRUDKÝ, P.; LOŠŤÁK, M. Hmotný a nehmotný majetek v praxi 2009. Praha : Anag, 2009. 271 s. ISBN 9788072635153.

[13] PODHORSKÝ, J.; SVOBODOVÁ, J. Inventarizace-praktický průvodce. Praha : Anag, 2001. IBSN 80-7263-064-4.

[14] RYNEŠ, P. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2009. Praha : Anag, 2009. 971 s. ISBN 978-80-7263-503-0.

[15] SCHIFFER, V. Inventarizace majetku a závazků v praxi podnikatelů. Praha : Bova Polygon, 2005. 335 s. ISBN 80-7273-117-3.

[16] SEDLÁČEK, J.; VALOUCH, P. Účetnictví a daně. Brno : Masarykova univerzita v Brně, 2006. 155 s. ISBN 80-210-3926-4.

[17] STROUHAL, J.; ŽIDLICKÁ, R.; KNAPOVÁ, B. Účetnictví 2009 - Velká kniha příkladů, Brno : Computer Press, 2009. 659 s. ISBN 978-80-251-2425-3.

[18] SVOBODOVÁ, Inventarizace - praktický průvodce. Praha : Anag, 2008. 271 s. ISBN 9788072364767.

[19] VALOUCH, P. Účetní a daňové odpisy 2009. Praha : Grada Publishing, 2009. 136 s. ISBN 978-80-247-2825-4.

[20] VANČUROVÁ, A.; LÁCHOVÁ, L. Daňový systém 2006. Praha : VOX, 2006. ISBN 86324-60-5.

[21] Česko. Zákon č. 563 ze dne 31. prosince 1991 o účetnictví. In/Sbírka zákonů České republiky/. 1991, částka 107, s. 2802-2810.
Dostupné také z www: http//aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbírka1991/sb107-91.pdf. ISSN.1211-1244.

[22] Daňové zákony v úplném znění k 1. 9. 2009 s přehledy změn, Olomouc : Anag, 2009. ISBN 978-80-7263-547-4.

WWW

[23] Soukupová, K. Odpisy hmotného majetku v účetnictví a daňové evidenci
[on-line] 2008, [cit. 13. 1. 2010]. Dostupný také z www: http://www.podnikatel.cz/clanky/odpisy-hmotneho-majetku-v-UCE-a-dan-evidenci/

[24]Z Česko. Zákon č. 586 ze dne 20. listopadu 1992 o daních z příjmu. In Sbírka zákonú, Česká republika. 1992, částka 117, s. 3473 – 3491. [on-line] 2009, [cit. 28. 12. 2009]. Dostupný také z www: http://business.center.cz/business/pravo/ zakony/dprij/ ISSN 1211-1244.

[25] Česko. Ministerstvo financí. Vyhláška č. 500 ze dne 6. listopadu 2002, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. In Sbírka zákonů, Česká republika, 2002, částka 174, s. 9690 – 9721. [on-line] 2009 [cit. 28. 12. 2009]. Dostupný také z www: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto-v2002-500/cast4.aspx. ISSN 1211-1244.

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z

[1] Zákon o dani z příjmů (dále jen ZDP) pojem odpisy finančního majetku nezná

[2] Podle § 9 odst. 5 nejsou nemovitosti zbožím v případě, že je pořídila účetní jednotka, jejímž předmětem
činnosti je nákup a prodej nemovitostí, za účelem prodeje a sama je nepoužívá, nepronajímá a neprovádí na nich technické zhodnocení

[7] § 13 vyhlášky Ministerstva financí č. 178/1994 Sb., o oceňování staveb, pozemků a trvalých porostů
(o oceňování nemovitostí)

[9] Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

[10] § 553 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů

[13] Fyzická osoba nesmí přerušit odpisování majetku po dobu, po kterou uplatňuje výdaje paušálem. Po tuto dobu musí vést odpisy evidenčně a snižovat zůstatkovou cenu majetku tak, jako odpisy do daňových výdajů zahrnovala.

[14] ZDP do konce roku 2007 obsahoval navíc odpisovou skupinu 1a pro osobní automobily s dobu odpisování
4 roky. S činností od 1. 1. 2008 byla tato skupina zrušena a osobní automobily jsou tímto okamžikem přeřazeny do odpisové skupiny 2 s dobou odpisování 5 let. K této změně se váže obecné ustanovení
čl. II bod 1 zákona č. 261/2007 Sb. (přechodná ustanovení k ZDP), podle nějž se tato změna použije poprvé pro zdaňovací období, které započalo v roce 2008. To znamená, že je nutno u osobních automobilů prodloužit dobu odpisování ze 4 na 5 let, a to i u těch, které byly odpisovány v předchozích letech.

[20] Do konce roku 2007 obsahovala tabulka i odpisovou skupinu 1a s koeficienty 4,5 a 4.

[21] Od 1. 1. 2008 se zrušila odpisová skupina 1a

1.2 Vymezení dlouhodobého hmotného majetku z hlediska daně z příjmů

1.3 Pořízení dlouhodobého hmotného majetku a jeho oceňování

1.3.2 Pořízení dlouhodobého majetku a jeho oceňování v účetnictví

2.1 Hmotný majetek vyloučený z odpisování

1.2 Vymezení dlouhodobého hmotného majetku z hlediska daně
z příjmů